1. Regenerace a výživa hokejistů mladšího školního věku
Argumentace:
Toto téma jsem si vybral, protože lední hokej je sport, kterému se věnuji odmalička a zároveň studuji
Fakultu sportovních studií, obor Regenerace a výživa ve sportu. Po skončení hráčské kariéry bych
chtěl vystudovat trenérskou licenci nejvyšší kategorie a věnovat se hokeji jako trenér. Na základě toho
se domnívám, že proto, abych se mohl stát dobrým trenérem, potřebuji nejen praxi v ledním hokeji, ale
také musím být vzdělaný v oblastech regenerace a výživy, na které je v dnešní době kladen velký
důraz.
Regenerace
Regenerací rozumíme veškerou činnost, která vede k úplnému zotavení jak tělesných, tak duševních
procesů, jejichž rovnováha byla narušena a posunuta do určitého stupně únavy (Jansa, Dovalil, 2009).
Je trvalou a neoddělitelnou součástí naší existence a neustále se prolíná naší činností. Pro sportovce je
nezbytnou součástí tréninkového procesu. Vhodně zvolená regenerace umožňuje rychlejší obnovu
narušených procesů v organismu.
Regenerační procesy probíhají v našem organismu nezávisle bez vnější pomoci. Některé probíjíí již
v průběhu zátěže, jiné nastupují až po zátěži (Hošková a kol., 2010).
Regenerace je zaměřena na zdravé jedince s cílem urychlení zotavovacích procesů a plánovitě
likviduje akutní a chronickou únavu. Schopnost regenerace je geneticky podmíněna. Po vykonání
jakékoliv činnosti následuje únava, na kterou navazuje zotavení. Pro sportovce je důležité zkrátit dobu
regenerace do následného zotavení na co nejkratší časový úsek, aby byli opět schopni brzy podat
optimální výkon.
Dělení regenerace:
a) pasivní – veškerá činnost organismu během a po zátěži, kdy se vychýlená rovnováha fyziologických
funkcí vrací na úroveň výchozích hodnot. Vůlí ji neovlivníme a je řízena vegetativním nervovým
systémem. Základní formou pasivní regenerace je spánek a celkový odpočinek v klidu.
b) aktivní – veškeré vnější zásahy, procedury použité plánovitě a cíleně k urychlení celého pochodu
pasivní regenerace. Snižuje vznik úrazů a výskyt chronických poškození.
c) časná – součást každodenního režimu, prolíná tréninkovým procesem nebo na něj navazuje. Cílem
je rychlá likvidace akutní únavy.
d) pozdní – je součástí přechodného období a jedná se o celkovou psychickou i fyzickou regeneraci
aktivní formou odpočinku. Hlavním úkolem je udržení výkonnosti na určitém stupni, zotavení se
z předchozí celoroční fyzické činnosti a psychické relaxování.
Jestliže sportovec trénuje alespoň třikrát za týden nebo jeho tréninkové zatížení činí alespoň 12 hodin,
měl by promyšleně zařadit regeneraci do svého tréninkového plánu. U dětí je udávána hranice 10
hodin zatížení za týden (přednášky Regenerace pro RVS, 2012).

2. Únava
Únava je komplexem dějů, při kterých nastává snížená odpověď tkání buď na podněty stejné intenzity
nebo nutnosti užití větší intenzity podnětu při získání odpovědi stejné (přednášky Regenerace pro
RVS, 2012).
Dle Hoškové (2010) je únava stav snížené výkonnosti na základě předchozí fyzické nebo psychické
aktivity. Každá činnost vede k únavě a nutí ke snížení intenzity či úplnému přerušení prováděné
činnosti. Mezi základní příčiny únavy patří kritický pokles energetických rezerv a nahromadění
kyselých metabolitů.
fyzická psychická
Obrázek 1: Dělení únavy
a) fyziologická únava – cílem sportovního tréninku je zvýšení výkonnosti sportovce. Aby k tomu
mohlo dojít, musí nastat tzv. fyziologická únava, při níž probíhá fáze superkompenzace. Bohužel
někdy je únava tak velká, že nastupuje patologická únava, která někdy vede i k selhání regeneračních
mechanismů. Fyziologická únava je vždy akutní.
Mezi negativní změny, které u této únavy nastávají, patří omezení funkce svalů, poruchy koordinace,
narušení homeostázy a imunity, metabolické změny, snížená hormonální sekrece a aktivita enzymů,
zvýšení rizika pro úrazy.
Do pozitivních změn patří podnět pro rozvoj adaptačních mechanismů na základě superkompenzace.
b) patologická únava:
1) akutní – lehčí stupeň (přetížení, přepětí), jedná se o prohloubení příznaků fyziologické únavy.
Projevuje se slabostí, bolestí a točením hlavy, křečí ve svalech, pocitem sucha v ústech, pocením, atd.
- těžší stupeň (schvácení až smrt) se projevuje cyanózou sliznic, akrocyanózou, dušností, nehmatným
tepem, kolapsem z poklesu krevního tlaku, palpitací, změnou svalového tonu, atd.
2) chronická – chronická únava je vždy patologická. Lehčí stupeň se projeví poklesem výkonu,
snížením hmotnosti a obranyschopnosti, poruchou trávení a spánku, nechutenstvím a podrážděností.
Těžší stupeň (přetrénování) vzniká při dlouhodobém nerespektování regeneračních procesů
v organismu. Projevuje se trvalým poklesem výkonnosti, ztrátou zájmu o cvičení, nerozhodností,
depresí, změnou charakteru a např. atrofií svalových vláken.
Příčinami patologické únavy jsou nedostatečná příprava organismu a nedostatečné zotavení (málo
spánku, nevyužití regenerace), nedostatek vitaminů, nepoměr mezi intenzitou a dobou zatížení a
stereotypičnost (přednášky Regenerace pro RVS, 2012).

3. Výživa
1) složky potravin důležité pro výživu člověka:
Strava je složena z makroživin (hlavních živin) a mikroživin. Mezi makroživiny jsou řazeny
bílkoviny, sacharidy a tuky, do mikroživin patří vitaminy, minerální látky a stopové prvky. Důležitá je
také voda, která je přijímána s potravou nebo zvlášť. Hlavním energetickým zdrojem jsou živiny.
Nejvyšší energetickou hodnotu mají tuky (38 kJ/1 g), bílkoviny a sacharidy (17 kJ/1 g).
Výživa je významný faktor, který ovlivňuje růst a vývoj dítěte od narození až do dospělosti. Při jejím
nedostatku nebo nadbytku dochází k poruše metabolických procesů – k postižení růstu a vývoje
zdravotního stavu dítěte. Je třeba si uvědomit, že růst a vývoj dítěte je ovlivňován celou řadou živin a
jiných látek (Nevoral a kol., 2003).
Potřeba energie:
Rozdílnost energetických potřeb je závislá na věku, pohlaví, hmotnosti, výšce a zdravotním stavu
dítěte. Jelikož je mladší školní věk charakteristický pro vysokou fyzickou aktivitu, potřebuje dětský
organismus přijímat dostatečné množství energie. Energetická potřeba se s věkem dítěte stále zvyšuje.
Školák se mezi 6. – 12. rokem nachází v období pozvolného růstu. Jeho energetická potřeba činí
přibližně 8340 kJ, u sportujícího dítěte je tato potřeba ještě vyšší.
Anotace: Tento text pojednává o kategorii hokejistů
mladšího školního věku, seznamuje s jejich regenerací a výživou
Klíčová slova: lední hokej, mladší školní věk, fyziologie ledního hokeje,
sportovní trénink, regenerace, výživa, únava
Literatura:
1. JANSA, P., DOVALIL, J. a spoluautoři, Sportovní příprava, Praha: Q – art,
2009. 295 s. ISBN 978-80-903280-9-9
2. HOŠKOVÁ, B. a kolektiv, Masáž a regenerace ve sportu, Praha: Karolinum,
2010. 112 s. ISBN 978-80-246-1767-1
3. NEVORAL, J. a kolektiv, Výživa v dětském věku, Praha:
H&H Vyšehradská, s.r.o, 2003. 434 s. ISBN 80-86-022-93-5
4. přednášky Regenerace pro RVS, 2012
5. Správná výživa a pitný režim [online]. [cit 2012-03-29]. Dostupný na WWW:
http://www.hcsparta.cz/zobraz.asp?t=vyziva