HIC 12: Historie chemickeho prumyslu
•
0 likes•4,143 views
Historie chemickeho prumyslu - Chemical industry history
More Related Content
More from Department of Chemistry FP TUL
More from Department of Chemistry FP TUL (20)
HIC 12: Historie chemickeho prumyslu
- 1. HIC 12 VZNIK A ROZVOJ CHEMICKÉHO PRuMYSLU Ostatní odvětví průmyslu požadují rozvoj výroby základních chemikálií Katedra chemie, FP, Technická Univerzita v Liberci – 2010
- 2. Vznik a rozvoj chemického průmyslu Významná složka společnosti a její ekonomiky Textilní průmysl požaduje prací, bělící a barvící prostředky
- 3. Chemický středověk – sanytrníci Dusičnany se získávaly sběrem ze stěn chlévů … Sanytrník byl důležitý a vážený řemeslník Kdo měl více sanytru – měl víc střelného prachu a mohl mít území, bohatství …
- 4. Chemický středověk – sanytrníci Potřeby výrobu střelného prachu byly veliké Příroda však poskytovala omezené možnosti. V XIX. století byla otevřena ložiska přírodních ledků.
- 5. Chemický středověk – sanytrníci
- 6. Chemický středověk – sanytrníci Dusík ze vzduchu však lidstvo neumělo využít
- 7. Chemický středověk – sanytrníci Chemický středověk končí až díky objevům Guldberga, Waaga a Le Chateliera – pochopením chemické rovnováhy a možností jejího ovlivnění
- 8. Cato Maximilian Guldberg Cato Maximilian Guldberg 11.8.1836 – 14.1.1902 norský chemik a matematik 1864 – zákon o aktivním působení hmoty „Rychlost chemické reakce je v každém okamžiku úměrná aktivní hmotě reagujících látek.“
- 9. Peter Waage Peter Waage 29.6.1833 – 13.1.1900 norský chemik syn námořního kapitána se svým švagrem Guldbergem uveřejnil zákon o aktivním působení hmoty, ve kterém vyjadřuje rychlost chemických reakcí a rovnováhu chemických dějů
- 10. Henry Louis Le Chatelier Henry Louis Le Chatelier 8.10.1850 – 17.9.1936 francouzský chemik 1899 – teorie chemické rovnováhy Princip akce a reakce: „Systém, který je v rovnováze reaguje na každou změnu (teploty, tlaku, koncentrace, atd.) tak, aby tuto změnu potlačil.“ 1900 – vlastnosti kovových slitin 1901 – slitiny železa 1902 – metody analytické chemie 1907 – praktické aplikace základních principů chemie
- 11. Výroba kyseliny dusičné 1900 Birkeland-Eyde-metoda – v elektrickém oblouku při teplotách okolo 3000 °C vzdušný dusík a kyslík reagují na oxid dusnatý: N2 + O2 → 2 NO 2 NO + O2 (vzdušný) → 2 NO2 3 NO2 + H2O → 2 HNO3 + NO
- 12. Olav Christian Bernhard Birkeland Olav Christian Bernhard Birkeland 13. 12.1867 – 15.6.1917 – norský vědec – jako první vysvětlil podstatu polární záře – postavil elektromagnetické dělo – vyvinul Birkeland-Eyde proces výroby kyseliny dusičné – sedmkrát byl nominován na Nobelovu cenu, ale nikdy ji nezískal
- 13. Samuel Eyde Samuel Eyde 29.10.1866 – 21.6.1940 norský inženýr a průmyslník – zakladatel firem Norsk Hydro a Elkem – spolutvůrce metody pro výrobu kyseliny dusičné
- 14. Rjukan – Norsk Hydro 1905 – hydroelektrárna na 104 m vysokém vodopádu 1916 – první syntetická výroba kyseliny dusičné a norského ledku 1928 – výroba vodíku elektrolýzou 1934 – těžká voda 1940 – obsazeno Němci – těžká voda 1944 – partyzánské sabotáže 1960 – konec elektrolytické výroby – přesun do Porsgrunnu
- 15. Výroba kyseliny dusičné Friedrich Wilhelm Ostwald 2 .9.1853 – 4.4.1932 litevský němec – fyzikální chemik 1908 – katalytická oxidace NH3 na HNO3 1909 – Nobelova cena za chemii
- 16. Výroba kyseliny dusičné dusičnany hnojiva laboratorní přípravy čištění drahých kovů léky kyselina dusičná leptání vonné látky lučavka královská barviva výbušniny
- 17. Průmyslová výroba sody Původně z popela rostlin 1775 francouzská akademie věd vypsala cenu nejlepší postup přípravy sody z kuchyňské soli Carl Wilhelm Scheele 1775 – směs NaCl, Ca(OH)2 nechal na vzduchu a časem vyloužil sodu Francois Joseph Marie Malherbe (1733-1827) 1778 – žíhal Na2SO4, Fe, dřevné uhlí, z taveniny vyloužil sodu Nicolas Leblanc (1742-1806) 1787 – rozemlel a tavil v peci Na2SO4, CaCO3, uhlí – výrobna v Saint-Denis (u nás 1851 Hrušov) Ernest Solvay (1838-1922) 1863 – NH3 + CO2 z vápence – dá NH4HCO3 a ten NaCl převede na sodu – 1864 Charleroi V českých zemích závody v Hrušově u Ostravy a Neštěmicích u Ústí nad Labem (1905-1991)
- 18. Carl Wilhelm Scheele 9.12.1742 – 21.5.1786 švédský chemik objevitel mnoha chemických látek obrázky jeho lékárny a jeho laboratoře v Köpingu
- 19. Průmyslová výroba sody Francois Joseph Marie Malherbe – chemismus jeho přípravy sody v porovnání s Leblancovým způsobem v dánštině
- 20. Nicolas Leblanc 6.12.1742 – 16.1.1806 francouzský lékař a chemik 1775 – vypsala Francouzská akademie věd cenu pro toho, kdo vynalezne postup výroby sody ze soli 1791 – získal Leblanc patent na 15 let na postup výroby sody ze soli, kyseliny sírové, vápence a dřevěného uhlí – s kapitálovou podporou svého zaměstnavatele Filipa Egalité, vybudoval továrnu s produkcí 320 tun sody ročně 1793 – revoluční vláda Leblancovu továrnu zkonfiskovala 1793.6.11. – Filip Egalité byl popraven gilotinou 1801 – zpustlou továrnu vrátil Napoleon Leblancovi – soud uznal finanční závazky francouzského státu vůči Leblancovi, avšak v tak malé výši, že to nestačilo na dluhy, natož na obnovení provozu továrny – zlomený zakladatel chemického průmyslu skončil v chudobinci, kde se jako 63-letý zastřelil – jeho výroba sody proměnila dějiny: mýdlo přestalo být luxusním zbožím a vytvořilo podmínky pro vyšší úroveň hygieny – zlevnila se i výroba skla
- 21. Nicolas Leblanc
- 22. Ernest Gaston Joseph Solvay 16.4.1838 – 26.5.1922 belgický chemik a průmyslník 1861 – vyvinul nový proces výroby sody 1863 – první závod v Charleroi 1872 – patent na Solvayovu metodu 1893 – využívá výnos z patentu, zakládá Institut sociálních věd 1903 – Solvayova obchodní škola 1911 – Solvayovy konference
- 23. Výroba sody V českých zemích závody v Hrušově u Ostravy a Neštěmicích u Ústí nad Labem (1905-1991)
- 24. Výroba kyseliny sírové Sumerové znali dva typy vitriolu lišící se barvou Discorides – řecký přírodovědec (I. století AD) popsal vlastnosti Plinius starší (23–79 AD) římský lékař v díle Naturalis historia Claudius Galenus (129–200) římský lékař – medicinální využití Zosimos z Panopole (IV. století) řecký alchymista – metalurgické využití
- 25. Výroba kyseliny sírové objev kyseliny sírové je přisuzován arabskému alchymistovi Jabiru ibn Hayyanovi (Geber – 8. století). studie přípravy kyseliny sírové popsal perský fyzik a alchymista Ibn Zakariva al-Razi (Rhazes – 9. století). získával tuto látku suchou destilací minerálů obsahujících zelenou nebo modrou skalici (FeSO4 • 7H2O, CuSO4 • 5H2O)
- 26. Výroba kyseliny sírové Abú Alí al-Husajn ibn Abdulláh ibn Síná - Avicena (980-1037) – lékařské využití různých druhů vitriolu Vincent of Beauvais (1190 – 1264) francouzský dominikánský mnich popsal vlastnosti Albertus Magnus (1193 –1280) německý dominikánský mnich a biskup v knize Compositum de Compositis popisuje vitriol
- 27. Výroba kyseliny sírové XVII. století – německý chemik Johann Glauber připravoval kyselinu sírovou spalováním síry společně s dusičnanem draselným v přítomnosti vodní páry 1736 – londýnský lékárník Joshua Ward (1684 – 1761) použil tuto metodu pro výrobu kyseliny sírové ve větším měřítku
- 28. Výroba kyseliny sírové 1746 – upravil Glauberovu metodu John Roebuck 1718 – 17.7.1794 skotský lékař, vynálezce a podnikatel 1749 – ve skotském Prestonpans připravoval kyselinu sírovou v olověných komorách dosahoval koncentrace 35–40% proces přípravy v olověných komorách zůstal téměř po dvě staletí základní výrobní metodou kyseliny sírové
- 29. Výroba kyseliny sírové o vylepšení Roebuckovy metody se zasloužili Joseph Louis Gay Lussac (zpětné získávání nitrosních plynů)
- 30. Výroba kyseliny sírové o vylepšení Roebuckovy metody se zasloužil John Glover (věžový způsob)
- 32. Výroba kyseliny sírové 1831 – britský obchodník s octem Peregrine Phillips patentoval tzv. kontaktní proces výroby kyseliny sírové proces postupně vylepšili Clemens Alexander Winkler a Rudolf Knietsch tak, že se stal základem současné světové výroby kyseliny sírové místo původního pyritu se používá jako vstupní surovina většinou elementární síra
- 33. Výroba kyseliny sírové Clemens Alexander Winkler 26.12.1838 – 8.10.1904 německý chemik, objevil Ge 1886 propracoval katalytickou oxidaci oxidu siřičitého
- 34. Výroba kyseliny sírové Rudolf Theophil Josef Knietsch 13.12.1854 – 28.5.1906 německý chemik 1888 – vylepšil kontaktní metodu výroby kyseliny sírové
- 35. Výroba kyseliny sírové Kyselina sírová v Čechách: Česká dýmavá – ze skalic: 1778 – Lukavice u Chrudimi 1792 – Stříbrný Potok u Kraslic 1802 – Hromice u Plzně 1815 – Břasy 1833 – Kaznějov 1857 – Ústí nad Labem Komorová: 1824 – Zbraslav 1827 – Jemník u Slaného 1833 – Praha 1850 – Kaznějov …. Přerov, Kolín Věžová: Hrušov, Lovosice Kontaktní: 1897 – Ústí nad Labem
- 36. Výroba amoniaku 1909 – vysokotlaká syntéza Fritz Haber Carl Bosch
- 37. Výroba amoniaku Fritz Haber 9.12.1869 – 29.1.1934 německý fyzikální chemik židovského původu 1909 – syntéza amoniaku 200 atm. osmiový katalyzátor 1914 – zájem o bojové plyny 1918 – Nobelova cena za průmyslovou výrobu amoniaku 1918 – získávání zlata z mořské vody 1933 – opustil Německo
- 38. Výroba amoniaku Carl Bosch 27.8.1874 – 26.4.1940 německý chemik 1909 – Haber-Boschova syntéza amoniaku 1918 – syntéza metanolu 1931 – Nobelova cena za vysokotlaké syntézy 1933 – setkání s Hitlerem, bránil židovské vědce, byl za to suspendován 1939 – pokus o sebevraždu kvůli vývoji v Německu Robert Bosch (23.9.1861 – 12.3.1942) strýc - zakladatel firmy na zapalování pro motory
- 39. Výroba amoniaku
- 40. Výroba syntetických barviv O. Unverdorben 1826 – destiloval indigo s vápnem Friedlieb Ferdinand Runge (1795-1867) isoloval anilin z uhlí J.F. Fritzsche (1808-1871) tavil indigo s KOH Nikolaj Nikolajevič Zinin (1812-1880) redukoval nitrobenzen August Wilhelm Hofman (1818-1892) isoloval benzen a anilin z dehtu William Henry Perkin (1838-1907) anilinová barviva Johann Peter Griess (1829-1888) azobarviva Otto Nikolaus Witt (1853-1915) další barviva
- 41. Výroba syntetických barviv Friedlieb Ferdinand Runge 8.2.1795 – 25.3.1867 německý analytický chemik 1834 – isoloval z dehtu anilin, pyrrol a chinolin 1850 – objevil papírovou chromatografii z anilinu vyrobil modré a černé barvivo
- 42. Výroba syntetických barviv Nikolaj Nikolajevič Zinin 25.8.1812 – 18.2.1880 ruský organický chemik otec diplomat na Kavkaze 1842 – syntéza anilinu redukcí nitrobenzenu 1844 – m-fenylendiamin 1845 – benzidin měl 4 děti, nejmladší Nikolaj byl rektorem Donské polytechniky
- 43. Výroba syntetických barviv August Wilhelm von Hofmann 8.4.1818 – 5.5.1892 německý chemik 1841 – isoloval benzen a anilin z dehtu 1845 – syntéza nitrobenzenu a anilinu 1846 – syntéza toluidinů 1850 – alifatické aminy 1858 – barvivo fuchsin 1866 – elektrolyzér na vodu 1871 – Hofmanův přesmyk aminů
- 44. Výroba syntetických barviv Carl Julius Fritzsche 29.10.1808 – 20.6.1871 německý chemik 1840 – anilin 1841 – kyselina anthranilová 1858 – kyselina pikrová, reten
- 45. Výroba syntetických barviv William Henry Perkin 12.3.1838 – 14.7.1907 – anilinová barviva dvakrát ženatý první manželství dva synové William Henri Perkin Jr. (1860 – 1929) Artur George Perkin (1861 – 1937) druhé manželství 1 syn + 4 dcery všichni synové chemici
- 46. Výroba syntetických barviv Johann Peter Grieß 6.9.1829 – 30.8.1888 německý chemik nejprve sloužil u vojenského jezdectva potom teprve začal studovat chemii 1857 – první diazosloučeniny 1862 – azobarviva 1866 – anilinová žluť ke konci života pracoval v pivovaru v Anglii
- 47. Výroba syntetických barviv Otto Nikolaus Witt 31.3.1853 – 23.3.1915 ruský chemik 1876 – azobarviva chrysoidin, tropeolin 1884 – indigofenoly, sulfonace a-naftylaminu
- 48. Chemický průmysl v českých zemích Lukavice u Chrudimi Na konci 16. století se zde začal těžit pyrit a od 17. století zde pracovala továrna na jeho zpracování, která vyráběla síru 1703 a 1778 i kyselinu sírovou. 1892 – doly uzavřeny 1905 – chemická výroba přesunuta do nedalekých Slatiňan. 1877 – továrna na umělá hnojiva Slatiňany
- 49. Chemický průmysl v českých zemích Chomutov Od 16. do 18. století se v blízkosti Chomutova těžil kamenec, pozůstatkem tohoto dolování je nynější Kamencové jezero na východním okraji města. Kamencové jezero je vodní plocha v nadmořské výšce 337 m na severovýchodním okraji Chomutova, vzniklá někdy koncem 18. století zatopením prostoru po těžbě kamencových břidlic z let 1558 – 1785. 1558 založen minerální závod na výrobu kyseliny sírové
- 50. Chemický průmysl v českých zemích Dolní Rychnov 1793 Johann David Starck přestavěl na olejnu a začal vyrábět dýmavou kyselinu sírovou (oleum), vhodnou pro bělení látek a krajek do r. 1817 vyráběl též saze, různé barvy a naftalen 1837 byl za své zásluhy (zaměstnával mimo jiné až 1500 dělníků) povýšen do šlechtického stavu a získal tak přídomek Edler von Starck, v tomtéž roce přihlásil patent na výrobu kalcinovaných sazí, které měly odbyt i do zahraničí, zvláště do Saska, Belgie, Holandska a Porýní. Patent dostal majitel na 8 roků. 1883 Johann Anton Starck zemřel a na základě jeho závěti 1885 vznikla společnost "Dolové a průmyslové závody, dříve Johann David Starck, se sídlem v Dolním Rychnově“
- 51. Chemický průmysl v českých zemích :Vrbno pod Pradědem 1855 založil Moritz Richter továrnu na výrobu kyseliny sírové, kterou jeho syn rozšířil o sklárnu. 1894 se přestala vyrábět kyselina sírová a továrna se přeměnila na výrobu skla pro domácnost.
- 52. Chemický průmysl v českých zemích Petrovice u Karviné: Rozmach obce nastal ve druhé polovině 19. století, kdy zde vznik chemický podnik s názvem Hraběte Larische–Mőnicha továrna na sodu v Petrovicích. V továrně pracovalo asi 250 lidí, pro které bylo postaveno několik obytných domů. Byla zde vyráběny různé chemické výrobky jako soda, kyselina sírová, umělá hnojiva a podobně. Samota Berk – zelené jezírko Zelené jezírko v bývalém lomu na těžbu vitriolové břidlice, ze které se v 19. století vyrábělo ,,Oleum“ neboli česká dýmavá kyselina sírová. Přístupné. 331 52 Dolní Bělá Bukovany u Karlových Varů: V některých pramenech je uváděn ve Dvorech minerální závod na výrobu kamence a dýmavé kyseliny sírové, zvané oleum.
- 53. Cukrovary v Českých zemích 1801 – první řepný v Hořovicích 1829 – Kostelní Vydří 1831 – Chocomyšl, Bezděkov, Dobrovice a Malá Chuchle 1851 – Hrušovany nad Jevišovkou 1859 – Zvoleněves 1861 – Modřany Na cukrovary navazovalo i lihovarnictví, drožďárenství a pivovarnictví Zbraslav: Roku 1812 koupil konvent Antonín Richter a výrobu cukru obnovil. Začal také s výrobou chemikálií: kyseliny sírové, octové a solné, chlorového vápna, salmiaku, octanu olovnatého, mýdla a posléze i lití broků. Začal také vyrábět cukr z řepy, což byla v českých zemích novinka.
- 54. Chemický průmysl v českých zemích Přerov 1894 – první akciová továrna na hnojiva a lučebniny v Přerově 1896 – proběhla kolaudace továrny a ihned byla zahájena průmyslová výroba kyseliny sírové a superfosfátu 1897 – továrna vstoupila na dobu tří let za účelem rozšíření trhu do "Sdružení továren na hnojiva" 1900 – vybudován mechanický rozklad fosfátů v tzv. Lorenzově hrnci 1908 – zahájena výroba fluorokřemičitanu sodného 1910 – zavedena extrakce tuků, převedeno z firmy Josef Merz z Brna 1921 – nová bateriová extrakce s denní kapacitou kolem 30 tun olejnatých semen, kde byl získáván lněný extrahovaný šrot a lněný olej 1922 – výroba lité ušlechtilé fenolformaldehydové pryskyřice Juralit v odštěpném závodě Lipníku nad Bečvou (celkově se zde Juralit vyráběl v letech 1922 až 1976) 1926 navázáno na extrakci olejů, nová výroba fermeží a lakových olejů 1929 – do provozu uvedena nová výrobna kyseliny "C" sírové komorovým způsobem (provozována až do konce roku 1962) s kapacitou 28 tun monohydrátu denně (monohydrát - přepočet na 100% kyselinu)
- 55. Přerovské chemické závody 1937 – vybudována nová kontaktní výrobna kyseliny sírové s původním označením 3. systém (po 2. světové válce přejmenována na B-systém, její provoz byl ukončen až v září 1963), se zařízením firmy Grill-Schröder 1962 – vybudována výrobna S-1 na produkci kyseliny sírové z tekuté síry, která zahájila výrobu s roční kapacitou 100 000 tun 1963 – zahájení výroby práškového superfosfátu, v roce 1964 nový provoz granulovaného SPF 1966 – nový název „Přerovské chemické závody“ 1968 – zahájena výroba anorganických pigmentů 1969 – podnik začleněn jako závod do VHJ „Chemopetrol Praha“ 1975 – název podniku změněn na „Chemopetrol, koncernový podnik, Přerovské chemické závody, Přerov“ 1991 – transformace státního podniku Přerovské chemické závody na akciovou společnost PRECHEZA se 100% účastí FNM. 1993 – ukončena výroba průmyslových hnojiv 1994 – výroba Preflocu byla převedena do dceřiné společnosti Kemifloc (společný podnik firmy PRECHEZA a skandinávské nadnárodní společností Kemira Kemi), jejíž součástí je i divize Kemwater, současný největší světový producent chemikálií pro úpravu a čištění vod. Společnost Kemifloc se postupně stala největším výrobcem železitých koagulantů ve střední Evropě.
- 56. Přerovské chemické závody 2004 – vzniklo České technologické centrum pro anorganické pigmenty a.s. jako stoprocentní dceřiná společnost a.s. PRECHEZA. ČTCAP je zaměřeno na vývoj a inovace high–tech výrobků a technologií titanové běloby a železitých pigmentů včetně příslušných aplikačních metodik a aplikací ve výrobě nátěrových hmot, plastů, vláken, stavebních materiálů, v kosmetice aj.
- 57. Ostrava – Moravské chemické závody 1927 zahájení výstavby 1928 zahájení výroby vodíku, čpavku, síranu amonného 1931-34 výroba dalších typů hnojiv 1937 výroba argonu, metanolu, formaldehydu, hexametylentetraminu 1938 výroba kyseliny šťavelové 1948 výroba rajského plynu 1951 výroba močoviny a thiomočoviny 1956 ukončení výroby methanolu a hexametylentetraminu 1958 výroba močovinoformaldehydového lepidla - Dukol 1959 výroba cyklohexanonu čpavku
- 58. Ostrava – Moravské chemické závody 1961-62 poloprovozní výroba anilinu, cyklohexylaminu a dicyklohexylaminu 1966 výroba kyseliny sírové 1970 výroba sorbitu 1971 výroba fenolických lisovacích hmot a fenolformaldehydových pryskyřic 1972 ukončení výroby močoviny 1973 ukončení výroby thiomočoviny 1976 ukončení výroby síranu amonného 1983 ukončení výroby čpavku 1985 anilinový blok 1986 ukončení výroby cyklohexanonu 1993 ukončení výroby kyseliny sírové 1994 ukončení výroby sorbitu a argonu 1995 speciální aminy I –certifikace podle ISO 9002 pro anilin, cyklohexylamin, nitrobenzen, koncentrovanou kyselinu dusičnou a kyselinu šťavelovou
- 59. Moravské chemické závody – Borsod a.s. 1996 změna technologie výroby vodíku, přechod na zemní plyn jako surovinu 1997 speciální aminy II 1998 intenzifikace anilinu – modernizace lisovacích hmot – rekonstrukce pracovišť údržby měření a regulace – osvědčení Odpovědné podnikání v chemii a Responsible Care 1999 spalovna průmyslových odpadů – Dukol - zneškodnění odplynu – anilin - modernizace měření a regulace 2000 vstup strategického partnera a vznik společnosti BorsodChem MCHZ, s.r.o. 2001 ukončení výroby hnojiv – intenzifikace výroby Speciálních aminů – vznik Výrobně-obchodní jednotky Aminy 2002 vznik Výrobně-obchodní jednotky Dukol a formaldehyd 2003 vyčlenění výroby a prodeje močovinoformaldehydových pryskyřic ze společnosti 2005 intenzifikace anilinu
- 60. Moravské chemické závody – Borsod a.s.
- 61. Spolchemie – Ústí nad Labem 1856 – založení akciové společnosti Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu 1906 – ve Spolku prosperují obory anorganických výrob, začátek oboru organických barviv 1920 – Spolek má rozvětvenou koncernovou strukturu a dominantní postavení mezi chemickými výrobci v Evropě 1938 – Spolek buduje výrobu organických barviv v Pardubicích - Rybitví (Synthesia) a chlorovou chemii v Neratovicích (Spolana) 1945 – rozpad koncernové struktury Spolku, počátek výrobního oboru syntetických pryskyřic 1960 – zahájení provozu nové výrobny syntetických pryskyřic 1973 – zahájení provozu komplexu Epitetra 1985 – počátek realizace rozsáhlého ekologického programu 1990 – obnovena právní forma akciové společnosti 1992 – zahájena spolupráce s norskou firmou JOTUN A/S (obor syntetických pryskyřic) 1995 – dokončena privatizace Spolku
- 62. Spolchemie – Ústí nad Labem
- 63. Istrochem – Bratislava Istrochem patří k nejstarším podnikům chemického průmyslu. Firmu založil švédský vynálezce dynamitu - Alfred Nobel v roce 1873 jako součást širších podnikatelských aktivit v Evropě. Původním výrobním programem byla výroba výbušnin pro průmyslové a vojenské účely. Později byla chemická výroba postupně rozšiřovaná a diverzifikovaná podle potřeb chemického průmyslu a dalších průmyslových odvětví. 1873 - založení dynamitové továrny Dynamit Nobel, později Dynamit Nobel, a.s. 1946 - znárodnění a změna názvu na Chemické závody Dynamit Nobel, n.p. 1951 - změna názvu na Závod Juraja Dimitrova, n.p. 1958 - změna názvu na Chemické závody Juraja Dimitrova, n.p. 1991 - změna názvu na Istrochem, š.p. 1994 - Istrochem, a.s. (štátna akciová spoločnosť) 1996 - Istrochem, a.s. (súkromná akciová spoločnosť) 1999 - Istrochem, a.s. (štátna akciová spoločnosť) 2002 - Istrochem, a.s. se stává součástí Agrofert Group 2006 - od 1. ledna 2006 je Istrochem odštěpným závodem Dusla, a.s.
- 64. Paramo – Pardubice Historie Pardubické rafinérie minerálních olejů se začala psát v 2. polovině 19. století ve Vídni, kde majitel krámku David Fanta prodával petrolej na litry. Nevedl si špatně, a proto se rozhodl zřídit vlastní závod na destilaci a následnou rafinaci petroleje z ropy. 1889 "Pardubitzer Paraffin Ceresin und Kerzenfabrik"
- 66. Synthesia – Explosia 1920 byla v Pardubicích-Semtíně založena „Československá akciová továrna na látky výbušné“. 1928 vznikla sesterská společnost „Synthesia“ a v roce 1934 byl podnik přejmenován na „Explosia a.s.“ 1946 vznikl „Synthesia, národní podnik“ sloučením Synthesie a Explosie, později přejmenovaný na „Východočeské chemické závody n.p.“. „Synthesia, a.s.“ nyní patří mezi přední české společnosti ve výrobě celulózy, pigmentů, barviv a organických sloučenin. „Explosia, a.s.“ zaujímá významné postavení v oblasti trhavin a střelivin na trhu ČR, ale je i významným exportérem, především do zemí EU. Koncem padesátých let zde byla vyvinuta plastická trhavina Semtex. Název vznikl kombinací slov Semtín a Explosive.
- 68. Kralupy nad Vltavou Kralupská petrolejka 1900 – založena Kralupská rafinerie minerálních olejů se sídlem v Praze Nejprve byla postavena administrativní budova, laboratoř, kotelna, komíny, petrolejová, olejová a benzinová destilace, parafínka, expedice, mazárna, baterie nádrží, pomocné provozy a vlečka. Kapacita závodu byla ze začátku 20 tis. tun surové nafty ročně. Po první světové válce byla kapacita petrolejky výrazně zvýšena, neboť došlo k mnoha přístavbám a modernizaci zařízení. V dobách konjunktury zaměstnávala až 700 lidí 1910 – Rakouská společnost pro lučební výrobky, 1920 – továrna na barvy a laky v těsné blízkosti petrolejky Původními hlavními produkty petrolejky byly petrolej a minerální oleje 1925 – benzin a lihobenzinová směs. 1938 – budova tírny rozšířena přibližně na dnešní rozsah
- 69. Kaučuk Kralupy 1. 7. 1963 – zahájení zkušebního provozu (výroba polystyrenu KRASTEN) 13. 3. 1965 – vyprodukován první zpěňovatelný polystyren KOPLEN Říjen 1969 – zahájena výstavba výrobny kopolymeru ABS (acrylonitrile-butadiene-styrene) Leden 1971 – slavnostní zahájení výstavby rafinerie ropy 25. 4. 1975 – zahájeno zpracování ropy 1. 9. 1976 – po změně technologie zahájen zkušební provoz ve výrobně ABS FORSAN 25. 11. 1983 – vyrobena miliontá tuna kaučuku KRALEX 1. 4. 1990 – firma Kaučuk se stává státním podnikem 24. 2. 1993 – podnik získává certifikát od britské firmy LRQA dokládající soulad systému řízení výroby syntetického kaučuku se standardy ISO 9002 Srpen 1995 – Kaučuk obdržel tzv. corporate Certificate podle mezinárodní normy ISO 9002 31. 12. 1995 – vyčlenění rafinerie do nově vzniklé společnosti Česká rafinérská, a.s.
- 70. Kaučuk Kralupy 27. 5. 1996 – Kaučuk se stává akciovou společností 8. 10. 1996 – jako jedena z prvních v republice získala společnost Kaučuk certifikát „Responsible Care“ - odpovědné podnikání v chemii 27. 3. 1997 – Kaučuk se stává součástí holdingu UNIPETROL II. pol. 1997 – zahájení výstavby výrobních jednotek Blokový krystalický polystyren (červenec) a Styren III (27. 8). 4. 6. 1998 – vyrobena 2 000 000 tuna KRALEXu 10. 12. 1998 – zahájení provozu ve výrobnách Styren III a Blokový krystalický polystyren 12. 12. 1999 – udělení certifikátu dle mezinárodní normy ISO 14 000 1. 3. 2002 – recertifikace dle normy ISO 9001/2000 a ISO 14 000/1996 Březen 2002 – zahájení výstavby jednotky Etylbenzen II v Litvínově 3. 6. 2003 – slavnostní zahájení provozu jednotky Etylbenzen II v Litvínově 2004 - rekonstrukce a modernizace etylbenzenového produktovodu Litvínov - Kralupy
- 71. Kaučuk Kralupy
- 72. Chemopetrol Litvínov 1939 – zahájení výstavby chemické továrny STW (Sudetenländische Treibstoffwerke AG, Oberleutensdorf) 1942 – vypraven první vlak s benzínem (15.12.) 1943 – vyrobena první zimní motorová nafta; počet zaměstnanců - 29 881 1944 – 12. květen – zahájeno pravidelné letecké bombardování výroben anglo-americkými spojenci 1945 – vyroben první československý čistý syntetický benzín (3. 6.) 1947 – první dodávky dálkového plynu do veřejné sítě včetně Prahy (26. 10.); proti závodu zahájena kampaň požadující jeho zrušení 1948 – uvedena do provozu výroba lisovacích hmot (10.3.) 1951 – zvýšena výroba fenolů 1952 – zahájena stavba tramvajové trati k závodu; zahájena družba s chemickým závodem v německém Böhlenu 1953 – montáž prvních odlučovačů popílku 1955 – zahájena pravidelná výroba čpavku 1957 – zprovozněn produktovod se čpavkem do chemických závodů v Lovosicích
- 73. Chemopetrol Litvínov 1958 – začátek výstavby nové teplárny T700 1960 – první ropa přivedená ropovodem Družba do Slovnaftu 1961 – zahájena výstavba skladů a dílen na Severním svahu 1962 – první ropa přivezena cisternami ze Slovenska do Chemopetrolu 1963 – zahájen provoz nového zauhlovacího mostu z úpravny uhlí Herkules do teplárny T700 1964 – zavedeny do výroby dva nové výrobky - syntetický líh a etylbenzen. 1965 – ropovod Družba protažen do Chemopetrolu 1967 – podnik vyráběl již 75 chemických výrobků 1969 – zahájen provoz oxosyntézy, jediné svého druhu v ČSSR 1970 – vyřazování prvních karbonizačních pecí z provozu 1971 – uvedena do provozu výroba vodíku na bázi štěpení mazutu 1972 – ukončeno chemické zpracování uhlí (11. 9.); zahájena výstavba Petrochemie (1. 2.); uvedena do provozu výrobna močoviny
- 74. Chemopetrol Litvínov 1973 – uvedena do provozu výrobna síry 1975 - 1976 – uvedeny do provozu výrobny polypropylenu, polyethylenu 1976 – vyroben první polymerační katalyzátor pro petrochemické procesy 1977 – postavena v pořadí šestá chladicí věž 1979 – uvedena do provozu ethylenová jednotka 1981 - 1983 – dokončena výstavba Nové rafinérie Litvínov 1988 – uvedena do provozu PSP – příprava surovin pro petrochemii 1993 – zahájen proces restrukturalizace rafinérsko - petrochemického průmyslu i Chemopetrolu
- 76. Kaznějov 1833 – založena továrna vyrábějící oleum a kyselinu sírovou, později i jiné anorganické produkty - např. síran železnatý, superfosfát, síran hlinitý, kostní klih apod. 1930 – výroba kyseliny citronové tzv. povrchovým kvasným procesem Počátkem 70. let byla intenzifikována výroba solí kobaltu a niklu, 1978 – výroba nových tavicích solí CIFO, používaných při výrobě tavených sýrů, 1986 – provedena intenzifikace výroby chloridu vápenatého vysoké čistoty 1997 – konkurz – firmu přejímá AKTIVA a.s. 2001 – zaujímala AKTIVA, a. s. Kaznějov ve výrobě kyseliny citronové cca 5. místo v Evropě se 7% podílem na evropském trhu. 2005 – další konkurz – přechod pod společnost OMGD
- 77. Kaznějov
- 78. Kaznějov
- 79. Spolana Neratovice 1898 – V. B. Goldberg zahajuje výrobu oleje, stearinu, mýdla a svíček, přestavba velkého mlýna v Lobkovicích na výrobu karbidu vápníku, jediné v Rakousku – Uhersku, produkce karbidu přetrvala až do roku 1945 1905 – v továrně Gustava Šebora se začal vyrábět čpavek 1939 – Spolek pro chemickou a hutní výrobu odkoupil potravinářskou továrnu a zahájil výstavbu chemického komplexu, výstavba závodu elektrolýza a viskózová střiž 1945 – znárodnění, další rozšiřování výroby, vznik dalších provozů, výrobny kostního klihu a tuku, celofánu a kyseliny chlorovodíkové 1947 – výroba viskózové střiže 1950 – samostatný národní podnik Spolana Neratovice 1954 – druhý provoz výroby viskózové střiže 1955 – výroba kostních želatin vakuovou extrakcí kostí podle vlastní technologie 1967 – do provozu byla spuštěna biologická čistírna odpadních vod 1968 – zkušební provoz výroby kaprolaktamu se sdruženou výrobou síranu amonného 1975 – zkušební provoz nové elektrolýzy, zkušební provoz výroby suspenzního PVC, zkušební provoz nové jednotky na výrobu kyseliny sírové ze síry 1977 – výroba granulovaného PVC 1981 – zkušební výroba prostaglandinového derivátu Oestrophan
- 80. Spolana Neratovice 1992 – výroba lineárních alfa olefinů – transformace státního podniku na SPOLANA a. s. 1994 – certifikační audit RW TÜV Essen: Spolana má certifikát systému jakosti podle ČSN EN ISO 9001 pro okruhy výrob polyvinylchloridu a lineárních alfa olefinů 1996 – certifikát systému jakosti ISO 9001 pro okruh výrob technických anorganických produktů elektrolýzy, prostaglandinů a viskózové střiže, Spolaně uděleno právo užívat logo RESPONSIBLE CARE – Odpovědné podnikání v chemii, dokončena stavba skládky zvláštních a nebezpečných odpadů 1997 – zkušební provoz termického zpracování plynných a kapalných odpadů z výroby PVC (TZO) 2000 – práce na zavedení systému řízení ochrany životního prostředí podle norem ČSN EN ISO 14001 v celém podniku. 2003 – ukončena výroba lineárních alfa olefinů
- 82. Lovosice 1904 Adolf Schram zahajuje výrobu kyseliny sírové a superfosfátu 1923 Zřízena Česká továrna na umělé hedvábí 1951 Továrna na strojená hnojiva 1954 Zahájena výroba kyseliny dusičné a ledku amonného s vápencem 1959 Zahájena výroba karboxymetylcelulózy 1960 Zahájena výroba viskózového kordového hedvábí 1964 Zahájen provoz nové výrobny superfosfátu 1967 Zahájena výroba kombinovaného hnojiva NPK-1 a ledku vápenatého 1969 Součást výrobně-hospodářské jednotky Chemopetrol 1978 Zahájena výroba kapalného hnojiva DAM 390 1991 Zahájen provoz nové výrobny ledku amonného s vápencem 2001 Zahájena výstavba nové výrobní jednotky kyseliny dusičné 2002 Celý areál Lovochemie, a.s., byl zasažen katastrofální povodní 2003 Zahájení provozu nové výrobny KD 6
- 83. Lovosice
- 84. Děkuji za pozornost Prosím o dotazy