Prezentace k přednášce a workshopu Písmomalířství pro Klub seniorů Šance v Týně nad Vltavě, která proběhla 5.11.2015.

1. Písmomalířství
5.11.2015 Týn nad Vltavou
Bc. Michala Brožová

2. Všímáme si písma kolem nás

3. Všímáme si písma kolem nás

4. Popis dnešního semináře
• Opakování
• Kontrola minulých úkolů a nácviků
• Psaní – nácvik
• Zadání úkolů

5. Opakování
„Repetitio est mater studiorum
scientiae.“
„Opakování je matkou moudrosti.“

6. Písmová osnova
• Písmovou osnovu v psaném textu neuvidíte.
Je to pomyslná soustava vodorovných linií, tzv.
dotažnic, které jsou velmi důležité při návrhu
písma. Jejich postavení totiž určuje výškové
proporce písmové kresby a umístění akcentů.

7. Písmová osnova
• Účaří písma (základní dotažnice) je linie, na které „sedí“
jednotlivá písmena a jsou tak seřazena do řádku.
• Výška minusek je vymezena vzdáleností střední dotažnice
od účaří. Tato vzdálenost se nazývá střední výška písma.
• Horní dotahy jsou zpravidla svislé tahy minusek d, b, f, h, k,
l, t. Výška těchto tahů je vymezena vzdáleností účaří a horní
dotažnice. U řady písem také vzdálenost účaří a horní
dotažnice definuje výšku verzálek (majuskulí).
• Pro dolní dotahy nám zbývají svislé tahy minusek g, j, p, q,
y. Výškově jsou definovány vzdáleností účaří a dolní
dotažnice.

8. Písmová osnova
• Oblá písmena, jako o, p, c atd. v minuskách i verzálkách,
mírně překračují účaří a střední nebo horní dotažnici. Říká
se tomu přetah a pokud by nebyl použit, písmeno by
působilo opticky menší.
• Pro umísťování verzálkových akcentů je určena akcentová
dotažnice. Minuskové akcenty potřebují vlastní akcentovou
dotažnici, která se ve většině případů kryje s horní
dotažnicí.

9. Kresba písmového znaku

10. Kresba písmového znaku
• Obraz písmového znaku – je vyjádřen
hlavními a vedlejšími tahy, které tvoří
kresebné prvky písmového znaku.
• Dřík písmena – je hlavní přímý tah (nikoli však
oblý tah) kresby písmen. Dříky jsou buď svislé
nebo šikmé.

11. Kresba písmového znaku
• Serify (nesprávně „patky“) – ukončují tahy
písmen. U verzálek rozlišujeme ještě horní a
dolní serify a u některých písmen, např. „C“ a
„S“, se jedná o takzvaný svislý serif. Serify jsou
v rámci druhu písma jednotné a způsobem,
který se na tahy písma napojují, utvářejí jeho
specifický charakter. Existují různé tvary serifů
a jejich tvar výrazně ovlivňuje čitelnost písma.

12. Kresba písmového znaku
• Oblé tahy písmen jsou náběh na oko. Náběh
je propojení dříku se serifem nebo oblého
tahu s přímým tahem.
• Oko – je uzavřený oválný nebo kruhový tah
písmen O G Q, který není spojen s dříkem. V
angloamerické typografii je „oko“ každý
uzavřený oblý tvar (a, e, p, R, P, apod.).

13. Kresba písmového znaku
• Stínový tah – je zesílená kresba dříků a oblouků
písmena nebo jejich částí. Způsob stínování
oblouků je zásadní charakteristický znak pro
klasifikaci písma.
• Bříško písmena - je oválný nebo kruhový tvar
písmena napojený na dřík.
• Hlava písmena – je horní zakončení dříku
minusky p, t, k, h, r, apod.
• Pata písmena – je dolní zakončení dříku minusek
a, b, d, u.

14. Kresba písmového znaku
• Konturové písmo – je kresba písmového
znaku tenkou čárou v jeho základním
obrysovém tvaru, jinak též tzv. „drátěné
písmo“.
• Vrchol písmena – tvoří ostré spojení dvou
přímých tahů, např. A, N, V, W.

16. Gotické písmo

17. Psaní blokového písma redisovým
perem
• Gotická textura: gotický sloh dosáhl svého
rozkvětu v polovině 15. století. Tato textura se
obecně považuje za ryze gotický druh písma a
zachovala se v některých zemích jako titulové
písmo. Sloužila za vzor Gutenbergovi pro tisk jeho
bible.
• Textura je slohovým písmem středověkého rázu,
švabach (písmo knižní) germánským typem
renesančního původu a fraktura písmem
barokním.

18. Psaní blokového písma redisovým
perem
• Majuskule jsou zdobeny podvojnými tahy,
jejichž slabé čáry je nutno psát otočeným
perem nebo jeho hranou. Čitelnost je
omezena a nelze je tedy používat samostatně
jako římské kapitálky.
• Minuskule mají vyšší obraz než antikva,
duktus písma je obvykle silnější a tvary písmen
jsou vždy zúžené. Všechny oblouky jsou
lomeny, koncové tvary zahroceny.

19. Psaní písma – učíme se abecedu
• Nejprve se naučíme psát minuskule a teprve
potom majuskule
• Nejprve nacvičíme písmena z pravoúhlých
přímek: I L T H E F
• Potom písmena z kolmic a šikmých čar: A K M
N V W X Y Z
• Nakonec tvary obloučité: O C G Q D B P R S J U

21. Návrh iniciály na čtverečkovaném papíře
(převzato z internetu)

23. Humanistická kursiva

24. Psaní blokového písma redisovým
perem
• Humanistická kursiva: v renesanci se výtvarná
umění vracela ke starým antickým vzorům.
Gotické písmo se udrželo jen v Německu, kde
se stalo písmem národním. Latinka se stala
výrazem nového ducha a vkusu v rukopisech i
v tisku. V kursivě se jednotlivá písmena
spojovala v méně složitých tvarech. Písmena
se navazovala a charakteristickým byl i šikmý
sklon.

25. Psaní písma – učíme se abecedu
• Nejprve se naučíme psát minuskule a teprve
potom majuskule
• Nejprve nacvičíme písmena z pravoúhlých
přímek: I L T H E F
• Potom písmena z kolmic a šikmých čar: A K M
N V W X Y Z
• Nakonec tvary obloučité: O C G Q D B P R S J U

27. Bonusové video 
• https://www.facebook.com/booooooom/vide
os/10153583714561575/?pnref=story

28. Zadání úkolů na příští setkání
• Popis písmového znaku
• Textové omalovánky – citát (pastelky, fixy,
barvičky…)
• Text do bloku (grotesk) a práce s plochou-nácvik:
– psaní jednotlivých slov z vybraného citátu
– vystřihání jednotlivých slov
– rozložení jednotlivých slov na vybraný papír
– přepsání „načisto“
• Nácvik gotického písma (1 A4 /týden)

29. Citáty k výběru
• „Je třeba se učit tak dlouho, dokud neumíš.“ Seneca ml.
• „Vydrž a na svém stůj, ta práce ti přinese plody.“
Ovidius
• „To, co vyniká, není nikdy ušetřeno závisti.“ Veleius
Paterculus
• „Život nedal lidem nic, co by nezaplatili velkou
námahou.“ Horatius
• „Každé umění je nápodobou přírody.“ Seneca ml.
• „K učení se toho, čeho je zapotřebí, se mi žádný věk
nemůže zdát pozdní.“ Augustinus

30. Literatura
• František MUZIKA, Krásné písmo ve vývoji latinky I-II,
Praha 2005.
• Jan RAMBOUSEK, Písmo a jeho užití, Praha 1953.
• Oldřich MENHART, Nauka o písmu, Praha 1974.
• Bohumil LANZ – Zdeněk NĚMEČEK, Písmo v propagaci,
Praha 1974.
• Bohuslav BLAŽEJ, Grafická úprava tiskovin, Praha 1990.
• Vladimír BERAN a kol., Typografický manuál, Praha
2005.
• atd.

31. DĚKUJI ZA POZORNOST A PŘEJI MNOHO
ZÁBAVY V SAMOSTATNÉ TVORBĚ
Bc. Michala Brožová
brozovamichala@centrum.cz