1. Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Finance a právo
Seminární práce
URČOVÁNÍ MATEŘSTVÍ A SUROGACE
Veronika Prokopová
2011/2012
2. ANOTACE
V této práci se autor zabývá zejména mateřstvím a to v právním slova smyslu. Jedná se o
odborný text zaměřený na problematiku určování mateřství v českém právním prostředí.
Autor se zaobírá určování mateřství v minulosti, navazuje na momentální českou právní
úpravu. V další části práce se čtenář dočte o náhradním neboli surogačním mateřství. Jsou zde
také informace o náhradním otěhotnění, o jeho možnostech a historii. Také se autor zabývá
dělením surogace, a to na částečné a plné. Obojí je probráno z hlediska oplodnění a
následného vztahu matka a dítě. Poslední část je věnovaná právní úpravě a jejímu vývoji jak v
České republice, tak i ve světě.
KLÍČOVÁ SLOVA
Matka, dítě, umělé oplodnění, právní úprava
3. ÚVOD
Početí a narození hraje velkou roli v životě člověka. Být něčí syn či dcera je důležitým
milníkem v životě člověka. Určit, kdo je matka, není vždy tak lehké. V právním řádu České
republiky se nachází zákon, jež tuto problematiku řeší, je ale nutné zajímat se také o jiné
možnosti – co v případě náhradního mateřství?
4. 1. KDO JE MATKOU
Již jedna ze zásad římského práva říká: „Mater semper certa est, pater semper incertus est“,
neboli „matka je vždy jistá, otec je vždy nejistý“. Z této zásady vychází právní předpisy
týkající se určení mateřství v mnoha zemích.
1.1. Právní úprava v České republice
V České republice tuto problematiku upravuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině (ve znění
pozdějších předpisů), § 50a: „Matkou dítěte je žena, která dítě porodila.“1 Tímto zákonem se
zakládá vztah matka a dítě, který je absolutní a nezpochybnitelný.
2. NÁHRADNÍ MATEŘSTVÍ
S pokrokem lidstva v oblasti medicíny, zejména v oblasti umělého oplodnění, nám vyvstává
nový problém v určování mateřství. Nabízí se nová možnost náhradního, neboli surogačního,
mateřství. To vzniká ve chvíli, kdy náhradní matka porodí dítě někomu jinému. Obvykle si
dítě „objedná“ pár, jež nemůže mít děti. Pro otěhotnění náhradní matky jsou do jejího těla
vloženy zárodečné buňky (spermie či embryo) od „objednatelského“ páru. Děje se tak
zejména v případech, kdy žena nemůže mít děti ze zdravotních důvodů. V zahraničí jsou
známy případy, kdy žena nechá odnosit své potomky jinou ženou kvůli velké vytíženosti
v práci ze strachu o svou postavu. Surogace využívají i známé celebrity, například S. J. Parker
nebo Elton John. Je to unikátní způsob, jak mít dítě, které má na své rodiče genetickou vazbu,
i přes zdravotní komplikace.
2.1. Částečné versus náhradní mateřství
Náhradní mateřství se může rozdělit do dvou stupňů a to dle toho, kolik genetického materiálu
je poskytnuto.
1
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.
5. 2.1.1. Částečné náhradní mateřství
V tomto případě je „použito vajíčko náhradní matky a spermie muže z objednatelského
páru“.2 Skutečnost, od koho je genetický materiál, je důležitá pro určení právních vztahů –
nyní je matkou dítěte ta žena, jež dítě porodila a otcem je dárce spermie. Dítě je následně
osvojeno objednatelským párem.
2.1.2. Plné náhradní mateřství
U plného náhradního mateřství je do těla náhradní matky vložen genetický materiál od obou
z páru ve formě embrya. Náhradní matka je tedy jen schránka pro uchování plodu. Neváží ji
k dítěti žádné genetické vazby. V tomto případě je jasné, kdo je otec (dárce spermie), ale u
matky vznikají diskuze – má být matkou ta žena, která dítě porodila (jak praví zákon) nebo ta,
jež k dítěti váže genetická vazba? Dle mého názoru by měla být zákonnou matkou dárkyně
vajíčka. Důležitější jsou genetické vazby, než moment porodu.
Případ náhradního mateřství není žádný rozmar nejnovějšího století. Již v Bibli nalezneme
ukázku – Abrahamovi a Sáře porodily jejich děti služky. Ve středověku byla běžná praxe, že
žena v případě dlouhodobé neplodnosti sama svému muži sehnala ženu pro zplození
potomstva. Nyní je k mání mnoho specializovaných klinik, které umělé oplodnění provádí.
Jedna z prvních klinik, která se k provádění náhradního mateřství hlásila, byla zlínská Klinika
asistované reprodukce vedena Prof. MUDr. Ladislavem Pilkou, DrSc, který je považován za
průkopníka asistované reprodukce.
2.2. Vývoj právní úpravy
Ve světě se problematika surogace začala probírat na různých mezinárodních zasedáních
v době největšího pokroku metod umělého oplodnění (1982). Prvních závěrů ohledně
náhradního mateřství se lidstvo dočkalo v roce 1985, kdy bylo zasedání Světového
medicinskoprávního kongresu v Gentu. Výsledkem bylo nám známé prohlášení, že matkou
může být pouze jedna žena, a to ta, která dítě porodila. Na zavedení nových metod umělého
oplodnění začaly reagovat i jednotlivé státy změnou svého právního řádu. V Československu
2
MOTTLOVÁ, Karla. Určování mateřství. [online]. 2008. [Cit. 2012-05-30]. 9 str. Diplomová práce.
Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce prof. MUDr. Milana Hrušáková, CsC. Dostupné
z www: <http://is.muni.cz/th/108027/pravf_m/diplomova_prace_-_urcovani_materstvi.pdf>
6. jsme se vyjádření k určování mateřství dočkali novelou zákona č. 91/1998 Sb., o rodině, a to
zavedením nového ustanovení § 50a (viz. výše). V českém právním řádu nenalezneme
samostatnou právní úpravu. Dá se ale řídit tím, že co zákon nezakazuje, je povoleno. Postup
předání dítěte po porodu se řeší institutem osvojení vůči objednatelskému páru. To je ošetřeno
v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
7. ZÁVĚR
Cílem mé práce bylo nastínit problematiku určování mateřství v českém právním systému.
Zaujalo mě, že taková důležitá věc, jako je určení matky, je řešena pouze jedním jediným
paragrafem. Legislativa ovšem nepočítá s jinými možnostmi, než je klasické mateřství a
klasický porod. Do budoucna bych navrhovala, aby byla více propracována možnost
náhradního mateřství. Vzhledem k zhoršujícím se podmínkám ve světě, jako je špatné životní
prostředí, nemoci a celkový nezdravý životní styl, bude mít potíže počít dítě čím dál tím více
párů, kteří možná budou chtít využít institutu náhradního rodičovství.
8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PŘEDPISŮ
[1] MOTTLOVÁ, Karla. Určování mateřství. [online]. 2008. Diplomová práce. Vedoucí
práce prof. MUDr. Milana Hrušáková, CsC. Dostupné z: <
http://is.muni.cz/th/108027/pravf_m/diplomova_prace_-_urcovani_materstvi.pdf>
- diplomová práce
- absolventka Masarykovy univerzity
- úspěšná absolventka občanského práva
- autorka čerpala z 19 právních předpis, 9 odborných publikací, 17 odborných periodik, 16
internetových zdrojů, judikatur a důvodových zpráv
- zabývá se problematikou určování mateřství
[2] JIRMANOVÁ, Barbora. Právní a sociální aspekty surogačního mateřství. [online]. 2010.
Diplomová práce. Vedoucí práce prof. JUDr. PhDr. Miloš Večeřa, CSc. Dostupné z: <
http://is.muni.cz/th/195539/pravf_m/pravni_a_socialni_aspekty_sur._mat..pdf>
[3] POLICAR, Radek. Náhradní mateřství v České republice na sklonku roku 2011. [online].
2011. Dostupné z: <http://www.pravo-medicina.sk/detail-aktuality?new_id=453>
- kvalitně udělané webové stránky
- aktuální informace z oblasti medicínského práva
- spolupracuje s partnery z oblasti medicíny i práva
- zabývá se problematikou náhradního mateřství
[4] DOLEŽAL, Tomáš. Návrh nového občanského zákoníku a surogační mateřství. [online].
2011. Dostupné z: <http://zdravotnickepravo.info/navrh-noveho-obcanskeho-zakoniku-a-
surogacni-materstvi/>
10. ARGUMENTACE
Určení mateřství je někdy složitější, než se zdá. Pro každého člověka je důležité vědět, kdo je
jeho matkou. A také je to důležité z právního hlediska. Proto jsem se zabývala právní úpravou
určování mateřství v České republice. Dále jsem se zaměřila na případné komplikace v právní
úpravě, které mohou vzniknout při surogačním neboli náhradním mateřství. Touto
problematikou jsme se zabývali osobním právu v rámci studia. Název práce je vydefinován
pomocí klíčových slov.
