Obáka http://www.peoplecomm.cz/13000-dni

1. TRináct
tisíc dní
ˇ
Tomáš Hajzler
ctyricátníkovy postrehy
z cestování životem
ˇ ˇ ˇ
TRinácttisícdníˇTomášHajzler
389 Kč
Knihy mění svět.
Ty naše svět práce a podnikání.
www.peoplecomm.cz
My lidé máme rádi své pohodlí. Aniž si to uvědomujeme,
přebývá většina z nás ve svých „jeskyních“, kde to jediné,
co slyšíme a vidíme, jsou ozvěny našich vlastních slov a stíny
toho, co se odehrává venku.
Pokud chceme stanout na vlastních nohou, trochu poznat
skutečný život, věnovat se tomu, co máme opravdu rádi, a dát při
tom ze sebe více také ostatním, je nutné jeskyni opustit.
V naší tradici máme pohádkového Honzu. Ten se zprvu
povaloval po peci, až z ní jednoho dne seskočil a vyrazil
do světa. Zkusil dělat nové věci, s novými lidmi, novým
způsobem. Cestoval do cizích krajů, aby tam zjistil, že
právě jiní lidé, kteří žijí v mnoha ohledech jinak, jsou
nejlepším zrcadlem, do něhož se může člověk podívat
a lépe tak pochopit sebe a zákonitosti života.
Mám pocit, že já se na peci moc neohřál. Seskočil
jsem už v šesti. To když jsem málem zapálil svoji
školu. Pak už se to se mnou vezlo: revmatická
horečka a s ní sedm let po nemocnicích, rok
v dosahu Černobylu a další v tehdy anarchistické
Moskvě, svět newyorských gayů uprostřed HIV
epidemie, rok v zemi větrných mlýnů, do toho moje
nová široká africká rodina, půl roku s batohem mezi
Kalifornií a Ohňovou zemí, osm let v korporacích…
a nespočet dalších cest a cestiček životem.
V pětatřiceti mi přišlo, že je načase sednout a sepsat
část postřehů. To bylo v době, kdy mi do smrti zbývalo
statisticky třináct tisíc dní. Uběhlo deset let. Název zůstal,
obsah se prohloubil a rozšířil. Výsledek držíte v ruce.
Když se z nás stanou „odškrtávači“
a „sběrači zážitků“, zjednodušíme si
svět tak, že si ho rozdělíme do dvou
škatulek. V jedné je znám, mám, viděl
jsem, byl jsem = nezajímá mě to.
V druhé neznám, neviděl jsem, nebyl
jsem, neslyšel jsem = zajímá mě to.
V tomto světě je důležité vědět, znát.
Připomeňte si jen všechny ty dobře
míněné výchovné věty našich učitelů:
„Myslíš, nebo víš? Myslet znamená
pendrek vědět! To bys už měl vědět…“
Součástí smyslu života se tak pro
mnoho lidí stává snaha o zvětšení
hromádky „znám“ nebo odškrtnutí
toho, kde už jsem byl, co jsem viděl
a co jsem dělal — na úkor porozumění
a pochopení.
Mnohým z nás ale uniká fakt, že
skutečnost je jedna věc a její obraz
v našich hlavách druhá. Navíc všechno
je v neustálém pohybu. Kontinenty
se posunují, klima se mění. V zimě je
jaro, v létě je podzim. Každých sedm
let vyměníme tělo. Že jsem před sedmi
lety četl nějakou knihu? Já? Ne, ne,
ne, to byl někdo jiný! Pokud čtu knihu
smutný a unavený, čtu jinou knihu, než
když ji čtu odpočatý a vyrovnaný.
Po dvou týdnech na Velkém ostrově
jsme se vrátili na Oahu. Sedím
na pláži a uvědomuji si, že jsem tu už
byl. Zároveň mi ale dochází, že jsem
byl někde krapet jinde. A že jsem byl
vlastně i někdo trochu jiný…
Tomáš Hajzler (1971)
Do osmnácti žil relativně poklidným životem
obyvatele malého východočeského městečka.
Pak se několik let toulal po světě, aby to
po návratu zkusil daleko dotáhnout. Dotáhl
to až k syndromu vyhoření. Proto „přehodil
výhybku” a začal se věnovat tématu nové práce
a podnikání. Dnes vydává knihy, propojuje
firmy, organizuje setkání, píše a přednáší. Jako
dobrovolník pomáhá v základní škole svých dětí.
Spolu-založil hackerskou potravinovou komunitu.
Sám zahradničí. Jedním z jeho velkých zájmů
je studium a budování decentralizovaných,
soběstačných společenství. S manželkou Petrou,
dcerami Valérií a Valentýnou, fenkou Haluškou
a též s desítkami sousedů žije v pražských
Komořanech. S jeho myšlenkami se seznamte
nejlépe na blogu: blog.tomashajzler.com
Na www.peoplecomm.cz/13000-dni
si prohlédněte fotografie a podělte se
o váš názor na knihu.
Aktuální přehled knih naleznete na:
www.peoplecomm.cz/knihy
Přidejte se k nám na Facebooku:
www.facebook.com/groups/peoplecomm