Závěrečný úkol předmětu Kurz práce s informacemi

1. KPI11 Kurz práce s informacemi
NETOPÝŘI – NOČNÍ LOVCI
Závěrečný úkol
Eva Žákovská
UČO: 111711
Podzim 2012

2. Argumentace
Téma netopýři – noční lovci jsem si zvolila, protože jsem studentkou přírodopisu na
pedagogické fakultě a zrovna netopýři mě při přednáškách ze zoologie velice zaujali. Chtěla
jsem se tedy o nich dozvědět něco víc. Dlouho jsem přemýšlela, jakou problematiku z oblasti
chiropterologie (nauka o netopýrech) si vyberu. Nakonec jsem se rozhodla spojit všechna tři
témata, která mě zajímala nejvíce a která spolu velice úzce souvisí. Způsob lovu netopýrů se
zaměřením na orientaci v prostoru a způsob jejich letu.
Anotace
Autorka textu s názvem Netopýři – noční lovci je studentkou pedagogické fakulty, kde
se zaměřuje především na biologii a zeměpis. Tento text podává základní informace o
netopýrech jako takových a zaměřuje se především na jejich uzpůsobení k lovu kořisti, kterou
bývá především hmyz. Podrobněji vysvětluje orientaci netopýrů v noci a jejich dokonalý
způsob pohybu v prostoru díky létacím blánám. Letmo se zmiňuje o dalších smyslech
netopýrů a nakonec podává stručný popis způsobu lovu druhů netopýrů, kteří se nejčastěji
vyskytují v České republice.
Klíčová slova
Netopýr, lov, létací blána, zadní končetina, echolokace, trágy, smysly

3. Netopýři – noční lovci
Netopýři jsou velmi zvláštní tvorové, kteří mají v přírodě nezastupitelnou úlohu. Jako
jedni z mála se zaměřují na lov nočního hmyzu. Aby ale mohli drobný hmyz v noci vůbec
najít a ulovit, mají tělo i smysly dokonale uzpůsobené. Setkáváme se u nich se zvláštními
adaptacemi, které nenalezneme u žádné jiné skupiny živočichů na zemi.
Netopýři patří mezi letouny, kteří jsou jedinou skupinou savců schopných aktivního
letu. Žijí v lesním i nelesním prostředí. Jako úkryty jim nejčastěji slouží jeskyně. Mnohé
druhy se přizpůsobily k životu ve městech a na vesnicích a ukrývají se v různých stavbách
(půdy a sklepy budov, štěrbiny na domech, mosty), kde také přezimují.
Velikost netopýrů je velice různá. Běžnější jsou však menší formy do 10 cm. Netopýří
vzhled by se dal přirovnat k myším. Let netopýrům umožňuje přední končetina přeměněná
v křídlo s kosterní oporou a velmi tenkou létací blánou (patagium). Létací blána není na
většině plochy osrstěná, obvykle se člení na křídelní blánu (plagiopatagium) a ocasní blánu
(uropatagium), která může chybět. Netopýr má na rozdíl od ptáků schopnost měnit plochu
křídla a křídlo různě tvarovat. Tato skutečnost jim umožňuje naprosto dokonale manévrovat.
Netopýr dokáže v letu zastavit (schopnost třepotavého letu), couvat nebo i kolmo vzlétnout
vzhůru. Netopýr křídlo používá dokonce i při lovení hmyzu. Nabere hmyz do ocasní blány
nebo jej sbírá křídlem a poté je schopný menší kořist přímo za letu sníst. S větší kořistí se
uchýlí na bezpečné místo, kde ji v klidu sní.
Jak je známo, netopýři většinou odpočívají zavěšeni hlavou dolů. Jako zavěšovací
orgán jim slouží zadní končetina, která je zakloubena obráceně než u ostatních savců, tedy
chodidlem dopředu. Zároveň je opatřena speciálními šlachami, které stahují prsty na nohách
vahou samotného netopýra, a díky tomu se netopýr visením neunaví.
Dlouhou dobu bylo velkou záhadou, jak se netopýři v noci orientují. Všichni netopýři
mají plně vyvinuté avšak malé oči a počet světločivných buněk není také nijak vysoký.
Převládají zde tyčinky, což způsobuje pouze černobílé vidění. Netopýří zrak je sice vcelku
dobrý, ale k lovení hmyzu v noci rozhodně není postačující. Proto mají netopýři něco jako
radar. Orientují se pomocí odrazu ultrazvuku od různých překážek. Tomuto způsobu orientace
se říká echolokace (echo = ozvěna, lokace = zjišťování polohy).
Je třeba říci, že základní charakteristiky echolokace se u různých druhů velice liší.
Echolokační výkřiky, pro lidi neslyšitelné, vznikají v hrtanu, vycházejí ústní nebo nosní
dutinou. Vydávaný signál je zvukový impuls o frekvenci 20-160 kHz (u našich druhů kolem
55 kHz). Během výkřiku netopýr nic neslyší, protože se stáhnou jeho středoušní svaly. Když
se přibližuje ke kořisti, zkracuje délku výkřiku, která běžně dosahuje délky 0,7-60 ms. Výkřik
je opakovaný 5-150 krát za sekundu, podle toho, zda se netopýr nachází ve volném prostoru
nebo prostoru plném překážek. Zajímavostí je, že každý druh netopýra má naprosto specifický
signál, podle kterého můžeme pomocí speciálního přístroje (batdetektoru) druh netopýra určit.
Netopýr má v uchu zvláštní výrůstky nazývané trágy, díky kterým odražený signál zachytí a
vyhodnotí. Celkový rozsah slyšitelnosti netopýrů je 0,2 až 200 kHz. Jsou schopni rozlišit dva
tóny jdoucí 0,3 ms za sebou. Přesnost lokalizace překážky či vzdálené kořisti je 0,05 mm a je
nepřímo úměrná vzdálenosti. Úhlová rozlišovací schopnost dosahuje 5° a u mnohých druhů
pod 1°. Netopýr se může dokonce vyhnout překážce o síle lidského vlasu. Echolokaci zřejmě
znesnadňuje déšť a vítr.
Dalším důležitým smyslem je čich. Čich slouží netopýrům zejména v sociální sféře,
ale je využíván i při hledání potravy u některých druhů. Například u našeho netopýra velkého,
který loví nelétavý, avšak silně páchnoucí hmyz.
Netopýři žijí po celém světě kromě nejchladnějších oblastí. Jsou četní v tropech
(Indonésie 175 druhů, Venezuela 154 druhů a Mexiko 137 druhů). Střední a Jižní Amerika

4. jsou domovem téměř třetiny světových netopýrů. V České republice bylo zjištěno 26 druhů
netopýrů. Všechny druhy vyskytující se v České republice jsou chráněny zákonem.
Všechny naše druhy jsou hmyzožravé. Denní dávka potravy činní zhruba jednu
desetinu až jednu čtvrtinu potravy. Například netopýr rezavý spořádá za den okolo 30
moučných červů a netopýr hvízdavý za jednu noc uloví až 2 500 komárů. Vzhledem k tomu,
že hmyz v zimním období není aktivní, museli se i netopýři tomuto faktu přizpůsobit. Upadají
tedy do zimního spánku.
Způsoby lovu jsou u různých druhů různé. Uveďme si alespoň ty nejčastější druhy
netopýrů v ČR. Výškovým letcem je netopýr rezavý (Nyctalus notula), který loví ve volném
prostoru. Jeho echolokační signály se rozléhají do značných vzdáleností a zajímavostí je, že
jsou slyšitelné pouhým uchem. Netopýr černý (Barbastella barbastellus) je specialistou na
drobné noční motýly, které si po ulovení rozporcuje na klidném místě, netopýr vodní (Myotis
daubentonii) hmyz doslova sbírá z hladiny, netopýr velký je schopen lovit ze země větší
brouky, např. střevlíky, nejen díky echolokaci, ale také díky čichu. Netopýr dlouhouchý
(Plecotus austriacus) se zaměřuje převážně na létavý hmyz (i chroustci, hmyz kolem lamp),
ale nepohrdne ani nelétavými formami. Netopýr hvízdavý (Pippistrellus pippistrellus) má
nejraději drobný hmyz (pakomáři, méně chrostíci aj.)

5. Zdroje
HORÁČEK, Ivan. Létající savci. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1986, 152 s.,
barev. obr. příl.
HORÁČEK, Daniel. Netopýři: zvláštní tvorové noci. Naše příroda: Netopýři - zvláštní
tvorové noci. 2008, roč. 2008, č. 4, s. 12-17. ISSN 1803-0092. Dostupné z:
http://www.nasepriroda.cz/artkey/npr-200804-0003.php
Poradna. In: ČESON: Česká společnost pro ochranu netopýrů [online]. Praha: Česká
společnost pro ochranu netopýrů, 2005 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z:
http://www.ceson.org/poradna.php#otazka1
TUTTLE, Merlin D. All about Bats at one Glance!: 2011 - 2012. In: Year of the bat: 2011 -
2012 [online]. Bat Conservation International, 2011 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z:
http://www.yearofthebat.org/all-about-bats/
Zhodnocení zdrojů:
HORÁČEK, Ivan. Létající savci.
- Ivan Horáček sice neoplývá žádnými tituly, ale kniha má i vědeckého redaktora,
recenzenta a 7 osob z redakční rady edice Živou přírodou
- Československá akademie věd je velmi důvěryhodná, je to přímo nakladatelství
odborné literatury
- 1986 – bohužel kniha je vydaná již poměrně dávno a poznatky se oproti dnešku
mohou mírně lišit, já jsem však vzhledem k malému rozsahu své práce potřebovala jen
obecnější informace, které zůstaly stejné.
- přesnost, spolehlivost, bezchybnost jazyka
- informace jsou podány objektivně bez snahy ovlivnit čtenáře
HORÁČEK, Daniel. Netopýři: zvláštní tvorové noci
- Daniel Horáček - profesně lesník, ve volném čase se zabývá chiropterologií (nauka o
netopýrech) a speleologií (nauka o jeskyních) v rámci několika neziskových
organizací jako je Český svaz ochránců přírody, Česká speleologická společnost a
Česká společnost pro ochranu netopýrů.
- časopis Naše příroda patří mezi populárně naučné přírodovědné časopisy
- datum vydání 2008 je ještě poměrně mladé
- přesnost, spolehlivost, bezchybnost jazyka
- informace jsou podány objektivně bez snahy ovlivnit čtenáře
Poradna. In: ČESON: Česká společnost pro ochranu netopýrů
- vydavatelem webové stránky je Česká společnost pro ochranu netopýrů - nezisková
organizace na ochranu netopýrů, která na svém webu podává o netopýrech základní
informace
- autoři se snaží ukázat lidem, že není třeba se netopýrů bát a navádí, jak bychom se
k netopýrům měli chovat. Jejich texty tedy čtenáře mírně pozitivně ovlivňují.
- datum vydání a zároveň uvedení webu do provozu je rok 2005
- poslední aktualizace na webu byla provedena v prosinci 2012

6. - přesnost, spolehlivost, bezchybnost jazyka
- všechny odkazy jsou funkční
TUTTLE, Merlin D. All about Bats at one Glance!:
- autorem webu je Merlin D Tuttle
- prezentované informace jsou přesné, přiměřené, mírně pozitivně ovlivňující čtenáře,
aby netopýry chránili a nebáli se jich
- datum publikování je 2011 – stránka je aktuální
- přesnost, spolehlivost, bezchybnost jazyka
- na stránce jsou funkční odkazy