1. Stavební biologie – citlivé navrhování staveb
v souladu s krajinou a člověkem.
2. Stavební biologie
Nauka o celostních vztazích mezi
člověkem, jeho obydlím a okolím
Tři pilíře:
1. Architektura a urbanismus
2. Ekologie (úsporný dům)
3. Zdraví (zdravý dům)
Christophorus-Haus
3. Kvalita vnitřního prostředí: měření elektrických, magnetických
polí, radioaktivity, geologických poruch, vlhkosti, zvuku,
iontového mikrolimatu, chemických látek ve vzduchu a prachu,
bakterií. Normy: ČSN, DIN, MPR/TCO, Doporučení WHO
Ideální mírou je příroda
Stavební biologie
4. 25 principů stavební biologie
1. stavební pozemek bez umělých a přírodních anomálií
2. umístění obytných domů mimo zdroje emisí a hluku
3. přirozený, decentralizovaný způsob výstavby v sídlech obklopených
zelení
4. výstavba domů a osídlení respektující individuální přístup, spojení s
přírodou, vycházející vstříc člověku a potřebám rodiny
5. nezpůsobující negativní sociální následky
6. použití přírodních a nefalšovaných stavebních materiálů
7. přirozená regulace vlhkosti vzduchu v místnosti (pomocí materiálů
vyrovnávajících vlhkost)
8. omezená a rychle se snižující vlhkost v novostavbách
9. vyvážený poměr mezi tepelnou izolací a akumulací
10. optimální teplota vzduchu a povrchu stěn v místnosti
11. dobrá kvalita vzduchu díky jeho přirozené výměně
12. sálavé teplo pro vytápění
5. 25 principů stavební biologie
13. denní světlo, umělé osvětlení a barvy odpovídající přírodním
podmínkám
14. zachování přirozených radiačních polí
15. omezení umělých elektromagnetických polí
16. použití stavebních materiálů s nízkou radioaktivitou
17. ochrana proti hluku a vibracím s ohledem na potřeby člověka
18. neutrální nebo příjemná vůně bez vylučování jedovatých látek
19. maximální omezení plísní, bakterií, prachu a alergenů
20. vysoká kvalita pitné vody
21. nezpůsobující zhoršování životního prostředí
22. minimalizace spotřeby energie při maximálním využití obnovitelných
zdrojů
23. výběr stavebních materiálů přednostně z místních zdrojů,
nepodporování těžby nedostatkových nebo rizikových surovin
24. využití znalostí z oblasti fyziologie a ergonomie při vytváření interiéru
a jeho zařízení
25. zohlednění harmonických rozměrů, proporcí a forem
7. (3) Přirozený, decentralizovaný způsob výstavby v sídlech obklopených zelení
(4) Výstavba domů a osídlení respektující individuální přístup, spojení s přírodou, vycházející
vstříc člověku a potřebám rodiny
Architektonický a urbanistický prostor, tak jako vše živé
i neživé, má svoji úroveň analogie životnosti (vitality), která se
odráží na našem mentálním, sociálním i fyzickém zdraví.
(Někdy více, jindy méně – srovnání vlny v moři vs. vlny v bazénu, laminátu vs. dřevěné podlahy apod.,
stejně tak můžeme posuzovat materiály, interiéry, budovy a města. Otázka: Kde se cítím více živý? Který
objekt podle Vašeho mínění/cítění více odráží Vaše já)
Day, Ch.: Duch a místo – problémy monotonie
8. Princip silného centra – je to místo přibližně ve středu širší oblasti, které se projevuje
určitou kumulací síly. Tuto sílu získávají centra především tím, že jsou prázdná a
mají jasně definované hranice. Mohou to být například náměstí, dvory, atria, apod.
Centra se mezi sebou vzájemně hierarchicky podporují. Srovnat můžeme např.
vesnici s náměstím a vesnici pouze s hlavní průjezdnou silnicí. Které z nich je více
vitální? Principy se projevují ve všech měřítcích tzn. tento princip platí pro město,
dům stejně jako pro interiér nebo vzor na tkanině.
Princip lokální a dynamické symetrie – je rozmístěním prvků kolem středu nebo
kolem některé z os. U vitálních prostor jsou tyto elementy přibližně podobné tvarem a
jsou složeny z více lokálních symetrických částí. Tyto symetrie jsou také vzájemně
propojené a vnořené. Blízké je chápání antické, které chápe symetrii jako soulad částí
celku. Vše co má dokonalou, absolutní symetrii je ve svém projevu neživé.
Day, Ch.: Duch a místo
9. Princip fraktality – pokud daný útvar pozorujeme v jakémkoliv měřítku či rozlišení,
pozorujeme stále opakující se určitý charakteristický tvar nebo rys. Je to princip
soběpodobnosti. Je blízce spojený s rytmem, hierarchií, měřítkem, symetrií. Vitální
objekty obsahují prvky, které mají rozdílné úrovně velikosti se vzájemně provázaným
vztahem. 8-10 úrovní s nejmenším detailem, který je člověk schopen vnímat, o
rozměru kolem 6 mm.
Princip rytmu s obměnou – pravidelné střídání architektonických motivů v určitých
odstupech. Většina forem je ve skutečnosti tvořena z opakujících se prvků – atomů,
krystalů, vln, cihel, oken apod. Rytmus, znásobuje sílu jednotlivého elementu nebo
vitálních center. Ve vitálním rytmu se objevuje střídání hlavního a vedlejšího prvku,
které se vzájemně podporují a mají stejnou důležitost (hřbet vlny/vpadlina). Tyto
prvky často vykazují určitou nepřesnost. A tato variace (nepřesnost), která vzniká
přizpůsobením se celku, vytváří vitální prostor.
10. Princip Genia loci – duch ochraňující určité místo, přeneseně atmosféra určitého místa.
Záměrem je rozpoznat tuto „atmosféru“ a při navrhování ji respektovat a podpořit.
Vznikají tak stavby, které jsou neoddělitelné od tohoto prostoru a tímto prostorem
„prorůstají“.
Princip měřítka – vztah velikostí prvků, primárně ve vztahu k člověku a také vzájemně
mezi sebou. Blízky je tak princip fraktality, kde vitální objekty obsahují prvky, které
mají rozdílné úrovně velikosti se vzájemně provázaným vztahem. Řečeno slovy
Protágora z Abdér: „Mírou všech věcí je člověk, jsoucích, že jsou a nejsoucích, že
nejsou“. Kvalita díla tedy závisí na tom, do jaké míry je „obrazem“ lidského já.
Nikos Salingaros: řád malého, velkého a přirozeného měřítka. (malé s malými, velké
s velkými, malé s velkými; problém příliš velkého rozdílu mezi měřítky – max.
poměr 2,6; absence malého měřítka např. ornamentu; přemíra blízkých měřítek –
ztráta hierarchie)
11. Princip pozitivního prostoru – základní prostor „mající něco navíc“, rozšiřující se,
konvexní, vyplňující prostor jako buněčné uskupení. V architektuře se projevuje jako
rozšíření, roztažení, výklenek, apsida, apod.
12. Princip nepravidelnosti (nedokonalosti) – je jeden z principů, který se odkazuje na
malé nepravidelnosti, nejednoznačnosti, ruční výrobu, přizpůsobení vnějším vlivům a
okolnostem. Budovy, které jsou absolutně uspořádané, jsou mrtvé. Wabi-sabi.
Princip hranice (přechod) – vitální centra jsou posílena projevením svých hranic.
Hranice nám umožní tato vitální centra vnímat a také jsou jimi souběžně vytvářena.
Náměstí nevznikne bez okolních domů, které tvoří hranici prostoru. Hranice mají
svoji přechodovou kvalitu, propojení s okolním prostředím.
16. • Difúzně otevřené konstrukce
• Použití přírodních materiálů
Jílové omítky/vápenné omítky
Nepálené/pálené cihly
Dřevěné podlahy, stropy, okna…
• Nízkoenergetické a pasivní zásady
EG Holzhaus
17. Denní světlo, umělé osvětlení a barvy odpovídající
přírodním podmínkám
Volba typu zasklení pro PD a NED
Téměř výlučně se zabýváme prostupem tepla (U) a solárními zisky (g).
Přirozené denní osvětlení je ovlivněné typem zasklení - rozlišovat mezi
TL - Light Transmision hodnotami (prostup světla).
Některé typy trojitého zasklení - nemožnost
rozlišit zda slunce svítí nebo zda je zataženo.
výrazná separace vnitřního
a vnějšího prostředí
18. Zasklení s vysokou svět. prostupností zvyšuje výkonnost, psychologickou
pohodu, vitalitu, hormonální rovnováhu apod.
dvojskla TL > 80%
trojskla TL > 73% např. SGG Climatop Lux, uniGlas Vital 79%
budoucnost: vakuová skla – lehkost, vyšší světelná prostupnost, životnost zatím
jen 25 let.
Denní světlo, umělé osvětlení a barvy odpovídající
přírodním podmínkám
19. Umělé osvětlení
Nepobývat delší dobu v místnostech bez oken, minimálně 1 hod. venku denně –
pozitivní vliv UV záření, kancelářské budovy – maximalizace denního
osvětlení, klasické nebo halog. žárovky – do míst kde je žádaná útulnost
zářivky - nespojité spektrum a horší podání barev Ra.
Denní světlo, umělé osvětlení a barvy odpovídající
přírodním podmínkám
Spojité a nespojité spektrum halogen. světla a
lineární zářivky.
20. Denní světlo, umělé osvětlení a barvy odpovídající
přírodním podmínkám
Nevýhody zářivek:
obsahuje jedovaté chemikálie – např. rtuť. Nutno odevzdat do sběrných kontejnerů. Při rozbití
dobře místnost vyvětrat. Jen několik % končí ve sběrnách.
nerovnoměrné spektrální rozložení (biolicht a true lite je lepší, ale má obdobně nelineární
spektrum, horší podání barev)
silná elektromagnetická pole: odstup 1,5m dosáhne normy TCO. tzn. min. nepoužívat jako
stolní lampy (50Hz, 30-50kHz).
nepříjemné chvění (50Hz – používat předřadník)
světelný výkon s časem výrazně klesá
může způsobovat bolesti hlavy, vliv na imunitu, horm. systém
existují jiné způsoby jak šetřit energií – osvětlení jen cca 5% spotřeby celého domu
budoucnost: LED – nízký výkon, nejkvalitnější mají vysoký index podání barev – Ra až 98%.
Výhody zářivek:
nižší spotřeba energie (pro srovnatelnou pohodu osvětlení je třeba vyšší výkon zářivky, přes
zimu žárovka přispívá k vytápění – energie se neztrácí)
životnost (může být až 1/3 nižší než udávaná, závisí na četnosti spínání, teplotě okolního
prostředí)
Řešení: Používat žárovky, halogenové žárovky a LED.
22. Dobrá kvalita vzduchu díky jeho přirozené výměně
• Ionty jsou atomy nebo molekuly, které získali nebo ztratili elektron a díky tomu jsou
nabity energií.
• ovlivňují výrazně obranyschopnost lidského organismu, zlepšují funkci dýchacího
systému, kvalitu krve, odbourávají stres, zvyšují psychický výkon.
Vliv na úroveň záporných iontů (Maes, Lajčíková):
Nízká úroveň lehkých záporných iontů je ovlivněna: vnitřním/vnějším znečištěním
vzduchu, elektrostatickými poli, prachem, kouřem, vzduchotechnikou.
Vysoká úroveň lehkých záporných iontů je ovlivněna: čistotou vnitřního a vnějšího
vzduchu, radonem/zářením gama, otevřeným ohněm, velkými fontánami, sluncem, UV
zářením.
23. Dobrá kvalita vzduchu díky jeho přirozené výměně
Klimatizované kanceláře 60 - 100 /cm3 (Mudr. Lajčíková)
Města (venkovní prostředí) 300-500 /cm3
Les ~ 900 /cm3
v závislosti na znečištění ovzduší a ročním cyklu (vyšší hodnoty v létě).
Doporučení stavební biologie:
optimální > 500 lehkých záporných iontů/cm3,
minimální 200-500 lehkých záporných iontů/cm3.
Lehké záporné ionty, i když ovlivněny vzduchotechnikou, mohou vznikat do určité míry
díky přirozené radioaktivitě a/nebo UV zářením. Výhoda PD versus NED z hlediska
objemu větracího vzduchu.
24. Dobrá kvalita vzduchu díky jeho přirozené výměně
Dům v blízkosti Prahy - olejovaná dřevěná podlaha,
hliněné omítky a další přírodní materiály
venku: ~350 lehkých záporných iontů/cm3
uvnitř: ~320 lehkých záporných iontů/cm3
10 min. po spuštění rekuperace: 200-400 lehkých záporných iontů/cm3
vyústka: ~70 lehkých záporných iontů/cm3 (teplý vzduch)
Dům v blízkosti Plzně - laminátová podlaha, kovové
schodiště v obývacím pokoji, plechová střecha
venku: ~400 lehkých záporných iontů/cm3
uvnitř: 30-50 lehkých záporných iontů/cm3
10 min. po spuštění rekuperace: 30-50 lehkých
záporných iontů/cm3
vyústka: ~200 lehkých záporných iontů/cm3
(chladný vzduch)
Důležitou roli mají použité materiály v interiéru,
zejména jejich schopnost se elektrostaticky
nabíjet.
25. • Pravidelné větrání okny 5x denně 5-10 min., měřit CO2
• Automatické otevírání oken (např. Belimo)
Dobrá kvalita vzduchu díky jeho přirozené výměně
Stávající domy bez vzduchotechniky
26. • větrání s nuceným odvodem vzduchu / hybridní větrání (čerstvý
vzduch prochází přes speciální průrazy ve stěně, objem vzduchu je kontrolován CO2 sondou,
např. Lunos, Aereco), pro NED.
• rekuperace tepla do topné vody/TUV (čerstvý vzduch prochází přes
speciální průrazy ve stěně, objem vzduchu je kontrolován CO2 sondou, např. ventilační tepelná
čerpadla Nilan), pro NED.
• lokální rekuperace tepla (výhoda krátkých a lehce čistitelných kanálů, např.
Inventer, Dimplex DL 50 WA), pro NED.
• rozdělené větrání s rekuperací a vytápění domu s možností
nízkých objemů vzduchu, krátké rozvody (pro NED/PD domy)
Alternativy k standardní centrální rekuperační jednotce
pro NED a PD:
27. Obvyklé nevýhody standardní rekuperační jednotky
• hluk
• velký pohyb vzduchu
• dlouhé přívody vzduchu
• nižší úroveň lehkých záporných iontů
• možnost vzniku znečištění v rozvodech po delší době použití
• příliš vysoké objemy vzduchu na min. provoz
28. Minimalizace spotřeby energie při maximálním využití
obnovitelných zdrojů
(nejlepší energie je uspořená energie, použití principů NED a PD, úsporné spotřebiče,
započítání vlivu aut, Kjótský protokol o omezování emisí skleníkových plynů.
Biomasa – odpady odřezky, piliny, kůra, odpady ze živočišné produkce, energetické
plodiny
výroba peletek, fermentace,
Energie slunce
– aktivní: ohřev TUV, vytápění, výroba el. energie, ohřívání potravin
- pasivní: ohřev konstrukce domu
Energie větru – dříve mlýny, čerpadla vody, nyní - výroba el. energie
Energie vody – MVE malé vodní elektrárny do 10 MW
Geotermální energie – tepelná čerpadla
29. Výběr stavebních materiálů přednostně z místních zdrojů,
nepodporování těžby nedostatkových nebo rizikových
surovin
(těžba zlata při použití kyanidu – např. havárie v Rumunsku a únik kyanidu do řeky;
kácení deštných pralesů;
alternativy: lesní certifikace FSC – šetrně obhospodařované lesy - 59 mil. hektarů lesů
v 74 zemích světa.)
Ponechávání významnějších stromů v porostu
30. Střídavé el. pole - DIN 1000 V/m, WHO 5000 V/m, ČSN 1000V/m, TCO 10V/m, příroda <0,0001V/m
Střídavá magnetická pole - DIN 400 000 nT, WHO 100 000 nT, ČSN 100 000 nT, TCO 200 nT, příroda
<0,0002nT
Vysokofrekvenční elektromagnetická pole - DIN 2-10 mil. µW/m2 , ČSN 50 000-2,5 mil. µW/m2 , Land Salzburg
10 vně, 1 uvnitř µW/m2, příroda <0,000001 µW/m2, mobil <0,001 µW/m2
Stejnosměrné elektrické pole- TCO 500 V, škody v elektronice od 100 V, bolestivé rány od 3000 V
Stejnosměrné magnetické pole - DIN 21200 uT, příroda 40-50 uT, mozek 0,001nT, srdce 0,05 nT
Omezení umělých elektromagnetických polí
33. Využití znalostí z oblasti fyziologie a ergonomie při
vytváření interiéru a jeho zařízení
Cílem je, aby používané předměty a nástroje svým tvarem co nejlépe odpovídaly
pohybovým možnostem případně rozměrům lidského těla.
anatomické židle, velikost pracovního stolu, umístění ovládacích prvků,
ergonomické rozmístění spotřebičů – kuchyně, pracovny,
postele a matrace – futony, přírodní latex apod.
Práce s počítačem - umístění klávesnice, židle, stolu, obrazovky, výšky a úhly.
34. Neutrální nebo příjemná vůně bez vylučování jedovatých
látek, použití přírodních materiálů
Chemické produkty: dřevotřísky, chem. nátěry, umělé koberce, lepidla, rozpouštědla
Přírodní produkty: dřevo, kámen, tadelakt, korek, kokos, sisal, jíl, keramika, vápno,
přírodní pigmenty, lněný olej, přírodní oleje a vosky, linoleum, pryskyřice.
Interiéru používáme:
Dřevo: prkna, palubky, laťovky (vnitřní korpusy kuchyně a skříní), spárovky, parkety
Nátěry dřeva: dřevní oleje, vosky + přírodní pigmenty
Ochrana dřeva v interiéru – žádná, nebo soli bóru
Bavlněné závěsy a záclony
Koberce z vlny, juty, kokosu, kozích chlupů (Oschwald – vlna)
Postele - dřevěné s přírodními matracemi (např. futon; přírodní latex)
35. Avaloka – škola tradičních umění, Stodůlky
(Arch. Karel Doubner, Kodo Mádl, stavební biologie - David Eyer)
