Reportáž z místa, kde zahlédnete, co je s naším světě špatně. A taky, jak z toho dostat

1. 42 | Pravý domácí časopis
„Laboratoří“, o které mluvím, je Občanské sdružení Dobrý pas-
tier, které už přes deset let v Kláštore pod Znievom provozuje
komunitu lidí bez budoucnosti. Lidí, ke kterým byl život někdy
až příliš krutý, kteří si často nevážili toho, co měli, a museli
o všechno přijít, aby to zde později mohli najít.
Dnes tu žije okolo 450 lidí – většina z ulice, z vězení po výkonu
trestu, z dětských domovů, z resocializačních zařízení, ale i staří
a nemohoucí lidé bez prostředků na pečovatelské a sociální
služby.
Společenství založil v roce 2007 Vlado Maslák, katolický kněz,
jeden z nejinspirativnějších lidí, které jsem kdy v životě potkal.
Všechno začalo tak, že se Vlado vracel po jednom kázání domů
a cestou míjel zuboženého člověka. Přišel na faru a tížila ho
myšlenka: „Co jsem to za kněze farizeje, když o pomoci bližním
jenom kážu?“ Vrátil se a toho muže vzal na ošetření do nemocni-
ce a potom s sebou na faru. Ze zachráněného se časem vyklubal
výjimečný restauratér starých památek, který u Vladka žije
dodnes. Zpráva o tom, že pan farář nabízí přístřeší pro lidi bez
domova, se rychle rozkřikla a na faře brzy žilo deset lidí.
Klášter jako domov
Jednoho dne sem přijel místní biskup a podivil se, co to s Vla-
dem Maslákem žije za partu. Vlado mu vysvětlil svůj záměr žít
Text:
Tomáš Hajzler
Reportáž o životě na dně a o tom, jak se ode dna
odrazit a vrátit se do života – 1. část
››Dobrý život a postřehy z něj‹‹
to, co dosud pouze kázal. Biskup uznale pokýval a navrhl, ať si
opraví zchátralý benediktinský klášter z 11. století a začnou ho
využívat jako nový domov.
Noví obyvatelé kláštera si svépomocí opravili elektřinu, topení,
komíny, střechy a postupně začali přibývat další obyvatelé
i objekty. Dobrý pastier dnes provozuje celkem osm „podniků“
– útulek pro muže, útulek pro ženy, tři zařízení pečovatelské
služby a tři farmy.
Slovo „podnik“ jsem použil zcela záměrně. Celé to totiž funguje
do velké míry jako soběstačná firma. Pastier má dnes stádo
krav, ovcí, koz a prasat. Vyrábí sýry a další mléčné výrobky, tkají
se tu koberce, recykluje se odpad, staví slaměné domy, pořádají
se semináře pro podnikatele a pro pracovníky sociálních služeb,
je tu parta, která v sezóně opravuje slovenské hrady, parta
kameníků, provozují vlastní pekárnu. Peníze jdou na společný
účet, z kterého platí Pastier v první řadě splátky exekucí a výživ-
ného. Obyvatelé kláštera si peníze berou, pouze když odjíždějí
mimo klášter a potřebují je.
Alkoholismus, dluhy & ulice
Do Pastiera přicházejí lidé většinou ve velmi zuboženém stavu.
Slovy těžko popsat. Často mají problémy s alkoholem a jinými
závislostmi. Mnohdy také vážné tělesné či zdravotní potíže,
dluhy, exekuce. Mimochodem na pětimilionovém Slovensku je
Strávil jsem
zkraje ledna
čtyři dny v „la-
boratoři“ toho,
co je s naším
současným
světem špat-
ně, ale i toho,
jak budovat
svět, který je
spravedlivěj-
ší, radostnější
a zdravější než
ten venku.
Vladko v kapli

2. Pravý domácí časopis | 43
Se spisovatelem Anselmem Grünem (uprostřed)
momentálně 3 miliony exekucí a zhruba se dá říct, že 450 oby-
vatel komunity rovná se 450 exekucí. Jsou tu lidé, kteří zabili
či týrali jiné lidi; jsou tu ti, které zmrzačila mafie; ti, které jejich
rodina nadobro odepsala; ti, kteří žili léta na ulici.
Vlado Maslák má jednu zásadu. Nikoho se neptá na minulost,
každý tu má dveře otevřené. Na co se ale ptá každého nově
příchozího, je, co kdo umí a co kdo dělá rád. Pravidlem je, že
každý tu musí pracovat. Práce je tu terapií a prostředkem k so-
běstačnosti.
Mimochodem, kdokoli odsud může kdykoli svobodně odejít.
Platí, že v zimě je tu obyvatel víc než přes léto – část lidí se sem
stahuje před nepříznivým počasím.
Výkonová vs. terapeutická práce
To, jak se tu pracuje, mě nadchlo nejvíc. Nenarazíte tu na tera-
peutické kroužky střídané se znuděným, bezcílným čekáním
na večer, známé z filmů jako Dobří holubi se vracejí. Terapií je
zde práce. A to doslovnou. Na rozdíl od práce „výkonové“, tak jak
ji známe z většinového života, si zde lidé určují do velké míry
sami, co, kdy a jak budou dělat. Svoboda v práci je tu enormní.
Je třeba vařit, prát, žehlit, topit, mýt nádobí, roznášet jídlo, starat
se o zvířata, sušit seno na zimu, konzervovat a jinak zpracovat
potraviny, pečovat o zahradu a o nemohoucí, dojit, vyrábět sýry,
péct, opravovat budovy. Práce, kterou kdyby nikdo nezastal,
pocítí to všichni. Práce, která je užitečná, a tedy ve své podstatě
smyslu-plná, a proto život uzdravující. A smysluplná práce spolu
s pevným rytmem dne léčí duši a tím se uzdravuje i tělo.
Život & smrt
Příběhů o tom, v jakém stavu sem lidé přijíždějí, jsem si vysle-
chl víc, než jsem chtěl slyšet. Občas jsou už v tak zuboženém sta-
vu, že se přihodí i to, že Vlado zvládne nového obyvatele pouze
vyzpovídat. Smrt je tu na denním pořádku. Během mého pobytu
zemřel jeden muž v mém věku, před ním člověk, kterému ještě
nebylo šestadvacet. Nejčastější příčinou jsou rakovina, cirhóza,
celkové opotřebování organizmu a dlouhodobé zanedbání.
Myslím si, že právě i přítomnost smrti hraje v návratu místních
obyvatel do života významnou roli. Přeci jenom platí, že tam,
kde je smrt, je i život. V Česku jsme smrt pozavírali do eldéenek,
nemocnic a starobinců a tváříme se, že neexistuje. To je jedním
z důvodů, proč tak málo z nás dokáže opravdu žít.
Zachraňování jídla
Hned první večer po příjezdu do kláštera jsem společně s ostat-
ními složil přes deset tisíc prošlých vajec. Setkal jsem se přitom
s Markem Urdzíkem, zakladatelem Potravinové banky Sloven-
ska. Misí téhle organizace je propojovat vyhozené potraviny ze
supermarketů s potřebnými. Dobrý pastier dostává až šedesát
procent potravin právě z Markovy banky. Zbytek si vypěstují,
vychovají nebo zpracují sami. A právě zpracování těchto
vyhozených potravin přináší hory radostné a prospěšné tera-
peutické práce. Jeden den přijel kamión cibule, a tak kdo mohl,
loupal, krájel a cibule se pak podle receptu jednoho z místních
karamelizovala. Když přijede nadbytek ovoce a zeleniny, tak
se zavařuje, fermentuje nebo suší, vaří se marmelády, kompoty
a šťávy. A protože z banky přichází často i tropické ovoce, v kláš-
teře ochutnáte i marmeládu z kiwi, mandarinek, manga, banánů
a dalšího cizokrajného ovoce.
Potravinové absurdity
Pozorovat ty tuny prošlého jídla ze všech koutů Slovenska bylo
pro mě obzvlášť emotivní. Sklad v klášteře praskal ve švech
mandarinkami, kokosovými ořechy a dalším tropickým ovo-
cem. Vlado mi vyprávěl, že jim takhle přijede kamión prošlé
zmrzlé pizzy, absurdní kamión prošlé minerálky z Řecka (kde
mají problémy s vodou) a zatím nejabsurdnější dodávka pro-
šlého hrášku z Keni. Člověk zná tohle nebetyčné plýtvání jen ze
statistik, ale když pak skládáte hrášek, který vypěstovali v mís-
tech, kde není voda, a cestou k nám obletěl zeměkouli, aby ho tu
nakonec vyhodili, chce se vám brečet.
Koukněte na:
Stránky kláštera
www.ozdobrypastier.eu
Pokud byste se rádi do fungování jakkoli zapojili, kontak-
tujte Pastier nejlépe e-mailem přes Jána Košturiaka. V sou-
časné době můžete třeba přispět na malou nemocnici pro
nemohoucí, a to jak finančně, tak materiálem, zařízením,
nástroji apod. www.kosturiak.com