1. 1.Argumentace
Úkolem tohoto textu je objasnit a rozebrat problémy spojené s technikou šlapání. Jak zvýšit
efektivitu šlapání a odstranit problémy s nepohodlností posedu. Jízda na kole by pro nás měla
být sportovním zážitkem, ne utrpením.
Tento problém týkající se techniky šlapání, jsem si zvolil z toho důvod, že jsem sám aktivní
cyklista. Často mám problémy se správným a efektivním šlapáním na kole. Chtěl bych se
zaměřit především na ekonomiku šlapání na kole. Půjde o odstranění začínajících příčin
s bolestmi zad, bolest kolen v oblasti menisku a bolest v kyčlích. Myslím si, že tohle téma je
často diskutované mezi cyklisty a každý si trápením s bolestmi a nepohodlnosti posedu na
kole sám prošel. V dnešní době existuje spoustu specializovaných pracovišť, kde vám posed a
nejvýhodnější pozici na jízdním kole nastaví. Setkávám se ale s názory, že tyhle programy pro
nastavení posedu jsou nedostatečné a mají svoje chyby.
2. Název Práce - Analýza techniky šlapání pomocí moderních diagnostických metod
Anotace: Tento text částečně objasnil spojené problémy s nastavením posedu na jízdním
kole, které ovlivňují optimální pozice jezdce, sestavení optimální pozice a upozorňuje na
zdravotní rizika, které můžou hrozit v případě nesprávně sestaveného posedu. Poukazuje na
nejvýhodnější kadenci při šlapání
Klíčová slova: Cyklistika, šlapání, nastavení posedu, problémy, optimalizace, správný posed
Samotný text
1.1Pozice cyklisty na kole
V Optimální jízdní pozici drží cyklista na jízdním kole trup v přirozené poloze, s uvolněnou
dopředu ohnutou páteří a lehce pokrčenými pažemi. Vzpřímenější držení těla vychází z
předpokladu, že při jízdě na horském kole se běžně nedosahuje rychlostí, při nichž se
výrazněji projeví odpor vzduchu, takže posed nemusí být příliš aerodynamický. Výjímkou je
jezdcův posed ve sjezdu. Lokty nejsou drženy přesně v linii těla, ale bývají mírně vystrčené
do stran. Zápěstí a ruce jsou rovněž uvolněné, připravené k pevnému sevření řídítek při
projíždění nerovných nebo nebezpečných úseků a k pohotovému ovládání brzdových pák a
řazení převodů. Chodidla jsou na pedálech, buďto v běžných nebo nášlapných, tak aby nárt
byl nad osou pedálu. Jízdní pozice na horském kole vždy zůstává do jisté míry individuální

2. záležitostí cyklisty a není tak přesně definována jako pozice na silničním kole[1].
1.2 Správný posed
Posed je daný vzájemnou polohou styčných míst cyklisty s kolem - sedla, řídítky a pedálů.
Závisí na něm jízdní pohoda a míra únavy při šlapání. K dosažení vyhovujícího posedu je
nutný výběr vhodné velikosti rámu kol a správné nastavení sedla a řídítek, odpovídající
tělesným proporcím cyklisty. Nejdůležitější tělesné míry ovlivňující seřízení správného
posedu jsou: viz Obr.1.
d
a
b
c
Obr. 1 - Tělesné míry ovlivňující seřízení správného posed (vlastní tvorba)

3. Pro horská kola je charakteristický vzpřímenější posed s širším úchopem řídítek, který je
značně variabilnější než u silničních kol. Během jízdy v členitém terénu si cyklista podle
potřeby upravuje výšku sedla, častěji přenáší hmotnost těla, aby lépe zdolal nerovnosti.
Posouvá se na sedle dopředu a dozadu, naklání se dopředu a zvyšuje tlak na paže, aby omezil
vibrace řídítek vznikající při jejich volném držení. Platí zde proto vetší benevolence
k odchylkám od zásad stanovených všeobecně pro posed cyklisty[1].
1.3 Velikost rámu
Velikost rámu odpovídající postavě cyklisty je základním předpokladem správného posedu. Je
dána délkou sedlové trubky, od níž odvozují všechny ostatní rozměry rámu. Všeobecné
doporučení je, že velikost rámu horského kola se volí přibližně o 5 až o 10 cm menší než
velikost rámu silničního kola při stejné výšce postavy cyklisty, jak je zřejmé z tabulky. Jsou
v ní uvedeny střední hodnoty velikostí silničních rámů a v závorce pak jejich tolerance,
poměrně velmi úzké i mnohem širší pásma velikostí rámů horských kol. Dolní meze pásma
jsou vhodné pro sportovněji založené cyklisty a horní pro jezdce s rekreačním přístupem
k horské cyklistice viz. Tab.1.[1].
Tab.1 - Určení správné velikosti rámu [1].
Velikost rámu
Výška postavy Velikost rámu Velikost rámu
(konfekční
(cm) (cm) (palce)
značení)
160 - 165 42 - 47 16,5 - 18,5 S
166 - 170 44 - 49 17 - 19 S-M
171 - 175 46 - 51 18 - 20 M
176 - 180 48 - 53 19 - 21 M-L

4. 181 - 185 50 - 55 19,5 - 21,5 L - XL
186 - 190 52 - 57 20,5 - 22 XL
V předcházející tabulce je velikost rámu vztažena na celkovou výšku postavy, směrodatnější
je však stanovení velikosti rámu podle délky dolních končetin (měřené od podlahy po
rozkrok). Velikost rámu se potom určuje vynásobením délky nohy příslušným faktorem.
Faktor 0,56 byl stanoven pro rámy závodních horských kol a kol určených k ostré sportovní
jízdě, velikost rámu horských kol a kol určených k ostré sportovní jízdě, velikost rámu
horských kol pro širší rekreační užití se vypočte faktorem 0,58[1].
Výška rámu se měří bud klasicky-od středu šlapání po horní okraj sedlové trubky rámu, nebo
systémem střed-střed-od středu šlapání po střed styku sedlové trubky s horní rámovou
trubkou. Výška rámu je udávaná v palcích, nebo v centimetrech[2].
Tab.2 - Další způsob určení velikosti rámu [1].
Velikost rámu (cm)
Délka dolní
sportovní použití rekreační použití
končetiny (cm)
cm palce cm palce
72 40 15,7 42 16,5
75 42 16,5 44 17,3
79 44 17,3 46 18,1
82 46 18,1 48 18,9
87 48 18,9 50 19,7
89 50 19,7 52 20,5
92 52 20,5 54 21,3
96 54 21,3 56 22

5. Z uvedeného je zřejmé, že stanovení velikosti rámu horského kola ve vztahu k tělesným
proporcím cyklisty je problematické a není tak jednoznačné jako u silničních kol viz.Tab.3.
Důvodem je větší tvarová rozmanitost rámů horských kol a také volnější pravidla pro
nastavení správného posedu[1].
V dnešní době se často setkáváme s výrobou rámu kol na zakázku. Jde o to, aby cyklista
respektive zákazník byl spokojen s jízdními vlastnostmi kola, proto se obrací na
specializované firmy, kde mu rám sestaví na míru. Zákazník si může volit tvar rámu, velikost,
délku sedlové trubky, sloping1, je už na něm jak si rám namyslí. V dnešní době už tento
postup není tak oblíbený jako dříve. Dnes převláda výroba rámu kol z kompozitových
materiálů a výroba kompozitového rámu na míru si může dovolit jet profesionální závodník.
Použitá literatura
1. HRUBÍŠEK, I., Horské kolo od A do Z. vyd.5 Praha: Vydavatelství Sobotáles, 2002.
320 s. ISBN 80-85920-86-7
- Text v knize byl velmi stručný a pro můj případ velice vhodný, a nebyl nějak odborný
, byl určen pro širokou veřejnost, kniha je zaměřená a na závodní cyklistiku, knihu
můžu jen doporučit
2. ONDRÁČEK, J., HŘEBÍČKOVÁ, S., Cykloturistika 1. vyd. Brno: Vydavatelství
Masarykova univerzita, 2007. 123 s. ISBN 9788021044432
- Slouží spíše jako skripta pro studenty FSPS v Brně, je srozumitelně napsaná, a vhodná
také pro širokou veřejnost,