Tříprvková struktura právní normyArgumentace       V teorii práva jde především o primární problémy: Co je to právo? Jak v...
000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. (2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který mápříjmy ze závislé činnosti ...
„Tradičně se vychází z toho, že struktura právní normy je trichotomická (trojčlenná) a má podobupodmíněné věty (implikace)...
Kpi
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Kpi

214

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
214
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
1
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Kpi

  1. 1. Tříprvková struktura právní normyArgumentace V teorii práva jde především o primární problémy: Co je to právo? Jak vzniká? Jak ovlivňujespolečenské vztahy? Jak se odráží v lidském vědomí? Bez odpovědí na tyto a navazující otázkynení činnost právníka ani smysluplné právnické myšlení možné. Tím, že každá norma je přímým akonkrétním pravidlem a příkazem chování člověka, se pro mě stává styčným bodem mezi právníteorií a praxí, resp. veřejným životem. Struktura právní normy byla jednou z prvních znalostí, kteréjsem v oblasti práva nabyl, proto mě toto téma zaujalo a rozhodl jsem se jej zpracovat.Anotace Tento článek pojednává o tříprvkové struktuře právních norem, které jsou pravidlem prochování a jednání každého člověka. Autor se této problematice věnuje, neboť je studentemprávnické školy a s právními normami se setkal již v začátku studia. Článek nejdříve vysvětluje, coto vlastně právní norma je, aby byl čtenář obeznámen se základní úlohou těchto norem. Potépodrobněji rozebírá jednotlivé složky právní normy, kde uvádí i konkrétní případy jednotlivýchsložek pro lepší představu. V závěru potom autor ukazuje, zda je právní norma vždy tříprvkovánebo zda mohou jednotlivé složky existovat i jedna bez druhé.Definice právní normy Za právní normy jsou považována obecně závazná pravidla lidského chování, stanovená(nebo uznaná) státem (popř. mezinárodním společenstvím států) a vynucovaná státní mocí, resp. odstátu odvozenou veřejnou mocí (popř. mocí mezinárodních institucí). Právní norma musí nutněvyplývat z právního řádu. Označuje dovolení, příkaz, nebo zákaz.Hypotéza Hypotézou označujeme podmínky, na jejichž existenci (naplnění, splnění) je vázána.Hypotéza je podmínka, která personálně (vymezením povinné osoby), lokálně (místnímvymezením), temporálně (časovým vymezením) a (nebo) modálně omezuje platnost dispozice.Hypotéza může být jednoduchá nebo může být složená z více podmínek a z vymezení jejichvzájemného vztahu. Příkladem relativně složité hypotézy je:„(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně zpříjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo opříjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinenpodat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 10
  2. 2. 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. (2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který mápříjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od víceplátců včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4) a neuplatňoval odečet úroků (§ 15odst. 10 a 11) z hypotečního úvěru banky, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého bankou vsouvislosti s hypotečním úvěrem. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daněna příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k a vyjma příjmů od daně osvobozenýcha příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než6000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy zezávislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňovépřiznání za zdaňovací období je však povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňujenezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 písm. b) až f).“1Dispozice Dispozice je vlastní pravidlo chování (konkrétní subjektivní práva a povinnosti subjektů). Unorem trestního práva hypotézy a dispozice splývají. Komplementárními dvojicemi práv apovinností jsou například: oprávnění něco vykonat - povinnost něco strpět, povinnost něco vykonat- právo plnění přijmout nebo povinnost něčeho se zdržet - právo takové jednání nestrpět. Českýtrestní a přestupkový zákon, které obvykle bývají chápány jako nejzákladnější zdroj právníchnorem, neobsahují dispozici zakazující konat popisované delikty. Ustanovení „kdo udělá to a to,bude potrestán tak a tak“ jsou vykládána jako vyjádření zákazu na základě předpokladu, žezakázanost je totožná s trestností. Vzniká tak spousta nejasností ohledně rozsahu práv např. dětí,nepříčetných osob apod. Z těchto zákonů lze pouze některé sankce přiřadit k dispozicímvyjádřeným v Listině základních práv a svobod a v Ústavě nebo ve speciálních zákonech.Sankce Sankce je újma, nepříznivý důsledek, který je spojen s porušením dispozice (je-li naplněnahypotéza). Sankce mohou být občanskoprávní a trestněprávní, dále soukromoprávní aveřejnoprávní. Ve své podstatě je sankce další dispozicí, která se uplatňuje v případech, že osobaneplní závazek vyplývající z dispozice.Právní norma nemusí obsahovat všechny tři tyto části, pouze dispozice musí být v každém případěpřítomna. Podle přítomnosti hypotézy rozlišujeme normy podmíněné a nepodmíněné, podlepřítomnosti sankce na perfektní a imperfektní. Existují tyto kombinace: nepodmíněné právní normyimperfektní (D), nepodmíněné právní normy perfektní (D+S), podmíněné právní normy imperfektní(H+D), podmíněné právní normy perfektní (H+D+S).1 § 38g odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu
  3. 3. „Tradičně se vychází z toho, že struktura právní normy je trichotomická (trojčlenná) a má podobupodmíněné věty (implikace): jestliže je p (hypotéza), pak nastává q (dispozice), není-li q., nastupujer (jinak r - sankce). Tato logická podoba právní normy vyplývá z jejího charakteru jako pravidlachování. Pokud se pozorně podíváme na logické schéma právní normy, vidíme, že sankce nenastávávždy, nýbrž nastupuje jen v případě nedodržení dispozice (přesněji povinnosti stanovené vdispozici). Proto se v literatuře poukazuje na to, že se tedy spíše jedná o tetrachomickou(čtyřčlennou) strukturu o dvou částech: hypotéza —> dispozice, porušení dispozice —> sankceHypotéza (p) je ta část právní normy, která stanoví podmínky, za nichž nastane dispozice a popř.sankce. V hypotéze je zejména vymezen okruh adresátů normy, její časová působnost a jsou v níuvedeny právní skutečnosti, s nimiž norma spojuje vznik, změnu nebo zánik subjektivních práv aprávních povinností. V hypotéze tedy najdeme podmínky, které musí nastat, aby pravidlo působilo amohlo se uplatnit na jednotlivé případy.Dispozice (q), tj. vlastní pravidlo chování, je jádrem normy. V dispozici nalezneme jednotlivéžádoucí modality chování, tj. z hlediska normotvůrce příkaz, zákaz, dovolení a z hlediska adresátaoprávnění a povinnost. Dispozice nemůže u normy absentovat, jinak by ztratila smysl.Sankce (r) je část právní normy, v níž je stanovena újma (postih)za porušení právních povinností,stanovených v dispozici právní normy.“2klíčová slova:norma, hypotéza, dispozice, sankce, pravidlo chování, právo, tříprvková strukturaPoužité prameny a literaturaGERLOCH, Aleš. Teorie práva. Plzeň:Aleš Čeněk,2007,s.343(je znám autor, informace jsou objektivní, text obsahuje odbornou terminologii, text je odborněkvalitní a důvěryhodný, jsou známy zdroje textu)http://www.vesaprv.estranky.cz/clanky/4-pravni-norma--pravni-vztahy--neni-zastupovani-.html(článek je dobře strukturován, rozdělen na nadpisy, podnapisy atd.,informace jsou objektivní, textobsahuje odbornou terminologii, text je odborně kvalitní a důvěryhodný)http://iuridictum.pecina.cz/ (stránka je dobře a přehledně strukturovaná, informace jsou přesné,odborně kvalitní, hloubka i šířka dané problematiky je zde dostatečná, jsou na ní uvedeny aktuálníinformace)http://www.mindmeister.com/maps/show/239963485#2 GERLOCH, Aleš. Teorie práva. Plzeň:Aleš Čeněk,2007.S.38

×