Zamyšlení na fakt, že Češi považují nejvíc z celé EU korupci za největší překážku podnikání

1. „ČEŠI POVAŽUJÍ NEJVÍC Z CELÉ
EU KORUPCI ZA NEJVĚTŠÍ
PŘEKÁŽKU PODNIKÁNÍ“
Na začátku února 2014 vydala Evropská komise svou první „Zprávu o boji proti korupci
v EU“, která komplexně popisuje stav v této oblasti v každém z členských států
Evropské unie. Komise odhadla roční škody způsobené v celé unii fenoménem korupce
na 120 mld. EUR, což zhruba odpovídá jednomu ročnímu rozpočtu celé EU. Zpráva
komise podrobně popisuje situaci ve všech členských státech, charakter a rozsah
korupce včetně toho, jaká jsou či naopak nejsou tam či onde zavedena efektivní
protikorupční opatření. Ze zprávy jednoznačně vychází, že rozdíly mezi jednotlivými
státy jsou v této oblasti značné a aktuální situace téměř vždy víceméně kopíruje
historický a společenský vývoj v té které zemi. Vyznění každé národní zprávy vždy
rovněž do značné míry odpovídá i souvisejícím výsledkům souběžně zveřejněného
průzkumu Eurobarometr, který zjišťoval postoj Evropanů vůči korupci a jejímu vnímání.
Oba tyto výstupy lze víceméně očekávatelně zobecnit tak, že nejlepší situace je ve
skandinávských zemích a nejhorší pak v zemích jižních a postkomunistických.
Z průzkumu vyplývá, že 76 % Evropanů si myslí, že korupce je rozšířená a 56 %
zastává názor, že míra korupce za poslední 3 roky vzrostla. 8 % občanů EU pak tvrdí,
že se s korupcí v uplynulém roce sami setkali nebo byli jejími svědky. České republika
v tomto průzkumu, stejně jako i ve zprávě samotné, nedopadla vůbec dobře. Vzhledem
k tomu, že se pomalu, ale jistě, postupně propadáme i v indexu vnímání korupce
každoročně vyhlašovaném organizací Transparency International (za rok 2013 na 57. –
60. místě, ze států EU na 22. – 23. místě), tak to jistě není žádné velké překvapení. Na
druhou stranu je alespoň co zlepšovat. V jednotlivých statistických zjištěních průzkumu
jsme byli prakticky vždy ve spodní polovině až třetině pomyslného žebříčku jednotlivých
států; hned ve dvou sledovaných ohledech jsme byli dokonce ze všech států
osmadvacítky zcela poslední (!). Velmi alarmující je pak skutečnost, že se oba tyto
případy týkají korupce v podnikatelském prostředí. Konkrétně jsme nejhůře z celé EU
dopadli v odpovědích na otázky: „Považujete korupci za problém pro vaši společnost
při podnikání v ČR?“ (71 % respondentů s odpovědí „velmi závažný nebo dost závažný
problém“, průměr v EU 43 %) a „Považujete klientelismus a nepotismus za problém pro
vaši společnost při podnikání v ČR“ (69 % respondentů s odpovědí „velmi závažný
nebo dost závažný problém“, průměr v EU 41 %). To, že jsme hned ve dvou ohledech
vztahujících se ke korupci v podnikání na úplném chvostu členských států unie, tedy
například i za Bulharskem, Rumunskem či Řeckem, již opravdu nemůže být a není
náhoda a názorně vypovídá o neutěšeném stavu v této oblasti.. Tyto podnikatelské
pohledy jsou zcela určitě zapříčiněny situací na straně státu (nedokonalá a pomalá
legislativa, špatně fungující a úplatná veřejná správa), ale zjevně i situací a zaběhnutými
korupčními mechanismy v českém podnikatelském prostředí samotném.
Bylo by tak velmi alibistické se stále dokola vymlouvat pouze na nedokonalý stát a jím
vytvořená pravidla v této oblasti a žádoucí by naopak bylo podívat se do pomyslného
zrcadla a takříkajíc si zamést před vlastním prahem. V takřka každodenní činnosti naší
společnosti totiž opakovaně zjišťujeme, že problematika korupce je v českém
Strana 1 z 2

2. podnikatelském prostředí stále určitou „popelkou“ odstavenou na druhé koleji.
Nastavování systémových preventivních opatření a kontrolních mechanismů
protikorupčního charakteru uvnitř jednotlivých podnikatelských subjektů nebývá vůbec
prioritou, když už nějaké tyto kroky činěny jsou, bývají pouze povrchní, neefektivní a
kosmetické, pouze na „oko“. Stejně jako na straně státu, lze tak i v soukromém
sektoru, často identifikovat skutečnou nechuť a nevůli ke skutečnému boji proti korupci
a zaměstnanecké kriminalitě jako takové. A když už se v některých případech na „něco“
přijde, bývá snaha toto ututlat, neřešit to, nepoučit se z toho a takříkajíc to pouze
v tichu „zamést pod koberec“. K důvodům tohoto neutěšeného stavu se pokusíme
podrobněji zamyslet v některém z následujících příspěvků.
Co se týče doporučení Evropské komise obsažených ve zmiňované zprávě pro Českou
republiku, tak lze hovořit zejména o nápravě 5 nejproblematičtějších oblastí: využívání
prostředků z fondů EU, integrita veřejné správy, zadávání veřejných zakázek,
financování politických stran a efektivní stíhání korupce. Nutno podotknout, že prakticky
všechny tyto zmiňované oblasti, stejně jako i do české legislativy dosud vůbec
nevtělené či prozatím nefunkčně upravené instituty typu whistleblowing, legitimní
lobbing či komplexní úprava střetu zájmů, jsou již od roku 1999 téměř s železnou
pravidelností řešeny v tzv. vládních protikorupčních strategiích, avšak prakticky bez
jakýchkoliv hmatatelných odrazů v legislativě. V souvislosti s nástupem nové vlády
v uplynulých dnech je téměř jisté opětovné zanesení všech uvedených a zprávou
Evropské komise zmiňovaných oblastí do vládní protikorupční strategie nové. Na
konkrétní výsledky těchto politických deklarací si samozřejmě budeme muset ještě
počkat a zcela jistě bude nutné kroky vlády v boji proti korupci i sledovat. Věřme jen, že
tyto staronové pokusy jsou tentokráte myšleny skutečně vážně a nedopadnou stejně
jako pokusy předchozí.
Škoda jen, že jedním z prvních konkrétních počinů vlády v této oblasti týkající se jedné
z nejvíce kritizovaných záležitostí – neustále oddalovaného schválení zákona o státní
službě (5 pokusů od roku 2002!), bylo, že zákon byl prozatím v prvním čtení ve spěchu
přijat výlučně z důvodu, že si to jako podmínku pro jmenování nové vlády stanovil
prezident republiky. Pro něj hlasující politické strany navíc již v době jeho schválení
prohlašují, že je potřeba jej následně opět znovu komplexně přepracovat. Bezpochyby
ne úplně ideální začátek!
Neutěšená situace a velmi pomalý postup zlepšování této oblasti v České republice
možná úzce souvisí i s tím, že nejdéle aktivně sloužící a nejviditelnější porevoluční politik
a bývalý prezident republiky korupci dle svého aktuálního veřejného prohlášení vnímá
pouze jako problém systémový a už nikoliv jako problém morální...
Leopold Černý
Manažer
Screening Solutions s.r.o.
Autor po dobu déle než 15 let působí v bezpečnostní problematice vysoce odborného charakteru se specializací zejména
na korupci, hospodářskou a finanční kriminalitu, zneužívání finančních zájmů EU a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Od
roku 2008 působil u Policie ČR ve funkci vedoucího odboru korupce a ochrany zájmů EU v rámci Útvaru odhalování
korupce a finanční kriminality, kde řídil tým 50 specialistů zabývajících se vyšetřováním nejzávažnějších a
nejexponovanějších případů uvedených problematik v rámci celé ČR. Od roku 2014 vykonává pozici manažera ve
společnosti Screening Solutions s.r.o., kde se i nadále věnuje problematice korupce, prevence a vyšetřování
podvodného jednání a hospodářské kriminality v komerční sféře.
Strana 2 z 2