1. Dětská obezita
Obezita je závažný celospolečenský zdravotnický problém. Její výskyt dosáhl
epidemických proporcí ve všech částech světa, a proto je důležité věnovat ji patřičnou
pozornost. Představuje závažný problém nejen pro dospělé jedince, ale bohužel i pro děti.
Dětský pacient ani jeho rodiče nejsou dostatečně poučeni o možných následcích, že
přetrvávající vysoká hmotnost vede k četným komplikacím a ke vzniku mnoha chorob. Tyto
problémy s váhou a se souvisejícími zdravotními riziky mají tendenci pokračovat do
dospělosti.
Všechno má svou příčinu
Na vzniku a udržení obezity se podílí mnoho faktorů. Mezi nejdůležitější patří faktory
biologické, psychologické a sociální. Tyto faktory spolu navzájem interagují a vliv těchto
jednotlivých faktorů se může měnit v různém prostředí, za různých podmínek. U každého
jedince se faktory mohou uplatňovat odlišně.
Avšak u více než 95% obézních jedinců je nadměrná hmotnost způsobena tzv.
pozitivní energetickou bilancí v důsledku nepoměru mezi příjmem a výdejem energie, který
může být způsoben nadměrným příjmem potravin (zejména tuků), ale taky nedostatečným
výdejem energie, který je dán většinou nedostatkem pohybové aktivity a sedavým způsobem
života vzniku, nevhodná strava založená na tučných výrobcích a pokrmech a přemíře
sladkostí. Nezapomínejme na tzv. fast food , zmrzlinu a přeslazené tekutiny.
Je nutno podotknout, že nadměrný příjem energie a její nedostatečný výdej jde bohužel
většinou ruku v ruce.
Celkový energetický příjem závisí na skladbě potravy, resp. na obsahu základních
živin (sacharidů, tuků, bílkovin), alkoholu a vlákniny. Denní doporučené dávky jsou u nás
překračovány o 20 – 25%. Ke vzniku dětské obezity přispívá především sedavý způsob
života, nevhodná strava založená na tučných výrobcích a pokrmech a přemíře sladkostí.
V Evropě má více než milion dětí známky kardiovaskulárního onemocnění, vysoký krevní
tlak a cholesterol, což dříve bylo typické pro důchodový věk.
Měření hmotnosti
Hmotnost dítěte hodnotíme ve vztahu k jeho výšce, pohlaví i věku. Toto hodnocení je
obtížné, protože dítě roste individuálně a v určitých věkových obdobích může být poměr
výšky a váhy přechodně změněn. Právě proto je nevhodné používat k posouzení hmotnosti
dětí body mass index ( BMI – hmotnost v kg/výška v m2) jako u dospělých.
K porovnání základních antropometrických hodnot chlapců a dívek od narození do
věku 18 let jsou určeny tzv. percentilové grafy. Ty vztahují BMI k věku dítěte. Za děti s
nadváhou považujeme ty, které se řadí svou hmotností nad 90. percentil v percentilovém
grafu, nad 97. percentilem se vyskytují obézní děti. Tyto grafy mají k dispozici praktičtí lékaři
pro děti a dorost a děti samotné je mají uvedeny ve svých očkovacích průkazech.

2. Obrázek č.1: Percentilový graf pro dívky (Www.rustovyhormon.cz. [online]. [cit. 2013-01-02].
Dostupné z: http://www.rustovyhormon.cz/dokumenty/rustove_grafy_hmotnost.pdf)

3. Obrázek č.2: Percentilový graf pro chlapce (Www.rustovyhormon.cz. [online]. [cit. 2013-01-02].
Dostupné z: http://www.rustovyhormon.cz/dokumenty/rustove_grafy_hmotnost_ch.pdf)

4. Mohou za to rodiče?
Dítě je odrazem životního stylu rodiny. Nedisponuje v rodině ekonomickou mocí,
nepracuje, nenakupuje, nevaří. Vyjadřováním lásky v podobě jídla se stává láskou opičí.
Rodiče čím dál častěji neumějí říct dítěti ne. Přijdou si zlí, když odmítnout dítěti dát to, po
čem touží, jako např. zmrzlina místo večeře, peníze na fast food místo školní jídelny. Dítě si
velmi rychle uvědomí svojí moc a začne toho náležitě využívat.
Na dětské obezitě se podílí i nedostatečný pohyb. Dítě raději sleduje televizi a hraje
počítačové hry a to 5-6 hodin denně místo toho, aby si šlo s kamarády zahrát třeba fotbal.
S přibývajícím věkem a váhou dítě zjišťuje, že není tak obratné v tělocviku jako
ostatní vrstevníci a jeho vrstevníci to samozřejmě nenechají bez povšimnutí. Dítě se začne
stranit kolektivu a obezita se v mnohých případech začne ještě více prohlubovat v důsledku
negativních emocí, které se jedinec snaží zahnat opět jídlem.
Nepravidelná strava
S obezitou jsou spojeny i stravovací návyky.
- jednorázová konzumace větších kvant (oproti pravidelnému rozložení potravy do více
denních porcí)
- vynechávání snídaně – přestože bylo prokázáno, že po požití snídaně zejména o vysokém
obsahu sacharidů dochází ke snížení energetického příjmu během následujících jídel v
průběhu dne, téměř polovina dětí nesnídá. Důvody, které uvádějí jsou, že nemají čas nebo
nemají na jídlo chuť. Brzké vstávání do školy (v ČR začíná škola opravdu brzy), u některých
dětí vstávání na poslední chvíli znamená opravdu stres. Některé děti mají stres už jen z toho,
že do školy musí jít. Stresem je také tlak rodičů, nebo spíše starostlivé maminky, která je
přesvědčená, že snídat se bezpodmínečně musí. Pokud dítě snídat nechce, stačí když se napije
a první jídlo bude mít ve formě přesnídávky. Musí však být dobře sestavená a dítě ji musí
skutečně sníst. Důležité je také to, aby rodiče šli příkladem, aby byl doma po ránu klid,
pohoda, žádný spěch, dost času na všechno.
Mezi špatné zlozvyky také patří uždibování potravy v době mezi hlavními jídly
(,,nibbling“) – bývá spojeno se zvýšenou spotřebou tuků a nevědomou konzumací potravy v
době mezi hlavními jídly (př. při sledování TV, při práci).
Obrázek č. 3: Potravinová pyramida (Http://zdravi.e15.cz. [online]. [cit. 2013-01-02]. Dostupné z:
http://img.mf.cz/967/957/pl6.jpg)

5. Komplikace
U obézních dětí dochází při zátěži k většímu zrychlení srdeční akce a k větší
konzumaci kyslíku při porovnání s hubenými. Častěji se také u obézních dětí rozvijí astma a v
noci se mohou objevit apnoe. Vliv zvýšené hmotnosti na poruchy respiračních funkcí začíná
již v dětském věku.
Také nadměrná hmotnost vede k výrazné zátěži kostního a svalového systému. Držení
těla je většinou narušené. U obézních nastává zhoršení primárních ortopedických vad (genua
valga, plochá noha), dochází k poruchám páteře (hyperlordóza a kyfóza). Tyto změny mohou
vést v pozdějším životě k artrózám.
Dětská obezita je velmi aktuální problém. V ČR je nadváhou a obezitou postiženo
13% dětí ve věku od 7 do 13 let. Extrémní obezitou je postiženo 6% dětí. Nejdůležitější
příčinou vzniku nadváhy a obezity je nadbytečný přívod energie a snížená pohybová aktivita.

6. Klíčová slova: obezita, BMI index, percentilové grafy, životní styl
Anotace
Článek se zabývá dětskou obezitou a faktory, které jí ovlivňují. Dále se zabývá
důležitostí zdravé a vyvážená stravy a hlavně pohybu. Jak změřit hmotnost pomocí BMI
indexu nebo zda mají rodiče velký vliv na dětské obezitě? A jaké komplikace z této
"nemoci" plynou? Na to vše vám odpoví tento článek.

7. Seznam použitých zdrojů a literatury:
1. Nejedlý, B.: Úskalí redukce tělesné hmotnosti u dětí a mladistvých. Výživa a potraviny 5,
2000, ročník 55, září, říjen
 autor textu je kvalifikovaná odborník
 text je srozumitelný
 dobrá pověst časopisu
 dobré pokrytí dané problematiky
 i přes dřívější vydání jsou informace stále platné
2. Vignerová, J., Ošancová, K.: Extrémní hodnoty BMI a životní styl školních dětí. Výživa a
potraviny 2, 2001, ročník 56. Březen, duben.
 autoři jsou odborníci
 text je srozumitelný
 dobrá pověst časopisu
 našla sem zde požadované informace, které jsem hledala k BMI a životnímu stylu dětí
 text je objektivní
3. Http://zdravi.e15.cz [online]. 2010 [cit. 2013-01-02]. Dostupné z:
http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/obezita-nici-detem-zivot-454441
 autorem je kvalifikovaný odborník MUDr. Zlatko Marinov, pediatr a dětský obezitolog,
Dětská poliklinika FN Motol, Praha
 stránky vedou odborníci z praxe
 článek je poměrně aktuální, je z roku 2010
 text je napsán srozumitelně i pro laiky
 článek je objektivní
4. www.szu.cz
 je zde více článků zabývající se tímto tématem
 jsou objektivní
 SZU se zabývá touto problematikou především její prevencí
 články jsou aktuální
 autoři jsou kvalifikovaní odborníci