This document provides guidance on how to bring Animal Studies into academia and keep it alive as a field of study. It recommends starting by writing papers and theses on animal-related topics and joining academic networks in Animal Studies. Organizing a student or national conference, starting a website or blog, and teaching a course in Animal Studies are also suggested. Publishing introduction articles and books can help spread knowledge and engage broader audiences. Staying active in Animal Studies organizations and publishing in journals in the field will help establish and continue developing it as an area of academic focus.
Etická dilemata jedné relativně mladé české tradice. Představení málo známých faktů o etologii ryb a způsobu zacházení s těmito tvory. Zamyšlení nad domnělou nezbytností tohoto pokrmu a představení alternativ.
Prezentace k přednášce, kterou uspořádala Pražská obec unitářů 23. 2. 2016 v rámci cyklu programů pro veřejnost.
Video záznam: https://www.youtube.com/watch?v=5osbQlpyPrQ
The document discusses psychological barriers that prevent people from recognizing problems with animal agriculture and ways to change attitudes. It addresses defence mechanisms like justification, rationalization, and objectification that allow people to participate in nonhuman animal suffering. Common justifications for eating meat like it being normal, natural, and necessary are analyzed. The document also explores cognitive biases that can undermine efforts to change views like the backfire effect. It provides recommendations for changing behaviors and attitudes, such as using rational arguments, challenging widely held beliefs, focusing on positive framings, and emphasizing shared values.
Maso se jedlo vždycky. To je jeden z velmi velmi častých argumentů zastánců živočišné stravy. Jak to bylo ve skutečnosti? A může vůbec konzumace v masa v minulosti, která měla zcela jinou strukturu, kontext a následky, ospravedlnit současnou praxi? V této přednášce nabízím pohled na vývoj stravovacích návyků od počátků člověka jako živočišného druhu až k současné industriální společnosti. Zabývám se i souvisejícími tématy, jako jsou ekologické dopady živočišné výroby a problematika její trvalé udržitelnosti.
This document provides guidance on how to bring Animal Studies into academia and keep it alive as a field of study. It recommends starting by writing papers and theses on animal-related topics and joining academic networks in Animal Studies. Organizing a student or national conference, starting a website or blog, and teaching a course in Animal Studies are also suggested. Publishing introduction articles and books can help spread knowledge and engage broader audiences. Staying active in Animal Studies organizations and publishing in journals in the field will help establish and continue developing it as an area of academic focus.
Etická dilemata jedné relativně mladé české tradice. Představení málo známých faktů o etologii ryb a způsobu zacházení s těmito tvory. Zamyšlení nad domnělou nezbytností tohoto pokrmu a představení alternativ.
Prezentace k přednášce, kterou uspořádala Pražská obec unitářů 23. 2. 2016 v rámci cyklu programů pro veřejnost.
Video záznam: https://www.youtube.com/watch?v=5osbQlpyPrQ
The document discusses psychological barriers that prevent people from recognizing problems with animal agriculture and ways to change attitudes. It addresses defence mechanisms like justification, rationalization, and objectification that allow people to participate in nonhuman animal suffering. Common justifications for eating meat like it being normal, natural, and necessary are analyzed. The document also explores cognitive biases that can undermine efforts to change views like the backfire effect. It provides recommendations for changing behaviors and attitudes, such as using rational arguments, challenging widely held beliefs, focusing on positive framings, and emphasizing shared values.
Maso se jedlo vždycky. To je jeden z velmi velmi častých argumentů zastánců živočišné stravy. Jak to bylo ve skutečnosti? A může vůbec konzumace v masa v minulosti, která měla zcela jinou strukturu, kontext a následky, ospravedlnit současnou praxi? V této přednášce nabízím pohled na vývoj stravovacích návyků od počátků člověka jako živočišného druhu až k současné industriální společnosti. Zabývám se i souvisejícími tématy, jako jsou ekologické dopady živočišné výroby a problematika její trvalé udržitelnosti.
2. Obsah
• úvod
• historické okénko
• definice týrání zvířat
• týrání zvířat jako známka domácího násilí
• zkušenosti dětí s týráním zvířat
• negativní psychologické důsledky týrání zvířat
• týrání zvířat v souvislosti s pozdějším násilím vůči lidem
• snaha o ukončení násilí obecně
3. Historické okénko
• Tomáš Akvinský – člověk krutý ke zvířatům bude
krutý i k lidem
• John Locke – týrání zvířat otupuje mysl
• Edgar A. Poe – Černá kočka (1843)
• William Hogharth
– Čtyři stádia krutosti (1751)
7. Individuální vs. kolektivní násilí
• Utrpení jednotlivce vnímáme vždy závažněji
než utrpení celých skupin
• Kulturně specifické násilí – nemusí být legální,
ale jsou tolerované
• Jak definovat deviantní týrání zvířat?
8. Definice týrání zvířat
• „Týrání zvířat je společensky neakceptované
chování, které úmyslně způsobuje zbytečnou
bolest, utrpení nebo strádání, které může vést až
ke smrti.“
Frank S. Ascione (1999)
Child Abuse, Domestic Violence, and Animal Abuse
9. Týrání zvířat a domácí násilí
• DeViney, Dickert, Lockwood (1983)
– v 88% z 21 rodin, kde se vyskytl případ fyzického
týrání dětí bylo přítomno týrání zvířat
• Ascione (1998)
– azylový dům Utah: 71% týraných žen potvrdilo
ohrožení domácího zvířete
• Ascione (2001)
– větší vzorek
• Flynn (2000)
– azylový dům South Caroline: 46% týraných žen
potvrdilo ohrožení domácího zvířete
10.
11. Zkušenosti dětí s týráním zvířat
• Miller and Knutson (1997)
– 308 respondentů
– 48% mělo nějakou zkušenost s týráním zvířat
• Flynn (1997)
– 267 respondentů
– 49% mělo nějakou zkušenost s týráním zvířat
12. Studenti byli tázáni, zdali někdy…
• a) viděli ostatní zraňovat nebo mučit zvíře za účelem vyprovokování nebo
způsobení bolesti;
• b) viděli někoho zabít zvíře;
• c) se je někdo snažil ovládat vyhrožováním, že zraní nebo skutečně zranil
zvíře;
• d) viděli někoho, kdo měl sexuální styk se zvířetem;
• e) zabili toulavé zvíře;
• f) zranili nebo mučili zvíře za účelem vyprovokování nebo způsobení
bolesti;
• g) zabili domácího mazlíčka;
• h) byli v kontaktu se zvířecí sexualitou;
• i) měli sex se zvířetem;
• j) byli někým donuceni zranit zvíře.
13. Byli svědky týrání
• a) viděli ostatní zraňovat nebo mučit zvíře za účelem vyprovokování nebo
způsobení bolesti;
• b) viděli někoho zabít zvíře;
• c) se je někdo snažil ovládat vyhrožováním, že zraní nebo skutečně zranil
zvíře;
• d) viděli někoho, kdo měl sexuální styk se zvířetem;
• e) zabili toulavé zvíře;
• f) zranili nebo mučili zvíře za účelem vyprovokování nebo způsobení
bolesti;
• g) zabili domácího mazlíčka;
• h) byli v kontaktu se zvířecí sexualitou;
• i) měli sex se zvířetem;
• j) byli někým donuceni zranit zvíře.
14. Byli pachateli týrání
• a) viděli ostatní zraňovat nebo mučit zvíře za účelem vyprovokování nebo
způsobení bolesti;
• b) viděli někoho zabít zvíře;
• c) se je někdo snažil ovládat vyhrožováním, že zraní nebo skutečně zranil
zvíře;
• d) viděli někoho, kdo měl sexuální styk se zvířetem;
• e) zabili toulavé zvíře;
• f) zranili nebo mučili zvíře za účelem vyprovokování nebo způsobení
bolesti;
• g) zabili domácího mazlíčka;
• h) byli v kontaktu se zvířecí sexualitou;
• i) měli sex se zvířetem;
• j) byli někým donuceni zranit zvíře.
15. Flynn, C. P. (2000). Why family professionals can no longer ignore violence toward animals. Family Relations 49
(1)
16.
17. Negativní psychologické důsledky
• Náchylnost k páchání násilného chování
• Stres, výčitky svědomí
– Flynn (1997) – být svědkem týrání zvířat má větší
důsledky než být pachatelem
– Ascione (1998) – pocit ztráty, výčitky svědomí,
absence adekvátních emočních reakcí
18. Flynn, C. P. (2000). Why family professionals can no longer ignore violence toward animals. Family Relations 49
(1)
19. Negativní psychologické důsledky
• Náchylnost k páchání násilného chování
• Stres, výčitky svědomí
– Flynn (1997) – být svědkem týrání zvířat má větší
důsledky než být pachatelem
– Ascione (1998) – pocit ztráty, výčitky svědomí,
absence adekvátních emočních reakcí
20. Ascione, E. R. (1998). Battered women‘s reports of their partners‘ and their their children‘s cruelty to animals.
Journal of Emotional Abuse, 1
21. Ascione, E. R. (1998). Battered women‘s reports of their partners‘ and their their children‘s cruelty to animals.
Journal of Emotional Abuse, 1
22. Týrání zvířat v souvislosti následného
násilí vůči lidem
• Kellert and Felthous (1983) – prediktivní znaky
• Kellert and Felthous (1985) – souvislost agresivity a
týrání zvířat v dětství
– Agresivní vězni (25%), neagresivní vězni (6%) a kontrolní
skupina (0%)
• Tingle (1986) – studie sexuálních delikventů
• Lockwood (1998) – retrospektivní studie sériových
vrahů
• Wright and Hensley (2003) – případové studie
sériových vrahů
23. Motivace k násilí na zvířatech
• Kellert and Felthous (1985)
– Kontrola a disciplína domácího zvířete
– Odplata zvířeti
– Odplata člověku, který má zvíře rád
– Předsudky
– Prostředky projevení násilí (psí zápasy)
– Zábava
• Ascione, Thompson, and Black (1997)
– Zvědavost (zvláště u dětí)
– Vliv vrstevníků – různé výzvy
– Negativní pocity
– Identifikace s agresorem
– Šikana
24. Snahy o zvýšení pozornosti veterinářů
• Phil Arkow (1990, 1992)
– Je třeba nahlašovat podezření na týrání zvířat
• Reisman, Adams (1999)
– Měli by si všímat „nešťastných náhod“
• Frasch, Otto, Olsen a Ernest (1999)
– Povinné nahlášení pouze ve 2 státech?
• Munro, Thursfield (2001)
– Situace ve Velké Británii.
25.
26.
27. Snaha o ukončení násilí obecně
• Ascione (1993)
– více porozumění => lepší řešení
• Solot (1997)
– kritika antropocentrismu
• Felthous a Kellert (1987)
– zpětná vazba etiky soucitu
29. Tresty za týrání zvířat
§ 302
Týrání zvířat
• 1) Kdo týrá zvíře
– a) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo
– b) surovým nebo trýznivým způsobem veřejně nebo na místě veřejnosti
přístupném,
• bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo
propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
§ 303
Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti
• (1) Kdo z hrubé nedbalosti zanedbá potřebnou péči o zvíře, které vlastní nebo o
něž je povinen se z jiného důvodu starat, a způsobí mu tím trvalé následky na
zdraví nebo smrt, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem
činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
• (2) Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem
uvedeným v odstavci 1 smrt nebo trvalé následky na zdraví většímu počtu zvířat