More Related Content
Viewers also liked
Viewers also liked (20)
Toulavské listy 2014
- 1. Toulavské listy Strany 4 a 5 Vzpomínky na Toulavu: Proč si zdejší kraj oblíbili Klaus, Dlouhý nebo kardinál Vlk Strany 5 a 7 Vydání 2014 www.toulava.cz Zpravodaj nové turistické oblasti v srdci Čech Toulava. To slovo vám nic neříká? A přece jistě znáte husitský Tá- bor, lázeňskou Bechyni nebo Prčici, kam míří každoročně slavný po- chod. To všechno a mnohem více je Toulava - nová turistická oblast v srdci Čech, která nabízí vše, co si jen můžete přát. Vypravte se prozkoumat ten ro- mantický i prostý kraj na půli cesty mezi Prahou a Šumavou. Kraj po- setý zelenými kopci a vrchy, táh- noucími se od Vltavy až po pláně kolem historického města Tábor, kraj protkaný drobnými skalami s pyšně se vypínajícími hrady, malými zámečky a romantickými zříceninami, ráj cyklistů, vodáků i lyžařů. Ale jak se vlastně Toulava zrodila? Tak to vám povím zcela přesně. Je tomu už drahně let (asi tři), co jsem se přidal k partě nadšenců pracujících na myšlence nově se rodící turistické oblasti . Hned na první schůzce, kde jsme si padli do noty, mě zcela nakazili vírou a odhodláním k prosazení a ze země vydupání myšlenky, která se v té době jevila jako holé bláznovství. Látka to byla ale tehdy natolik lákavá, toulavá a zajímavá, že se nešlo nepřidat . Přesně v té době se začínalo řešit, kterak oblast vůbec pojmenovat a “Cimrmanův instinkt” mi jasně velel, že právě nyní je zapotřebí se důkladně zamyslet a pojmenovat cosi, co bude v každém případě v blízké době součástí učiva škol základních, a nebuďme skromní, i škol vysokých. Hm... to se řekne chlapče, ale jak na to? Vždyť co asi tak spojuje husit- ský Tábor, rožmberské Sedlčansko, lázeňské Bechyňsko, lyžařský Monínec, vlídné Mladovožicko a ta- jemné Milevsko? Z rozsahu území a jeho různorodosti geografické i his- torické mi je jasné, že to musí být název, který by vše jaksi zaobalil, obejmul a zároveň zahalil do tajem- ství. Cosi vřelého a vystihujícího vz- tah ke kraji, který mám zarytý pod kůží a kde je stále co objevovat i pro našince. Šťavnaté sady, bohaté lesy a úrodná pole, výhledy, při kterých se tají dech. To, co náš kraj spojuje, je krásná příroda se spoustou ro- mantických zákoutí, zajímavých turistických cílů, výhledů, kostelíků, pastvin, turistických rozcestníků. Mezi tím vším vévodí krajině his- torický Tábor jako náš přirozený střed. No a kdo by se tu nechtěl TOU- LAT, vážení? Jen se rozhlédněte. Do srdce Čech Toulava je nová turistická oblast, která leží v srdci Čech na půl cesty mezi Prahou a Šumavou v okolí města Tábor a na Sedlčansku. Zahrnuje Táborsko, Sedlčansko, Mladovožicko, Bechyňsko a okolí Milevska. Jak se Toulava na svět zrodila Vítejte v Toulavě A tuto otázku jsem si položil právě na jedné z cest z Tábora domů, na kilometru asi 59, v autě asi osob- ním, určitě nepřipoután a s hlavou v oblacích. A bylo to venku. TOULAVA! TOULAVA? “To je ‘vono’ hochu,” říkám si, “to se neo- chodí (diky Cimrmane).” P.S. Díky všem Toulavákům za možnost být u toho.... Luboš Mudra Sedm divů: To nejlepší z krás Toulavy v přehledné mapě
- 2. Toulavské listy 2014 www.toulava.cz Úvodní slovo Vážení čtenáři, mám tu čest vás přivítat na stránkách prvního, a doufám, že ne posledního, vydání Toulavs- kých listů. Vážím si toho a jsem strašně rád, že jsme Tou- lavu dostali až sem. Byla to skoro tříletá namáhavá ale krásná tvůrčí práce party nadšenců a nebojím se říci bláznů, kteří zrodu Toulavy věnovali hodně společných podvečerů, někdy i večerů a dokonce i pár společných dnů strávených na zkušené v Rakousku. Toulava má ve svém logu srdce a já v tom vidím i tro- chu symboliky. Chci této báječné partě poděkovat, že do toho dali celé své srdce, i když pracovali bez nároku na odměnu a na úkor svého zaměstnání a rodiny. Čeká nás ještě dlouhá cesta, která povede k úspěchu pouze přes vytrvalost, trpělivost a víru všech, kteří stavějí a budou dále stavět toto velké a prospěšné dílo jménem Toulava. Myšlenka založení nové turistické oblasti, jejímž přirozeným centrem je město Tábor, si mě získala hned na prvním setkání s jejími iniciátory. V cestovním ruchu pracuji přes 20 let, byla jsem u zrodu Jihočeské centrály cestovního ruchu, či Asociace informačních center ČR, tedy organizací cestovního ru- chu, které jsou založeny na profesní spolupráci. Toulava však nabízí mnohem víc. Je to v našem regionu dosud nevyužitá široká spolupráce všech subjektů cestovního ruchu od veřejné správy a místních akčních skupin po podnikatelskou sféru. Navíc tento projekt nevznikl rozhodnutím shora od stolu, ale vychází z místní ini- ciativy a přirozené potřeby spojit síly pro prosperitu v regionu. Jako místostarostka Tábora jsem hrdá na jedinečné his- torické centrum, opravené památky i pestrou nabídku kulturních programů ve městě, avšak stejně intenzivně pro využití tohoto potenciálu vnímám nezbytnost propojení a spolupráce v celém regionu. Děkuji všem “Toulavákům”, kteří se s nadšením a os- obním úsilím podílejí na vzniku nové turistické oblasti a přeji Toulavě, aby se stejně jako pro nás stala srdeční záležitostí i pro své návštěvníky. Na počátku bylo přání… Bylo to přání podnikatelů z oblasti cestovního ruchu spolupracovat v území, které je celistvé, kompaktní a má vnitřní logiku. Zajásala jsem. V oblasti rozvoje venkova působím již 10 let a ty roky mě naučily, že bez spolupráce a vzájemné podpory se nikam nedostaneme. Ta přání byla čím dále smělejší a intenzivnější. Vyslyšet je a pomoci s jejich naplněním a uvedením ve skutečnost jsem považovala za svou povinnost. Myšlenku založit společnou turistickou oblast, díky které by se vyzdvihla atraktivita našeho regionu pro tu- risty a následně také zlepšila ekonomika a zaměstnanost v cestovním ruchu, jsem představila místním akčním skupinám, do jejichž území jsou zapojeny obce z dotčené oblasti. Díky vstřícné a partnerské spolupráci položily místní akční skupiny Krajina srdce, Sedlčansko, Střední Povltaví a Lužnice základní kámen ve vzniku tu- ristické oblasti Toulava. Společně jsme připravili projekt „TOULAVA – turis- tická oblast“, který jsme obhájili a získali na jeho re- alizaci finanční podporu z Programu rozvoje venkova. Spustili jsme webové stránky www.toulava.cz, vyhlásili fotosoutěž a vytvořili strategii rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti. Nyní probíhá výroba tabulí na zařízení cestovního ruchu a instalace uvítacích infotabulí, které budou označovat hranice oblasti. I přes počáteční dětské nemoci se nám Toulava začíná stavět na nohy a brebentit první slova. Už se moc těším na její první krůčky, při kterých ji budeme společně držet za ruce... Jaroslav Krejčí Ředitel TOULAVA o.p.s. Lenka Horejsková Předsedkyně správní rady TOULAVA o.p.s. Vše, co potřebujete vědět o Toulavě Rozhodoli jsme se sjednotit rozmanité území uprostřed Čech, které toho má tolik společného. Chceme se zasadit o za- chování zdejšího kraje, do něhož by se lidé mohli vracet desítky let bez ohledu na to, kolikrát se už vrátili. A tak vznikla Toulava. 1. Co je to Toulava? Toulava je nové jméno pro tradiční regiony, které dosud bojovaly se zájmem návštěvníků, spletito- stí zákonů, dotační politikou i konkurencí samy za sebe. Spojily své síly a věří, že společným úsilím se Toulava stane značkou kvality a prosperity. Za tímto účelem vznikla v roce 2011 obecně prospěšná společnost TOULAVA. 2. Kde Toulava leží? Toulavu najdete na půli cesty mezi Prahou a Šumavou. Rozprostírá se od Sedlčanska po Bechyňsko, od Mi- levska po Mladovožicko a v širokém okolí města Tábor, které je jejím cen- trem. 3. Proč Toulava? Najít vhodné jméno pro tak různorodé regiony nebylo lehké. Nakonec byl vybrán název, který symbolizuje to, co Toulava vlastně je. Země mnoha přírodních krás i památek, země svobodných lidí, po které se můžet podle libosti toulat. 4. Kdo za Toulavou stojí? Toulava vznikla jako nápad několika nadšenců. Celý plán se zrodil v hlavě Jaroslava Krejčího, který nadšením nakazil několik dalších lidí. Základ- ními stavebními kameny Toulavy jsou podnikatelé, města a obce v čele s Táborem a místní akční skupiny (MAS) Krajina srdce, Sedlčansko, Střední Povltaví a Lužnice. 5. Co Toulava nabízí? Prostou krásu přírody a kul- turní zážitky, romantiku, aktivní odpočinek, hýčkání i napětí. Zelené kopce střídající se s údolími řek, městečka a malebné vísky, k nimž vystupuje v protiklad husitský Tábor jako přirozené centrum Tou- lavy, společně utvářejí ráz toulavské krajiny. Stejně tak rozmanité jako Co chystáme: Setkání starostů, informačních center a podnikatelů v cestovním ruchu jako volné pokračování úspěšného seriálu seminářů v Sedlčanech Regionální televizi Toulava Krátký propagační film o Toulavě, na který se pokoušíme získat grant Turistickou kartu Toulavy Projekt “Cesta k pohostin- nosti Toulavy” vycházející z již rozběhnuté certifikace značkou “Toulava - regionální produkt” doplněné o školení trenérů kvality a certifikací “Q” Presstrip a famtrip pro zástupce médií, CK a CA Každou druhou středu v měsíci zasedá správní a dozorčí rada organizace TOULA- VA, o.p.s., pokud máte podnětný návrh, můžete se jí zúčastnit. Plánujeme též zasedání valné hromady Pokusíme se navázat kontakty s okolními turi- stickými oblastmi a vyměnit si zkušenosti Chystáme reciproční návštěvu partnerů z Východního Štýrska, kde jsme sbírali zkušenosti Brzy na cestě do Toulavy potkáte velké uvítací ced- ule u ubytovatelů, restaurací, hospůdek i dalších podnikatelů v cestovním ruchu uvídíte cedulky Toulava nebo se vám dostane do rukou informační letáček o Toulavě Všechny nezbytné informace najdete na našich webových stránkách: www.toulava.cz krajina jsou tu i možnosti trávení vol- ného času. Sportovcům a aktivním návštěvníkům se nabízí celá paleta činností od pěších a cyklo výletů přes sjíždění vody a zimní sporty až po projížďky na koních a golf. Jsou tu dvě golfová hřiště - jedno v oboře u Bechyně, druhé v malebné krajině Českého Meránu u Aleniny Lhoty. Pro milovníky kultury jsou otevřeny brány hradů, zámků, zřícenin, muzeí, galerií i pomyslné brány festivalů a slavností. 6. Kam vyrazit v létě i v zimě? Toulava, jak už název napovídá, je stvořena nejen k pěším, ale i cykli- stickým nebo vodáckým výletům. Na Sedlčansku a v Českém Meránu kolem Jistebnice najdete utajené stez- ky po loukách, které ukrývají kame- ny z dob Keltů, na Chýnovsku obje- víte mramorový labyrint Chýnovské jeskyně. Pro pěší i vodáky je okou- zlující hluboké údolí řeky Lužnice, jež se prodírá z Tábora skalnatým kaňonem až k hradu Příběnice. Tajemství kořenů našeho kraje vám pomůže odhalit historický klenot Toulavy – Tábor s husity, architek- turou všech slohů, středověkým podzemím a řadou muzeí od čokolády po husitství, vesnička Ounuz, kde se snad zastavil čas, nebo romantická zřícenina hradu Choust- ník. V Milevském klášteře či poutním kostele v Klokotech na vás dýchne duchovní atmosféra a majetstátnost. Zažít historii můžete v táborském Housově mlýně či skanzenu Vysoký Chlumec. Pokud tíhnete k technice, vydejte se po stopách Františka Křižíka na bechyňskou Duhu, majestátní most v Bechyni, přes nějž vede nejstarší ele- krifikovaná železnice v Česku, nebo k řetězovému Stádleckému mostu. V Toulavě se koná každým rokem také řada festivalů a akcí. Vyberte si sami, zda zavítáte na pochod Praha – Prčice, středověká Táborská setkání, Festival řemesel na hrad Šelmberk, motorkářský Strmý vrch či maškarní průvod do Milevska. I v zimním období Toulava nabízí spoustu možností ke sportování, zábavě nebo relaxaci. Navštívit můžete moderní lyžařské středisko na Monínci se sedačkovou lanovkou, další lyžařské areály v kopcích Jisteb- nicka a Mladovožicka nebo si můžete zaběhat na desítkách kilometrů běžkařských tras na Čertově břemeni a na Polánce. Už jste z té nabídky aktivit celí uondaní? Nechejte se hýčkat v bechyňských lázních či v některém z hotelových wellness center. Toulava je oblast, která vám nabízí všech 5 P – přírodu, pohyb, poznání, pohodu a své produkty. Stačí jen vy- brat si z nich to své. 7. Co děláme pro zkvalitnění služeb? Všichni dnes už vědí, že úspěšnost turistické oblasti je postavena na dvou pilířích. Jeden je spolupráce a druhý je kvalita služeb všech aktérů cestovního ruchu. Tak jako spolu- práce musí být opravdová a ne jenom formální, nebo dokonce dotačně a tudíž časově omezená a někdy vynu- cená, tak i kvalitu služeb musíme vzít opravdu hodně vážně. Připravit destinaci tak, aby se o ní mezi návštěvníky říkalo: „Ano - to je pohostinný kraj,“ dá strašnou fušku. My to chceme zkusit a připravujeme proto zajímavý projekt “Cesta k po- hostinnosti Toulavy“. Jeho nedílnou součástí je i certi- fikace regionální značkou Toulava, která už se úspěšně rozběhla. Kvalita služeb, o kterou nám jde, má dvě roviny. Když to zjednodušíme, tak jedna rovina je hezké, příjemné prostředí s dobrým jídlem a uby- továním a druhá, ještě důležitější, je příjemná, úslužná a znalá obsluha. 8. Proč se zapojit do projektu Tou- lava? Nebudeme nikoho nutit ani přemlouvat. Kdo pochopí, že je na čase investovat práci a peníze nejen do svého díla, ale také do společného, ten bude mít náskok. Vždyť tady jde o naše peníze a naši prosperitu a budoucnost. Podívejte se do Rak- ouska, Švýcarska nebo Francie, ti už dávno pochopili, a také proto jsou o pořádný krok před námi. Chceme poděkovat těm, kteří už s námi tu kárku tlačí a pozvat ty váha- jící ke společnému stolu s názvem Toulava. 2 FOTO: FOTOSOUTĚŽ - JIŘÍ PLEMENÍK Monika Hienlová Předsedkyně Občanského sdružení MAS Krajina srdce
- 3. Toulavské listy 2014www.toulava.cz Rytíři, med i šperky Třeskot mečů, barevné praporce, korbele plné piva, stoly, které se prohýbají pod tácy s vepřovým masem a dalšími pochoutkami, jemný zvuk středověké píšťaly, dunění bubnů, hrdelní hlasy dávných bojovníků. Zdá se vám, že jste se ocitli ve středověku, ale ve skutečnosti jste na Housově mlýně - ve středověkém skanzenu pod hrad- bami Tábora. “Tohle místo jsem našel náhodou. Připravovali jsme festival Tábor- ská setkání a kůň se mi zatoulal ke starému mlýnu pod hradbami. Hned jsem si řekl - to je ono,” vypráví o založení skanzenu šermíř a choreo- graf Petr Nůsek, který v mlýně i by- dlí. Od té doby vybudoval magické prostory, kam v létě můžete zajít s dětmi na husitské hry, slavit během celého roku keltské svátky nebo si prohlédnout filmovou zbrojnici. Letos se občanské sdružení Housův mlýn - údolí historie stalo členem Toulavy. Nepatří však zdale- ka k jediným toulavským atrakcím a podnikatelům, kteří Toulavu pod- porují. Toulava pulzuje životem po celý rok, má mnoho tváří a vždycky je tu co dělat. Jedním z podnikatelů, který stál u zrodu Toulavy, je Pavel Hejhal z ADVENTURE GOLF Počepice. V areálu uprostřed kopců Sedlčanska si můžete zahrát adventuregolf, Medové perníčky Božena Kabíčková, Borotín Včelí med Ondřej Čichovský, Borotín Bylinky a zelenina Biofarma Mlýnec, Smrkov Vinuté perle Hana Junová, Chotoviny Kraslice Jitka Novotná, Nový Kostelec Med Petr Písařík, Horní Borek Hotel Monínec Monínec, Sedlec - Prčice Medové pečivo Pavel Hejhal, Počepice Kvasový chléb Pekárna Křepenice, Křepenice Čerstvé těstoviny Jan Jiráček, Sedlčany Řezbářské práce Václav Křížek, Křepenice Vrchotický kapr FOREST-FISH, Vrchotice Pečivo a cukroví Pekařství a cukrářství Stáňa, Malá Hraštice Fresh pralinka Muzeum čokolády a marcipánu Tábor Hotel GOLD Chotoviny Chotoviny Restaurace Židovna Vysoký Chlumec U nás to žije přenocovat či navštívit místní res- tauraci s orginálním medovým pečivem. “Myšlenka Toulavy se plně ztotožňuje s tím, o co se od založení naší firmy snažím. Podpoření a zvýšení zájmu veřejnosti o tento krásný region,” říká Hejhal. “Naše rodinná firma byla založena v roce 1987. V počátku jsme se zaměřili pouze na výrobu medového pečiva - perníku v rodinném domě. Po vstupu ČR do EU jsme museli postavit novou výrobnu. Ta přinesla nové možnosti a následovalo vybu- dování prodejny, restaurace, uby- tování a sportovního areálu s adven- ture golfem,” popisuje Hejhal vznik jedné z toulavských firem, které získalyznačkuTOULAVA-regionál- ní produkt. Tato značka je udělována výrobkům spotřebního charak- teru, přírodním a zemědělským produktům, uměleckým dílům a ubytovacím a stravovacím službám, které jsou jedinečné ve vztahu k území turistické oblasti Toulava. Certifikace probíhá dvakrát ročně a podrobnosti najdete na webových stránkách maskrajinasrdce.cz. Značku získala i Hana Junová, která v Chotovinách vyrábí vinuté perle. Ve světě, hlavně v západní Evropě a Americe, je výroba vi- nutých korálků velmi rozšířena. V České republice si vinuté perle mod- erního vzhledu teprve své stálé místo hledají. “Na Táborsku obecně mnozí lidé netuší, že něco takového, jako vinuté korálky, vůbec existuje. His- toricky se zde toto řemeslo nevysky- tovalo, takže zde vlastně zakládám novou tradici,” říká Junová, která si značku pochvaluje. “Mimo jiné mi také zapojení do tohoto projektu dalo mnoho kontaktů s velkým množstvím zajímavých lidí,” dodává. Nové atrakce, které jinde neu- vidíte, v Toulavě přitom stále vzni- kají. Třeba od loňska funguje na Kovářovsku originální park s náz- vem Zeměráj. Území Zeměráje zahr- nuje celkem devět hektarů, skládá se především ze sítě stezek doplněných starou slovanskou vesnicí, různými zábavnými a naučnými prvky a zároveň výhledy na malebná zákoutí jihočeské krajiny, kterou se majitelé snaží navracet do přirozené podoby. Hlavním lákadlem je kilometr dlouhá a v České republice jedinečná stezka naboso, která vede přes nejrůznější přirozené přírodní pov- rchy a je dotvořená řadou interak- tivních stanovišť věnovaných místní fauně a flóře. Právě místní podnikatelé s novými nápady a “tahem na branku”, kteří jsou spjati s místním krajem, patří k základním stavebním kamenům Toulavy. Jsou to oni, kteří se starají o to, aby se tu návštěvníci měli dobře, odnesli si z Toulavy nezapomenutel- né zážitky a rádi se sem vraceli. Proto také v Sedlčanech Toulava pořádala pětidílný seriál setkávání podnikatelů, představitelů měst a obcí a neziskových organizací. Kromě představení Toulavy a její regionální značky či novinek z příprav její strategie docházelo i ke sdílení zkušeností, diskutování o možnostech spolupráce a začala tu i dlouhá cesta příprav turistické karty. My tu naši Toulavu skutečně postavíme Bývalý starosta Sedlce-Prčice, vizionář, který si vymyslel stav- bu sjezdovky uprostřed středních Čech, což také uskutečnil, si vysnil i Toulavu. Jeho další sen právě nabývá skutečné podoby. Jak se Toulava vlastně rodila? Když máš vizi a chceš ji napl- nit, musíš jít a hledat ty správné apoštoly, kteří ti pomohou myšlenku podávat dál a tu vizi prostě natvrdo odpracovat. Hodně nám napověděli sami lidé, kteří náš kraj již poznali a jezdí k nám už léta. Říkali nám, proč se trmácet až na Šumavu, když tady kousek od Prahy máme vlastně takovou malou Šumavu. Mám radost, že starostové obcí, a je jich v Toulavě více než 150, většinou ihned poznali, že se jedná o dobrou a prospěšnou myšlenku. V Táboře na radě města jsme ab- solvovali první úspěšnou zkoušku bojem. Tábor musím za pomoc (ne- jen při rozjezdu) pochválit. Ostatně místostarostka Lenka Horejsková a vedoucí Odboru kultury a cesto- vního ruchu na Městském úřadě Jana Lorencová patří od začátku k pilířům. Nesmím zapomenout na Luboše Mudru, který je autorem názvu Toulava. Když jsme u toho Tábora, jak tam vnímají budoucnost tohoto pro- jektu? Myslím, že v záplavě svých vlast- ních starostí a radostí si ani pořádně neuvědomují, jaký společenský a možná i politický zisk mohou z to- hoto projektu v budoucnosti vytěžit. Jde sice jen o cestovní ruch, ale když vidím, jak velké území se přihlásilo k Táboru jako přirozenému lídrovi oblasti, tak jenom neprozíravá reprezentace města by tento poten- ciál nevytěžila. Kde jste sehnali první finance na rozjezd? Prostě jsme se sešli a založili obecně prospěšnou společnost, která teď funguje jako destinační manage- ment Toulavy. Monika Hienlová, s kterou jsme s Toulavou začínali, a její parťáci z místních akčních skupin za to pořádně vzali. Vymysleli, napsali žádost o dotaci a díky projektu spolupráce získali důležité peníze na letošní rozjezdo- vou propagační kampaň Toulavy. Další prostředky jsme získali darem od velkých firem, které mají vz- tah k našemu kraji a projektu věří. Neméně důležitým zdrojem byly vs- tupní poplatky zakladatelů a členské příspěvky členů TOULAVA o.p.s. A co stát a kraje, pomáhají vám? Cestovní ruch není zrovna tou ne- jvíce oblíbenou disciplínou vlád- noucích garnitur. Nový zákon o podpoře a řízení cestovního ru- chu je zaparkován na Ministerstvu pro místní rozvoj už dost dlouho. Věřím, že nová šéfová ministerstva - paní Věra Jourová - s tím pohne a dočkáme se konečně toho, že pod- pora cestovního ruchu bude mít jasná pravidla pro všechny jeho ak- téry. Rakousko je v tomto před námi asi tak o 20 let. Musíme si jít naproti, stát a kraje z vrchu a my zespoda. Co děláš a čím se teď živíš? Už skoro dva roky jsem důchodce s vytížením na plný úvazek. Řekl bych, že tak silnější polovinu času věnuji mateřskému Monínci, kde jsme přesně před dvaceti roky s ro- dinou od píky začínali. Hodně času a energie poslední dva roky dávám naší nové Toulavě. Obojí má smysl, baví mě to a jsem moc rád, že mi to tak zajímavě osud připravil. Asi mám velké štěstí na lidi a hlavně na svou velkou rodinu. Pokud ti život nepřihraje ve správný čas ty správné lidi, sám prostě ty velké sny nenaplníš ani náhodou. Věříš, že se to vše nakonec povede? Věřím… Víra má velikou sílu, mám to vyzkoušené, protože několik pokusů už jsem v životě absolvoval a většina snad byla úspěšných. Myslíme to vážně, my tu Toulavu skutečně postavíme. Rozhovor: Jaroslav Krejčí 3 Toulavské listy: Hlavní editor a výroba - Jan Sochor, Texty - Veronika Havlíková, Jan Sochor, Jaroslav Krejčí, Korektury - Veronika Havlíková, Grafika - Jan Sochor, Grafická mapa - Reklamní ateliér s.r.o., Tisk - ABC Tiskárna Chotoviny, Kontakt - info@toulava.cz Členové TOULAVA o.p.s. DSO Soběslavsko NYPL s.r.o. Hotel Hrazany Město Sedlec-Prčice Monínec, s.r.o. MAS Lužnice, o.s. Město Bechyně Město Krásná Hora n. Vlt. Město Sedlčany REGIO projekt, s.r.o. Hotel Gold Chotoviny Parkhotel Mozolov Housův mlýn - údolí historie, občanské sdružení Josef Jungmann Muzeum čokolády a marcipánu Tábor Regionální produkty FOTO: ZDEŇKA HANÁKOVÁ
- 4. Sedlčany Milevsko Tábor Bechyně Planá nad L 7 Divů Toulavy Sedlčanské vyhlídky www.toulava.cz Klášter Milevsko Bechyně a řeka Lužnice Zelené kopce a výhledy do krajiny Krajina kolem Sedlčan se vlní od prčického dolíku přes Javorovou skálu až ke strmým břehům řeky Vltavy nad Orlickou přehradou. Zelené kopečky se střídají s remízky, doliny ukrývají zapadlé vesničky a cesty lemují staré kamenné kříže z dob Keltů. Není divu, že právě tady, ve zvlněné krajině v nejsevernějším výběžku Toulavy, je nejvíce nádherných výhledů do krajiny. Zelené vlny kopců můžete obdivovat z Onoho Světa nebo z Kuníčku na Petrovicku. Když se necháte v lyžařském areálu na Monínci vyvézt sedačkovou lanovkou na vrchol sjezdovky pod Javorovou skálu, naskytne se vám výhled na souměstí Sedlec-Prčice, které leží na dně mísy ohraničené kruhem kopců. Jedinečný pohled na Vltavu poskytnou Albertovy skály a další místa vysoko nad řekou. Dominantou celého kraje je potom hrad Vysoký Chlumec, který vystupuje z krajiny jako tichý strážce a přehlíží celé Sedlčansko ze severu na jih a z východu na západ. Románský skvost jižních Čech Milevský klášter patří k nejhodnotnějším památkám v Čechách, postaveným v románském slohu. Jedná se o nejstarší klášter a jedinou románskou baziliku v jižních Čechách. Zároveň jde o jednu ze tří nejcennějších románských staveb u nás. Klášter oplývá jedinečným geniem loci, díky němuž si návštěvníci mohou vychutnat nezapomenutelnou atmosféru tohoto místa. V současné době klášter slouží nejen církevním účelům, ale stává se také dějištěm řady kulturních akcí. V areálu sídlí děkanství, Milevské muzeum a farní charita. Od roku 2008 se Milevský klášter může navíc pyšnit titulem národní kulturní památky. Klášter se nachází na severním okraji města. Už za svého založení byl klášterní areál spojován s řádem premonstrátů. Přezdívalo se mu Jarlochovo Milevsko podle jeho prvního opata Jarlocha (Gerlachus), který je považován za jednoho z pokračovatelů Kosmovy kroniky. V dobách svého vzniku byl klášter považován za centrum duchovního, kulturního a hospodářského života v kraji, a to i přesto, že musel v průběhu své existence čelit řadě dramatických situací. Lázně, voda i slavný most Američané mají Grand Canyon, Češi Bechyni. Vodáky opěvovaná řeka Lužnice se tu prodírá hlubokým skalnatým údolím až pod majestátní stěnu, na které stojí toto lázeňské městečko a jeho malebný zámek. Do zeleného údolí Lužnice a přímo na Bechyni nejlépe uvidíte z technického skvostu - železobetonového mostu Duha. Za svého vzniku v období první republiky byla Duha nejvyšším železobetonovým mostem v zemi. Ve své době most pomohl originálně vyřešit narůstající požadavky dopravy a průmyslu, když vytvořil novou cestu přes Lužnici pro pěší, železniční (vede přes něj první elektrifikovaná trať v ČR postavená Františkem Křižíkem) i silniční dopravu. Stejnými způsoby se na něj můžete dostat i dnes a vězte, že to bude stát za to. Nejstarší památkou lázeňského městečka je rozsáhlý hrad postavený už Přemyslem Otakarem II. Dnes by vám ale jeho hledání asi dalo trochu práce, je totiž zároveň nejstarším a základním pilířem renesančního bechyňského zámku - jednoho z nejkrásnějších v ČR. Ze tří stran původní hradiště chránily hluboké zářezy Lužnice a Smutné, na severu pak městské hradby s několika baštami. Nejlepší pohled je na ně dnes ze židovského hřbitova či Parkánové ulice. Celou sbírkou architektonických skvostů je bechyňské náměstí. Přehlídce měšťanských domů včetně toho U Bílého zvonu tu dominuje kostel sv. Matěje. V těsném sousedství náměstí na vás čekají další perly – františkánský klášter, židovský hřbitov, kostel sv. Michala, o kousek dál potom městské lázně. Samostatnou kapitolou je řeka Lužnice. Mezi Táborem a Bechyní si můžete na kánoi vychutnat její nejhezčí úsek ve skalnatém kaňonu. Toulavské listy 20144 Nej... ...známější Kozí hrádek Ač je rozlohou nevelký a několik století byl v lese ztracený, učili jsme se o Kozím hrádku všichni v hodinách dějepisu. A i těm, co zapomněli, to jméno něco říká. V roce 1414 tady kázal Mistr Jan Hus a dal tak podnět ke vzniku husitské revoluce. ...vyšší Javorová skála Nejvyšším vrcholem Toulavy je Javorová skála. Vypíná se 723 metrů nad mořem. Jižně od vrcholu se nachází 150 let stará roubenka přemístěná sem ze Sněžky, v níž sídlila poštovna České pošty Sněžka. Na východ od vrcholu je horní stanice 1078 m dlouhé lanové dráhy lyžařského areálu Monínec, místní sjezdovka je druhou nejdelší osvětlenou v ČR. ...větší Husova kazatelna Žulových kamenů jsou na Sedlčansku stovky. Ten největší mezi nimi ale určitě nepřehlédnete. Je 4 m dlouhý a je největším viklanem v celé ČR. ...delší Stezka na Onen Svět Nejdelší naučná stezka v ČR je 66 km dlouhá. Začíná v Týně nad Vltavou a končí u turistické chaty Onen Svět na Kovářovsku. Stezka vede údolím Lužnice a potom krajinou kolem Milevska. ...slavnější Pochod Praha-Prčice To takhle sedí zakladatelé pochodu a marně si lámou hlavu nad nějakým atraktivním cílem okolo 70 km od Prahy, aby se trasa dala ujít za denního světla. A do toho paní Dvořáková prohlásí: “Je čas na oběd, běžte s tím už do Prčic!”. Tak vzniká nejslavnější dálkový pochod s nejdelší nepřerušenou tradicí v České republice. ...zachovalejší Stádlecký most Na Lužnici k vesnici Stádlec se dostal z původního umístění na Vltavě až v roce 1975. Je posledním Mohykánem z empírových řetězových mostů v České republice a nutno dodat, že i ojedinělým mostem tohoto druhu v Evropě. ...vyhledávanější Planá nad Lužnicí Je jen málo míst, kde trávilo dovolenou tolik známých os- obností. Planou si oblíbili T. G. Masaryk, Franz Kafka, Václav Čtvrtek, Karel Lamač, Josef Kemr či slavný herecký rod Hrušínských. ...větší umělec František Bílek Františka Bílka nebesa obdařila všestranným výtvarným tal- entem, který mu přinesl trvalé postavení mezi předními ev- ropskými symbolisty. Jeho dílo můžete obdivovat v Táboře, a to nejen v podobě Husova pom- níku, i v jeho rodném Chýnově. FOTO: MARTIN STECKER FOTO: FOTOSOUTĚŽ - JAROSLAVA FAČKOVCOVÁ FOTO: FOTOSOUTĚŽ - MARTIN OKROUHLICA
- 5. Lužnicí Mladá Vožice Toulavské listy 2014www.toulava.cz Selské baroko Staré město Tábor Chýnovská jeskyně Stříbrné stezky Mladovožicka Zapomenutý ráj V okolí Ratibořských Hor a Mladé Vožice byly podle dobových záznamů v období od 16. do počátku 20. století těženy stříbrné rudy. Dolování významně ovlivnilo historii i utváření charakteru území. Dosud jsou v krajině patrné haldy, důlní stavby, vodní díla a další pozůstatky těžební činnosti. Montanisté považují tuto oblast za jednu z nejzachovalejších svého druhu v České republice. S unikátní těžbou stříbra na Mladovožicku vás seznámí naučná cyklostezka Stříbrná osmička. Je dlouhá 50 kilometrů a provede vás všemi zajímavými a krásnými místy tohoto zapomenutého kousku Čech. Navštívíte i samotnou Mladou Vožici. Svým okolím, horskou polohou a zejména i svým “Hradem”, návrším, na němž v dobách dřívějších stával skutečný hrad jako sídlo královského statku, připomíná Mladá Vožice alpské sídlo arcibiskupské. Nedaleko od Mladé Vožice, mimo trasu Stříbrné osmičky, se potom vypíná k nebi věž hradu Šelmberk, z které přehlédnete nejen celé Mladovožicko, ale otevře se vám pohled i na mytický vrch Blaník. Mramorový labyrint Chýnovská jeskyně, jedna z největších přírodních zajímavostí Čech, je zasazená do krásné okolní přírody a vypíná se nad kotlinou bývalého lomu. Tu pravou nádheru ale skrývá ve svém nitru, severovýchodně od městečka Chýnov, v kopci zvaném Pacova hora. Systém Chýnovské jeskyně tvoří krystalický dolomitický vápenec, a proto tu nehledejte krápníky, ale nechte se okouzlit hrou barev a roztodivných útvarů. Najdete tu Purkyňovo oko, Žižkovu střelbu nebo podzemní jezírko a ještě se seznámíte s čertem, drakem a čarodějnicí. Zasloužilou dámou je jeskyně i z pohledu návštěvníka, neboť byla zpřístupněna veřejnosti na našem území jako ta první. Od jejího objevení, ke kterému se váže zajímavý příběh, tak uplynulo více než 150 let! Jeskyně se postupně vytvořila v několika výškových úrovních, a tak je skutečným mramorovým labyrintem. Evropského významu dosahuje díky své populaci netopýra velkého a právem nese titul národní přírodní památky. Historický klenot Toulavy Tábor se jako třpytivý šperk vypíná na skalnatém ostrohu nad řekou Lužnicí. V křivolakých uličkách starého města se rázem přenesete do minulosti, dých- ne na vás ta pravá atmosféra středověku. Jak by také ne - v husitské pevnosti, která odolávala všem útokům se procházel slavný vojevůdce Jan Žižka. Město patřilo po husitských válkách k nejbohatším v celém Českém království. Svou silou vás ohromí městské hradby s hradem Kotnov, který stráží cestu směrem k Bechyni. Už při pohledu na město z dálky určitě upoutává děkanský chrám, vypínající se na nejvyšším bodě Žižkova náměstí, který stojí nedaleko honosné pozdně gotické radnice. V jejích prostorách se můžete ponořit do husitské historie, obdivovat výzdobu Gotického sálu (druhého největšího v ČR) nebo odsud sestoupit do táborského podzemí. Na věži radnice pak uvidíte zdejší raritu – táborský orloj s 24 číslicemi a jedinou hodinovou ručičkou. Vojenský charakter města nezapře jeho opevnění. A pokud dostanete chuť osvěžit procházku tro- chou přírody, navštivte park Pod Kotnovem nebo Holečkovy sady. Lipová alej vás odsud dovede příkrým svahem k poutnímu mariánskému kostelu v Klokotech. Kostel, jenž byl patrně inspirován dílem architekta Jana Santiniho, byl postupně doplněn o ambity a kaple, čímž vznikl mimořádně působivý komplex ve tvaru dvojitého kříže, který je schopný se srovnávat i s největšími architektonickými skvosty evropského baroka. Tábor však není jen historický skanzen. Je to živé moderní město, kde najdete množství útulných kaváren a hospůdek i atrakce jako je Muzeum čokolády a marcipánu nebo Muzeum Lega. Každý rok se tu koná řada festivalů a slavností. Největší z nich jsou Táborská setkání v polovině září. Nejkrásnější české vesnice Úrodný kraj se v létě leskne zlatem, jasnou zelení a tmavými pásy temných lesů. Krajina jihočeských pohádek - z polí tu voní obilí, z lesa borová smůla a od Blatské stoky bahno a napitý mech. Po kraji jsou rozeseté vesničky, kde jako by se zastavil čas. Na levém břehu Lužnice mezi Veselím a Soběslaví za nízkým hřebenem je krajina rovná jako tabule. Ale když se sem vydáte, dostanete se na Blata a rázem jako byste se ocitli v jiném světě. Blaťáci byli velmi bohatí a velmi pyšní a vyhlášené jsou i jejich kroje, zdobené bohatými výšivkami. Lidé na Blatech žijí už od středověku, kdy Rožmberkové nechali postavit Blatskou stoku, která zdejší kraj částečně odvodnila a tím i zúrodnila. Ovšem největší slávu si místní vesnice zažily v 19. století. Z té doby také pochází většina domů ve stylu selského baroka, které svými bílými a okrovými štíty tu s kytičkou, tu s křížkem zdobí návsi pohádkových vesnic, které jsou jedny z nejkrásnějších v Česku. 5 Co pro mě znamená Toulava Můj domov... Chyšecko a vůbec širší zdejší kraj – mohl bych vyjmenovat další místa – Milevsko, Kovářovsko, Písecko, Jistebnicko, ano až k Sedlci – tento kraj pokládám za svůj domov, kde jsem prožil své dětství a mládí. Před těmi 60 až 70 léty jsme ten kraj vnímali trochu jinak, jako velmi blízký, protože za války nebylo tady v kraji ještě mnoho soukromých ani veřejných dopravních prostředků, takže jsme chodívali často i dosti daleko pěšky: Ze Záluží do Milevska, do Líšnice, na pouť do Sepekova, mnohokrát z Heřmaniček do Chyšek, když jsme jezdili z Českých Budějovic z gym- názia domů, nebo do Kovářova, kde bydlela moje teta. Byl jsem zakotven u nás ve vsi v Záluží. Lidé k sobě měli blíž. Televize nebyla, sousedi k nám chodívali “na besedy”, prostě “popovídat si” a naopak. Tatínek hrál na harmoniku, někdy se společně při tom zpívalo. Styl života byl jiný – pracovalo se na poli často ve- dle sebe – do života sousedů bylo vzájemně daleko “více vidět”. Když to řeknu současným jazykem, mezilidské vz- tahy byly ve srovnání s dneškem odlišné, bližší. Spolu s dětmi ze vsi jsme denně chodili do Chyšek do školy pěšky, v létě, v zimě. A já si vzpomínám, že jsem občas chodíval i ve dřevákách nebo “podělávkách”, které mi tatínek sám udělal. A nebyl jsem sám. Ve škole jsme se setkávali s dětmi ze širokého kraje. I chyšecký kos- tel byl důležitým místem vzájemného setkávání lidí. Po bohoslužbě se na návsi nebo v hospodě ještě dlouho pov- ídalo. Doma jsem byl jako chlapec velmi angažován v po- moci rodičům nejen na poli a louce, ale také v malém hospodářství. Rodiče mě drželi k práci, k povinnostem, k nejrůznějším úkolům. I když se mi to tehdy nelíbilo, bylo to důležité pro mou životní formaci. Na jaře a v létě bylo denní povinností po příchodu ze školy hnát pár kraviček, které jsme měli, na pastvu někam okolo Záluží. V roce l946 jsem odešel z domova – jak maminka říkávala: “do světa” - na studia a už jsem se natrvalo domů nevrátil. Když jsem se pak připravoval na kněžství, lidé z kraje mě doprovázeli modlitbou. A pak v roce 1968 jsem spolu s farností i širším okolím slavil na náměstí v Chyškách svou primici. To, co jsme v dětství a mládí prožili a zažili, se hluboce vtisklo do našeho nitra a to zůstává. A bylo toho mnoho. Je běžné, že se ve stáří vracejí vzpomínky a musím říci, že jsou to vzpomínky milé a radostné na tyto prožitky i na kraj, ve kterém jsem prožil své dětství, a s vděčností vzpomínám i na lidi, se kterými jsem toto období svého života prožíval. Jsem rád, že se tento překrásný kus české, zdráhám se říci jihočeské nebo středočeské, krajiny díky iniciativě pár nadšenců zaslouženě stává turistickou oblastí, kterou nazvali Toulava. Tento nádherný kraj je pevnou součástí mého života od samotného počátku. Své první letní prázdniny jsem strávil ve věku šesti týdnů v Kamenné Lhotě u Borotína, dvě desetiletí jsme s rodiči jezdívali na pravidelný dvouměsíční “letní byt” do Sudoměřic u Tábora a od roku 1971 máme chalupu v nedalekých Pru- dicích. Teď navíc jezdím lyžovat na krásný (a perfektně spravovaný) Monínec. Tento kraj jsem objevil už dávno a moc si přeji, aby ho objevili tisíce či lépe desetitisíce dalších našich spoluobčanů. Kraj kolem Tábora mám rád. Každý rok jezdíme do míst- ních lesů pod stan s partou a houfem našich dětí - a že je jich pořád víc. Jsou to mnohdy nezapomenutelné zážitky. A ten klid a pohoda, prostě nejlepší dovolená, na kterou se těším celý rok. Pochází odtud také rodina mé ženy, která nedá na místní kraj dopustit. Miloslav Vlk kardinál Václav Klaus bývalý prezident ČR Michal Dlouhý herec www.toulava.czDalší zajímavosti najdete na našich webových stránkách: FOTO: KAREL NOVÁČEK FOTO: SPRÁVA JESKYNÍ ČR FOTO: PETR MAREŠ FOTO: PETR MAREŠ
- 6. www.toulava.cz 3 nejhezčí výlety Údolím Lužnice Úsek z Tábora do Příběnic je na celé řece Lužnici nejkrásnější. A že pěšky je to po jejích březích neméně úchvatné než na lodi, věděli už naši turističtí předkové. Vyznačili tu totiž s přispěním hraběte Harracha v roce 1895 jednu z prvních tras v celém kraji vůbec. Stezka byla vybudová- na po kamenných terasách, pro- lámána skalami a opatřena mostky i lavičkami. Ve stopách otců turistiky stejnými místy dnes můžete jít i vy. Červená trasa začíná u táborského nádraží, ale rychle utíká z města. U řeky vás jako první přivítá studánka Eleonora s vydatným zdrojem pitné a chutné vody, hned vzápětí pak pot- káte pomníček c. k. vrchního rady Jánského a Domečkovo zátiší. Věřili byste, že se tu turisté ukrývali před nepohodou už před sto lety? Pokud byste si náhle rozmysleli cíl cesty, můžete za Vlčím dolem odbočit na Harrachovu lávku. Jestli vás začátek trasy ale pouze navnadil, můžete si být jistí, že na další za- jímavosti nebudete dlouho čekat. Okolo několika starých mlýnů a Pěšky, na kole nebo na sněhu polostržených jezů, které jsou za do- bré vody vodáckou lahůdkou, totiž brzy dojdete k unikátnímu skalnímu tunelu. Je dlouhý 30 m a vznikl za první republiky. Pozor dejte při přecházení ochozu, který je odvážně zavěšený na Příběnické skále. Za ním už na vás vykoukne pen- zion a chata. Můžete se tu občerstvit a vyšplhat se ke zřícenině hradu Příběnice a stočit svoje kroky do Malšic na vlak nebo autobus. S hradem v zádech Sedlčansko je jako stvořené pro výlety na kole. Zvlněnou krajinou jižně od Sedlčan se prolíná okružní trasa, na které se budete neus- tále setkávat s dominantou celého Sedlčanska – vysokochlumeckým hradem. Budete překvapeni, že vás doslova “nespustí z očí” a co chvíli se vám objeví na obzoru. V dobách své největší slávy bylo chlumecké panství jedním z největších v Čechách a dočkalo se hovic vzbudí obavy, jak náročná cesta kopcovitým terénem vás čeká, můžete na tomto místě zvolit její kratší variantu. To byste se ale připravili o spoustu krás! Ještě na konci Nedrahovic můžete porovnat s realitou malbu vysokochlumeckého hradu, která zdobí budovu mysliveckého domu. Kamenice se vám pochlubí svou starou, jak jinak než kamennou, lávkou u zdejší kapličky. Námahu při stoupání do obce se zvláštním názvem Úklid zmírní pohled na hradní dominantu a následně odmění příběh Husovy lípy, kde po- dle pověsti učenec kázal. Vaši další trasu bude lemovat stará stoka, která odvádí vodu z Novodvorského rybníka. Zvlněné Sedlčansko vám dá okusit ještě tro- chu svých vrchů a od mokřanské kapličky už k vám bude vstřícnější. U Veselíčka se určitě nezapomeňte zastavit u odpočinkového místa, je odsud totiž jedinečný výhled do kraje. Dohlédnete až do Sedlčan a samozřejmě k nepřehlédnutelnému hradu. Cestu do Vysokého Chlumce kromě něj zdobí dvě sochy svatých, přímo v obci můžete navštívit zdejší skanzen a cestou podhradím budete míjet lobkowiczký pivovar. Návrat do Sedlčan už je jen pomyslnou třešničkou na dortu, protože závěr trasy tvoří téměř výhradně klesání. Na lyžích na Monínci Lyžařský areál Monínec je ideální místo pro trávení zimní dovo- lené. Když sem zajedete na víkend, můžete jeden den projíždět sjez- dovku a druhý den vyrazit na běžky. Hned v sousedství totiž začíná síť udržovaných běžkařských stop Čertovo břemeno. Vyvezte se sedačkovou lanovkou na vrchol sjezdovky a tady už můžete nastoupit na běžkařskou trasu, která vás z Javorové skály zavede do ro- mantické vesničky Ounuz, kde ještě stojí staré roubenky z dávných časů. Nedaleko za Ounuzí je v lese skryt osamělý balvan, podle kterého dosta- la celá běžkařská oblast svůj název - Čertovo břemeno. Prý jím chtěl zničit satanáš kostel v Nadějkově, kam se na cestě také podíváte. Nesti- hl to však před rozbřeskem, a tak ho upustil. Pokračujte přes Cunkov kolem ohrady s bizony k Alenině Lhotě, kde je (v té době zasněžený) golfový areál. Odtud vás čeká cesta přes pole otevřenou krajinou až do Jisteb- nice, kde sundáte lyže a občerstvíte se, abyste nabrali síly na další cestu. Dominantou Jistebnice je kostel sv. Archanděla Michaela, na místní faře byl nalezen slavný Jistebnický kancionál s písní “Ktož jsú boží bo- jovníci”. Z Jistebnice vyšlápnete kopec ke kapli sv. Magdalény, odmění vás úch- vatný výhled do kraje s temelínskou elektrárnou na vzdáleném obzoru. Z Magdalény pokračujte do Nadějkova a odtud přes osady Boučí a Busíny zpět k Ounuzi. i renesančních úprav. Na rozdíl od řady historických staveb obdobného charakteru se v jeho komnatách nezastavil čas. I v současnosti totiž slouží svému původnímu účelu, a sice obývání. Jeho majiteli jsou manželé Arco – Zinneberg. Ze Sedlčan vás trasa vyvede do přírody mezi výběhy pro koně i další chovná zvířata a bez větší námahy vás sveze až do Jesenice. Pokud ve vás následné stoupání do Nedra- Výlet Start: Tábor Cíl: Příběnice, Malšice Trasa: 10,5 km po červené značce podél Lužnice Občerstvení: Harrachovka (přejít lávku), Příběnice, Malšice Výlet Start a cíl: Sedlčany Přes: Janov – Dohnalova Lhota – Mezné – Jesenice – Nedrahovice – Nové Dvory – Libčice – Nech- valice – Veselíčko – Počepice – Vysoký Chlumec – Libíň Trasa: 34 km po značených cyklotrasách Občerstvení: Jesenice, Počepice, Vysoký Chlumec, Sedlčany Výlet Start: Monínec - konečná lanovky Přes: Ounuz – Cunkov – Alenina Lhota – Na Skalkách- Jistebnice - Sv. Magdaléna – Na Hranicích - Nadějkov - Busíny - Ounuz Cíl: Monínec Trasa: 20 km po značených běžeckých trasách Občerstvení: Cunkov, Jistebnice, Nadějkov, Monínec Země svobodných lidí tu byla od pradávna Lidé z území Toulavy měli vždy sobě vlastní smysl pro svobodu a nezávislost. Možná by se dalo říct, že vždycky byli tak trochu kveru- lanti. Celé to vlastně způsobil Mistr Jan Hus. Když musel odejít z Prahy, zamířil do jižních Čech, kde mu azyl poskytli Ctibor a Jan z Kozího. Hus tu potom kázal, jak sám nap- sal “na mezích, podle hradu a mezi ploty”, a tak se jeho myšlenky začaly šířit nejen v Praze, ale i mezi prostým lidem. Nedlouho poté vzal prostý lid spravedlnost do svých rukou a založil město Tábor. Kromě spravedlnosti vzal do svých rukou také okované cepy, sudlice a další zbraně a s lítým řevem vyrazil proti “nevěřícím”. Jak to dopadlo, víme. První kverulantsví, které strašilo nejen české pány, ale ce- lou Evropu, bylo na světě. A začalo to v Toulavě. Tím to však neskončilo. Tábor byl ještě dlouho po bitvě u Lipan druhým nejmocnějším městem v Čechách a několikrát prokázal svou vzpurnost. O svá četná privilegia a majetek přišel až roku 1547, kdy město odmítlo vo- jenskou pomoc českému králi Ferdi- nandovi I. v tažení proti německým luteránům. I za 30leté války byli táborští neposlušní a připojili se na stranu proticísařskou. Vtlouct místním do hlavy, že musí někoho poslouchat, se však nepovedlo. Kraj plný kamenitých pastvin, který je v oblasti na sever od Tábora v Českém Meránu a na Mladovožicku charakterizován vyšší nadmořskou výškou, nebyl příliš úrodný. Proto se mu také říkalo Kozácko - jedna verze mluví o tom, že jméno vzniklo kvůli častému chovu koz, protože nic jiného se tu chovat nedalo. Po- dle některých sahala země českých Kozáků až k Sedlčanům. Lidé tu byli chudí a museli se spoléhat sami na sebe. Možná i pro- to byla v tomto kraji největší kon- centrace takzvaných královských svobodníků v Českých zemích. Kdo to byl královský svobodník? “Původu svobodníků se nelze najisto dopátrat. S určitostí víme, že ve 14. století se vyvinula třída venkovského lidu, osobně svobodného, příslušného přímo pod krále a nezávislého na žádné jiné vrchnosti. Nemuseli vykonávat robotu, na svých statcích mohli volně lovit zvěř, ryby a provo- zovat čižbu (tedy lov ptactva),” píše ve své knize Kořeny spisovatel a staroka- tolický farář Alois Sassmann. Prostě a jednoduše, nemuseli ni- koho poslouchat, a tak si mohli žít po svém. Na tehdejší dobu věc nevídaná. Svobodníci měli také svou vlastní správu skrze “starší svobod- níky”. A právě svobodníci z Tábor- ska - koneckonců jich tady bylo nejvíc, především na Mladovožicku byly svobodnické i celé vesnice - často šéfovali svobodníkům v celém Českém království. Však to taky pánům vadilo a snažili se svobodníky vymýtit. Nakonec to udělali svobodníci za ně. Jednoduše. Prostě zchudli. Kdo se však jmenuje Svoboda, Sedloň, Zeman, Křemen nebo třeba Straňák, má velkou šanci, že pochází právě ze svobodnického rodu. Takových svobodomyslných sil- ných osobností má Toulava víc. Patřil mezi ně bezesporu Vítek z Prčice, zakladatel mocného rodu Vítkovců, z nichž pocházejí i Rožmberkové, slavný rybníkář Jakub Krčín, který se usídlil v Sedlčanech nebo historik August Sedláček, jenž byl nazván ve své době nejpilnějším Čechem. Poto- mci všech těchto lidí stále žijí mezi zelenými kopci a údolími Toulavy. Toulavské kořeny Toulavské listy 20146 FOTO: FOTOSOUTĚŽ - MICHAL ARNOŠT, MAS SEDLČANSKO, HOTEL MONÍNEC FOTO:HUSTITSKÉMUZEUMVTÁBOŘE
- 7. Toulavské listy 2014www.toulava.cz V Toulavě se pořád něco děje Sukovy Sedlčany Sedlčany 27. 3. až 27. 5. 50. ročník mezinárodního hudebního festivalu, připomínajícího skladatele Josefa Suka. Pochod Praha – Prčice Prčice 17. 5. Nejznámější organizovaný dálkový pochod s nejdelší nepřerušenou tradicí v České republice. Jihočeský folklorní festival Kovářov 29. 5. až 1. 6. Regionální folklorní festi- val, jedinečný svého druhu v Jihočeském kraji, se zaměřením na umělecký rozvoj folklorních souborů. Připraven je i lidový jarmark, řemeslné dílny či slavnostní průvod. Zlatá Šlapka Mladovožicko 31. 5. Oblíbená cyklistická soutěž pro každého a příjemný výlet jarní krajinou Mladovožicka. Kalendář akcí v roce 2014 Léto nad Lužnicí Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí 13. až 27. 6. Festival plný kultury a zábavy - Kejklíři pod hvězdami aneb tajemné legendy ožívají, Oživené náměstí či Dračí lodě v Táboře, Vodnický den a Lužnický kaňoning v Plané nad Lužnicí nebo třeba Lužnická šlapka v Sezimově Ústí. Městské slavnosti ROSA Sedlčany 20. až 22. 6. Tradiční sedlčanské městské slavnosti připomínající údajné vítězství sedlčanských nad Žižkou a 720 let města Sedlčany. Open Air Musicfest Přeštěnice 27. až 28. 6. 14. ročník legendárního hudebního festivalu uprostřed jihočeských luk a hájů. Duhafest Bechyně Bechyně, klášterní zahrada 28. 6. Nejbarevnější jihočeský hudební festival v romantickém prostředí klášterní zahrady, který vznikl propojením Ho- donicefestu a Jazzfestu. Mighty Sounds Tábor, letiště Čápův dvůr 11. až 13. 7. Legendární festival – to nejlepší z punkrocku, rock’n’rollu, ska, reggae a spřízněné hudby. Divadlo v trávě Bechyně 12. 7. Celostátní přehlídka souborů, které ke své produkci potřebují pouze svěží trávu. Bohemia JazzFest Tábor 20. 7. Mezinárodní jazzový festival, jeden z největších v Evropě, propagující špičkový světový jazz v České republice. Festival dobové kuchyně Zřícenina Šelmberk 2. až 3. 8. Fetival, který vám umožní nahlédnout pod ruce kuchařů z 5 dobových kuchyní a ochutnat z více než 20 navařených pochu- tin. Pečení chleba a vaření piva přímo na hradě. Bartolomějské posvícení Milevsko 22. až 24.8. Tradiční posvícení. Z jižních Čech a Moravy Chýnov 6. 9. Mezinárodní koncert dechovek. Táborská setkání Tábor 12. až 14. 9. Mezinárodní historický fes- tival, kde zažijete atmosféru středověku. Můžete si vychutnat tradiční hudbu, zpěv a veselení pod širým nebem. Strmý vrch Chýnov 20. 9. 13. ročník populárních moto- cyklistických závodů. Svatováclavské slavnosti Planá nad Lužnicí 26. až 28. 9. Městské slavnosti s průvodem a svatým Václavem na koni. 7 O západní části tohoto regionu se zpívá v naší hymně. “Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách...”. Jinak se tato oblast nazývá také Středočeský žulový masiv a těžila se zde odjakživa kvalitní žula, na které mimo- chodem stojí i mé obydlí. Ten kraj protíná přepůvabná kráska, zovoucí se Vltava. Je to sem z Prahy co by kamenem dohodil a zbytek dojel nejlépe na kole a třeba rovnou do Prčic. Je zde Krásná Hora, ale také Česká Sibiř, kde se nechá kousek od Prahy, na Monínci, báječně lyžovat. Tak bych mohl pokračovat ve chvále klidně dále. Žiji tu a přijde mi to jako v ráji. Nejbližší fabrika je v Plzni a to je ještě oddělena Brdy. K této oblasti mám vřelý vztah už od mládí, kdy jsem navštěvovala rodinu herce Jaroslava Vojty (znáte ho jistě z filmů pro pamětníky) v Horní Líšnici nedaleko Orlické přehrady. Když jsem začala malovat, nadále jsem navštěvovala jeho vnuka Jana Vojtu, který zde vede školu pro výtvarníky. Zalíbilo se nám tu natolik, že jsme si nakonec s Karlem Rodenem koupili zámek ve Skrýšově. Pro mě je region Toulava vyloženě srdeční záležitost a jsem velký patriot. To platí jak v případě celé České republiky, tak hlavně Milevska a jeho okolí. Měl jsem možnost žít a pracovat v mnoha zemích po celém světě, ať už to bylo například Německo nebo Nový Zéland, ale žít se svojí rodinou a vychovávat svoje děti chci jedině tady. Jsem Pražák, ale vždycky mě to táhlo nejvíc do kraje okolo Tábora a nevěděl jsem proč. Když jsem pak v dospělosti poprvé zavítal na Monínec a na kole projel jistebnické kopečky, cítil jsem se, jako kdybych se vrátil do prenatálního stavu, byl jsem najednou v břiše svý mámy. Zjistil jsem, že je tu Smrkov, odkud byl děda, Hli- nov a další vesnice mých předků - shodou okolností se mi v životě tahle oblast před tím vyhnula. Pod tíhou náhlého poznání jsem pak na Monínci bydlel několik let… a stále se vracím. Geny jsou holt silný. Oleg Homola se někdy rozdvojí a stane se z něj strejda Bóby. Svérázná figurka s kytarou - třeba ji u nás někde potkáte. A jak se k nám Bóby dostal? Jednoho pondělního rána jsem místo do banky, kde jsem dělal finančního ředitele, zamířil na nádraží. Chytla mne totiž toulavá nálada. Nasedl jsem s kyta- rou do prvního vlaku. U Tábora vběhla pod lokomo- tivu stonožka a vlak vykolejil. Okamžitě jsem složil písničku “Devadesátidevítinožka”, protože stonožce jednu nohu ujel ten vlak. Toulám se tu s kytarou po kopečkách, po městech i vesničkách, vylezu třeba i na strom, sklouznu se z kopce… a zpívám lidem pro radost. Třeba tu novou písničku o devadesátiosminožce. Proč devadesátiosminožce? To vám ještě neprozradím. Jana Krausová herečka a výtvarnice Oleg Homola fotograf, publicista a hudebník Martin Komárek mistr Evropy v dřevorubectví Co pro mě znamená Toulava Pavel Nový herec Strejda Bóby potulný muzikant FOTO: ARCHIV MĚSTA TÁBOR
- 8. www.toulava.cz Fotili jste Toulavu Fotosoutěž Vyfoť Toulavu i Ty! probíhala od podzimu do konce ledna a za tu dobu se s námi o svá díla podělilo celých 130 soutěžících. Ať už to byly půvaby toulavské přírody, elegance architektury, zážitky nebo život kolem nás, jejich výkon byl velkolepý. Díky nim nám přišlo více než 750 fotografií. Pokud jste soutěžili i Vy, patří Vám za to velký dík! Fotografie prošly rukama porotců na slovo vzatých – Soni Lechnerové, Lenky Pužmanové, Veroniky Souralové, Petra Nagye, Ing. Jiřího Fišera a Jaroslava Krejčího. Ty vítězné si tu můžete prohlédnout. Fotky teď rozhodně nezamíří do šuplíku! Budou maximálně využité na propagaci nově vzniklé turistické oblasti Toulava. Ty nejlepší fotografie už vyrazily na svou cestu. Na regionálních výstavách putují napříč celou Toulavou. Byly vystaveny v Bechyni, Sedlčanech a Milevsku. Do 17. května se na ně můžete podívat v Ateliéru Prčice v Sedlci-Prčici, kde také proběhlo slavnostní předání cen vítězům. Jednu z vítězných fotek s názvem Kámen od Pavla Klimeše jsme zařadili i na titulní stranu našich novin. Další fotografie přihlášené do soutěže jsme použili na jiných místech v novinách. Všechno je jednou poprvé. A tak historicky první fotosoutěž Toulavy má své vítěze. Vězte, že tady ale zároveň platí, že poprvé není naposled. Jak dopadla fotosoutěž Příroda V kategorii Příroda porotu nejvíce okouzlil detail od Petry Čermákové, která zvěčnila rosu ve Vrážném na Mladovožicku. Zážitky Kámen. Tak nazval svou fotografii, která zvítězila v kategorii Zážitky, Pavel Klimeš. Pořídil ji v Příčovech. Architektura a Památky 1. místo v kategorii Architektura & Památky získal Adam Jun se svou fotografií zastávky v Padařově. Lidé Odpočinek na vandru Mladovožickem zachytil na vítězné fotografii v kategorii Lidé v Toulavě Martin Vyhnal. Toulavské listy 20148 Vítězné fotografie www.toulava.cz Sledujte informace o vítězných fotkách a dalších podobných akcích na našem Facebooku a na stránkách: Přihláška do MAS Střední Povltaví, o.s. Jméno………………………………………………………………… MAS Sedlčansko, o.p.s. Krásná Hora nad Vltavou 172 IČ: 274 08 116, PSČ: 262 56 Ž Á D O S T O Č L E N S T V Í v Shromáždění zakladatelů MAS Sedlčansko, o.p.s. Tímto žádám o členství v Shromáždění zakladatelů obecně prospěšné společnosti MAS Sedlčansko, o.p.s. Souhlasím se všemi skutečnostmi obsaženými v zakladatelské smlouvě i statutu společnosti. Dále se zavazuji k pravidelnému placení měsíčního členského příspěvku a k aktivní spolupráci v rámci činností místní akční skupiny. To vše stvrzuji svým podpisem. Název žadatele: …………………………………………………… Sídlo společnosti, PSČ a okres: …………………………………………………… Telefon: ………………………… Fax: ………………………… E-mail: …………………………………………………… Právní statut: …………………………………………………… Statutární zástupce: …………………………………………………… IČ: ………………………… Zastupovaný sektor: ………………………… Výše měsíčního příspěvku: …………………………………………………… V: ………………………… Dne: ………………………… Razítko a podpis: ………………………… MAS Sedlčansko, o.p.s. V: ………………………… Dne: ………………………… Razítko a podpis: ………………………… Bankovní spojení: Číslo účtu 51-1956150227/0100 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí