1. Alice Kordíková
učo: 382761
Závěrečná práce k předmětu KPI11: Kurs práce s informacemi
Hieronymus Bosch - jeho démoni a jiné nadpřirozené
bytosti v představách pekla
Argumentace:
Téma mojí práce jsem vybrala na základě studií dějin umění a uměnověd.
Výtvarné umění 15. století mi není obecně až tak blízké, ovšem Hieronymus Bosch byl unikátem
své doby a oslovil mě svou nevšední tvorbou. To, jak na plátnech vyobrazoval hříchy a jejich tresty
dodnes jistě fascinuje mnoho badatelů a zájemců o umění.
Anotace:
Práce nazvaná Hieronymus Bosch - jeho démoni a jiné nadpřirozené bytosti v představách pekla se
zabývá otázkou ovlivňování tvorby nizozemského malíře. Obsahuje poznatky badatelů zajímajících
se o tuto problematiku a shrnuje nejdůležitější souvislosti s malířovým životem a konáním.
Pokud čtenář není zainteresován v tomto uměleckém směru, dá mu práce nahlédnout na zajímavosti
ve výtvarném umění 15. století.
Klíčová slova:
Hieronymus Bosch, malba, umění, triptych, peklo, démon

2. Život nizozemského malíře Hieronyma Bosche je opředen tajemstvím. Již datum jeho
narození není znám přesný. Jedná se ale zhruba o polovinu 15. století. Je s podivem, když si
uvědomíme, jak moc nám malby, především právě vyobrazení živých tvorů, připomínají snové
fantazie, které jsou taky typické až pro směr 20. století. Konkrétně mám na mysli surrealismus, kdy
v roce 1924 vydal André Breton jeho manifest.
Pokud jsme zvyklí na vnímání vývoje v malířství klasicky prvkem časovým, nesmíme se
nechat zmást nizozemským uměním. Ač se jedná o malou zemi, neúměrně k tomu zde v různých
částech existovaly různé žánry a proudy. Neexistovala zde jednota, jako například v některých
jižních zemích, podporovaných uměleckými akademiemi. Ovšem rozloha země dává tušit tomu, že
se nutně musely existující proudy potkávat a nějakým způsobem ovlivňovat.1 Proto není
jednoduché tvorbu vymezit slohově a obzvláště u Bosche je nutné se pozastavit nad otázkou, kde
čerpal svou inspiraci.
Jaké obrazy tedy na tomto místě a v tomto období vznikaly? Není jistě podstatné uvádět
takovou samozřejmost, jakou je zobrazování andělů a ďáblů, kteří spadají do běžného výjevu
obrazu s náboženskou tématikou. Tudíž i tato stvoření hrají v malbách Hieronyma Bosche jistou
roli, ovšem nezaujmou nás natolik, jako právě jiné postavy, které vypadají naprosto jinak, než tyto
zmíněné bytosti, které si každý dokázal a dokáže představit, a jejichž vzezření připomíná dodnes
například i prostý čert obcházející 5. prosince s Mikulášem a andělem každým rokem zlobivé děti.
Tématem nestvůr, které vynikají na Boshových obrazech, se do dneška zaobíralo již mnoho
badatelů, učenců či spisovatelů. Není se čemu divit, vzhledem k tomu, že zde jde o opravdu
jedinečné ztvárnění trestu hříchu. Jak píše Walter Bosing „hledali mnozí autoři kořeny Boschova
umění v tradicích vytvořených Robertem Campinem, Rogierem van der Weydenem a jinými umělci
působícími v jižním Nizozemí. Je sice pravda, že v pozdních Boschových dílech lze rozeznat
mnohé vztahy k umění Barbantu a jihu, přesto jeho dřívější díla vykazují spíše spřízněnost s
holandským uměním, obzvláště a jeho knihomalbou.“2
Na to, že není jednoduché do dnes pochopit, co všechno nám a našim předchůdcům chtěl
Hieronymus Bosch svým uměním sdělit upozorňuje Laurinda S. Dixon: „No subject is more
fascinating or more dangerous for the art historian than symbolism in the works of Hieronymus
Bosch. […] any attempt to decipher hidden meanings in his painting is by necessity based on
conjecture.“3
1 Vacková, Jarmila. Nizozemské malířství 15. a 16. století : československé sbírky. Praha : Academia, 1989, str. 9.
2 Bosing, Walter. Hieronymus Bosch : kolem 1450-1516 : mezi nebem a peklem. Köln : Taschen, 2010, str. 17.
3 Dixon, Laurinda S. Bosch's Garden of Delights Triptych: Remnants of a "Fossil" Science. The Art Bulletin, New

3. Doba, která nás v tuto chvíli zajímá, ale i ta předcházející a následující, je silně spjata s
náboženstvím, které se promítá do obrazů mistrů. Tyto obrazy jsou vytvářeny mimo jiné za účelem
tím, aby smrtelníkovi neustále připomínali sílu dobrotivého Boha nebo a zároveň scestí a trest, který
čeká na hříšníky. Proto se nejčastěji na Boschových malbách setkáváme s výjevy pekla a utrpení.
Ďáblové, kteří byly do doby Hieronyma Bosche zobrazováni, jsou těmi pravděpodobně
nejtypičtějšími. Z velké části díky jejich stavbě těla připomínají lidské postavy. Z části tak tomu je i
v obrazech Hieronyma Bosche, který ovšem svou představu povýšil na zcela jinou úroveň. Démoni,
kteří obývají děsivou krajinu pekla jsou z části stále nám známí pekelníci, ovšem obohaceni (či
ochuzeni) o některé části těla. Někteří více připomínají zvířata, jiní dokonce neživé předměty.4 Na
atraktivnosti nabývají jeho díla i rozmanitostí těchto stvoření:
„Na jedné skupině kreseb, které lze s poměrnou jistotou připsat Boschovi, se to hemží
příšerami tak různorodými, že ani dvě z nich nejsou stejné. Nohy vyrůstají z groteskně se šklebících
hlav, obscénní puchýřovité tvary dotvářejí rypáky a nohy, některé tvory představuje pouze hlava
nebo pouze zadnice.“5
Jedněmi z nejznámějších Boschových děl jsou pravděpodobně jeho triptychy, kterých za
svůj život vytvořil nejméně šestnáct.6 Třem nejvýznamnějším se dopodrobna věnuje Lynn F. Jacobs
ve svém článku The Triptychs of Hieronymus Bosch. Zároveň zde uvádí důvody, proč byl vlastně
tento formát obrazu tolik oblíbený. Funkce a význam nizozemského triptychu má dokonce tři
klíčové prvky:
„First, it was devoted to religious subject matter and thereby suitable for use as an
altarpiece to be seen and used in the context of liturgy. Second, it was hierarchically structured,
with the exterior having less significance than the interior and the interior differentiating its
primary scene in the center from subsidiary, complementary scenes in the wings. Lastly, the triptych
was conceived additively, that is as consisting of a three units, the center panel and the two wings,
joined to form the whole.“7
Tajemství, které se ukrývá za významem a především důvodem, proč Hieronymus Bosch
York : College Art Association, 1981, roč. 63, č. 1. Str. 96.
4 Ibid., s. 35.
5 Bosing, Walter. Hieronymus Bosch : kolem 1450-1516 : mezi nebem a peklem. Köln : Taschen, 2010, str. 7.
6 Jacobs, Lynn F. The Triptychs of Hieronymus Bosch. The Sixteenth Century Journal, Kirksville : The Sixteenth
Century Journal, 2000, roč. 31, č.4, s. 1010.
7 Jacobs, Lynn F. The Triptychs of Hieronymus Bosch. The Sixteenth Century Journal, Kirksville : The Sixteenth
Century Journal, 2000, roč. 31, č.4, s. 1009-1010.

4. tvořil tak jak tvořil a co ho k tomu vedlo, je, bylo a pravděpodobně stále – ne-li na vždy – bude to,
co laika i vědce na těchto malířských pracích přitahuje. Pravděpodobně zůstává na každém, kterému
z jednotlivých vyjádření učenců bude věřit, nebo které je pro každého nejatraktivnější.
Jak vyplývá z poznatků mé práce, ovlivněn mohl být Bosch vědeckými, či čistě
náboženskými faktory. Jeden může nesouhlasit s druhým, nebo mohou vzít v potaz oba dva
prameny poznání a představivosti.
Výjevy hrůzy se kopí na další hrůzy a poprvé se umělcovi daří konkrétně vystihnout obavy,
které ve středověku pronásledovaly mysl lidí.
Seznam pramenů a literatury
 BOSING, Walter. Hieronymus Bosch : kolem 1450-1516 : mezi nebem a peklem. Překlad
Jaroslav Duda. Köln : Taschen, 2005. ISBN 3822866954
- Věnuje se přímo vyobrazení nestvůr
- Obsahuje výklad poselství obrazů
- K dispozici bohatá obrazová příloha
- Dostupnost v blízké knihovně
- Je v češtině
 VACKOVÁ, Jarmila. Nizozemské malířství 15. a 16. století : československé sbírky. 1. vyd.
Praha : Academia, 1989. ISBN 8020002065
- Je zde vypsán kontext nizozemského malířství 15. století
- V češtině
- Dostupnost v blízké knihovně
 Jacobs, Lynn F. The Triptychs of Hieronymus Bosch. The Sixteenth Century Journal,
Kirksville : The Sixteenth Century Journal, 2000, roč. 31, č.4. str. 1009-1015.
- Snadno dostupný zdroj
- Článek jsem nalezla na důvěryhodném vyhledávači JSTOR

5. - Obsahuje citace
- Je v angličtině
- Drží se problematiky
 Dixon, Laurinda S. Bosch's Garden of Delights Triptych: Remnants of a "Fossil" Science.
The Art Bulletin, New York : College Art Association, 1981, roč. 63, č. 1. Str. 96-97.
 ArtMuseum, 15. ledna 2008 [vid. 20.12. 2012]. Dostupné z
http://artmuseum.cz/umelec.php?art_id=171
- Přehledná webová stránka
- Obsahuje databázi uměleckých směrů, umělců i galerií celého světa
- Je v češtině
- Obsahuje základní faktografické informace
- Obsahuje kontakt na autorku webových stránek