1. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Arna Nováka 1/1, 602 00 Brno
Mediteránní studa
Monika Svobodová
I. ročník
UČO: 415690
Předmět: KPI
Podzim 2012
Bitva u Thermopyl (esej)

2. Argumentační text
Zvolené téma jsem si vybrala hlavně kvůli mému studijnímu zaměření a zájmu v antické
historii a mytologii. Téma jsem se snažila pojmout vlastním pohledem na daný příběh a v
odborné literatuře dohledat zajímavosti, které poskytnout jiný pohled na problematiku řecké
historie. Název eseje jsem zvolila Bitva u Thermopyl, i když práce obsahuje život Spartského
národa, tak konec jejich existence skončil právě výše zmiňovanou historickou událostí.
Klíčová slova
Sparta, král Leónidás, tradice, válka, řecko - perská válka, Král Xerxés, peršané, tři sta
vojáků
Anotace
Obsahem práce je život ve Starověkém Řecku, konkrétně v legendární Spartě, která je
pověstná tvrdým vojenským výcvikem a dlouholetou tradicí a věrností s důrazem na stát.
Největší pozornost je tu věnovaná nejznámějšímu spatskému králi Leónidovi. Mapuje jeho
život od narození, přes tvrdý výcvik, až po legendární a zdrcují bitvu u Thermopyl.
1

3. Sparta
Sparta byla velmi netypickým státem s vojenskou ústavou a správou. Obyvatelstvo spartského
státu se dělilo do několika tříd, z nichž jen rodilí Sparťané měli plná občanská práva. Jediným
zaměstnáním plnoprávných spartských občanů byla válka a obrana vlasti. Pro boj byli
vychováváni, pro boj žili. Mezi Sparťany se nebylo možná přiženit, přivdat ani přistěhovat –
rodiči Sparťana mohli být zase jen Sparťané. Leonidův otec, král Anaxandridés, ženatý byl,
ale zůstával bezdětný. Kvůli nátlaku svých spoluobčanů ale přistoupil na to, že si vezme ještě
druhou manželku, která dá státu následníka trůnu. Tím se podle řeckého spisovatele a
cestovatele Pausania (2. stol. n. l.) stal jediným spartským králem, který měl dvě řádné
manželky. Za krátký čas králova druhá manželka porodila syna Kleomena. Hned na to ovšem
otěhotněla i Anaxandridova první žena a někdy kolem roku 540 př. n. l. postupně porodila tři
syny. Od sedmi až do dvaceti let museli spartští chlapci chodit s oholenou hlavou, bosí a s
výjimkou jediného lehkého pláště také zcela nazí. Byli rozděleni do družin, v nichž trávili
veškerý svůj čas. Spali společně na stelivu z rákosí, a učili se snášet zimu a tělesné nepohodlí.
Podle spisovatele Plútarcha (2. stol. n. l.) se myli pouze několikrát za rok. Tělesné tresty, za
jakoukoliv projevenou slabost nebo nedokonalost, byly na denním pořádku. Chlapci se také
společně vzdělávali. Když Leónidás dospěl do jinošského věku, zemřel jeho otec
Anaxandridés a Sparťané podle dávného zvyku prohlásili novým vládcem jeho nejstaršího
syna a Leónidova nevlastního bratra Kleomena. Ke konci svého života už Kleomenes
vykazoval natolik jasné příznaky šílenství, ve vězení potom spáchal sebevraždu. Protože po
sobě nezanechal žádné mužské potomky, přešla vláda na Leónidu, který měl za ženu jeho
jedinou dceru Gorgó.
Společenské rozdělení ve Spartě:
2

4. Xerxova výprava proti Řecku
Při jedné z návštěv Řecka se perský král Xerxés zeptal přítomného Řeka Démárata, jestli si
myslí, že je možné, aby někdo perskému útoku odolal. Démáratos mu však odpověděl, že i
kdyby se vzdali všichni ostatní, v Řecku je jeden národ – spartský – který se mu nepodrobí
nikdy. Královi vysvětloval, že Sparťané žijí v chudobě a jediné, co mají, je svoboda: „Budou s
tvým vojskem bojovat, i kdyby jich bylo jen tisíc. Jejich pánem je zákon a před ním mají
daleko větší úctu než tvoji lidé před tebou. Řekové se proti Peršanům snažili shromáždit co
nejvíce posil, ale příliš se jim to nedařilo.
Severořecká města se přidávala ke Xerxovi jedno za druhým, protože král sázel na
osvědčenou taktiku shovívavosti vůči poddajným a krutosti vůči neústupným.. Spartský král
se svou válečnou výpravou proti Peršanům neváhal. Podle historika Diódóra Sicilského (1.
stol. př. n. l.) si Leónidás vyžádal od eforů pouhé tři stovky Sparťanů a tisíc ostatních
Lakedaimonských. Tři sta Sparťanů si Leónidás vybral osobně z nejlepších svých
spoluobčanů, kteří již měli syny – to proto, aby v případě porážky bylo zajištěno pokračování
jejich rodů. Sparťané vyzbrojeni dlouhými kopími, bronzovými štíty s písmenem lambda
(jako Lakedaimón) a meči, odění do pověstného červeného pláště, který „nejrychleji zazáří a
nejpomaleji se špiní“. Thermopylská úzká soutěska byla výborně zvoleným místem bitvy,
místo totiž z jedné strany ohraničovaly vysoké hory a z druhé strany moře, takže zde Peršané
nemohli využít ani svou početní převahu, ani jízdu. Podle Héródota bylo Peršanů a jejich
spojenců několik milión.
Slavná bitva u Thermopyl
Když perská armáda dorazila k Thermopylám, Xerxés vyslal napřed hlídku, aby zjistila kolik
Řeků je a co dělají. Hlídka neviděla celé vojsko, které bylo skryto za obnovenou hradbou
pevnůstky, ale jen necelé tři stovky Sparťanů. Král chování Řeků nedokázal pochopit a tak
celé čtyři dny vyčkával. Z dálky jim předváděl svou sílu a předpokládal, že je tím vyděsí a
donutí k útěku. Pátého dne k Řekům poslal hlasatele. „Složte zbraně!“ volal na ně. „Přijď si je
vzít!“ odpovídali mu Sparťané. Spaťané dlouhých 5 dnů odolávali nájezdům perských vojsk
a král Xerx začal být v koncích. Krále Xerxa ale v této těžké chvíli zachránila náhoda. Na
perskou stranu přeběhl jistý Epialtés z Mélie a plánoval vyměnit osud svých soukmenovců za
zlato od Xerxa. Bydlel totiž poblíž a dobře znal místní krajinu, včetně horské stezky, kterou
bylo možné Thermopyly obejít. Xerxés měl radost, že má konečně šanci dostat se Řekům na
kobylku, Epiata bohatě odměnil a poslal s ním své vojáky. Řecké horské hlídky o perských
vojácích v horách okamžitě informovaly Leónida. Spartský král však ani za této situace
nepokládal za čestné opustit stanoviště, k jehož obraně ho sem vyslala obec. Řekové museli
ustoupit na kopec u tvrze. Když zlámali svá kopí, bránili se meči. V krvavé řeži na kopci padl
i Leónidás.... .
Po bitvě u Thermopyl dostali Lakedaimoňané věštbu z Delf, že mají u Xerxa žádat náhradu za
smrt svého krále. Vypravili tedy k Peršanům poselství. Král se Sparťanům vysmál a řekl, že
patřičnou náhradu vyplatí Řekům vojevůdce jeho pozemního vojska Mardónios, až k tomu
bude vhodný čas. Myslel patrně, že to bude právě on, kdo Řekům zasadí konečnou porážku,
ale věci nakonec dopadly jinak.V roce 479 př. n. l. se střetli Řekové s Mardóniovým vojskem.
Perský velitel v bitvě padl a Řekové zde dobyli rozhodné vítězství „nejkrásnějšího ze všech,o
nichž víme.“ Vítězství, odměnou za něž byla svoboda...
3

5. Zdroje:
ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Řecký zázrak. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1972, 520 s. Máj.
ISBN 80-242-0403-7
• Jedná se o knihu využívající poznatků historické literatury, sleduje dějiny starověkého
Řecka.
• Kniha obsahuje 32 stran obrázkových příloh
• Jedná se o monografii
• Autor knihy je uznávaný odborník a historik
• Zdroj považuji za kvalitní relevantní k mému textu
Behreandt, Dennis. FREEDOM IN SPARTA AND ATHENS. The New American, 2006 US,
34 - 40.
http://search.proquest.com/docview/218103748/fulltextPDF/13B766A814F2A3E77D3/1?
accountid=16531
• Článek je zaměřen na mezník řeckých dějin a vliv Spartského národa
• Autorem článku je americký šéfredaktor zabývající se historií a kulturou
• Jedná se o novinový článek a vědeckou publikaci
• Vydání je z roku 2006, tedy velmi aktuální
Leónidás I. www.wikipedia.cz [online] 30.11.2012. [cit.01-06-2012] Odkaz:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Le%C3%B3nid%C3%A1s_I.
• Web je důvěrohodoný
• Aktualizace stránek je pravidelná a data platná ke dni aktualizace
• Autor neznámý
• Bibliografie dostupná
• Dokument mapuje život spartského krále i dopad jeho vlády
4