More than Just Lines on a Map: Best Practices for U.S Bike Routes
KO1502_Tema_Vajda
1. 44 KOKTEJL ÚNOR 2015
TÉMA
S
lovák Juraj Vajda vybudoval úspěšný hostel ve favele
nad pláží Copacabana a celou chudou čtvrť, která
ještě před pěti lety byla v rukou narkogangu, mění
v turistickou atrakci.
Po paži pětatřicátníka Juraje Vajdy se při povídá-
ní na terase jeho riodejaneirského hostelu prochází
zelenožlutý papoušek. Jako by tím chtěl akční Slovák
demonstrovat svoji větu o tom, že pro podnikání v Bra-
zílii se musel ztropikalizovat. Tedy hodit do pohody,
nerozčilovat se nad řehtáním úředního šimla, dlouhými
prostoji při čekání na razítko a nespolehlivostí domá-
cích zaměstnanců. A zvyknout si na to, že spoustu
problémů lze vyřešit spíše neformální cestou.
Vajda původně nepřijel podnikat. Po letech
v Barceloně, kde pracoval jako konzultant v po-
radenské společnosti PricewaterhouseCoopers, si
vydupal přeložení do Brazílie, která se mu zalíbila
při předchozí turistické návštěvě. V riodejaneirské
pobočce firmy také dodnes pracuje, ale k tomu má navíc
oblíbený hostel Lisetonga. „Před tím, než mi vypršela první
podnájemní smlouva, jež se v Riu uzavírá tradičně na 30
měsíců, jsme s přítelkyní přemýšleli, co s bydlením dál,“
vypráví, jak se k poskytování služeb batůžkářům dostal.
SLOVENSKÁ PŮJČKA NA DŮM VE FAVELE
„Ukázalo se, že koupit malý byt ve věžáku v Copacaba-
ně nebo velký dům ve čtvrti Babilônia, který stojí jen
o několik stovek metrů dál a desítek metrů výš, vyjde
na stejné peníze. A když už jsme měli takové prosto-
ry, začali jsme je nabízet cestovatelům,“ pronáší
hlasitě vysoký muž, aby přehlušil šrumec
u vedlejších stolů. Mladí cizinci tu sedí v ná-
rodnostně promíchaných skupinách a bohatě
využívají toho, že domácí koktejl caipirinha
má právě svoji „happy hour“, takže jim barman
míchá dvě sklenky za cenu jedné.
„Pro podnikání v Brazílii jsem se musel ztropikalizovat“
říká Juraj Vajda,
který vybudoval hostel nad pláží Copacabana
Do Ria se vydal TOMÁŠ NÍDR
Brazílie
Rio de Janeiro
FOTO:TOMÁŠNÍDRAARCHIVJURAJEVAJDY
2. ÚNOR 2015 KOKTEJL 45
TÉMA
Copacabanu máte zřejmě zafixo-
vanou jako prestižní adresu. To
platí, pokud se bavíme o rovině,
která se táhne nějakých 800 metrů
od široké pláže, než narazí do prud-
ce se zvedajících kopců. Na zdánli-
vě neobyvatelných srázech se před
desetiletími usadila chudina, která
si tu vystavěla labyrint malých
zděných domků, které se v průběhu
tří generací vyšplhaly až do čtyř-
patrové výše. Takové na divoko
postavené čtvrti se v Brazílii
nazývají favely. Posledních třicet let
těmto zanedbaným územím vládly
drogové gangy. V Riu se to začalo
měnit až krátce před mistrovstvím
světa ve fotbale, kdy se město roz-
hodlo dostat je pod vlastní správu.
Především ty v blízkosti centra
byly obsazeny policií, takže se sem
mohou odvážit lidi, kteří by si to
dříve netroufli. Včetně turistů nebo
třeba Vajdy.
Rozlehlý dům s věžičkou, který
si v ušmudlané Babilônii vyhlédl,
ani tak nebyl za hubičku. Musel si
na něj vypůjčit v bance. Nikoliv však
v Brazílii, kde jsou úroky drtivé, ale
na Slovensku. „Bylo to půl milionu
realů na koupi a dalších 200 tisíc re-
alů na rekonstrukci,“ účtuje v místní
měně náklady, které po převodu činí
6,3 milionu Kč. Daří se mu, a tak
předpokládá, že půjčku splatí už
za tři roky. „Ceny nemovitostí v Riu
dále výrazně vzrostly, takže nyní
má stavba minimálně dvojnásobnou
hodnotu,“ říká v interiérech, kde se
pozná majitelovo čechoslováctví.
Jeden z pokojů se místo
čísla jmenuje Bratislava
a další Praha, čemuž odpo-
vídá i fotografická výzdoba
uvnitř. Ve společenském sále
zdobí lustr vypité láhve becherovky
a českého piva a na hosty s caipirinhou
ze stěny shlíží Rumcajs. Na toaletě,
která zároveň slouží jako knihovna,
kde si hosté mohou vzít jakoukoliv
publikaci, pokud výměnou nějakou
svoji přečtenou zanechají, je nejvíce
knížek ve slovenštině. Většinou po-
cházejí z jeho zdrojů, protože z našich
zeměpisných šířek k němu cíleně jako
krajanovi míří jen jednotlivci. Zato
o Američany, Brity, Němce, Skandi-
návce, ale i Brazilce nouzi nemá.
POZITIVNÍ EGOISTA V AKCI
Takový příliv batůžkářů samozřejmě
mění i čtvrť, kde se ještě v červnu
2009 potloukali po ulicích týpci
s kalašnikovy ledabyle hozenými
přes rameno. Nyní tu v rychlém
tempu rostou restaurace,
z nichž jedna se dostala
i do gastronomického
průvodce po favelách. O ví-
kendu do ní míří i movitější
Brazilci, kteří by před pár lety vstup
do Babilônie považovali za nezod-
povědné hazardování se životem.
Odvážnější se odhodlávají
i ke koupi nemovitostí, protože
nájmy na Copacabaně a v dalších
reprezentativních zónách dosáhly
absurdních výšin. Vždyť Rio je
Ve společenském sále zdobí lustr
vypité láhve od becherovky
Slovenský majitel brazilského hostelu se nebojí být originální, což se odráží na
interiéru i exteriéru domu. Ještě před pár lety by se turisté do této čtvrti nevydali.
3. 46 KOKTEJL ÚNOR 2015
TÉMA
po São Paulu, které je ekonomickým centrem Brazílie,
druhým nejdražším městem západní polokoule. Favely
zasáhlo to, co sociologické učebnice nazývají gentri-
fikace. V překladu: zaopatření lidé nakupují v zane-
dbaném rajonu nemovitosti, což vede ke zvýšení jejich
cen a postupnému odchodu chudých starousedlíků,
kteří si prudce nafouknuté
sumy za bydlení nemohou
dovolit.
Ze svého ji vylepšuje
i Vajda. Například nakoupil
do sousedství popelnice,
protože jinak Jihoameričané
nechávají odpadky ležet na obrubníku připravené pro svoz
v igelitových taškách, které však při hledání potravy často
roztrhají pouliční psi. „Přeci tu žiji, tak chci, aby se mi tu
líbilo. Navíc na zákazníky jistě lépe zapůsobí, pokud uvidí
ulice čisté a bez krys,“ vysvětluje, proč popelnice nenechal
na starosti radnici. „Říkám tomu pozitivní egoismus. Když
vím, že je něco potřeba udělat a že to mohu udělat já, tak
to udělám,“ dodává s tím, že dodnes bere vážně hodnoty ze
skauta, do kterého jako adolescent chodil.
Ne všem se jeho pozitivní egoismus líbí. „Jedna paní
mi vynadala, že kvůli mně jí zvednou nájem,“ vzpomíná
Slovák na moment, kdy na jeho popud dva čeští umělci
Tomáš Bilina a Ondřej Vyhnánek udělali s pomocí
klientů hostelu a několika
místních obří mozaiku,
díky níž čtvrť pořádně
prokoukla. Modrobílé dílo,
která vzniklo na šedivé
stěně bránící svahu v sesu-
vu, je základem pro to, aby
Babilônia přitáhla návštěvníky. Fasády staveb, které
stojí nad mozaikou, se podle jeho vizí v budoucnu, až
našetří na dlaždice, stanou její součástí.
Je mu jasné, že i když gangsteři zmizeli z ulic, organi-
zovaný zločin tu vládu úplně neztratil. „Nevím, kdo tady
rozhoduje, a ani to nechci vědět, abych se s někým nezaple-
tl,“ vypráví s tím, že třeba mozaiku si nechal od neznámých
Když vím, že je něco potřeba udělat,
a že to mohu udělat já,
tak to udělám
Juraj se snaží vylepšovat prostor, v němž žije a podniká. Výsledky jsou vidět.
4. ÚNOR 2015 KOKTEJL 47
TÉMA
INZERCE
šéfů Babilônie schválit. „Dal jsem nákresy majiteli restau-
race, kam rádi chodíme na večeři, aby je předložil všem, co
mají ve čtvrti slovo. Za týden mi je vrátil s tím, že se do toho
mohu pustit,“ objasňuje specifika podnikání ve favele.
SÁZKA NA MOTOCYKLY
Vajda, který srší nápady, má vizi, že do ulic Ria prosadí
skútry, na kterých by návštěvníci rozlehlé město poznávali.
Nakoupil tedy čtrnáct mopedů, založil půjčovnu Happy
Moto a jeho lidé už obrážejí hotely a hostely, nechávají tam
letáčky a recepčním slibují marži, pokud jim dohodí turistu,
který by si Rio rád projel na motorce. Obsazenost strojů má
poloviční, přesto plánuje, že flotilu rozšíří o dalších šest
motorek. Na počítači už předvádí video reklamy na svůj
další projekt. Sám si v ní zahrál šoféra luxusní motorky,
který na letišti čeká na manažera s kufříkem a rychle se
s ním proplete dopravní zácpou na jeho schůzku. „Inspiro-
val jsem se v Londýně a Paříži, kde už tato služba funguje.
Do Ria přijíždí spousta obchodníků, kteří za ušetření času
v taxíku uvězněném v koloně rádi zaplatí,“ vysvětluje.
Jednostopé vozidlo je základem i dalšího projektu na zří-
zení motoambulance, která by ve městě, kde je veřejné
zdravotnictví v zoufalém stavu, alespoň částečně nahra-
zovalo sanitky. „Nápadů mám spoustu. Není potřeba nic
vynalézat, ale inspirovat se z jiných zemích. Stačí se koukat,
co tu schází, a nabídnout to. V Brazílii toho chybí opravdu
hodně,“ říká přesvědčivě muž, který nejvíce ze všeho
nesnáší odpověď, že něco nejde.
Poznávaní Ria na skútru je další z Vajdových projektů. Zamlouvat by se mohl nejen turistům, ale také jako taxi manažerům.