1. VLIV PRSTENU MOCI NA GLUMA
Argumentace výběru tématu:
Vzhledem k tomu, že se domnívám, že mnou zvolené téma by mělo být takové, v jakém se
skutečně vyznám, seznala jsem, že nemohu dostatečně odborně hovořit o ničem ze svého
dosavadního vysokoškolského studia, jelikož s jedinou výjimkou nebyly mé znalosti dosud prověřeny.
Za téma své práce jsem zvolila vliv Prstenu moci na Gluma(z universa Středozemě), jelikož
sice v událostech ve Středozemi hraje zásadní roli, nicméně informace o něm jsou spíše druhotné.
Mým původním záměrem bylo popsat Prsteny a jejich vliv obecněji, nicméně poté, co jsem
zjistila, že žádaný rozsah je 5 000 znaků, nikoli slov, musela jsem téma zásadně zúžit.
Částečně navzdory výše uvedenému lze tvrdit, že i toto téma zapadá do kontextu mého
studia, neboť bude-li mi to umožněno, hodlám si zapsat předmět CJBC515 Fantastická literatura.
Anotace:
Text pojednává o Jednom prstenu, nejmocnějším artefaktu ve Středozemi a o jeho vlivu na
stvoření nazývané Glum, ve které se právě vlivem Prstenu změnil obyčejný hobit.
Autorka, jež se již více než deset let relativně intenzivně zajímá o Středozem a další
fantastické světy, se snaží popsat Gluma jako oběť okolností, které nemohl ovlivnit a ukázat jej
z perspektivy duševně narušeného jedince.
Klíčová slova:
Tolkien, Pán prstenů, fantastika, Prsten moci, Glum, schizofrenie
1 Prsten
Jeden prsten, nazývaný také Vládnoucí, ukoval Sauron v utajení v ohních hory Orodruiny (Hory
osudu, Amon Amarth) zhruba v roce 1600 Druhého věku. Do tohoto prstenu vložil velkou část své
síly, proto mohl – s Prstenem na ruce - „vnímat všechno, co se stalo s pomocí menších prstenů, a
mohl vidět a ovládat samotné myšlenky těch, kteří je nosili“1.
Na první pohled je prsten obyčejný, hladký kroužek zlata. Po zahřátí se na něm však objeví nápis
„Ash nazg durbatulûk, ash nazg gimbatul, ash nazg thrakatulûk agh burzum-ishi krimpatul.“2
Jedná se o úryvek z veršů o prstenech „Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže, Jeden
všechny přivede, do temnoty sváže“3. Prsten nejen ovládá ostatní prsteny, ovládá i svého nositele,
který se na něm stává závislejším, čím déle jej opatruje u sebe.
1
TOLKIEN, J. Silmarillion. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003, s. 261. ISBN 80-204-1077-5.
2
TOLKIEN, J. Pán prstenů: Společenstvo prstenu. Vyd. 2. Praha: Mladá fronta, 2002, s. 240. ISBN 80-204-0362-0.

2. Vládnoucí prsten není možno zničit jinak, než jej roztavit buď v dračím ohni, nebo jej svrhnout do
plamenů Orodruiny.
2 Glum
Prsten v šedesátých letech 25. století Třetího věku nalezl hobit Déagol, kterého však posléze zabil
jeho příbuzný, Sméagol.
Déagol při rybolovu spadl do vody a na dně spatřil cosi blýskavého – uchopil to tedy, a když se
mu povedlo vyplavat, seznal, že se jedná o jednoduchý, avšak velice krásný prsten. Když tento nález
spatřil Sméagol, zatoužil po něm a začal se ho dožadovat jako dárku, neboť ten den měl narozeniny.
Poté, co mu Déagol odmítl prsten vydat, vrhl se na něj a zardousil ho. Poté dovedně ukryl tělo,
nasadil si prsten a vrátil se domů, kde zjistil, že ho nikdo nevidí. Když zjistil, že jej prsten zneviditelní,
začal jej zneužívat ke krádežím a různým zlomyslnostem, což vyústilo ve skutečnost, že ho neměl
nikdo rád ani v jeho viditelném stavu. Odcizil se tedy svým příbuzným, začal trpět samomluvou a
vydávat jakési kloktání znějící jako glum (gollum), pročež ho jeho rodina vyhnala.
Po vyhnání se potuloval krajem a živil se syrovými rybami, které lovil, sám jsa neviditelný.
Postupem času seznal, že nenávidí světlo, a podél bystřiny došel do jeskyně Mlžných hor, kde de
facto zmizel z povrchu zemského. V temnotě Mlžných hor žil o samotě, jen s Prstenem, kterému říkal
můj milášku, povídal si s ním a živil se rybami, případně skřety.
Glum, jak byl Sméagol zván kvůli svému klokotání, se vyjma vraždění nesetkal s živým tvorem,
dokud do jeho jeskyňky nezabloudil Bilbo Pytlík na své výpravě s trpaslíky k Osamělé hoře.Tato
skutečnost ovlivnila zásadním způsobem další dění ve Středozemi, neboť Bilbo při svém pádu do
temnoty narazil na Prsten, sebral ho a netuše, oč se jedná, umožnil Prstenu přiblížit se svému pánu.
3 Vliv Prstenu
Glumovu mysl Prsten ovlivnil již při prvním setkání, jinak nelze vysvětlit, že by svého přítele ihned
zavraždil. Zprvu vcelku neškodný hobit byl ovládán stále temnějšími myšlenkami. Z dnešního hlediska
by jeho stav bylo možné popsat jako schizofrenii. Glum mluví s Prstenem a k Prstenu, obává se ztráty
svého miláčka.
Jakkoli je Glum na první pohled záporná postava, nelze ho tak popsat. Nejpřesněji jej lze
definovat jakožto postavu tragickou. Okolnostmi, které sám nemohl dost dobře ovlivnit, se stal
vyvrhelem společnosti, opovrhovaným parazitem na životě. Prsten z něj dělá naprostou trosku,
přízrak, který nemá proč žít, nežije, jen přežívá, ničí vše kolem sebe a mumlá si.
3
TOLKIEN, J. Pán prstenů: Společenstvo prstenu. Vyd. 2. Praha: Mladá fronta, 2002, s. 56. ISBN 80-204-0362-0.

3. Prsten je tedy jakýmsi spouštěčem duševní poruchy, iniciátorem naprostého úpadku osobnosti,
který nelze v realitě Pána prstenů zastavit. Glum přestává řádně vnímat okolní realitu, dokáže žít jen
ve tmě, kde nelze plně vnímat své okolí, zavírá se do svého fantaskního světa, kde je jen on, ryby a
jeho miláček, dáreček, jeho prstýnek. Jeho jediný smysl života, hnací motor jeho existence. Když
Prsten ztratí, nedokáže žít jako předtím, vydává se na cestu předurčenou k neúspěchu, neboť se snaží
nalézt nepolapitelné. Je na tom ještě hůř, než člověk, který nezná smysl svého života a jen tak
vegetuje, je na tom dokonce hůře než člověk, který ztratil, pro co žít. Glum se nemůže osvobodit ani
spácháním sebevraždy, neboť si bolestně uvědomuje, že jeho miláček na něj čeká, volá ho, ale on ho
za žádnou cenu nedokáže dosáhnout.
Na celém světě nemá jediného přítele, kromě Prstenu, i když je zajat – ať už služebníky Saurona či
Aragornem – a vyslýchán, nemluví ani tolik ke svým věznitelům, jako k Prstenu. Sice ví, že jeho
miláček se k němu nikdy nevrátí, tuší, že to on jej opustil, jenže se stále drží naděje, že ho na okamžik
spatří, že se ho dotkne a zase nebude nikdo, než jen oni dva, Glum a jeho pán.
Od objevení prstenu je jeho život utrpením, nejdříve ho opustí jeho vlastní zdravý rozum, pak
jeho rodina a přátelé a poté, co se naučí žít ve své nové situaci, přichází Bilbo, aby mu Prsten sebral.
Glum, maje silnou závislost na Prstenu, trpí silnými abstinenčními příznaky, jeho již tak dost špatný
mentální stav se dále zhoršuje a po prodělaném mučení, které nutně muselo přispět ke zhoršení jeho
už tak zlého fyzického stavu, přišla ona nejtěžší zkouška, kdy nemůže Prstenu dosáhnout, ani když je
v jeho naprosté blízkosti.
V okamžiku, kdy Glum konečně dosáhne Prstenu, který ukousne spolu s Frodovým prstem, je
vstrčen do Orodruiny, do plamenů sopky. Umíral tedy ve dvojí agonii, nemohl si užít už ani okamžik,
kdy by se potěšil nově nabytým vlastnictvím Prstenu – tedy v mukách psychických. Musel velice trpět
i fyzicky – jakkoli bolestivé je umírat v plamenech, Glum špatně snášel i svit slunce, vyšplhat na vrchol
sopky pro něj tudíž muselo znamenat naprosto nepředstavitelná muka, asi jako kdyby silný
arachnofobik hladil sklípkana, který by mu lezl po ruce.

4. Graf úpadku Glumova rozumu v závislosti na čase od doby získání Prstenu

5. Zdroje:
DAY, David. Průvodce světem J.R.R. Tolkiena. 2., opr. a dopl. vyd. Překlad Stanislava Pošustová-
Menšíková. Litomyšl: Paseka, 2003, 271 s. ISBN 80-718-5540-5.
důvody: stručné, přehledné, pravdivé, dobře hodnocené, doma
TOLKIEN, J. Pán prstenů: Společenstvo prstenu. Vyd. 2. Praha: Mladá fronta, 2002. ISBN 80-204-0362-
0.
důvody: nulová chybovost, literární hodnota, zajímavé informace, snadno pochopitelné, dostupné
TOLKIEN, J. Pán prstenů: Dvě věže. Vyd. 2. Praha: Mladá fronta, 2002. ISBN 80-204-0372-8.
důvody: nulová chybovost, literární hodnota, zajímavé informace, snadno pochopitelné, dostupné
TOLKIEN, J. Pán prstenů: Návrat krále. Vyd. 2. Praha: Mladá fronta, 2002. ISBN 80-204-0372-8
důvody: nulová chybovost, literární hodnota, zajímavé informace, snadno pochopitelné, dostupné
TOLKIEN, J. Hobit, aneb, Cesta tam a zase zpátky. Vyd. 4. Překlad František Vrba. Ilustrace Alan Lee.
Praha: Mladá fronta, 2002, 242 s., *26+ s. obr. příl. ISBN 80-204-0983-1.
důvody: nulová chybovost, literární hodnota, zajímavé informace, snadno pochopitelné, dostupné
TOLKIEN, J. Silmarillion. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 2003. ISBN 80-204-1077-5.
důvody: nulová chybovost, literární hodnota, zajímavé informace, snadno pochopitelné, dostupné
CAHALAN, Susannah. Brain on Fire. Psychology Today. 2012, roč. 45, č. 6, s. 70-75. ISSN 00333107.
Dostupné z: http://content.epnet.com/ContentServer.asp?T=P& P=AN& K=82735676&
EbscoContent=dGJyMNHr7ESeqa44wtvhOLCmr0qep7FSr6m4S7KWxWXS&
ContentCustomer=dGJyMPGuskuvrrVQuePfgeyx%2BEu3q64A& D=bth
důvody: zajímavě podaný životní osud, nemoc protagonistky až na závěr podobná Glumovu životu,
chtěli jste po mně odborný článek, časopis pojednává o psychice, fascinují mne poruchy lidské psyché
The Hunt for Gollum: Full movie. In: The Hunt for Gollum [online]. 2009 [cit. 2012-12-30+. Dostupné z:
http://www.thehuntforgollum.com/player_film-hd.htm
důvody: filmaři-fanoušci mají víc rozumu než filmaři-profesionálové, film – stejně jako má práce –
pojednává o Glumovi, na rozdíl od filmů Petera Jacksona, tenhle film respektuje knihu, obsahuje
Gandalfa, který má vždycky pravdu, glum