O scifi a kosmickém dokumentu..

1. Mezi scifi a kosmickým
(hraným) dokumentem
Pavel Klušancev
Wernher von Braun + Walt Disney
50. - 60. léta
PAVEL VACHTL

12. SPACE OPERY V SSSR
V polovině 30. let však v ruském filmu začal věk space
oper. Řada popularizátorů astronomie začala velmi
podrobně psát o budoucím možném dobývání kosmu a
zkoušela anticipovat budoucí vědecko-technickou
revoluci, podobně jako průkopník hard SF Hugo
Gernsback v USA. Ruský komunismus měl proniknout
do kosmu. Tento trend asi nejlépe symbolizoval (stále
ještě němý) film "Vesmírná cesta" (Kosmičeskij rejs,
1935) režiséra Žuravljova, který je v podstatě ruskou
odpovědí na německou Langovu "Ženu na Měsíci". Zde
byl dokonce vědeckým poradcem sám Ciolkovskij
(těsně před svou smrtí, zemřel r. 1936). Na kvalitě
fyzikálních a technických reálií je to znát.

13. mezníkem byl však další kosmický film "Nebe volá ("Něbo zavjot", 1959)
režiséra Michaila Karžukova. Zde šlo o kosmický závod, kdo bude dřív na
Marsu, Sověti nebo Američané. Američané nakonec ztroskotávají a Sověti
je zachraňují, když předtím kvůli tomu vzdali hlavní cíl výpravy a závodu -
Mars. Film je zajímavý např. scénami na orbitální stanici, kde se na začátku
cesty setkává sovětská a americká výprava, podobně jako o 10 let později
v Kubrickově Vesmírné Odyseji. "Nebe volá" obsahovalo tak úchvatné
vesmírné sekvence, že ho vykuchal americký béčkový režisér Roger
Corman a to hned dvakrát. Poprvé ho použil jeho tehdejší fámulus Francis
Ford Coppola (předělávka Battle Beyond the Sun (1962), kde byla mírová
soutěživost nahrazena sliznatými monstry a soubojem bloků na život a na
smrt). Podruhé byly některé scény z "Nebe volá" použity společně s
impozantními výjevy s kosmodromu, jiných planet a vědeckých pracovišť,
vyrvaných z dalšího filmu stejného režiséra Karžukova (+Otara
Koberidzeho) - "Snu vstříc" (Mečtě navstreču), 1963. Zde je asi poprvé v
ruském filmu použita elektronická hudba a slovo "hvězdolet/zvězdaljot").
Vznikl tak poměrně atmosféricky vydařený horror "Queen of Blood" (1966),
kde si zahráli mj. Basil Rathbone a Dennis Hopper a místo hodných alienů
čekala na pozemské hrdiny na Marsu ztroskotavší krvežíznivá
mimozemská upírka se zelenou kůží.

14. KLUŠANCEV
Po několika tématicky "normálních a pozemských" dokumentech
před válkou se po r. 1945 začal věnovat výlučně popularizaci
astronomie (natočil dokumenty jako Polární záře, Meteority,
Vesmír, Tajemství hmoty). V r. 1954 začal připravovat barevný film
zvláštního typu, který tehdy nebyl běžný a podobal se spíš tomu,
co dnes produkuje např. BBC. Byl to hraný sci-fi dokument o
několika etapách budoucího dobývání kosmu - "Cesta ke
hvězdám", který byl uveden do kin v r. 1957. Film začínal
základním názorným výkladem principů letu rakety, rekapitulací
pionýrských začátků raketové techniky (Ciolkovskij, Valier,
Goddard, ruská skupina GIRD) a pokračoval očekávanými prvními
lety do kosmu. Zvláštní místo zaujímá popis rotující orbitální
stanice pro desítky lidí, s umělou gravitací a skleníky, a nakonec
první pilotovaný let na Měsíc.

15. Řada lidí si všimla, že některé sekvence z tohoto filmu
téměř přesně odpovídají mnoha scenériím z Kubrickovy
Vesmírné odysey 2001. Film obsahoval na danou dobu
nadprůměrné efekty a byl i výtvarně a svojí atmosférou
velmi na výši. Jeho technickým poradcem byl Michail
Tichonravov, tehdejší skutečný konstruktér prvních
ruských družic a meziplanetárních sond, vč. Sputniku.
V r. 1962 natočil Klušancev čisté hard dobrodružné SF
o přistání kosmonautů na Venuši podle románu
Alexandra Kazanceva "Vnuci Marsu" - "Planeta bouří"
(tento film byl později v USA "cormanizován" dokonce
dvakrát, jako Voyage to the Prehistoric Planet (1965) a
Voyage to the Planet of Prehistoric Women (1968,
cormanovským "katem" byl v druhém případě pozdější
významný nezávislý režisér Peter Bogdanovich).

16. Také Planeta bouří obsahuje velkolepé a zároveň
střízlivé vylíčení futuristické techniky a neznámého
světa (srdce diváků si získal např. robot John, který se
obětoval pro lidi a zahynul přitom v lávovém potoku). Po
této plnokrevné sci-fi se Klušancev vrátil k hraným sci-fi
dokumentům a vytvořil díla o tehdejším i budoucím
výzkumu blízkých planet (Měsíc, 1965 a Mars, 1968). Ve
filmu Mars rozvíjí mj. fascinující představy o vegetaci na
Marsu a scény se psem ve skafandru, pobíhajícím mezi
psychedelickými rostlinami jsou nezapomenutelné. Jeho
posledním dokumentem byl film o dálkovém průzkumu
Země z orbitální dráhy (Vidím Zemi, 1970). O významu
Pavla Klušanceva mezi zasvěcenci svědčí mj. i to, že se
o něj během své návštěvy Ruska (v 2. pol. 80. let, tedy
během perestrojky) zajímal George Lucas.

17. Nicméně když se na něj ptal ruských úředníků, nikdo z
nich nevěděl, kdo Klušancev je. Na to jim Lucas řekl, že
je to kmotr jeho Hvězdných válek. V dubnu r. 1992
Klušanceva v Petrohradě vyhledal významný tvůrce
zvláštních efektů Robert Skotak (Aliens, Terminator 2).
Klušancev mu prý zdarma předal podrobné popisy
desítek svých originálních filmových triků, včetně
zobrazení stavu beztíže. Některé z nich Skotak údajně
použil ve filmu Titanic (některé z nich již dříve podle
sledování pouhého výsledku ve filmu patrně úspěšně
napodobil Kubrick).
Podle filmu The Star Dreamer (2002) však Klušancev
zemřel v r. 1999 v chudobě, jako slepý a v podstatě
neznámý tvůrce.

18. Pavel Klušancev - filmografie
«Семь барьеров» (1935)
«Неустрашимые» (1937)
«Полярное сияние» (1946)
«Метеориты» (1947)
«Вселенная» (1951, совместно с Н.
Лещенко) «Тайна вещества» (1956)
«Дорога к звёздам» (1957)
«Планета бурь» (1962)

19. Filmografie - 2
«Луна» (1965)
«Путешествие на доисторическую
планету» (США, 1965, перемонтированная
версия фильма «Планета бурь»)
«Марс» (1968)
«Путешествие на планету
доисторических женщин» (США, 1968,
перемонтированная версия фильма
«Планета бурь»)
«Вижу Землю!» (1970)

20. Ceny
Universe: Karlovy Vary International Film Festival
(KVIFF VII), 1952. Diploma IV, International Film
Festival, Paris, 1952.
Road to the Stars: All-Union Film Festival (VKF
I), Moscow, 1958. International Cinema Festival
(ICF) Technical and Scientific Films, Belgrade,
1958.
Moon: Gold Seal, Trieste IV ICF Fantastic
Movies, 1966. Honored Artist of Russia, 1970.

21. CESTA KE HVĚZDÁM - 1957

28. Porovnání s Kubrickem

36. PLANETA BOUŘÍ - 1962

51. MARS - 1968

52. Knihy

55. NEBE VOLÁ

60. VON BRAUN JAKO VIZIONÁŘ
Kolem r. 1950 se von Braun začal více věnovat
veřejnému působení a propagoval své raketově-
kosmické vize v rámci mnoha přednášek a článků v
tisku. Proslulou se stala zejména jeho bohatě
ilustrovaná série článků v Collierově magazínu, v níž
představil celou architekturu postupného dobytí a
osídlení blízkého kosmu. V článcích se vyskytují
obrovské, až sedmitisícitunové, nosné rakety,
okřídlené kosmoplány či raketoplány, pendlující mezi
Zemí a oběžnou dráhou, kosmické tahače a tankery,
orbitální stanice, montované na oběžné dráze, a
speciální skládané lodě pro cesty na Měsíc a Mars.

61. Mars měl být dobyt flotilou deseti lodí, z nichž každá
měla mít počáteční hmotnost kolem 4 tisíců tun na
oběžné dráze kolem Země. Tato flotila měla dopravit na
Mars kolem sta kosmonautů a mnoho materiálu pro
stavbu obytných konstrukcí na jeho povrchu. Na Marsu
měly přistát asi 3 okřídlené lodě-kluzáky (tehdy se
myslelo, že má Mars hustší atmosféru, než jak se
později ve skutečnosti ukázalo). Prvotní podobu vize
dobytí Marsu vypracoval von Braun už ve své knize,
napsané v r. 1947 - Das Mars Projekt. Sérii těchto
vizionářských článků později von Braun rozšířil do
formátu tří knih (Across the Space Frontier - Za hranici
kosmu, Conquest of the Moon - Dobytí Měsíce a The
Exploration of Mars - Výzkum Marsu)

62. Toto téma se ujalo také ve formě
popularizačního televizního seriálu v letech
1955-7 (jeho produkce se chopila společnost
Walta Disneyho, von Braun zároveň silně
ovlivnil příslušné oddělení expozic v
Disneylandu). Von Braunovy myšlenky našly v
50. letech také vizuální ztvárnění v řadě sci-fi
filmů (Conquest of Space). Na rozdíl od jiných
podobných konceptů do té doby
prezentovaných měl von Braun všechny prvky
své architektury dokonale inženýrsky
promyšlené a propočítané, samozřejmě v rámci
tehdy známých technologií.

63. Pozdější závod se Sovětským svazem o to, kdo
jako první vyšle člověka v 60. letech na Měsíc,
však donutil von Brauna obejít tuto komplexní a
postupnou architekturu osvojení blízkého
kosmu a vynechat většinu jejích prvků. Na
Měsíc bylo místo toho nutné letět v rámci
programu Apollo přímo, pomocí jediné velké
rakety startující ze Země (tři tisíce tun vážící
Saturn V).

66. TOMORROWLAND - Braun+Disney
In order to promote his amusement park, Walt
Disney started the TV show "Disneyland" in
1954 (later renamed "The Wonderful World of
Disney").
As part of the Tomorrowland motif, Disney
collaborated with von Braun in the creation of 3
shows dealing with space travel. Disney
referred to the shows as "science factual," as
opposed to "science fiction."

79. MAN IN SPACE
The first show, Man in Space, aired March 9,
1955 and included commentary by Heinz
Haber, Wernher von Braun, and Willy Ley.
In the show, von Braun describes a four-stage
rocket that would carry people into space. The
Disney animators then provide a cartoon
version of the launch and entry into space.

86. MAN AND THE MOON
On December 28, 1955, "Man and the Moon"
aired. It included animated history of our ideas
about the moon and a fictional, but dramatic,
real-life journey to the moon.

91. MARS AND BEYOND
"Mars and Beyond" aired December 4, 1957,
two months to the day after the launch of
Sputnik. The show starts with Walt Disney
talking with robot "Garco." A manned mission to
Mars is described and accompanied with
animation.
The show includes descriptions of all of the
planets, and concentrates on speculations
about life on Mars.

97. Plazmové motory
As a part of the Disney "Tomorrowland" series
on the exploration of space, the nuclear-electric
vehicles were shown in the last three television
films, entitled "Mars and Beyond," which first
aired in December 1957.

98. DELL COMICS + Collier´s magazine
Another part of popular culture was also swept
up in the speculatons of Disney and von Braun:
comic books. Dell comics published books
outlining many of the ideas presented in the
Disneyland shows, and updating things a bit to
include the actual rockets developed during the
fiftes.

105. Challenge of Outer Space