21. 22. Florencie, Palazzo Pitti, malířská výzdoba

1. Palazzo Pitti• Po 1458 stavba, Alberti (?)
• 1549 – 1550 projektoval zahrady Niccoló Tribolo (zemřel 1550)
• 1550 koupeno Eleanorou z Toleda (manželka Cosima I. de´Medici)
• 1560 – 1568 je rezidence zvětšována – pověřen Bartolomeo Ammanati
• 1565 vybuduje Vasari Coridoro Vasariano spojující Pitti s Signorií
• 1618 dostavěny dvě boční křídla
• Malířská výzdoba probíhala za Ferdinando II. de´Medici (od cca 1620´s – 1700) a
podíleli se:
- Giovanni da San Giovanni 1635-36
- Cecco Bravo [Čeko Brávo] 1636- Sala degli Argenti
- Ottavio Vannini
- Francesco Furini
- Pietro Berrettini da Cortona 1637, 1640 -
- Ciro Ferri (dodělával po Cortonovi)
- Michele Colonna a Agostino Mitelli 1639-41
• Většina ideových návrhů byla od knihovníka Medici
Francesca Rondinelliho

2. Giusto Utens
luneta, 1599

3. Palazzo Uffizi
Vybudováno, Vasari 1560 – 1565
Výzdoba Allori
Palazzo Signori / Vecchio
Výzdoba Agnolo Bronzino 1540-1545
Vasari 1556 – 1570
Palazzo Pitti
Koupeno, Eleanora z Toleda 1550
Přestavěno Bartolomeo Ammanati 1560 – 1568
Malířská výzdoba 1620´s - 1700
Coridor Vasariano / Vasariho Koridor (1565)

5. SALA TERENO
Sala degli Argenti

6. Sala degli Argenti
• Jedná se o reprezentativní místnost v přízemí spojující vévodovy místnosti s
místnostmi vévodkyně
• Podnětem k výmalbě byl sňatek 1634 Ferdinanda II. s Vitorií della Rovere
• Francesca Rondinelliho (knihovník Medici) navrhl jako znalý člověk celkovou
koncepci výzdoby
• Začal malovat Giovanni da San Giovani známí jako Giovanni Mannozzi 1635-1636
(kdy umírá); za rok kdy na tom pracoval vymaloval jednu stěnu a strop, potom
umírá.
• V sálu se konaly bankety a slavnosti – proto iluzivně otevřené loggie, iluzivní
sloupy nesou klenbu – sál působí lehce a vzdušně
• Celková konceptem je oslava rodu Medici prostřednictvím osoby Lorenza
Magnifico
Giovanni da San Giovani
také známí jako
Giovanni Mannozzi
(krypto auto portrét)

7. GIOVANNI DA SAN
GIOVANNI
Strop
c. 1637
Fresco
Palazzo Pitti, Florence

9. Alegorie sňatku velkovévody Ferdinanda II. s Vitorií della Rovere
Cloto
Nejmladší ze tří osudů – přede nit
a rozhoduje o osudu
Vittoria della Rovere
poslední zelená větvička na uschlém dumu (quercus robur – dub lesní; robur – síla, dub)
Atropo
Nejstarší - Stříhá nit osudu a
ukončuje život
Lachesis
navinuje nit osudu a určuje délku
života jedince

10. 1. Stěna vyfreskovaná od Giovanniho da San Giovanniho

11. Stařec (- čas) – požírá řecké knihy a v tom mu pomáhají satyrové (-
barbarské národy, které napomohly k zániku řecké antické kultury)
Múzy, které byly vyhnány z Parnasu (– vyhnání moudrosti / mudrců z
Konstantinopole po dobití Turky 1452), vepředu vpravo Homér jak chce
vkročit do místnosti, a v pozadí Parnas obléhán satyry, kteří se chovají
jako opice.

12. Dva předchozí výjevy vrcholí třetím, kde Giovanni využívá portálu, na
který umísti alegorii Toskánska (Florencie / Toskánu) – ta je obklopená
svými symboly jako je leva a jiné.
Za ruku ji drží alegorie Cnost / [Virtů] (okřídlená s vavřínovým věncem),
která jí ukazuje přicházející zubožené umělce a mudrce a Toskánsko
(Lorenzo Medici) je přijímá s otevřenou náručí.

13. Po roce 1636
Po smrti Giovanna se dokončení ujal Cecco Bravo [Čeko Brávo], který chtěl fresky
Giovanna da San Giovanna zničit a začít znovu – po svém.
Byl zaražen umělcem Jacopo da Empoli, který prosadil, že sál dokončí mladší
generace umělců, kteří naváží na Giovanna da San Giovanna a jeho vzniklé dílo.
Dílo dokončovali
Cecco Bravo
Ottavio Vannini
Francesco Furini

14. 2. Stěna CECCO BRAVO
View of the south wall
1638-42
Fresco
Palazzo Pitti, Florence

15. Výjev vlevo – zachycuje Lorenza
Magnifico sedícího na trůnu jak
se uklání zdvořile před
zastupem múz (symbol jeho
respektu k umění – jako
mecenáš je vítá ve svém
velkovévodství).
Za múzami je Apollon v roli
průvodce múz – tedy „Apollón
Musagetos“ (múzy vedoucí)
Malý putto po jeho levici nese v
ruce prsten s černým
diamantem a tři pírka různých
barev – osobní znak Lorenza
M.M.

16. Výjev vpravo – opět Lorenzo v červeném jak komunikuje s personifikací
Obezřetnosti (zrcadlo a hadovitá ryba remora) – jako oslava jeho cnosti,
kterou disponuje a díky které přináší Toskánsku mír; s tím koresponduje
také postava vlevo od dveří, která si sundává zbroj a chrám boha Jána v
pozadí, který má zavřené dveře.

17. 3 stěna – Ottavio Vannini

18. Ústředním motivem je soukromá umělecká akademie provozovaná Lorenzem Medici v
zahradách jeho paláce. Zobrazena celá řada umělců pracujících pro Lorenza

19. Giuliano da Sangallo Michelangelo Buonarroti
Villa Medici Poggio a Caiano

20. Levá strana – hojnost a obezřetnost
(se zrcadlem)

21. Pravá strana – Lorenzo komunikuje s vírou – která ukazuje k nebi
odkud přichází světlo, jako světlo moudrosti

22. 4. Stěna Francesco Furini
Giovanni da San Giovani
(krypto auto portrét)

23. Levá stěna
• v pozadí florentská villa careggi, centrum platoské akademie, kterou
vedl Marsilio Ficino, za Cosima de´Medici
• Lorenzo vepředu (rudý šat) před sochou Platóna a komunikuje s nahou
dívkou – persona. filozofie (je nahá = chudá)
• Žena vlevo v bílém je prs. kontemplace
• žena zcela vlevo s bičem za zády je rozum
• Žena zcela vpravo je poesie (vavřínový věnec, knihy)

24. Pravá stěna
• Je to alegorie Lorenzovi smrti.
• Jsou zde jako hlavní postavy 3 sudičky (Cloto, Lachesis, Atropo)
• Lidské životy jsou zde jako zlaté mince, které jsou vhazovány tmavou
postavou v předním plánu do řeky Léthé (řeky zapomnění)
• Historie personifikovaná labuť potom vytahuje některé mince z řeky
zapomnění (aby nebyly zapomenuty) – drží v zobáku Lorenzův život, který
neskončil v zapomnění.
• V horním výjevu je strom – vavřín (Lorenzo zn. Vavřinec), který zalévá
nesmrtelnost a asistuje jí sláva

25. Giovanni
VanniniBravo Furini
Souhrn:

26. Vannini
Furini
Bravo
Giovanni

27. Pietro Berrettini da Cortona
• Toskánský malíř a architekt, ale celý život svázán s Římem
• V Římě pracoval pro Mafea Barberiniho (pap. Urban VIII.)
• Proslul realizacemi jako – Santi Luca e Martina
- Santa Maria della Pace (50. léta)
- fresky v Palazzo Barberini (1633-1639)
• 1637 Do Florencie poprvé přijel na přání Ferdinanda II. (1636 zemřel Giovanni di San Giovanni
a Ferdinand hledá nového umělce). Ve Florencii byl jen krátce a v Palazzo Pitti realizoval
pouze dvě fresky v Sala della Stufa. Potom se vrátil do Říma dokončit výzdobu Palazzo
Barberini)
• 1640-1647 přijíždí znovu do Florencie a zůstává 7 let aby vyzdobil sály v Piano Nobile Palazzo
Pitti

28. Sala della Stufa

29. • Stufa – kamna
• Zobrazeny 4 lidské věky popisované v úvodu Ovidia (proměny) a u
Hésiodos (Erga kai hemerai / práce a dny)
• Dvě fresky udělal jako ukázku v roce 1637, poté odjel a zbytek
dokončil v roce 1640

30. ZLATÝ VĚK 1637
• Lidstvo nemuselo nic dělat, nemuselo pracovat a všeho byla hojnost
• Zakomponované symboly – lev (Toskansko / Florencie), dubový strom
(quercus robur – dub lesní; robur – síla, dub) = narážka na sňatek
Ferdinanda II. s Vittorií della Rovere
• Zakomponovaný sňatek do zlatého věku lidstva (který se sice udál na
začátku stvoření světa)
Ovidus Metamorphoses, Čtvero věku – Zlatý věk
„Nejprve vzešel věk zlatý, kdy bez zákonů a soudců
člověk od sebe sám si správně a poctivě vedl.
Nebylo před trestem strachu, ni na deskách kovových vryté
nečetly se výstrahy přísné a nebál se výroků soudních
o milost prosící dav: byl bez soudce bezpečen každý. [...]
Srázný hluboký příkop až dosud nesvíral města,
lidé neznali dosud ni polnic ni točivých rohů,
nebylo přilbic ni mečů a lidstvo neznalo válek,
bezstarostně a klidně čas všechen trávilo v míru.
Sama i země netknutá rádlem a nevzdělávaná,
od pluhů neporaněná, vše dávala z vlastní vůle.
Člověk se spokojil jídlem, jež bez jeho úsilí rostlo [...]
Věčné trvalo jaro a mírný západní větřík
ovíval vlahými vánky ty bez semene vyrostlé květy.
Brzy i plodiny nesla zem doposud nezorávaná,
pole, ač nepřeorané se bělalo těžkými klasy.
Tady potoky mléka, tam potoky nektaru tekly,
z věčně zelených dubů med žlutavý po kapkách kanul.“

32. STŘÍBRNÝ VĚK 1637
• Lidstvo muselo začít pracovat, ale stále bylo všeho dostatek
• Zobrazeny atributy různých lidských prací a činností
„Jakmile v podsvětí tmavé byl Saturnus od syna svržen,
nad světem Iuppiter vládl, a stříbrné potomstvo vzešlo,
horší sice než zlaté, však cennější plavého kovu.
Dřívější trvalé jaro hned Iuppiter zmenšil a zkrátil,
na čtyři období rok pak rozdělil: na krátké jaro,
na parné léto a nestálý podzim a mrazivou zimu.
Tehdy poprvé vzduch se rozžhavil, vyprahlým žárem
sálal a ve výši uvízl led, jenž utuhnul větrem.
Tehdy poprvé v obydlí vešli: jim obydlím byla
jeskyně, křoviny husté a proutí svázané lýkem.
Tehdy do dlouhých brázd si poprvé zaseli zrna
obilná; mladičký býk pak zabučel pod tíhou jařma.“

33. STŘÍBRNÝ VĚK 1637
• Lidstvo muselo začít pracovat, ale stále bylo všeho dostatek
• Zobrazeny atributy různých lidských prací a činností

34. STŘÍBRNÝ VĚK 1637
• Lidstvo muselo začít pracovat, ale stále bylo všeho dostatek
• Zobrazeny atributy různých lidských prací a činností

35. STŘÍBRNÝ VĚK 1637
• Lidstvo muselo začít pracovat, ale stále bylo všeho dostatek
• Zobrazeny atributy různých lidských prací a činností

36. Následně odjel do Říma, aby dokončil Palazzo Barberini
pro pap. Urbana VIII. (Mafea Barberiniho), který
dokončil 1639.
Vrátil se až roku 1640, aby zde pokračoval.

37. BRONZOVÝ VĚK 1640
„Třetí po tomto věku věk nastoupil, bronzové plémě,
krutější povahou svou a náchylný ke strašným zbraním,
zločinný nebyl však; posléz věk z tvrdého železa nastal.“

38. ŽELEZNÝ VĚK 1640
• Lidstvo muselo začít pracovat, ale stále bylo všeho dostatek
• Zobrazeny atributy různých lidských prací a činností
„Do věku z horšího kovu hned pronikl všeliký zločin,
zmizel veškeren stud a pravda a poctivost všecka,
na jejich místo šla lest a přetvářka, úklad a podvod,
přišlo násilí hrubé a po jmění zločinná touha.
Plavec svěřoval větrům, ač doposud dobře je neznal,
plachty – a lodní kýly jež na horách vysokých dlouho
strměly, v neznámých proudech se stávaly tančící hříčkou.
Půdu, všem společnou dříve, jak vzduch byl a sluneční
světlo,
měřič přeopatrný už vymezil hranici dlouhou.
Ne však obilí jen a povinné pokrmy člověk
od země bohaté žádal – i do nitra země se vniklo:
bohatství kovů, jež k špatnostem svádí, teď dolují lidé,
kovů, jež ukryla země až do hloubky k podsvětním Stínům.
Již je tu železo zhoubné a železa zhoubnější zlo,
kruté vzcházejí války, jež bojují obojím kovem.
Ruce plničké krve již mávají řinčící zbraní.
Žije se z loupeže jen ; tchán před zetěm, před hostitelem
není bezpečný host; i bratrská láska je vzácná;
manželce hrozí muž a ona zas manželi zhoubou,
Ukrutné macechy mísí své smrtelné jedy a syn se
předčasně pídí, co roků má otec mu na živu zůstat.
Po zbožnosti se šlape a panenská bohyně Diké
poslední z nebešťanů zem opouští, prosáklou krví.

39. Potom začal s výzdobou „sálů planet“
• Měl dělat sály A,B,C,D, E a G – tzv. sály planet – sály určené
jako audienční a před sály pro přijetí hostů (– to celé
koresponduje s tradicí uspořádání sálů v palácích, v této
době).
• Vše nestihl a určil umělce Ciro Ferriho, aby podle jeho návrhů
dodělal co nestihl Da Cortona sám.
• Jednalo se především o strop v sálu B a celý sál E.
• Celý program navazuje myšlenkově na Vasariho výzdobu sálů
v Palazzo Vecchio – tedy oslava vlastního rodu pomocí
glorifikace předků.
• Palác byl hojně navštěvován a výzdoba kopírována – celý
systém je přesně okopírován v pražském paláci Troja.
• Štuk slouží pro interakci se samotnou freskou – přelívá se do
ní, namísto toho, aby fresku vymezoval – tento jev můžeme
pozorovat jak graduje ze sálu do sálu. Proto Cortona
navrhoval nejen fresky, ale také štuk.
• Sály obsahují alegorie vládce jako průběh jeho života –
vodícím prvkem a průvodcem je postava Herkula – jako
bytost s lidskou podstatou, která se díky svým kladným činům
dostala k bohům.

40. A) Sala di Venere (Venuše)
Sál jako předsíň – pro „veřejnost“ čekající na audienci.
Tímto sálem začal (1641-1642)
Zobrazen mladá vládce unášen Minervou (Palas Athenou)
jakožto moudrosti směrem od Venuše (smilnost, láska,
krása) a jejího syna Amora, který drží unášeného za
přehoz.
Je unášen směrem k Herkulovi, jakožto vzoru vladařů –
vzoru cnosti a odvahy.

41. B) Sala di Apollo
Apollon vede mladého jinocha ke
zodpovědnosti – tím, že mu jako vzor
ukazuje Herkula, který nese tíhu světa
(nebeský glob) .
Okolo potom patrně atributy živlů.

42. C) Sala di Marte (Mars)
Čekací sál pro velvislance. Líčí hrdiny
vítězícího na moři a Alegorii míru
Uprostřed je erb Medici vedle něj je
Mars s bleskem (asi na začátku války) a
pod ním scény námořních i pozemních
bitev

43. D) Sala di Giove (Iuppiter)
Funkce: Trůní sál - Iuppiter
korunuje vítězného hrdiny

44. Ciro Ferri

45. E) Sala di Saturno
První privátní místnost

46. Kvadratury
1637 – 1641
Angelo Michele COLONNA a Agostino MITELLI
• Figuralisté a žáci Curtiho – dva nej umělci kvadratur vůbec.
• Colonna a Curti byli velice blízcí spolupracovníci.
• Pap. Alessandro Ludovosi (Řehoř XV) přivedl do Říma boloňské
umělce včetně Curtiho. Dostal se také i mimo Řím
• Po roce 1632, kdy zemřel Curti vytvořili Colonna a Mitelli nerozlučný
umělecký duel a pracovali spolu až do smrti Mitelliho 1660
• Dostali za úkol vyzdobit 3 sály (soukromý, veřejný, předsálí) a každý
stihly za jeden rok 1639, 1640, 1641

47. Pietro da Cortona než přišel do Pitti dělal v roce (1633 – 1639) fresky v Palazzo Barberini v Římě a byl vyhlášený, i
přesto si pozval Ferdinando II. de´Medici ještě Colonnu (patrně proto ře Da Cortona se nemohl upsat na takovou
dobu

48. Villa Corsini (Medici) v Mezzomonte
Francesco Albani a Angelo Michele Colonna
Zde se poprvé setkal Ferdinando II. de´Medici s
Colonnou a pozval si ho do Pitti