1. Argumentace:
O krizovou intervenci a o krizi v životě člověka se zajímám delší dobu, konkrétně o člověka
se suicidálními tendencemi.
Anotace:
Práce se zabývá krizí, která v životě člověka znamená různé změny. Popisuje příčiny vzniku
krize z pohledu Thoma. V další části je popisována Baldwinova typologie krize.
Klíčová slova: krize, vnitřní krize, vnější krize, Baldwinova typologie
Krize v životě člověka
1 Krize
Slovo krize je v dnešní době velmi používané. Když se zadá toto slovo do vyhledávače
(Google, 2012), objeví se během necelé sekundy přes 21 milionů výsledků hledání. K získání
základního povědomí o krizi nás může informovat i článek v Psychologii Dnes od Jakuba
Hučína uveden na jeho stránkách. Článek nese nadpis Jak prožíváme psychickou krizi a má
podtitul Psychická odolnost někdy nestačí, propadneme se do psychické krize a bojíme se,
jestli jsme se nezbláznili (Hučín, 2012).
1. 1 Příčiny krize
Thom rozlišuje vnější a vnitřní příčiny krize (Vodáčková, 2002 srov. Špatenková, 2004a):
- mezi vnější urychlovače (precipitory) krize označuje fyzik René Thom
tři aspekty – ztrátu objektu (např. smrt, rozchod, přerušení vazby na
dřívější zdroj pomoci, zradu, zklamání, …), změnu (zdravotního stavu,
rodinného stavu nebo stavu pracovního, atmosférické změny, změna
letního a zimního času apod.) a volbu mezi dvěma stejnými kvalitami (lze
vysvětlit na příkladu Buridanova osla, který má stejně daleko ke dvěma
stejným kupkám sena).
1

2. - v případě vnitřních příčin Thom uvádí, že krize nastává v neschopnosti
zvládnout jednotlivé vývojové úkoly.
1. 2 Typologie krize – Baldwinova typologie
Jako nejvhodnější typologii pro tuto bakalářskou práci jsem vybrala typologii podle
Baldwina. Patří mezi nejčastěji zmiňované typologie krizí. Během postupu od první třídy po
šestou se krize stává závažnější a zdroj stresu přechází od vnějšího k vnitřnímu. (Vodáčková,
2002)
1. Situační krize
Situační krize je vyvolaná převážně vnějšími precipitory (volba, změna, ztráta). V jedinci je
často vyvoláván pocit tísně. (Špatenková, 2004a) „Závažnost krize je určena subjektivním
nazíráním situace a dostupností vyvažujících faktorů.“ (Vodáčková, 2002, s. 34)
2. Krize z očekávaných životních změn (tranzitorní krize)
Každý člověk se během života musí utkat s řadou přirozených překážek. Ty jsou dány
vývojem. Tyto předvídatelné změny růstu a zrání jsou spojeny vždy s určitým časovým
obdobím. E. H. Erikson sestavil osm kategorií jednotlivých vývojových stádií jedince, dobře
v nich vysvětluje podstatu tranzitorní krize. (Matoušek, 2003)
3. Krize pramenící z náhlého traumatizujícího stresoru
2

3. Zdárný průběh krizí závisí na kognitivním zpracování, osobnostních a environmentálních
předpokladech (sem patří i charakteristika funkčnosti či dysfunkčnosti rodinného prostředí).
Důležitá je též sociální podpora. Tu by měl jedinec dostávat převážně od rodinných
příslušníků, přátel či od pomáhajících organizací a oborníků. (Mlčák, 2005)
4. Krize zrání, vývojové
Své místo nachází vývojová krize tam, kde zdárně neproběhla krize tranzitorní. Podstatou
vývojové krize je reakce jedince a jeho rodiny na přirozené změny nebo vývojové úkoly. Díky
této fázi se člověk dostává do přirozeného běhu života. Dodatečně řeší ty situace, které
přeskočil či na jejich zvládnutí použil náhradní řešení, tím pádem dočasné. (Vodáčková,
2002)
Mezi zmíněné situace mohou patřit otázky sexuality, závislosti, moci či hodnotové konflikty.
(Špatenková, 2004a)
5. Krize pramenící z psychopatologie, respektive krize v kontextu
psychopatologie
Její základ je stejný jako v krizi zrání, a to v nevyřešených nebo provizorně řešených
vývojových úkolech. Kořeny ale pravděpodobně směřují do raných vývojových stádií vývoje.
(Matoušek, 2003)
Vše je navíc umocněno specifickou zranitelností jedince či nerovnováhou rodinného systému.
(Vodáčková, 2002)
„Nejčastěji se tento typ krize objevuje u neurotických lidí, hraničních osobností,
charakterových poruch a neorganických psychóz." (Špatenková, 2004a, s. 30)
6. Neodkladné krizové stavy
V těchto stavech již přestává být jedinec odpovědný za své činy. Krize je způsobena
psychiatrickými stavy. Zde se objevují sebevražedné představy nebo vražedné výhružky.
(Špatenková, 2004a)
Jedná se o: „… panickou úzkost, některé druhy disociativních stavů, např. ztrátu vědomí,
různé typy automatického a někdy dezorganizovaného chování, které nepodléhá volní
kontrole a klient si je později nepamatuje, a stavy spojené s extrémním psychickým vypětím.“
(Vodáčková, 2002, s. 38)
3

4. Závěr
Lidé často hovoří, že jsou v krizi. Většinou tím myslím, že je obklopuje něco, s čím se
nemohou vyrovnat. Krize v původním významu ale neznamená jen nepříjemnou záležitost,
ale i výzvu pro každého člověka. Proto bychom měli být vnímaví ke všem výzvám v životě a
naučit se je překonávat.
4

5. Použitá literatura
MATOUŠEK, Oldřich. Metody a řízení sociální práce. 1. vyd. Praha : Portál, 2003. 384
s.ISBN 80-7178-548-2
MLČÁK, Zdeněk. Emergentní psychologie a krizová intervence. 1. vyd. Ostrava : Ostravská
univerzita, Filozofická fakulta, 2005. 62.ISBN 80-7368-036-X
VODÁČKOVÁ, Daniela. Krizová intervence : [krize v životě člověka, formy krizové pomoci a
služeb]. 1. vyd. Praha : Portál, 2002. 543 s. ISBN 80-7178-696-9
ŠPATENKOVÁ, Naděžda. Krize : psychologický a sociologický fenomén. 1. vyd. Praha :
Grada, 2004a. 129 s. Psyché.ISBN 80-247-0888-4.
Google. Google [online]. [cit. 2013-01-02]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?q=krize&oq=krize&aqs=chrome.0.57j60l3j64j62.738&
sugexp=chrome,mod=10&sourceid=chrome&ie=UTF-8
HUČÍN, Jakub. Jak prožíváme krizi.Psychická odolnost někdy nestačí, propadneme se do
psychické krize a bojíme se, jestli jsme se nezbláznili. [online]. [cit. 2013-01-02]. Dostupné z:
http://jakub.hucin.cz/krize2.html
5