1. Argumentace výběru tématu
Jsem studentkou Právnické fakulty Masarykovy univerzity, kde se mimo jiné zabýváme
ochranou základních lidských práv a svobod. Právo na život patří mezi nejdůležitější
absolutní práva a zaslouží si tak, aby mu byla věnována pozornost. Problematika lidských
práv je mi velmi blízká, a proto jsem ji zvolila pro tvorbu svého odborného textu. Zásah do
práva na život v kontextu genových manipulací je stále diskutovaných tématem. Jelikož je
tato debata i pro mě nesmírně zajímavá, zvolila jsem ji předmětem náplně mé práce. Název
byl definován tak, aby výstižně charakterizoval obsah práce.
Právo na život z pohledu genové manipulace
Klíčová slova
právo na život, základní lidská práva, vědecký pokrok, biomedicína, bioetika, genetika,
genová manipulace
Anotace
Text pojednává o problematice práva na život v souvislosti s genovou manipulací. Právo na
život je základním lidským právem a požívá tak přísné ochrany. Stále aktuální otázkou
zůstává, kdy život začíná a zda tedy již plodu je poskytováno jeho právo na život. S tím
souvisí problematika genových manipulací a jejich možných zásahů do práva na život.
Vědecký pokrok v medicíně s sebou přináší mnoho pozitivních účinků, zejména při léčbě
genetických chorob, avšak rozvoj genetiky rovněž představuje riziko ve formě nežádoucího
zneužívání lidského genomu.
Právo na život z pohledu genové manipulace
Právo na život představuje jedno z nejdůležitějších základních lidských práv. Na mezinárodní
úrovni jej garantuje čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v českém
právním řádu je zakotveno v čl. 6 Listiny základních práv a svobod, která na jeho ochranu
stanovuje zákaz trestu smrti.
Právo na život vyvolává řadu nevyjasněných otázek. V posledních letech se stává čím dál
aktuálnějším tématem různých debat a problémem, který nenachází konce. Právo na život se
dotýká všech. Je nejvyšší hodnotou, která je člověku svěřena, a proto se musíme ptát, zda jsou

2. ostatní i sám jednotlivec, jemuž toto právo náleží, oprávněni s ním disponovat. Právo na život
nemůže člověk zcizit, nemůže se ho vzdát. Jak se pak nahlíží na sebevraždu, při níž se člověk
vlastně svého práva žít vzdává? Své právo na život nemůže jednotlivec přenechat k dispozici
někomu jinému. V případě eutanázie však jednotlivec odevzdává právo disponovat se svým
životem jinému jednotlivci.
Podle Listiny základních práv a svobod náleží právo na život každému. Zde zůstává stále
aktuální otázkou, kdy vlastně život člověka začíná a kdy končí. Začíná život až narozením,
tedy aktem porodu, nebo vzniká již dříve? Pokud však život člověka vzniká již dříve než
samotným narozením, není genová manipulace zásahem do práva na život člověka, když
nikdo jiný než sám jednotlivec nesmí s jeho právem na život disponovat? Vypořádat se s
těmito otázkami není jednoduché. Debata o vzniku a zániku života člověka a jeho práva na
život tak zůstává stále otevřená.
S vývojem společnosti a s technickým pokrokem se ideál lidského života přehodnocuje.
Vědecký pokrok se projevuje zejména v oblasti biomedicíny. Musí se ale zamezit zneužití
medicínského pokroku proti účelu základních lidských práv a svobod. Genetika představuje
nové obavy pro společnost. Na jedné straně pomáhá léčit vážné choroby, dává tedy jedinci
možnost žít zdravější a delší život, na straně druhé dochází ke zneužívání znalostí této
disciplíny ke klonování a ke genové manipulaci, která se příčí účelu hodnoty lidského života.
Vědecký výzkum v oblasti medicíny otevírá spoustu nových možností, ale objevuje se i druhá
strana mince, která představuje pro společnost velká rizika.
Jako reakce na rozvoj biomedicíny vzniká nová etická disciplína, tzv. bioetika. Definovat
tento obor není vůbec jednoduché. Tadeus Slipko vysvětluje pojem bioetiky: "Bioetika
představuje tu část speciální filozofické etiky, která má určovat morálně důležité hodnocení a
normy v oblasti lidských činů, souvisejících se vstupem člověka do hraničních situací,
týkajících se počátku života, jeho trvání a smrti."1 Bioetika se však kromě tohoto zabývá
otázkami sebevraždy, eutanázie či genetických manipulací. Prof. RNDr. Haškovcová si
vysvětluje tuto disciplínu takto: „Bioetika je nejširší pojem, nadřazený pojmu lékařská etika a
jeho synonymům. Rozumí se jím zkoumání etických problémů nejen v praktickém výkonu
lékařské praxe, ale také ve výzkumu, zejména v oborech, které výkon lékařské praxe
podmiňují (biologie, biofyzika, chemie, farmacie).“2 Bioetika má za cíl i nutné znovu spojení
1
SLIPKO, Tadeus. Hranice života : Dilemy súčasné bioetiky. Vyd. 1. Bratislava: Dobrá kniha, 1998, 16 s.
2
MAREŠ, Pavel. Umění žít a život chránit [online]. 1997-2009 [cit. 2012-12-28]. Bioetika. Dostupné z:
http://www.evropske-volby.cz/default.asp?page=510&IDCl=27040&IDR=10646

3. vědy a medicíny s etickými hodnotami lidské společnosti. 3 Medicína má léčit, a ne
manipulovat. Má chránit lidské životy, pomáhat lidem, ale ne manipulovat s jejich životem.
Vědecký pokrok by měl pomáhat, chránit, avšak ne negativně zasahovat do lidské důstojnosti.
Měl by se pohybovat v mezích morálky a etiky.
Ve druhé polovině dvacátého století vyvolává ve vědeckých kruzích nekončící diskuse
problematika genové manipulace. Genové manipulace slouží k pozměňování genetické
informace a objevují se s rozvojem genetického inženýrství. Genetika však vrhá obavy na
podstatu člověka. Když budou genetickými manipulacemi vytvářeni "superjedinci", neztratí
podstatu člověka? Nepřestanou být lidmi v tom pravém slova smyslu? Naproti tomu však
nelze vzít jedinci právo rozhodovat o svém životě. Mnoho vlastností je již geneticky
předurčeno. Často člověk zdědí to, co nechce. Neměl by pak člověk mít právo změnit svůj
předurčený život? Jak by to ale bylo v případě, kdy o životě svého dítěte rozhodují jeho
rodiče?4 Mělo by jím být rovněž dáno právo pozměňovat genetické informace svého dítěte?
Zde se totiž nejedná o rozhodování s vlastním životem, ale o rozhodování nad životem
někoho jiného.
Problematika práva na život je velmi citlivou oblastí, a tak k ní musí být také přistupováno.
Pokrok ve vědě a technice s sebou přináší mnoho pozitivních možností, v těsném závěsu se
však objevují negativní účinky, kterým je nutno čelit a se kterými je nutno se vypořádat.
Seznam použitých zdrojů
SLIPKO, Tadeus. Hranice života : Dilemy súčasné bioetiky. Vyd. 1. Bratislava: Dobrá kniha,
1998, 16 s.
- Tuto publikaci považuji za kvalitní, neboť se autor danou problematikou profesně zabývá.
Další autoři ve svých dílech odkazují na tuto knihu. Kniha je starší a tím ukazuje, že dané
3
CÍSAŘOVÁ, Zdeňka. Právo na život a bioetika [online]. 2010 [cit. 2012-12-28]. 64s. Magisterská diplomová
práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Tatiana Machalová. Dostupné z:
http://is.muni.cz/th/163148/pravf_m/Pravo_na_zivot_a_bioetika.pdf
4
URBANEK, Drew. Genes on Trial: Genetics, Behavior and the Law (Our Genes, Our Choices) Making Better
Babies: Genetics and Reproduction (Our Genes, Our Choices) Who Gets To Know: Genetics and Privacy (Our
Genes, Our Choices). Inflow: Library Journal [online]. New York: [Media source] 2004, roč. 129, č. 9 [cit.
2012-12-31]. ISSN 03630277. Dostupné z:
http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=13140597&lang=cs&site=ehost-live

4. téma je diskutované již dlouhou dobu. Informace jsou v knize objektivní. Nesnaží se čtenáře
nijak ovlivnit.
MAREŠ, Pavel. Umění žít a život chránit [online]. 1997-2009 [cit. 2012-12-28]. Bioetika.
Dostupné z:
http://www.evropske-volby.cz/default.asp?page=510&IDCl=27040&IDR=10646
- Tento zdroj nahlíží na danou problematiku trochu jinak. Text vychází z besed o sociální
nauce, kterých se zúčastnily významné osobnosti. Na téma je pohlíženo z oblasti náboženství.
V textu jsou nastíněny zajímavé otázky a autoři ponechávají jejich zodpovězení na čtenáři.
URBANEK, Drew. Genes on Trial: Genetics, Behavior and the Law (Our Genes, Our
Choices) Making Better Babies: Genetics and Reproduction (Our Genes, Our Choices) Who
Gets To Know: Genetics and Privacy (Our Genes, Our Choices). Inflow: Library Journal
[online]. New York: [Media source] 2004, roč. 129, č. 9 [cit. 2012-12-31]. ISSN 03630277.
Dostupné z:
http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=13140597&lang=cs&site=
ehost-live
- Tento článek se zabývá genetikou. Nastiňuje otázky, které jsou pro problematiku genové
manipulace z hlediska právního velmi zásadní. Pro práci je tak článek relevantní. Obsahuje
nové originální myšlenky, především myšlenky významných osobností v dané oblasti. Autor
je uveden.
CÍSAŘOVÁ, Zdeňka. Právo na život a bioetika [online]. 2010 [cit. 2012-12-28]. 64s.
Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce
Tatiana Machalová. Dostupné z:
http://is.muni.cz/th/163148/pravf_m/Pravo_na_zivot_a_bioetika.pdf
- Tuto diplomovou práci považuji za relevantní ke svému odbornému textu. Zaobírá se
stejným tématem. Práce je poměrně aktuální a myšlenky v ní tak navazují na dosavadní
vědecké poznatky. Zabývá se tématem do hloubky a nastiňuje zásadní problémy. Práce je
objektivní, ne nijak předpojatá.

5. Obrázek