1. ARGUMENTACE MĚSTO A ŽIVOT VEŘEJNÝ
K zpracování závěrečného úkolu jsem si vybrala práci, která pojednává o Zahradně architektonické U malých měst se obvykle používá orientační počet obyvatel do 15 000 obyvatel.
studii městského prostoru. Jedná se o plochu, která je ve velmi neutěšeném stavu. Denně nádraží
1
Představují určitý přechod mezi vesnicí a velkým městem, pokud jde o typ komunity. Nelze u
navštíví stovky lidí, ale nikdo se na něm nezastaví, na dobu delší, než je nezbytně nutná. Takovýchto nich hovořit o klasické sociální distanci, neosobnosti či anonymitě, jako je tomu u velkých měst.
nádraží existuje nespočet, proto se mi zdá smysluplné, zabývat se těmito prostory. Malá města jsou specifická mírou své integrace vztahy strukturou a sociální organizací (Schmeidler
Zároveň s mým oborem na Masarykově Univerzitě studuji Zahradní a krajinnou architekturu, proto 2001, s. 54).
není potřeba vysvětlovat, jak téma souvisí s mým oborem.
2
„Veřejné prostory nejsou jenom prázdné plochy mezi budovami. Jsou to místa, kde se lidé
Protože se jedná o moji bakalářskou práci, volba tématu se rodila v mé hlavě průběžně a byla to navzájem setkávají, obývací pokoje města. Právě tady se odehrávají rozhovory, mimořádné události i
otázka různých souvislostí a možností. každodenní lidské činnosti.“
Název práce je jasný, stručný, nevyvolává žádné pochybnosti, o čem by práce asi měla být. Mohlo by se zdát, že potřeba setkávat se byla v minulosti nutnější a silnější než je tomu dnes.
Příčinou utichajícího veřejného života nejsou nové technologie a měnící se lidské potřeby, jak
ANOTACE si mohou někteří lidé myslet, ale kvalita městských prostor samotná. 3„ Úspěšný veřejný prostor lidi
přitahuje, a to nejen ty, kteří tudy musí projít, ale i ty, kteří sem přijít chtějí. Důvodem jsou
V tomto textu se autorka zabývala zahradně architektonickým řešením autobusového nádraží nejrůznější aktivity a vzájemné kontakty, které v tomto území mohou provozovat.“
v Moravské Třebové. Na začátku práce obecně popisuje pojmy město (úžeji definuje pojem malé
město), veřejný prostor a autobusové nádraží, stejně tak jako problémy, které v těchto veřejných
prostranstvích spatřuje.
K výzkumu území použila dendrologický průzkum a analýzu dopravy na řešené ploše.
Výsledkem práce je návrh řešení vybrané plochy.
ÚVOD
Přibližně 75 % obyvatel České republiky žije ve městech. Zbylých 35 % většinou do měst
dojíždí za prací, kulturou…
Město je prostor s mnoha funkcemi, vyznačuje se kumulací obyvatelstva.
V naší republice je celkem 592 měst, přičemž 83 % z nich by se daly označit jako tzv. malá
města.
Velké množství lidí žijících v malých městech, ale i neutěšenost městských prostor mě dovedly
k výběru tématu zahradně architektonické studie městského konkrétně autobusového nádraží 1
AMBROŽOVÁ, Z. Veřejné prostory malých měst – teoretická východiska. Urbanismus a územní rozvoj. 2010, roč. 13, č.
v Moravské Třebové. Nádraží (zvláště ta menší) nemusejí být ale nutně chápána jako prostory pro 6, s. 14. ISSN 1212-0855.
2
TILLEY, J., ŠILHÁNKOVÁ, V., NAVRÁTILOVÁ, J.: Metodika operativního zlepšení veřejného prostoru, US Peace
nezbytné a nucené aktivity, jak uvádí Jan Gehl (Život mezi budovami, 2000). Můžou být pojímána Corps, Magistrát města Brna, 1996. Utváření místa. 1 vyd. Brno: Nadace partnerství, 2003, ISBN 80-239-0614-3
jako místa více funkcí, i těch společenských, setkávacích a shromažďovacích.
3
Fakulta architektury, VUT v Brně a Občanské sdružení CIVITAS PER POPULI. Veřejné prostory a život města. Vyd. 1.
Brno: VUT Brno, 2003, 64 s. ISBN 80-214-2339-0
1

2. PRŮZKUMY
DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM
Pro práci v řešeném prostoru musel být předně vypracován dendrologický průzkum, aby bylo
patrná, jak je celé území formováno vegetací.
Metodika k průzkumu vycházela z učebního materiálu ŠIMEK, P. Vyhodnocení
dendrologického potenciálu objektu – osnova učebního textu – koncept. Lednice, MZLU v Brně,
Ústav biotechniky zeleně v Lednici, 2010.
Celkově bylo hodnoceno 28 vegetačních prvků.
Tabulka 1 Hodnocení stromů.
2

3. Graf 1 Graf sadovnických hodnot stromů na ploše.
Graf 2 Výškové zastoupení stromů na řešeném území.
Graf uvádí výškové zastoupení dřevin na hodnocené ploše. 37, 5 % stromů (6 stromů celkem)
Graf 1 ukazuje, že pouze jeden strom plně odpovídá pěstebním a kompozičním potřebám, tzn.
má výšku nižší nebo rovnu 2 m. Průměrná výška je kolem 6 m.
má sadovnickou hodnotu č. 2. Nejvíce stromů obdrželo sadovnickou hodnotu 3, jedná se tedy
o průměrně hodnotné stromy.
3

4. PARKOVIŠTĚ
Na řešeném území se nacházejí dvě parkovací plochy.
OBCHODNÍ CENTRUM PARKOVIŠTĚ MENŠÍ
DATUM DEN ČAS POČET AUT POČET AUT První parkovací plocha u nákupního centra má kapacitu 44 míst.
24.9. SO 12.00 7 1 Druhé parkoviště před budovou se smíšenou funkcí má přibližně 25 míst.
25.9. NE 12.00 6 1 Bylo zjištěno, že parkování je nejvytíženější od ranních do odpoledních hodin. Tedy v době,
26.9. PO 12.00 30 13
kdy do města dojíždí lidé za prací. Nejméně aut parkuje na území o víkendu.
31.10 PO 13.00 35 20
27.9. ÚT 15.00 38 22
28.9. ST 17.00 20 12
19.10. ST 8.00 21 15
29.9. ČT 17.00 23 14
20.10. ČT 14.30 37 20
30.9. PÁ 8.30 19 19
14.10. PÁ 8.30 35 27
21.10. PÁ 13.00 42 21
11.11 PÁ 13.00 29 14
4.11. PÁ 15.00 36 18
Tabulka 2 Data nasbíraná při průzkumu statické dopravy u autobusového nádraží v Moravské
Třebové.
PRŮZKUM DOPRAVY
Důležitým bodem při návrhu autobusového nádraží je samozřejmě doprava.
Územím prochází dle zákona 13/1997 Sb. účelová komunikace. 4“ Typicky jsou zpravidla
účelovými komunikacemi ty pozemní komunikace, které jsou součástí uzavřených objektů nebo
přísluší k objektům soukromé povahy…
Dle ČSN 73 6100 Názvosloví silničních komunikací „Účelová komunikace je pozemní
komunikace umožňující dopravní spojení výrobního závodu, uzavřených prostorů, osamělých objektů
apod. se sítí silnic a místních komunikací nebo vytvářející dopravní spojení uvnitř uzavřených
prostorů a objektů; může být zcela nebo částečně nepřístupná veřejnému provozu.“
4
Účelová komunikace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation,
2001-, 23. 10. 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C4%8Delov%C3%A1_komunikace
4

5. NÁVRH ŘEŠENÍ
Návrh se zaobírá přeměnou autobusového nádraží a jeho okolních ploch. Vycházel z myšlenky
vytvořit nové, moderní, funkční, přehledné autobusové nádraží, které bude dostatečně dimenzované.
Zároveň bylo záměrem začlenit ho do stávající prostoru i s plochami přilehlými, tak aby výsledný
efekt působil jednotně, přehledně a příjemně.
Zásadní kompoziční změnou je vytvoření centrální plochy s charakterem náměstí, tedy prostoru
s eliminací dopravy v klidu, rozšířením ploch výhradně pro pěší a ploch zeleně. Samotná současná
budova autobusového nádraží je nahrazena novou, subtilnější stavbu s navazující skupinou zastávek.
Dosavadní plochy parkování jsou zcela zrušeny. Plnohodnotně je nahrazuje parkoviště nová.
Přesná podoba budovy nádraží bude zadána stavebnímu architektovi.
ZÁVĚR
Autobusová nádraží často mívají výhodnou polohu v umístění urbánní struktury. S tím
vědomím by se k takovýmto nádražím mělo přistupovat, brát je také jako důležitou součást veřejného
prostoru.
Obzvlášť mála města mají velký potenciál k tvorbě takovýchto nádraží. Provoz není tak vysoký
jako u velkých nádraží.
U autobusových nádraží nejde jen o vytvoření kvalitnějšího zázemí pro cestující, ale také o to,
najít kompromis mezi plochami veřejně shromažďovacími a plochami určenými primárně k dopravě.
Navrhnout tedy i prostor pro obyvatele města, kteří autobusovou dopravu nijak nevyužívají, by měl
být jedním z hlavních pilířů při tvorbě takovýchto projektů.
KLÍČOVÁ SLOVA
Architektonická studie, veřejný prostor, malé město, autobusové nádraží, návrh, řešení, zeleň.
KEY WORDS
Architectural study, public space, small-town, bus station, design, solution, greenery.
5

6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Účelová komunikace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
PUBLIKACE Wikimedia Foundation, 2001-, 23. 10. 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C4%8Delov%C3%A1_komunikace
AMBROŽOVÁ, Z. Veřejné prostory malých měst – teoretická východiska. Urbanismus a
územní rozvoj. 2010, roč. 13, č. 6, s. 14. ISSN 1212-0855. 1. Informace jsou velmi objektivní, přesné, přiměřené. Jedná se o citování zákonem ustanovených
Proč daný zdroj považujete za kvalitní: definic daného tématu.
2. Stránka je po obsahové stránce srovnatelná s jinými stránkami zabývajícími se podobným tématem.
1. Jedná se o tištěné odborné periodikum určené pro odbornou veřejnost v oborech územní plánování 3. Stránka byla naposledy editována v roce 2012 - daný text je aktuální.
a územní rozvoj, urbanismus… Periodikum je redigované a recenzované. 4. Článek vychází z mnoha zdrojů a obsahuje mnoho referencí.
2. Je dokonce jediným odborným periodikem v České republice zaměřeným na urbanismus a územní 5. Stránka obsahuje funkční linky, odkazy. Je přehledná.
plánování.
3. Je přesné, spolehlivé, bezchybné i v oblasti jazyka.
4. Informace jsou objektivní. Autor čerpá z více zdrojů a také je uvádí.
5. Danou problematiku popisuje v aktuálním náhledu.
6. Osobně mi bylo vedoucím práce doporučeno daný zdroj citovat.
Fakulta architektury, VUT v Brně a Občanské sdružení CIVITAS PER POPULI. Veřejné
prostory a život města. Vyd. 1. Brno: VUT Brno, 2003, 64 s. ISBN 80-214-2339-0
GEHL, Jan. Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství. Vyd. 1. Brno: Nadace
Partnerství. ISBN 80-858-3479-0.
1. Jedná se o odbornou monografii napsanou „zavedeným“ autorem v oboru zahradní a krajinná
architektura – autor má dobrou pověst.
2. Monografie je více podrobná, tématem se zabývá ze všech úhlů.
3. Je přesná, spolehlivá, bezchybná i v oblasti jazyka.
4. Autor má vysoký H-index, je velmi často citován v dalších odborných pracích.
5. Kniha je redigovaná a recenzovaná.
6. Informace jsou objektivní.
TILLEY, J., ŠILHÁNKOVÁ, V., NAVRÁTILOVÁ, J.: Metodika operativního zlepšení
veřejného prostoru, US Peace Corps, Magistrát města Brna, 1996
ELEKTRONICKÉ ZDROJE
6