2. Vánoce jsou především svátkem rituálů, k nimž se dnes řadí také rituály televizní.
K rozkrajování jablka, lití olova, koledám nebo ke zdobení vánočního stromu již
neodmyslitelně patří společné sledování premiérové televizní pohádky, nebo
klasických vánočních titulů, jakou jsou třeba Tři oříšky pro Popelku.
Štědrý večer a následující dva sváteční večery budou letos v režii tří výrazných
režisérských osobností. Jiří Strach natočil nejnavštěvovanější film loňského roku –
koprodukční snímek České televize Anděl Páně 2. Televizní premiéru pohádkového
příběhu o andělu Petronelovi a čertovi Uriášovi nabídneme divákům na Štědrý
večer. Pohádky Dvanáct měsíčků, Princezna a písař nebo Korunní princ už se stihly
zařadit do zlatého pohádkového fondu České televize. Za všemi stojí režisér Karel
Janák, z jehož pomyslné režijní dílny je i letošní pohádka na Boží hod s názvem
Nejlepší přítel.
Třetího z režisérského triumvirátu letošních televizních Vánoc není třeba dlouze
představovat. Jeho mezinárodně proslavený pohádkový příběh odvysílala
Československá televize poprvé na Štědrý den v roce 1974. A zrodil se fenomén.
Kouzlu pohádky Václava Vorlíčka propadly nejen miliony tuzemských diváků,
ale třeba i německé a norské publikum, které si Vánoce bez Drei Haselnüsse für
Aschenbrödel či Tre nøtter til Askepott neumí představit. Před třemi lety Česká
televize pohádku digitálně vyčistila, převedla do vysokého rozlišení a uchovala ji
tak pro další generace.
Těžko hledat zemi, kde by měly hrané, filmovým způsobem vyprávěné, pohádky
tak silnou tradici, jako u nás. Divákům jich proto přes svátky nabídneme několik
desítek. A k tomu samozřejmě premiérové filmy, mezi nimiž stojí za vyzdvihnutí
dvojdílný historický snímek Marie Terezie. Ten jsme natočili spolu s rakouskou,
maďarskou a slovenskou televizí a režíroval jej hollywoodský režisér Robert
Dornhelm. Jde o výpravnou, kostýmní, historickou podívanou se skvělými
hereckými výkony mezinárodní herecké sestavy.
Kromě pohádek a filmových premiér samozřejmě v naší nabídce nechybí celá
řada dokumentů, náboženských pořadů a koncertů. Snad si tedy ten svůj vánoční
televizní rituál užije opravdu každý náš divák. Hezké Vánoce.
Petr Dvořák
generální ředitel České televize
3. 54
Anděl Páně 2
Neděle 24. prosince
Anděl Petronel a čert Uriáš se vracejí v pokračování úspěšné pohádky, která získala šest
nominací na Českého lva, a do kina na ni dorazilo 1 259 047 diváků. Film Anděl Páně 2 byl
nejnavštěvovanějším snímkem roku 2016 v českých kinech a hranici milionu diváků překonal
nejrychleji ze všech filmů vůbec.
„Ne. Nikdy. Za žádných okolností! Takto a ještě
pejorativněji jsem odháněl režiséra Jirku Stracha,
kdykoli stočil řeč k možnému pokračování jeho
úspěšné pohádky Anděl Páně. Jsem velký nepřítel
dvojek. Nakonec jsem se obrnil výmluvou, že se
o text pokusím v okamžiku, kdy najdu klíč, kdy mě
napadne šifrovací tabulka, která bude dávat nový
smysl,“ říká scenárista Marek Epstein a dodává:
„Nakonec to vyřešily děti. Právě pro ně jsem
jednou sehrál frašku mizerného Mikuláše s čertem
a andělem a tam mezi výsměchem starších dětí
a trapným tichem jejich rodičů mi došlo, že jsem
onen klíč právě objevil. Měl jsem vedle sebe čerta
i anděla a nikdo se nepodivoval. Byl den, kdy se na
zemi dějí pohádkové věci a lidi to strpí.“
Jiří Dvořák a Ivan Trojan po jedenácti letech
Jaký to byl pocit potkat se opět jako Uriáš
s Petronelem?
Jiří Dvořák: Když jsme se vedle sebe s Ivanem postavili,
já s těmi rohy a on v blond paruce, tak to bylo takové
déjà vu, až jsme si říkali, tady se někdo zbláznil, když nás
po jedenácti letech do toho uvrtal. Byl to zvláštní pocit,
ale ne nepříjemný.
Ivan Trojan: Ačkoliv jsme jako lidi trošku rozdílné
povahy, tak práci nám to nijak nekomplikuje a myslím
si, že s vzájemným respektem a obdivem jeden ke
druhému se nám daří držet určitý nadhled a odlehčení.
Oba jsme si uvědomili, že abychom těch dvanáct
hodin natáčení přežili a ponorek nebylo moc, tak bylo
důležité na place udržovat pohodu. Takže jsme ji i někdy
záměrně vyvolali a vtipkovali takhle i s Jirkou Strachem,
vyměnili si kousavé dialogy, které třeba pobavily i štáb.
Během prvního Anděla Páně jste se pracovně
potkali poprvé. Od té doby jste společně
natočili už více než deset filmů…
Jiří Dvořák: Myslím, že to mezi námi dobře funguje.
Docela se bavíme o scénách a obrazech. Než jsme
začali točit toto pokračování, dávali jsme připomínky
Jirkovi Strachovi i Marku Epsteinovi.
Ivan Trojan: Asi není úplně běžná praxe, aby herci
pracovali na scénáři, ale já to mám rád, protože skrz
povídání o textu, o scénáři, o situacích už postavu do
sebe dostávám. Patřím mezi herce, kteří se snaží vidět
věci v kontextu. S Jirkou jsme spolu natočili třináctý
film, a myslím, že z toho se dá už jasně poznat, že spolu
děláme rádi. On je řemeslně téměř dokonalý, má svůj
styl – rukopis, kterému rozumím, a rozumíme si i lidsky.
Kdysi jsme si řekli, že při půtkách, které máme, se nikdy
doopravdy neurazíme. A to platí, ať děláme na scénáři,
nebo pak na place.
Proměnily se Vaše postavy po jedenácti letech,
kdy vznikl první díl pohádky?
Ivan Trojan: Petronel se neproměnil nijak zásadně,
pořád je to trošku namyšlený, pyšný anděl, který si
myslí, že by měl být úplně někde jinde a že by měl dělat
jinou práci, než kterou dělá v nebi. Z toho pak plynou
určité komplikace, které způsobíme s čertem Pánu
Bohu, a ten nás sešle zpátky na zem.
Jiří Dvořák: Já myslím, že se neproměnili. Jsou to bytosti
nadpřirozené, takže nestárnou, spíš se proměnil Dvořák,
na kterém holky v maskérně musí více pracovat.
Jste si s Vašimi postavami podobní?
Ivan Trojan: Takové ty lidské stránky máme podobné.
Ivan Trojan je taky částečně takový matla, trošku
v některých věcech nepraktický. A občas je v něm
nějaká nepokora, i když to vím, že by to tak nemělo
být. Ale zase když udělám něco špatně, uvědomuji si to,
a to myslím také máme společné, že nám to až zas tak
lhostejné není, nechceme, aby po nás zůstaly nějaké
krátery a nedorozumění.
Jiří Dvořák: Možná to, že Uriášovi se líbí holky, což mně
se taky líbí děvčata... Taky rád rejpnu do Ivana Trojana,
i když on je v tom lepší, takže to moc nezkouším, protože
ty jeho smeče jsou někdy smrtelný.
Tři sváteční dny s andělem Petronelem,
čertem Matějem a Popelkou
Anděl Páně v číslech…
Vzhledem k charakteru loňské zimy se na dosněžení
spotřebovalo 260 pytlů sněhu vyrobeného z papírové
drti. Na hledání jablka ze stromu Poznání padlo 750
kilogramů jablek a pro jablko Poznání byla vybrána
odrůda Pink Lady. Pro film bylo vytvořeno 32 nových
dekorací a 300 kostýmů. Ve filmu si zahráli 2 koně,
4 myši, 10 slepic a 10 králíků, mrtvé prase, 30 kaprů,
6 amurů a 11 pstruhů. V nebi se objevilo 22 malých
andělíčků. Výroba kulis a dekorací trvala 3 měsíce
včetně ateliérových staveb. Pro natáčení bylo nutné
sehnat šicí stroje z devatenáctého století a speciálně
se vyráběla rekvizita párkařského vozíku, který
obsluhuje Vojtěch Dyk.
režie: Jiří Strach | scénář: Jiří Strach, Marek Epstein | dramaturgie:
Jiří Chalupa, Jaroslav Sedláček| kamera: Martin Šec | zvuk: Radim
Hladík jr. | střih: Jan Mattlach | kostýmní výtvarnice: Katarína Hollá
hudba: Ondřej Gregor Brzobohatý | výprava: David Voborský
producent: Marlene Film Production| koproducenti: Česká televize
– TPS Barbary Johnsonové, innogy, RTVS, CertiCon, Alltoys, Attack
Film | hrají: Ivan Trojan, Jiří Dvořák, Vica Kerekes, Anna Čtvrtníčková,
Bolek Polívka, Jiří Bartoška, Klára Issová, Vojtěch Dyk a další
film vznikl s podporou Státního fondu české kinematografie
Osud přivedl Petronela s Uriášem zpět na Zemi právě
v předvečer svátku svatého Mikuláše. V den, kdy jsou
ulice zaplněny klasickou trojicí Mikuláš, čert a anděl.
Tentokrát totiž jejich věčné neshody způsobily, že se
vzácné jablko ze stromu Poznání zakutálelo z nebe
na Zemi. Oba ho tak musí najít do dalšího rána, jinak
z nich Bůh udělá hvězdnou mlhovinu. Jako obvykle na
ně čeká spousta překážek a mnohá dobrodružství, při
kterých také zjistí, co má v životě opravdovou cenu.
V jejich úkolu jim pomůže chudá vdova Magdaléna a její
dcera Anežka. Ale i jim se naši hrdinové pokusí v tento
sváteční čas pomoci. V roli Panny Marie se opět objeví
Klára Issová a jako Bůh se vrací i Jiří Bartoška. „Je to
role, takže když člověk hraje vraha, tak se na tu roli
nepřipravuje tak, že by někoho zabil. A když člověk
hraje pánaboha, tak - protože v každém z nás je kus
Pána Boha - vlastně hraju to, co jsem, Pána Boha.
4. 6 7
samotným peklem, kde se setká dokonce i s Luciferem.
Protože ke štěstí vede často cesta značně kostrbatá
a jenom ti moudří po ní dokáží dojít až do cíle…
režie: Karel Janák | scénář: Lucie Konášová | kamera: Martin Šácha
dramaturg: Jiří Chalupa| vedoucí produkce: Lenka Dušková
výkonná producentka: Veronika Trčková| kreativní producentka:
Barbara Johnsonová | hrají: Zdeněk Piškula, Kristína Svarinská,
Marek Adamczyk, Hana Vagnerová, Ondřej Sokol, Jiří Lábus,
František Němec, Jiří Langmajer a další
Nejlepší přítel
Pondělí 25. prosince
Nová pohádka Karla Janáka s vpravdě vánočním poselstvím o tom, že víra v přátelství
a schopnost nezklamat sám sebe jsou silnější než úklady samotného pekla.
„Vedle jistoty, jakou představuje Anděl Páně 2, jsme měli i letos ambici přijít s pohádkou zcela novou, která se ale také
zařadí mezi osvědčené pohádkové hity. Má tuhle naději pohádka Nejlepší přítel? Věříme, že ano! Napsala ji zkušená
autorka a scenáristka Lucie Konášová, režíroval ji Karel Janák, režisér s nápady, smyslem pro humor a pro poutavé
vyprávění, silnou stránkou je i herecké obsazení,“ říká kreativní producentka Barbara Johnsonová.
Kristína Svarinská:
Program na Štědrý den plánujeme podle Popelky
Zdeněk Piškula:
Vánoce bez pohádek nejsou Vánoce
Jakou roli máte v nové pohádce?
Hraju Ondřeje. Na začátku je to dřevorubec, který si
v průběhu děje projde určitým charakterním vývojem.
Měl jste v dětství nějakou pohádkovou
postavu, na kterou jste si hrál?
Dlouho jsem si představoval, že jsem Harry Potter.
A z pohádek jsem se pravidelně díval na Mrazíka,
Tři oříšky pro Popelku a Grinche. Takže jsem se spíš
na pohádky díval, než abych si na ně hrál.
Která byla Vaše úplně nejoblíbenější?
Jednoznačně Mrazík, ale nepouštím si ho nikdy jindy
než na Vánoce. Z českých mám nejraději Tři oříšky
pro Popelku.
Nejlepší přítel je vánoční pohádka.
Máte i Vy Vánoce spojené s pohádkami?
Určitě. Vánoce bez pohádek nejsou Vánoce.
Tématem Vaší nové pohádky je přátelství.
Jaký by měl být Váš nejlepší přítel?
Přátelství je něco jako láska, akorát je to pojmenované
jinak. V životě je přátelství moc důležitá věc a jsem
rád, že naše pohádka to ukazuje. Přítel by měl být
určitě upřímný a věrný.
Zkusíte si vzpomenout na nejhezčí dárek,
který jste pod stromečkem našel?
Přemýšlím a asi nejvíc mě vždy potěší štědrovečerní
večeře. Tolik dobrého jídla…
Jíte kapra? Nebo co bývá u Vás doma na Štědrý
večer na stole?
Kapra samozřejmě máme každé Vánoce, ale mně
nechutná, takže ho nejím a vždy někoho z rodiny
uprosím, aby udělal lososa. Lepší by bylo zeptat se spíš
na to, co nebývá na Štědrý večer u nás na stole.
Je hraní v pohádce jiné?
Nad tímhle jsem velmi přemýšlel, než jsme začali
natáčet. Říkal jsem si, že tu roli hlavně nechci hrát jako
pohádku. Ten příběh je samozřejmě primárně určen
dětem, ale chtěl jsem být civilní a přirozený, tak jak bych
hrál i v jiných projektech.
Jaká je Vaše postava v pohádce?
Hraju komtesu Rézinku, která žije na zámku a zamiluje
se do hlavního hrdiny, dřevorubce Ondry, kterého
hraje Zdeněk Piškula. Je to příběh o jejich lásce a jejich
cestě ke šťastnému konci, jak tomu v pohádkách bývá.
Měla jste v dětství nějakou oblíbenou princeznu?
Hrála jsem si na princeznu z Gumídků. Měla jsem také
moc ráda Princeznu se zlatou hvězdou na čele, Šíleně
smutnou princeznu a Tři oříšky pro Popelku, která je
asi stále mou nejoblíbenější pohádkou vůbec. Když
je v televizi na Štědrý večer, tak večeři načasujeme
tak, abychom stihli jak večeři, tak rozbalování dárků
a i Libušku Šafránkovou v roli Popelky.
V jakém jazyce ji sledujete?
V češtině. To by si na Slovensku nedovolili nadabovat.
Máte Vánoce spojené se sledováním pohádek
v televizi?
Samozřejmě, na pohádkách jsem vyrůstala. A i teď,
když nejsem dítě, tak období vánočních svátků mám
spojené s pohodou, kdy si člověk vezme cukroví, dá
nohy na stůl a sleduje pohádky.
Hrajete v pohádce Nejlepší přítel, co znamená
přátelství pro Vás?
Přátelství považuji za jednu z nejdůležitějších věcí
v životě. Respektive nejlepšího přítele považuji
za člověka, který je se mnou v těch nejlepších ale
i nejhorších časech. Když je potřeba, mohu se o něj
opřít, je spolehlivý, je s ním sranda a je to, jak se říká
spřízněná duše.
Vybavíte si své nejkrásnější Vánoce?
Mám pocit, že to byly ty, když jsem byla úplně malá
a přijeli i starší sourozenci, kteří už bydleli samostatně.
V té době jsem ještě věřila, že dárky nosí Ježíšek, a byla
jsem hrozně zvědavá, co přinese.
Jak jako herečka vnímáte žánr pohádky a co to
pro herce vůbec znamená?
Je to často více stylizované. Obdivuji proto své kolegy,
jak to zvládají. Moje role je docela klidná a zamilovaná,
ale role Hanky Vagnerové je taková v dobrém slova
smyslu bláznivá a může si dovolit více hrát a nebýt
příliš civilní.
Všechno začíná tím, že čert Matěj ukradne chudému
Ondrovi kousek chleba. Za trest mu Lucifer uloží, že
musí Ondrovi plnit přáni tak dlouho, dokud ten ne-
řekne, že je úplně šťastný. Peklo má ovšem s lidmi své
zkušenosti a na rozdíl od Matěje tuší, jak nesnadný je to
úkol. Matěj se ale snaží ze všech sil, postupně se
s Ondrou spřátelí a na zemi se mu začne líbit. Zvláště,
když se seznámí s kuchařkou Marjánkou! Všechno se ale
zkomplikuje, když se Ondra zamiluje do Rézinky, komtes-
ky ze zámku. Do hry pak vstoupí proradný baron, kterého
pozval hrabě Hubert na námluvy a Ondra trochu neuvá-
ženě hraběti slíbí, že do příštího rána postaví pro Rézinku
zbrusu nový honosný zámek, aby dokázal, že je lepší,
než baron. To je pro čerta, jako je Matěj, úkol nadmíru
těžký, ba nesplnitelný, ale Ondra trvá na svém. Nakonec
Matějovi pomůže Befeleus, čert vyšší kategorie, ale jen
pod podmínkou, že Matěj ponechá peklu hříšníka, který
ho zradí. A aniž to Matěj tuší, tím hříšníkem je právě
Ondra. Ten si až pozdě uvědomí, co všechno, okouzlen
náhle nabytým postavením, ve vztahu s Matějem
pokazil. Aby vše napravil, musí Ondra nakonec projít
5. 98
Tři oříšky pro Popelku
Úterý 26. prosince
Kultovní „pohádku pohádek“ Česká televize uvede v restaurované verzi
s obnovenými barvami a ve vysokém rozlišení.
Jak vznikala Popelka
První zmínka o přípravě pohádky se objevila již v roce
1960, kde byl pod scénářem ještě podepsán jeho
skutečný autor František Pavlíček s vášnivým zaujetím
pro dílo Boženy Němcové. Během normalizace patřil
ale k těm zakázaným a nejen v titulcích jej musela
nahradit Bohumila Zelenková. Tři oříšky pro Popelku
byly původně zamýšleny jako první příspěvek do
cyklu koprodukcí Zlatého fondu světových pohádek.
Tak také vznikla koprodukce s východoněmeckým
studiem DEFA.
„Pohádkové motivy, postavy a jejich vztahy scénář
citlivě domýšlí, prohlubuje a činí pocitově bližší
dnešním dětem. V praxi to znamená, že Popelka není
ona tradiční ušlápnutá ukřivděná pasivní chudinka,
kterou potká ohromné štěstí, když se do ní zakouká
dokonalý gentleman – princ. Popelka je zde veselé,
odvážné, citlivé a šikovné děvče – dalo by se skoro
říci dnešní, kdyby zároveň nebyla tolik poeticky
pohádková…“ (Dramaturgická skupina filmů pro děti
a mládež k chystanému filmu)
Při volbě režiséra byla jako první v roce 1972 oslovena
Věra Plívová-Šimková, která se ale rozhodla z Popelky
udělat moderní dívku, která jezdí na motorce a s přáteli
vyráží na diskotéky. Po tomto neúspěšném tahu scénář
putoval k Jiřímu Menzelovi, kterému byl ale nakonec
z politických důvodů odebrán. Teprve pak se dostal
k Václavu Vorlíčkovi, který měl na svém kontě již velmi
divácky úspěšnou Dívku na koštěti. Jeho zásadním
zásahem do příběhu bylo přenést děj z léta do zimy,
a to z důvodu dodržení termínů ze strany koprodukce.
Popelka si tak často povídá se sovou Rozárkou místo
rosničkou Jeničkou. Štábu ale toto rozhodnutí přineslo
mnoho komplikací. Kvůli nedostatku sněhu se musel
narychlo stěhovat z Německa do jižních Čech. Během
scény „královského průvodu“ byly také odcizeny dva
kusy kůží.
Zimní exteriéry byly natáčeny v okolí zámku Moritzburgu
v Německu, v okolí hradu Švihova a v krajině mezi
Klatovy a Železnou Rudou. Celková výroba pohádky
zabrala 227 dnů a rozpočet se nakonec vyhoupl přes
čtyři miliony korun. Premiéra Tří oříšků pro Popelku se
uskutečnila 16. listopadu 1973 a do roku 1989 ji v kinech
viděly téměř tři miliony diváků. Kromě nich jI ocenila
i filmová kritika. Pohádka se nakonec prodala do více
než třiceti zemí světa. Československá televize jI poprvé
odvysílala 24. prosince 1974. Sledovanost byla 94 % a
divácké hodnocení dosáhlo na 8,2. Po revoluci se Tři oříšky
pro Popelku na obrazovky vrátily až v roce 1991, ale do
dopoledního vysílání.
Hlavní roli si zahrála vynikající Libuše Šafránková
a jejího vytouženého prince Pavel Trávníček, jemuž
ovšem propůjčil hlas Petr Svojtka. Mimořádný podíl na
atmosféře má i hudba Karla Svobody. Do rolí macechy
a královského páru byli obsazeni němečtí herci.
režie: Václav Vorlíček | scénář: František Pavlíček, Václav Vorlíček
kamera: Josef Illík | hudba: Karel Svoboda
hrají: Libuše Šafránková, Pavel Trávníček, Helena Růžičková, Vítězslav
Jandák, Vladimír Menšík a další
Popelka je hodná a hezká dívka bez matky a posléze
i bez otce, který ji nechá napospas své druhé ženě
a její dceři. Její macecha a nevlastní sestra Dora nemají
Popelku rády. Zatímco ony plánují jít na královský ples
a vnutit mladému princi Dořinu ruku, Popelka se musí
starat o statek stejně jako ostatní služebnictvo.
Popelčina macecha si při jedné návštěvě královského
páru vymůže na královně pozvání na ples, kde si má
princ vybrat nevěstu. Čeledín Vincek proto musí jet
do města nakoupit látky a šperky. Skromná Popelka
poprosí jen o to, co mu cvrnkne do nosu. Vincek jí
přiveze tři kouzelné oříšky, které ukrývají vždy to, co
dívka právě potřebuje. Jednou je to lovecká kamizolka,
ve které dívka poprvé okouzlí prince, když nad ním
zvítězí při střelbě z kuše, podruhé zase nádherné
šaty na ples, kde si princ má na žádost rodičů vybrat
nevěstu. A nakonec i svatební šaty.
Z Číny až na Barrandov
Pravděpodobně nejstarší Popelčin příběh pochází již
z 9. století př. n. l. z Číny. Tamní předchůdkyně se
jmenovala Yehshen a neměla oříšky, ale rybí kosti.
Macechu i zlé sestry v pohádce nakonec zavalí kamení.
Motiv Popelky se znovu objevuje ve starověkém Egyptě,
zhruba v 1. století př. n. l., kde je dívka jménem Rhodopis
unesena piráty, poté se stává otrokyní a pracuje jako
služka. Osud si ji však najde a nakonec se provdá za
samotného faraona. V Evropě se s předchůdkyní Popelky
poprvé setkáváme v 16. století v Itálii, hrdinka se jmenuje
Zezolla a dopouští se dokonce vraždy. Nedlouho poté
se přesunuje do Francie a její jméno je poprvé podobné
tomu, které známe – dívka se jmenovala Upopelec.
Začátkem 19. století se dostává do rukou bratři Grimmů,
hrdinka je v jejich verzi trápena mnohem více, je nucena
v popelu i spát. Kvůli střevíci si její sestry také řežou prsty.
Božena Němcová příběh obohatí o další detaily a udělá
ho romantičtějším. V její verzi dokonce scházejí zlé sestry
a macecha. U nás se na filmová plátna dostane černobílá
verze pohádky na konci 60. let, která je věrnější verzi
příběhu od Němcové.
6. 10 11
Jiří Strach:
S Ivanem a Jirkou jsme takový triumvirát
Mezi prvním a druhým dílem uběhlo
jedenáct let…
Chtěl jsem, když už se do toho pustíme, aby scénář
byl neprůstřelný, a jestli nebude neprůstřelný, tak
žádná dvojka nebude.
Scenárista Marek Epstein také nebyl
zastáncem pokračování, co ho přivedlo
k novému příběhu?
Marek přišel s nápadem, aby Pán Bůh poslal ty dva na
zem, ale bez převleků. Řekl jsem mu tehdy, že to nebude
fungovat, protože vtip je přeci v tom, že lidé nevědí, že
je to čert a anděl. A on mi na to odpověděl geniální větu.
„Jeden den v roce to jde!“ A to byl spouštěcí impuls
k tomu, abychom celou věc rozjeli.
První Anděl Páně zaznamenal velký úspěch, neměl
jste přece jen rozpaky v pohádce pokračovat?
Natáčením dvojky jsme se tak trochu postavili na start
závodu sami se sebou. To je velký risk a odvaha, ale já
bych se tam ani nepostavil, kdybych nevěřil, že mám
formu a dobře namazané lyže v podobě scénáře.
Když se řekne Anděl Páně, každý si vzpomene na
ústřední dvojici. Neměl jste obavu, že herce dělí
od prvního dílu už příliš dlouhá doba?
Důležité bylo, jak budou fungovat kluci – Ivan Trojan
a Jirka Dvořák. Jejich chemie tam stále je a je dokonce
zralejší než před jedenácti lety. Kluci hrajou zkrátka
nebeskou exhibici. Jsem moc rád a těší mě, že nejen
Anděl Páně 2, ale vůbec moje práce přitahuje ty nejlepší
české herce. Že se na ně můžu spolehnout, opřít se o ně,
že si vzájemně důvěřujeme.
S Jiřím Dvořákem a Ivanem Trojanem jste
nakonec natáčeli často...
Z nás tří vznikl takový triumvirát, kde na sebe absolutně
slyšíme a jsme sehraní. Moje režie spočívá v tom, že já
třeba řeknu po prvním jetí, po první klapce: „Ivane, já bych
to chtěl…“ a on řekne: „Já vím…“. A to je prostě nevídaný.
Jaká je spřízněnost duší, ale i názorů, na to, jak ten film
má vypadat, co je vtipný, co bude bavit lidi a co baví nás.
Takže ta chemie uzrála a já si myslím, že tady, ve dvojce se
zhodnocuje to co jsme natrénovali.
Jak obtížné pro Vás bylo natáčení?
Bylo to hodně náročné – točilo se v zimě, často v noci,
střídaly se lokace. Důležité je, že na filmu se dala
dohromady skvělá parta, a nejen herecká, ale v celém
štábu. Producentky mi vytvořily skvělé podmínky, jedny
z nejlepších, jaké jsem kdy na natáčení měl. Potřebuju
být obklopen parťáky, s kterými se dá film utáhnout. Je
to velmi důležité a věřím tomu, že nálada při natáčení se
do výsledku promítne.
Jiří Strach, Karel Janák a Václav Vorlíček,
režiséři vánočních pohádek
Karel Janák: Česká pohádka je svébytný žánr,
který má dlouhou tradici
O čem Nejlepší přítel je?
Je to pohádka o jednom z podřadnějších čertů, který je
vyslán na svět, aby opravil díru do pekla. Tam mu zavoní
nějaké jídlo a ukradne ho. To jídlo ale patří dřevorubci
Ondrovi a na další jídlo bohužel nemá peníze. Protože
peklo je spravedlivé, tak toho čerta za trest pošle
sloužit oběti jeho zločinu tak dlouho, dokud ten chudák
nebude opravdu šťastný. Potrestaný čert nejdříve
mladému dřevorubci slouží a postupně mu pomáhá ke
štěstí. Jak jde čas, tak se mezi nimi vytvoří přátelství.
Samozřejmě, že je i v této pohádce láska. Ondra se
zamiluje do komtesy a čert do kuchařky.
Je to originální příběh, nebo vychází z nějaké
známé předlohy?
Scénář napsala Lucie Konášová, autorka úspěšné
pohádky Anděl Páně. Je to úplně originální příběh.
Myslím, že Lucce se ho povedlo napsat tak, že má
parametry klasické pohádky, která by se klidně mohla
zařadit mezi pohádkové velikány.
Není to rozhodně Vaše první pohádka, jaký
máte k tomuto žánru vztah?
Pohádky a filmy pro děti dělám už dlouho, a kdyby mě
to nebavilo, tak to nedělám. Na takových projektech je
skvělé, že si člověk může dovolit více pracovat s fantazií
a může si dovolit věci, které by v normálním filmu
nemohl. Také dětské publikum je o moc vděčnější, ale
i přísnější, když je to nebaví, tak to dají hned najevo.
Za to když je to baví, tak vám to dají také najevo a to je
hrozně hezké.
To že, je pohádka úspěšná, znamená i to,
že nezaujme pouze děti, ale i dospělé.
Přistupujete tak i k Nejlepšímu příteli?
Obecně vánoční pohádky nejsou jen pro děti. O Vánocích
před televizí často sedí celá rodina. Proto ani primárně
necílím jen na dětské publikum. Kromě dětí to musí bavit
mě, moji přítelkyni, mámu, babičku. Chci, aby si diváci
Vánoce i díky pohádce užili.
Myslíte si, že česká pohádka má nějaká svá
specifika?
Samozřejmě. Specifické je už to, že filmová pohádka
jako žánr jinde skoro ani neexistuje. Ve světě se místo
filmových pohádek natáčí hlavně fantasy. I Disney natáčí
pohádku jen jednou za čas, a když už, tak v ní má také
hodně fantasy prvků. Česká pohádka je svébytný žánr,
který má dlouhou tradici.
A v jakém stavu je podle Vás současná česká
pohádka?
Je velmi těžké se srovnávat se starými pohádkami,
protože pohádky časem zrají jako víno. Kdyby v době
Tří oříšků pro Popelku bylo ČSFD a filmoví kritici jako
dnes, asi by si na ni taky smlsli. Ale tím, že jsme ji všichni
viděli už tolikrát, tak nám přirostla k srdci, a také svou roli
hraje nostalgie. Je ale pravda, že dříve na práci bylo více
času. Měli jste více času na přípravu i samotné natáčení
a všichni se natáčení více věnovali. Teď má každý spoustu
jiných kšeftů. Na druhou stranu nyní zase máme lepší
technické možnosti. Netroufám si hodnotit, ale doufám,
že některé dnešní pohádky časem budou stejně oblíbené
jako ty ještě starší pohádky.
7. 12 13
Václav Vorlíček: Z Popelky jsme udělali moderní holku
Dovolte začít odkazem na jinou verzi příběhu
o Popelce, než jsou Vaše Tři oříšky. V roce 1969
natočila Vlasta Janečková televizní film, kde
Popelku hraje Eva Hrušková, prince Jiří Štědroň
a potulného zpěváka Jan Tříska. Hrálo při přípravě
Vašeho filmu nějakou roli, že krátce předtím
vznikla jiná adaptace Popelky?
Nehrálo, protože tady vznikalo něco naprosto jiného.
František Pavlíček se totiž úplně vzdálil od Boženy
Němcové, záměrně zapomněl na to, že u Němcové ta
rodina žila ve městě a byla tak strašně chudá, že se
rodiče v noci šeptem dohodli, že se musí těch dcer
zbavit. Otec je tedy odvede do lesa a tam je nechá dravé
zvěři. Jenomže Popelka slyšela, co si rodiče povídali
a jaké mají záměry. Tak šla k nějaké babce, a ta jí dala
klubko nití, aby táhla nit za sebou a že se tak vrátí zase
domů. To jsem si říkal, že se Němcová snad zbláznila,
poněvadž v její verzi byl hned za městem hluboký les,
kde snad ještě nikdo nikdy nebyl a žili tam lidožrouti.
Kdybych měl možnost to natočit podle Němcové, tak by
to byla další Pytlákova schovanka.
Co oceňovala východoněmecká studia DEFA na
Vaší podobě Popelky nejvíc?
Největší změna oproti Němcové je ta, že František
Pavlíček udělal z Popelky v podstatě moderní holku.
S tím, že tam jsou samozřejmě kouzelné prvky, jako jsou
oříšky a sova, která fandí Popelce a nakonec dovede
prince za Popelkou do statku, když ho oblétává a určuje
mu směr.
Čím jsou inspirované kostýmy, které navrhoval
Theodor Pištěk?
S Pištěkem jsme se dohodli, v jakém stylu to celé
budeme oblékat. Shodli jsme se na takové mírně
aktualizované renesanci. Kostýmy se šily na Barrandově,
jak na krále, tak na královnu, na celý královský dvůr i na
sólové role.
Převzato z rozhovoru Pavla Skopala ze dne 16. 6. 2016
(Skopal, P.; Tři oříšky pro Popelku; Národní filmový
archiv; 2016; s. 167–168)
Už třetí pohádka pro sluchově hendikepované –
Nejkrásnější dar
V pořadí třetí pohádka navazuje na započatou tradici vánočních příběhů pro sluchově postižené.
I tentokrát se rolí ujali výhradně neslyšící herci a celý příběh je ve znakovém jazyce. Chybět
samozřejmě nebudou ani český dabing a skryté titulky.
Kouzelník a čarodějnice chtějí vyhrát soutěž o nejkrásnější dar pro princeznu Nelu k jejím patnáctým narozeninám.
Jejich cíl je zpočátku spíše zištný, v sázce je místo u dvora s bytem a stravou, ale postupně oba zjistí, že podělit se
s někým o radost i trápení je mnohem cennější. Že pomáhat a mít rád je lepší než škodit a závidět. K tomu všemu
přispěje i Janek, chlapec s čistým srdcem, který nakonec princezně ten nejkrásnější dar opravdu dá. Tím darem je
láska. Ale tu přece může rozdávat každý člověk, zdravý či s postižením, slyšící nebo neslyšící. A právě toto poselství by
tvůrci nejen ve dnech svátečních chtěli pohádkou předat divákům.
režie: Alena Derzsiová | kamera: Josef Nekvasil | scénář: Alexandra Vebrová | dramaturgyně: Michaela Fialová
vedoucí výroby: Jana Kabátová | hrají: Antonín Zralý, Zlatuše Kurcová a další
8. 14 15
Paddington
Příběh medvídka, který nikam nevyrazí bez svého kloboučku, pod kterým má schovaný alespoň
jeden svůj milovaný marmeládový sendvič pro případ nouze.
Dnes již ikonický medvídek Paddington se na svém putování o letošních Vánocích podívá i na obrazovky České televi-
ze. Jeho cesta začala v roce 1958, kdy vyšla první kniha s roztomilým medvídkem v hlavní roli. Autorem byl spisovatel
Michael Bond. Od té doby vyšlo bezpočet dalších knížek o dobrodružstvích malého medvídka ve světě lidí.
Paddington sice nyní žije v Londýně, ale pochází z Peru, kde kvůli zemětřesení ztratil oba rodiče a byl tedy vychován
svojí tetou Lucy. Když teta odchází do domova pro medvědy v důchodu, rozhodne se, že pošle Paddingtona do
Anglie. Naučí ho perfektně anglicky a pak ho z Peru v záchranném člunu jedné lodi dopraví do Londýna, kde se malý
medvídek ocitne na nádraží s cedulkou na krku. To nenechá chladné manžele Brownovi, kteří si jej vezmou domů,
a nové dobrodružství v novém městě může začít.
„Pan a paní Brownovi poprvé potkali Paddingtona na vlakovém nástupišti.“ Touto větou učinil medvídek
Paddington první krok na své cestě do dětských srdcí po celém světě. Úvodní větu napsal Michael Bond, který
se vzdal práce kameramana pro BBC, aby mohl psát na plný úvazek. Knížek o Paddingtonovi se nakonec prodalo
přes třicet pět milionů a byly přeloženy do čtyřiceti různých jazyků. „Na Štědrý den roku 1956 jsem koupil malého
plyšového medvídka. Viděl jsem ho opuštěného v regálu jednoho obchodu v Londýně a bylo mi ho líto. Tak
jsem ho vzal domů jako dárek svojí ženě Brendě a pojmenoval ho Paddington, protože jsme žili nedaleko
stejnojmenné vlakové stanice. Sem tam jsem psal příběhy o tomto medvídkovi, bylo to ale spíše pro zábavu než
s myšlenkami na jejich vydání. Po deseti dnech jsem ovšem zjistil, že v ruce držím celou knihu. Nebyla primárně
určena dětem, ale myslím, že jsem do ní vložil věci, o kterých jsem rád četl, když jsem byl malý,“ řekl o vzniku
kultovní postavy autor a duchovní otec Paddingtona Michael Bond.
Malý princ
Kniha Antoina de Saint-Exupéryho Malý princ byla ve Francii zvolena knihou 20. století. V roce
2015 se ji dostalo filmového zpracování, ve kterém bylo využito třech různých druhů animace.
Díky tomu se tvůrci přiblížili originálním ilustracím knihy.
Příběhem provází malá holčička, pro kterou má její matka jasně nalajnovanou budoucnost. Tou je přijetí na
prestižní Werthovu akademii (Léon Werth byl Exupéryho přítel, kterému byla kniha Malý princ věnována). Aby se
ke kýženému cíli dopracovala, připravila jí maminka studijní plán téměř na každou vteřinu prázdnin. Malá hrdinka
tento osud s radostí přijme a skutečně se zápalem navrhnutý plán dodržuje. O co více vědomostí získá, o to více ze
svého dětství ztrácí a její představivost trpí. Naštěstí se na scéně objeví její soused – roztomilý stařík a aviatik, který je
sice poněkud výstřední, ale dobromyslný. Holčičce začne skrz okno posílat vlaštovky s obrázky a příběhy o malém
chlapci, který opustil svou planetku a milovanou růži a vydal se na cestu. Cesta k znovuobjevení představivosti
a návratu k dětství může začít…
Animovaný svět Malého prince: Tři druhy animace v jednom
„Když mi tento projekt poprvé navrhli, řekl jsem ne, z tohoto příběhu není možné udělat velký počítačově
animovaný film. Příběh je příliš poetický a delikátní,“ řekl režisér Mark Osborne v jednom interview pro The New
York Times. Nakonec se ho ale podařilo přesvědčit a pod filmem Malý princ je podepsán právě tento uznávaný tvůrce
animovaných filmů, který během své kariéry pracoval i pro takové velikány mezi animovanými filmovými kanály,
jako je Cartoon Network nebo Nickelodeon. Počítačová animace (CG) je využitá pro zobrazení běžného světa, ve
kterém malá hrdinka žije. V této části je kladen důraz na vyobrazení stejnosti a uniformovanosti okolního prostředí.
„Počítačová animace je velmi dobrá k replikování a kopírování prvků až k obzoru scény. S tímto principem jsme
si vyhráli při vytváření sousedství, ve kterém hrdinka žije. Každý dům je skoro stejný a divák tak získá pocit
matematicky a geometricky omezujícího světa,“ komentoval tento animační přístup Mark Osborne.
Když se mladá dívka nechá poprvé zlákat sousedovou vlaštovkou, je využito papírové cutout animace.
Při této technice se animované objekty vystřihnou z papíru a postupným pohybováním a fotografováním výstřižků se
docílí iluze pohybu. „Chtěl jsem tímto postupem zdůraznit, že se malá holčička právě učí užívat svou představivost
a začíná od listu papíru,“ říká k tomuto postupu Mark Osborne.
Pro samotná dobrodružství malého prince bylo využito tradiční loutkové animace, která podle tvůrců filmu nejvěrněji
vizualizuje delikátní příběh. Loutky samotné byly inspirovány původními ilustracemi z knihy a Malý princ tak doslova
divákovi ožije před očima. „Po každém záběru, ve kterém loutková postava hraje, musel být její kostým znovu ušit,
protože se trhal a ničil. Nicméně toto koresponduje s jedním z hlavních témat příběhu, kterým je pomíjivost
a prchavost krásy,“ uzavírá Mark Osborne.
režie: Mark Osborne. | české dialogy a režie českého znění: Alice Hurychová (LS Productions dabing).
9. 16 1716
Filmové Vánoce na ČT2
Pohřeb v Berlíně
Film navazuje na dobovou popularitu snímků
o tajných agentech, kterou započala
v 60. letech série filmů Jamese Bonda.
Příběh se zrodil ve fantazii spisovatele Lena Deightona,
který vytvořil předlohu pro trilogii o atypickém,
obrýleném, britském špionu Harry Palmerovi. Pohřeb
v Berlíně z roku 1966 tvoří druhý díl trilogie, ve které
ztvárnil svou první hlavní roli Michael Caine. Harry
Palmer přijíždí do rozděleného Berlína, aby zorganizoval
útěk vysokého důstojníka KGB. Zdánlivě jednoduchá
operace má však mnohem komplikovanější vyústění,
než její účastníci tuší. Režii snímku vedl zkušený veterán
Guy Hamilton, který předtím natočil jednu z nejlepších
bondovek Goldfinger. Velkou oporu měl ve zkušeném
kameramanovi českého původu Ottovi Hellerovi.
Největší devízou snímku je však nepochybně Michael
Caine, který dal Harrymu Palmerovi potřebný cynismus
i sarkastický nadhled a také díky této roli se stal jednou
z největších stálic mezi hereckými hvězdami.
režie: Guy Hamilton | hrají: Michael Caine, Oskar Homolka a další
Diana: Osobní zpověď
Lidský příběh ženy se zraněným srdcem i duší
Letos uběhlo dvacet let od úmrtí populární britské
princezny Diany, jejíž život vyhasl 31. srpna 1997 po
automobilové nehodě v Paříži. Při této příležitosti vzniklo
hned několik hraných i dokumentárních filmů – tento z
nich byl ale nejočekávanější. Jeho základ totiž tvoří osobní
výpovědi, které Diana poskytla v letech 1992 a 1993
svému hlasovému trenérovi Peteru Settelenovi. Přestože
jejich zveřejnění způsobilo zejména u Britů kontroverzní
reakce, nejde v žádném případě o lacinou senzaci či
bulvár, ale o hluboký lidský příběh ženy se zraněným
srdcem i duší.
režie: Tom Jennings
Jmenoval se František
Německo-italské dvoudílné drama zachycující
život Svatého Františka Serafinského.
Film popisuje jeho životní cestu a ukazuje překážky, které
během ní musel překonat. Příběh začíná Františkovým
vykoupením ze zajetí jeho otcem. Během cesty na něj
dolehne vidění a začne prokazovat boží milosrdenství dle
evangelií. Navzdory otci rozdá veškerý majetek chudým,
začne pomáhat malomocným a s rozšiřujícím se počtem
stoupenců opraví zborcený kostel sv. Damiána. I přes
nepřízeň okolí a papeže se mu podaří založit Řád menších
bratří. Jak František zvládne svůj úděl náboženského
vůdce?
režie: Liliana Cavaniova | hrají: Mateusz Kosciukiewicz,
Sara Serraiocco a další
Seabiscuit
Teprve druhý snímek režiséra Garryho Rosse,
který byl ovšem nominován na Oscara hned
v sedmi kategoriích
Film vypráví příběh dostihového koně, který se pro
mnohé Američany stal ve třicátých letech minulého
století zosobněním jejich snu o tom, že schopný
jedinec se dokáže uplatnit i navzdory těžkým životním
překážkám. Příběh legendárního hřebce je vyprávěn
v širších dobových souvislostech prostřednictvím tří
mužů – jeho majitele, trenéra a žokeje. Osudy koně
a jeho žokeje se do jisté míry shodují a tvoří emocionální
jádro filmu.
režie: Gary Ross | hrají: Jeff Bridges, Chriss Cooper, Tobey Maguire
a další
Lucie: Příběh jedné kapely
Hudební fenomén, který výrazně a nesmazatelně ovlivnil nejen českou hudební scénu, ale bez
nadsázky i životy svých spolupracovníků, fanoušků a příznivců.
Nahrávky kapely Lucie dodnes patří k mediálně nejprezentovanějším a zpráva o znovuzrození kapely vyvolala, nejen
mezi skalními fanoušky, vlnu nefalšovaného nadšení. Ani po více než dvaceti letech kariéry Lucie nezevšedněla
a nevybledla. „Myslím, že to byla moje nejzajímavější práce v životě. Pro lidi, které Lucie ovlivnila, je ten dokument
výborný a práce s kapelou byla úplně fantastická. Myslím, že je to takový dokumentaristův sen dělat s nějakou
kapelou klipy a poté to zhodnotit ve filmu,“ přibližuje práci na dokumentu režisér David Sís.
Po období počáteční krystalizace personálního obsazení a hudebního stylu vstoupila skupina na hudební scénu
první singlovou nahrávkou v roce 1988. Během následujících šestnácti let vydala sedm řadových studiových alb, dvě
koncertní dvoualba a jeden výběr hitů. Od 2. října 2004 měla skupina „plánovanou tvůrčí pauzu“, která skončila
v prosinci 2012. Více než rok pečlivě pracovala na svém velkém comebacku.
režie: David Sís | vedoucí výroby: Petr Herák | dramaturgie: Radim Smetana | hlavní kameraman: Jan Turek
10. 18 19
Nový rok a Marie Terezie
Láska a intriky na dvoře jedné z nejvýznamnějších žen evropské historie v dvoudílném kopro-
dukčním snímku hollywoodského režiséra Roberta Dornhelma.
Minisérie se odvíjí od dvou zásadních okamžiků v životě mladé panovnice – jednak příběh dětské lásky a pozdějšího
manželství s Františkem Štěpánem Lotrinským, jednak nástup na trůn a získání uherské koruny. Osudy císařovny,
která na trůnu vládla přes čtyřicet let, jsou ukázány především na vztazích uvnitř habsburské rodiny – s matkou,
sestrou a otcem – a s významnými dvořany habsburského dvora, jako například s Evženem Savojským, Filipem
Josefem Kinským nebo Bedřichem Harrachem. První díl se zaměřuje především na šok, který konzervativnímu dvoru
mladá Marie způsobila svým rozhodnutím provdat se z lásky, a na potíže, které nastaly poté, co se ukázalo, že Marie
se kvůli absenci císařského syna bude zřejmě muset stát následnicí trůnu. Druhý díl pak začíná převzetím trůnu
a pokračuje vypuknutím válek o rakouské dědictví, které Marii donutily spojit se s významným uherským rodem
Esterházy, kdy pro záchranu říše musela málem obětovat své manželství s milovaným Františkem.
„Točit film Marie Terezie pro mě neznamenalo snažit se vytvořit historicky korektní výpověď o jejím životě,
ale snažil jsem se její osobnost vztáhnout k dnešní době. To pro mě má daleko větší význam než natáčet
historicky přesný životopisný dokument,“ říká k příběhu režisér Robert Dornhelm.
Myšlenka projektu i jeho scénáře se zrodily v České republice, pod producentským vedením České televize. Partneři
rakouské veřejnoprávní televize ORF byli překvapeni, když jim nabídka na projekt o „jejich“ panovnici přišla z České
republiky, ale kvalita látky je přesvědčila, aby do projektu – společně s dalšími partnery – vstoupili. „Se scenáristkou
Mirkou Zlatníkovou spolupracuji už dlouho, nejdříve v tištěných médiích a později i na televizních projektech.
Po Janu Husovi a Karlu IV. jsme hledali další historické téma a Mirka se mi svěřila, že Marie Terezie je její velká
hrdinka. Pojal jsem tedy odvážnou myšlenku, že bychom zkusili napsat scénář a nabídnout ho k mezinárodní
koprodukci. Ve finále se podařilo dát dohromady koprodukci čtyř zemí, které daly peníze na jedno společné
téma,“ popisuje vznik projektu kreativní producent Jan Maxa. Jedná se zatím o dosud nejrozsáhlejší koprodukci
České televize. Kromě ní se na výrobě podílí i slovenská RTVS, maďarská televize MTVA a rakouská ORF. Film produkují
společnosti MR Film a Maya Production, mezinárodním distributorem je Beta Film. „Bylo to poprvé, co jsem dělal
jeden film ve čtyřech různých jazycích, každý herec mluvil svým rodným jazykem. Nejdříve jsem si myslel,
že je to nemožné, ale mýlil jsem se. Herci byli kvůli této jazykové rozmanitosti daleko více pozorní k dialogu.
Takže se žádný chaos nekonal,“ dodává Robert Dornhelm. Ten má na svém filmovém kontě více než třicet filmů,
nominaci na Oscara, spolupráci se Stevenem Spielbergem nebo ocenění Zlatým Glóbem.
První část minisérie uvede Česká televize v pondělí 1. ledna 2018, druhou o den později, v úterý 2. ledna.
hrají: Marie-Luise Stockinger, Vojtěch Kotek, Zuzana Stivínová, Karl Markovics a další | scénář: Mirka Zlatníková | dramaturgie: Radek Bajgar
koprodukce: Česká televize, RTVS (Vladimír Buriánek), ORF (Klaus Lintschinger), MTVA (Daniel Papp), MR Film (Oliver Auspitz) | producenti:
Marcela Mojtová, Jan Novotný | výkonný producent ČT: Jiří Vlach | kreativní producent ČT: Jan Maxa
Smrt přichází do Pemberley
Další z řady napínavých detektivních příběhů slavné anglické autorky P. D. Jamesové
v dvoudílné britské minisérii.
Záhadné úmrtí kapitána Dennyho řeší hlavní postavy z románu Jane Austenové Pýcha a předsudek. Od svatby
slečny Elizabeth Bennetové a pana Fitzwilliama Darcyho uplynulo šest let. Manželé s rodinou žijí na překrásném
rodinném sídle Pemberley. Všichni se připravují na každoroční ples. Po neohlášeném nočním příjezdu
Elizabethiny lehkomyslné sestry Lydie však události nabírají nečekaný spád.
režie: Daniel Percival | hrají: Matthew Rhys, Anna Maxwell Martin a další
11. 20 21
Na Broadway
s Adamem Plachetkou
– Impossible Dream
Přehlídka muzikálových skvostů z děl klasických
i současných s Adamem Plachetkou v hlavní roli. Slavné
melodie z My Fair Lady, Bídníků či Fantoma opery
v podání české operní superstar.
Gianni Schicchi podle
Woodyho Allena
Plácido Domingo v titulní roli Pucciniho komické
zpěvohry v operní režii Woodyho Allena z Opery
v Los Angeles. Původní děj se odehrává ve Florencii ve
14. století a je inspirován Peklem Danta Alighieriho.
V režii Woodyho Allena je příběh přemístěn do
novodobé italské domácnosti, kde se všichni překřikují
a vášnivě diskutují o vidině tučného dědictví.
Jelen
Koncert kapely Jelen v ostravském klubu Garage je
součástí speciálního vánočního turné skupiny, která
takto v prosinci odehraje jen pět vystoupení. K sobě
si kapela pozvala i hosty, jako jsou Anna Marie Tichá či
Jana Kirschner.
Pocta muzikálům
Český muzikálový boom odstartovala inscenace Bídníků
z roku 1992 podle předlohy francouzského velikána
Victora Huga. K tomuto rozmachu se brzy nato připojily
i počiny jako Dracula, Jesus Christ Superstar, Fantom
opery nebo Johanka z Arku. To nejlepší z nejlepšího na
české muzikálové scéně oslavil galakoncert 10. října ve
Foru Karlín, na němž zazpívali držitelé cen Thálie
a hosté z pražských i brněnských divadel. Účinkují
Monika Absolonová, Bára Basiková, Hana Holišová,
Michaela Nosková, Jan Kříž a další.
Premiérové Vánoce na ČT art
Pink Floyd – Delicate
Sound of Thunder
Legendární melodie, dechberoucí instrumentální
pasáže, neopakovatelná atmosféra. Rockoví velikáni
oprášili svá slavná alba a sestavili neoposlouchanou
koncertní mozaiku.
Hudební nadílka od ČT art: od rockových
melodií po poctu muzikálům
BBC Proms 2016
Z londýnského Royal Albert Hall Česká televize uvádí
závěrečný koncert nejstaršího a nejrozsáhlejšího
hudebního festivalu na světě. Pod taktovkou finského
šéfdirigenta Sakari Orama, který řídí sbor a orchestr BBC,
účinkuje peruánský hvězdný tenorista Juan Diego Flórez
v dílech Gioacchina Rossiniho, Gaetana Donizettiho,
Jacquese Offenbacha a dalších skladatelů.
Luciano Pavarotti:
Vzpomínkový koncert
Plácido Domingo, José Carreras, Angela Gheorghiu,
Vittorio Grigolo, Francesco Meli či Eros Ramazotti uctívají
Pavarottiho v Arena di Verona.
Rolling Stones:
Olé Olé Olé
Unikátní britský dokument z turné legendární kapely
napříč Jižní Amerikou přinese pohled do zákulisí
a hotelových pokojů, předkoncertní rituály členů kapely
a magickou atmosféru latinskoamerického kontinentu.
12. 22 23
Kočka na rozpálené
plechové střeše
Jessica Langer a Tommy Lee Jones v hlavních rolích
slavného dramatu, které bylo oceněno Pulitzerovou cenou.
Vánoce na prknech divadel
Louskáček
a Myšák Plyšák
Netradiční pojetí tradičního vánočního baletu
Louskáček pro Národní divadlo vytvořil tanečník
a choreograf Petr Zuska, který je známý tím, že jako
jeden z mála dokáže do svých počinů vnést humor
a vtip.
Vánoční oratorium
Taneční inscenace Johna Neumeiera na hudbu
Johanna Sebastiana Bacha. Sbor a sólisté
Hamburskéhho státního baletu předvedou
nevídanou podívanou.
Portréty slavných
Paco de Lucía
Portrét geniálního kytarového virtuosa, jenž je
mnohými považován za nejlepšího interpreta stylu
flamenco všech dob.
Pavarotti: Zrození
popové hvězdy
Bořil mýtus, že klasická hudba náleží jen úzké
elitě. Světoznámý tenorista vážnou hudbu
naopak zpřístupňoval co nejširšímu publiku. Jeho
triumfální úspěchy ukáže francouzský dokument.
Jiří Tichota:
Zdál se mi sen
Muzikolog, textař, zpěvák a zakladatel
legendárního Spirituál kvintetu,
který v tomto roce slaví 80. narozeniny.
Pina
Strhující cesta do světa gest a emocí, do krajiny duše
zobrazené tělem. Taneční choreografka Pina Bausch
se představí v německém filmu rekapitulujícím její
přínos. Vzpomínalo se ve všech koutech světa,
originální znění zahrnuje angličtinu, němčinu,
francouzštinu, španělštinu, ruštinu i japonštinu.
Václav Talich,
sebevědomí a pokora
Dokumentární film o jednom z nejvýznamnějších
českých dirigentů, který prošel složitými obdobími
dvou světových válek. O umělci hovoří jeho dcera
V. Dejmalová, jeho žák Ch. Mackerras, I. Medek,
A. Kohout, J. Talich a další.
Ladislav Mrkvička
Milovaný herec, kolega, manžel a bratr. Dokumentární
film Světlany Lazarové vypráví o Mrkvičkově smyslu
pro spravedlnost, který jej už několikrát dostal do
pořádného průšvihu, ale také jej na herecké cestě
posunul zas o pár kroků dál.
13. 24 25
Totem vlka
PREMIÉRA
Velkolepé drama z mongolské divočiny, kterou
nepodrobili ani čínští komunisté. Čínsko-francouzský
snímek natočený podle stejnojmenného bestselleru.
Komorná
PREMIÉRA
Dynamický thriller plný zvratů. Příběh bestselleru Zlodějka
spisovatelky Sarah Waters do japonsko-korejských
reálií 30. let 20. století převedl jeden z nejvýraznějších
jihokorejských režisérů současnosti Park Chan-wook.
Odcházení
Václav Havel – výročí úmrtí
Berani
PREMIÉRA
Islandské drama protkané absurdním humorem
o dvou bratrech, kteří spolu léta nemluvili a nyní se
střetnou nad osudem rodinné pýchy – stádem ovcí.
Filmové Vánoce s ČT art
Cirque du Soleil –
Vzdálené světy
PREMIÉRA
Filmový sestřih výstupů z různých představení
populárního souboru Cirque du Soleil, který
připravili James Cameron a Andrew Adamson.
Až vyjde měsíc
PREMIÉRA
Hvězdně obsazená a roztomile svérázná komedie
Wese Andersona o první lásce na pozadí generačního
konfliktu mezi přemoudřelými dětmi a dětinsky do sebe
zahleděnými rodiči.
Je to již šest let, co zemřel poslední prezident
Československa a první prezident České republiky
Václav Havel. Jeho uměleckou a filozofickou dráhu
připomene filmový debut Odcházení, sebeironická
reflexe proměn politické moci.
14. 26 27
Silvestr ve společnosti České televize
168 hodin
Nora Fridrichová provede silvestrovským vydáním
oblíbeného pořadu.
Velká plavba
s Waldemarem
Mimořádný večer k nedožitým 85. narozeninám
Waldemara Matušky plný hudebních čísel spojený
s oslavou Silvestra, ke kterému Matuška neodmyslitelně
patřil. Nezapomenutelné písně v podání špičkových
interpretů střídají vzpomínky na bouřliváka Waldu, a to
z úst jeho kolegů a přátel. Ke slovu se dostanou také
archivní ukázky, jejichž prostřednictvím si Waldemara
Matušku divák živě připomene.
Program doprovodí dekorace v retro stylu. Podium
připomene hned několik lásek Waldemara Matušky –
loď, na kterou se chtěl nechat najmout, když byl mladík,
dálky a toulání, které ho vždy lákaly, a v neposlední řadě
i hospodu, kde ho bylo všude plno a kde bavil lidi blízké
i úplně cizí. Aranží slavných písní Waldemara Matušky
se ujala legenda televizní zábavy hudebník a dirigent
Václav Hybš.
večerem provede: Martin Dejdar | účinkují: Jiří Suchý, Eva Pilarová,
Jaroslav Satoranský, Jaromír Hanzlík, Josef Zíma, Pavlína Filipovská,
Petra Černocká, Jitka Zelenková, Jitka Zelenohorská, Petr Kolář,
Václav Noid Bárta, Monika Absolonová, Jan Cina, Jiří Korn,
Ondřej Ruml, Aleš Háma, Tomáš Ringel
Zázraky přírody
Do silvestrovského dílu pořadu Zázraky přírody tvůrci
připravili témata, která mají v duchu oslav konce
roku především pobavit. Poslední Zázraky přírody
tohoto roku tak nabídnou velký rytířský souboj obou
moderátorů, vtipné sestřihy z natáčení i ze zvířecí říše
a několik pokusů ve studiu. Například jak pomocí
znalosti chemie ochladit šampaňské.
Všechnopárty
Legendární zábavná talk show Karla Šípa se představí ve
svém speciálním silvestrovském vydání. Témata večera budou
rozebírána s humorem a nadhledem Karlu Šípovi vlastním.
Do roka a do dna
Pavel Zedníček a Jana Paulová si opět do malebných
prostor vinárny a pivnice pozvou známé osobnosti
z českého showbyznysu, aby společně s nimi oslavili
konec letošního roku. Tato dvě prostředí se budou
tradičně v pořadu pravidelně střídat. Kromě veselých
historek a vtipů nebudou chybět ani známé hity
v podání hostů, které doprovodí Kapela Karla Cóna.
Diváci uvidí například Danu Morávkovou,
Vandu Hybnerovou, Ladislava Županiče,
Romana Šmuclera a Petra Vondráčka. Letošní
natáčení se uskuteční v Pivovaru Dalešice, na místě,
kde vznikl legendární film Postřižiny.
Tradice a náboženství
Znamení a rituály: Vánoce
Dokumentární pořad ukazující, že kouzlo nejznámějších
svátků roku nespočívá v nadbytku dárků a v konzumu,
ale ve spoluprožívání dávného tajemného mystéria.
Naše tradice:
Štědrý den, Boží
hod a Svatý Štěpán,
Silvestr a Nový rok
Miroslav Táborský představuje na známých i méně
známých zvycích našich předků vytrácející se podobu
tradičního Štědrého dne, odhaluje tradiční podobu dvou
vánočních svátečních dní a tajemství svatoštěpánského
koledování. Představí i bujaré dějiny posledního dne
roku a počátku roku nového.
Kde se vzaly betlémy?
Dokument o původu tradice betlémů v Itálii a u nás.
režie: P. Chovanec
Poselství z Betléma
Zamyšlení nad otázkou, proč slavíme Vánoce
a v čem spočívá skutečný odkaz narození Krista.
Vyprávění Tomáše Halíka a Marka Ebena.
Vánoční promluva kardinála
Dominika Duky
Štědrovečerní zamyšlení kardinála Duky.
Nezapomenutelné Vánoce
Vánoční melodie v podání monumentálního sboru
Mormon Tabernacle a hvězdných sólistů.
Půlnoční bohoslužba
Přímý přenos půlnoční mše ze Slezské Ostravy.
Vánoce v Evropě
O zvycích spojených se slavením vánočních svátků
v různých zemích.
Vánoční bohoslužba –
Boží hod
Přímý přenos
Urbi et orbi
Přímý přenos tradičního vánočního požehnání papeže
z balkonu svatopetrské baziliky ve Vatikánu.
Novoroční ekumenická
slavnost
Přímý přenos setkání lidí dobré vůle a nejvyšších
představitelů křesťanských církví.
Česká filharmonie:
Česká mše vánoční
„Hej, mistře!“ – neodmyslitelný symbol Vánoc.
Nejpopulárnější kompozice Jakuba Jana Ryby
v podání Alžběty Poláčkové, Veroniky Hajnové,
Petra Nekorance, Jana Šťávy, komorního sboru
En arché, smíšeného pěveckého sboru Česká píseň
a Česká filharmonie za řízení Jiřího Bělohlávka.
scénář a režie: J. Semschová
režie: R. Chudoba
režie: M. Nešlehová a O. Kallus
režie: O. Reif
15. 28 29
Nový film Karla Janáka je součástí výměnné série
European Broadcasting Union, které se Česká televize
pravidelně a s velkým úspěchem účastní. Krátké
hrané filmy, které v rámci této výměny ČT vyrobila,
získaly řadu významných mezinárodních cen. „Každá
země natočí jeden film na dané téma a může, pokud
se jí líbí, převzít všechny do svého vysílání. Nás
velice těší, že filmy ČT si zcela pravidelně vybírají
všechny zúčastněné země. A mezinárodní ceny jsou
odměnou navrch,“ upřesňuje kreativní producentka
Barbara Johnsonová.
Vyrobeno s láskou si vtipně pohrává s proměnami
tradičních rolí rodičů z pohledu devítiletého dítěte.
Tadeášův tatínek je totiž doma a stará se o jeho roční
sestru. Navíc je talentovaný kuchař a vymýšlí si vlastní
recepty, které si zapisuje do svého kuchařského sešitu.
Maminka chodí do práce, doma všechno klape a Tadeáš
by neměl důvod si na nic stěžovat, kdyby nemusel
denně poslouchat různé posměšné poznámky od svých
kamarádů z fotbalu a jejich „normálních“ otců na adresu
svého táty. Tadeáš se tedy rozhodne svého tátu předělat
v muže s pořádnými svaly. Když všechny pokusy selžou,
nezbývá než začít sabotovat tátovu práci doma a tím ho
přinutit, aby začal chodit do práce jako ostatní tátové. Plán
se zdaří, ale následná realita není zdaleka tak růžová, jak si
Tadeáš myslel.
scénář: Kristina Nedvědová | režie: Karel Janák
kreativní producentka: Barbara Johnsonová
výkonná producentka: Veronika Trčková | produkce:
Ivana Neumanová | kamera: Jan Šťastný | hrají: Kryštof Sochor,
Petr Lněnička, Jana Plodková, Radim Kalvoda a další
Sváteční speciál Studia Kamarád
Filip Cíl jako popletený anděl i Sherlock Holmes. Parta ze Studia Kamarád si neodpočine ani
během svátků. Nejprve budou muset zachránit Vánoce a pak i nový rok 2018.
Plyšáci ze Studia Kamarád se už nemohou dočkat Vánoc, když v tom Vánoce jako kouzlem zmizí z kalendáře. A co víc?
Vypaří se z hlavy i Filipovi Cílovi, který má jako správný anděl chystat Ježíškovi dárky pro děti. Najednou si jde hrát
radši s čerty „Člověče nezlob se“. Muf spolu s Fámulou se pustí do velikého pátrání mezi nebem a zemí, aby Vánoce
pro zlobišáky i pro sebe zachránili. A jak vše dopadne? Na to odpoví speciální štědrodenní vydání Studia Kamarád, ve
kterém nebude chybět ani spousta veselých písniček a pohádek. Ve štědrodenním speciálu Studia Kamarád účinkují
Filip Cíl v roli anděla, Tomáš Kůgel v roli Duše, Lucie Pernetová v roli tety Pipety, Klára Sedláčková v roli maminky
a v rolích andělíčků děti hereček i herců, kteří namlouvají plyšáky. Kamarádi, máme vás rádi a šťastné a veselé!
I o Silvestru bývá veselo a nejinak tomu bude ve Studiu Kamarád, které kromě našich milých plyšáků z paloučku
navštíví také Ohnivý kohout, co tvrdí, že vládne světu. Sherlock vyřeší záhadu ztracené osmičky a zachrání tak
nadcházející rok 2018 a Mufikanti se vydají se spoustou zvířátek na nákup. Možná bude i ohňostroj! Rozhodně
ohňostroj pohádek a seriálů. V Silvestrovském speciálu Studia Kamarád vystoupí Marek Němec v roli Ohnivého
kohouta, Filip Cíl jako Sherlock Holmes a Tomáš Kůgel bude za věrného doktora Watsona.
Vyrobeno s láskou
Zvonivé Vánoce na Déčku
Zahrádka pod hvězdami
PREMIÉRA
Nový loutkový večerníček poeticky zpracovává originální téma příběhů malého Ježíška, jeho rodičů Josefa
a Marie a kamarádů Tomáše a Petra. Hlasy postavičkám propůjčili známí herci Miroslav Táborský, Lukáš Hlavica
a Klára Issová, která se opět na chvíli proměnila v Panenku Marii: „Jsem ráda, že u nás pokračuje tradice poctivě
dělaných večerníčků. Vždycky to byl můj velký sen stát se hlasem, který provází děti, a to, že se mi to splnilo
skrze Marii, kterou jsem hrála v obou dílech Anděla Páně, to beru jako zázrak.“ Zahrádka pod hvězdami navazuje
na tradici klasického českého loutkového filmu reprezentovanou Jiřím Trnkou a jeho následovníky
scénář: Martina Komárková podle původního námětu Ivana Renče | režie: Martin Otevřel | výtvarník: Zdenka Krejčová
dramaturgie: Kateřina Kačerovská | výkonná producentka: Veronika Trčková | kreativní producentka: Barbara Johnsonová
seriál vyrobila Česká televize ve společnosti Animation People
16. 30 31
Česká televize spustí v pátek 1. prosince 2017 už posedmé interaktivní adventní
kalendář, který den po dni provede děti dobou adventu, vánočními tradicemi a historií
nejočekávanějších svátků roku. Kalendář je plný interaktivních her i rozmanitých aktivit
a každoročně se na něj těší nejen děti, ale také jejich rodiče, prarodiče a učitelé. Čekání na
Ježíška si s adventním kalendářem České televize krátí statisíce diváků.
Výtvarné podoby kalendáře se letos opět ujala výtvarnice Lucie Lomová a přenesla jeho scénu na zasněžené
Náměstí Anděla Páně 2, kde na návštěvníky čekají postavy z oblíbené pohádky. „Kouzlo našeho adventního
kalendáře je patrně v tom, že oživlá interaktivní scéna přináší útulnou a trochu tajemnou zimní atmosféru
a náladu, na kterou se všichni celý rok těšíme,“ přibližuje internetový projekt kreativní producentka Centra
dramaturgie nových médií Štěpánka Sunková a dodává: „I letos budou v kalendáři hry k novým pořadům
a vánočním pohádkám České televize, děti si budou moci například zahrát zimní verze her s Ančou a Pepíkem
či Bankovkovými, vánočně se naladit s Pavlem Šporclem či si uplést vlastní Déčko-ovečku. Vzniká také
speciální stránka oblíbených her z předchozích ročníků, o které si děti už od září píší.“
Mezi stálé rubriky adventního kalendáře patří komiks o Ježíškovi, přehrávač vánočních písniček a skladeb napříč
žánry, vánoční televize nabízející dětské pořady s vánoční tematikou, tradičník s informacemi o vánočních zvycích
a interaktivní galerie obrazů na téma Vánoc. Řada her v kalendáři je soutěžních a děti mohou každý den vyhrát
krabičku s lahodnou rozpustnou horkou čokoládou.
Adventní kalendář 2017
Adventní kalendář se na adrese www.decko.cz/advent otevře 1. prosince 2017 a přístupný bude až do 31. ledna 2018.
Soutěžit o krabičky rozpustné čokolády bude možné od začátku prosince až do Tří králů, tedy do 6. ledna 2018.
Pan Větvík
Pan Větvík žije se svojí ženou a třemi dětmi poklidný
život ve stromě. Ale jednoho dne ho malý chlapec místo
obyčejného klacku hodí svému psovi. Tím se odstartuje
série dobrodružství, která skončí až u Santa Clause.
Dostane se nakonec pan Větvík domů na Vánoce včas?
Pohádky naruby
Jak to bylo doopravdy s Karkulkou? Napadlo vás, že vlk
by stejnou pohádku vyprávěl úplně jinak? Spisovatel
Roald Dalh si to představil a podle jeho knihy vznikly
v roce 2016 dva animované speciály. Režie se ujali Jan
Lachauer (Pokoj na koštěti) a Jakob Schuh (Gruffalo).
Malý Santa a zázračná
sněhová vločka
Malý kluk Mikuláš se stane novým Santou. Ale krásu
Vánoc ohrožuje chaos, který nastane po Santově
odchodu do důchodu. Obhájí Mikuláš svůj nový
zodpovědný úkol? Podaří se mu dát všechno do
pořádku, aby mohly začít Vánoce?
Vílí Vánoce na Déčku
Kouzelný příběh pro celou rodinu přináší na svých křídlech víla Zvonilka. Narodila se v Zemi Nezemi a její čtyři
kamarádky s ní prožívají velká dobrodružství během ročních období. Postavička Zvonilky se poprvé ve filmu objevila
už v roce 1957 po boku Petera Pana. Od té doby si v jeho příbězích zahrála ještě několikrát a nakonec si vykouzlila
i animované příběhy. V roce 2010 dokonce získala hvězdu na hollywoodském chodníku slávy jako třináctá fiktivní
postava. Déčko během svátků nabídne hned tři filmy o malé víle – Zvonilka, Zvonilka a ztracený poklad a Zvonilka
a velká záchranná výprava.
