1. Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Historický ústav
Pohanští Arabové – život, kultura a vliv okolních říší
Markéta Kohoutová

2. Anotace:
Text pojednává o dějinách Arabů v době, kdy byli ještě pohany. Autorka rozděluje Arabský
poloostrov do dvou oddělených částí. Popisuje odlišnosti jednotlivých oblastí a to v kontextu
náboženském, hospodářském i politickém. Zvláštní důraz je kladen na vliv okolních říší na
ranou arabskou společnost, především v oblasti architektury a umění. Cílem práce je vytvořit
stručný souhrn každodenního života Arabů a poukázat na „globalizaci“ v období starověku.
Klíčová slova:
Arabové, kultura, pohanství, dějiny, helenizace
Argumentace:
Toto téma jsem si vybrala, protože studuji historii a antické období je pro mě jedním
z nejzajímavějších. Zároveň považuji toto téma za málo prozkoumané a publikované, a proto
v dnešní společnosti převládá názor, že Arab rovná se muslim. Touto prací jsem chtěla
poukázat na to, že ne vždy tomu tak bylo a že i dnes se objevují v islámu předislámské a cizí
prvky. A zde jsme již u samotného názvu práce, který poukazuje na velkou provázanost kultur
již v období starověku

3. Úvod
Jak vypadal arabský svět před tím, než vystoupil se svým učením Mohamed? A jak se v tomto
světě a jeho kultuře odrážely vlivy okolních zemí, kde se nacházely mocné říše? Na tyto
otázky se pokusím odpovědět v seminární práci.
„Severní“ Arabové
Společenské uspořádání
Velkým problémem při zkoumání života Arabů, žijících v oblastech syropalestiny, je
nedostatek písemných památek. Tito beduíni totiž nikdy nevytvořili vlastní písmo. Právě díky
kočovnému způsobu života zde nevznikaly vyšší formy společenské organizace ani
náboženských představ a kultů.Rozhodujícím prvkem ve společenském zařazení byla
pokrevní příbuznost, což vedlo k vytvoření kmenových svazů, v jejichž čele stál šejch.
Postavení ženy bylo zcela odlišné od dnešních Arabek a žena mnohdy zastávala poměrně
významné postavení. Prvním významnějším státním útvarem severu bylo nabatejské
království, které mělo rozsáhlé kontakty s jihem Arabského poloostrova a s římskou říší. Po
pádu Nabatejců se rozvinulo nové království – Palmýra

4. Hospodářství
Hlavním zdrojem obživy beduínů byl chov skotu. Tyto produkty směňovali za výrobky
rostlinného původu s obyvateli oáz. S oázami byli beduíni spjati i nábožensky, protože kult
jednotlivého boha měl své „centrum“ v oáze.
Náboženství
Každý kmen vyznával své vlastní bohy, takže vyznávání určitého boha bylo i vyjádřením
příslušnosti ke kmeni. Božstva byla obsažena v přírodních silách a jejich sídly byly skály,
prameny atd. Součástí víry byli také démoniVelmi uctívanou byla bohyně al-Lát,
v helenizované době byla často ztotožňována s Minervou. Další bohyní byla al-Uzzá, jindy
též nazývána Jitřenka, jíž byly přinášeny i lidské oběti. Do panteonu se postupem času
zařadilo i mnoho cizích bohů, jako byl Du Šará, lokální bůh Petry.
„Jižní“ Arabové
Hospodářství
Zde se dostáváme do klimaticky příznivější krajiny, která umožnila větší rozvoj zemědělství.
Problémem bylo střídání období dešťů a období sucha. Řešení tohoto problému, tedy
budování nádrží, přehrad, cisteren a kanálů, donutilo obyvatele spolupracovat, což vedlo
k vytvoření státní organizace.
„Jižní“ Arabové byli také zdatní obchodníci, o čemž svědčí námořní kontakty s Indií nebo
vývoz produktů do severních oblastí.
Společenské uspořádání
Společnost se diferencovala podle vztahu k půdě. Centrem společnosti byl chrám a členové
kmene byli vnímáni jako děti boha. Tento vývoj umožnil vznik vyspělého státního zřízení. Již
po roce 1000 př.n.l vzniká království Má’in a později království sabejské, v jehož čele stál
král, kterému byl k dispozici poradní sbor. Vytváří se zde později i typ feudálního státu,
založený na správě jednotlivých oblastí různými osobami podřízených vladaři.
Větší systematičnost státního zřízení umožňovala i stavbu měst podle plánu. Tato města byla
většinou obehnána zdí a měla pravoúhlý půdorys. Vrcholem stavitelství jsou propracované
zavodňovací systémy, ty jsou tvořeny soustavami studní, cisteren a kanálů

5. Náboženství
Náboženské představy zde dosáhly velké vyspělosti. Kněží hráli ve společnosti velkou úlohu
a král býval často i nejvyšším knězem, případně mohl svou moc odvozovat od některého
z bohů. Chrámy byly také půdy a organizovaly společně se státem údržbu komunikací,
vodních děl apod. Arabové byli polytheisté, astrální kult se soustřeďoval na 3 nejvýraznější
nebeská tělesa – Slunce, Měsíc a Venuši.
Pod vlivem cizích kultur a náboženství
Vliv Egypta je v severních oblastech zvláště patrný v sochařství, kdy jsou králové
zobrazováni do půl těla nazí se zástěrkou kolem beder a rovněž rysy v obličeji jsou zobrazeny
egyptizujícím způsobem. V jižní Arábii plastiky odrážejí rovněž vlivy okolních států – ve
starším období sumerské vlivy, v mladším se setkáváme opět s helenizovaným uměním.
Židovství sice není expanzivním náboženstvím, jako je islám či křesťanství, ale to
neznamená, že by okolní svět neovlivňovalo. Dokladem je, že se v islámu dodnes dodržuje
nepožívání vepřového masa. Jako další příklad můžeme uvést nečistotu lidí a předmětů
poskvrněných krví.
Velké množství chrámů v severních oblastech je ovlivněno helenizací, ale i přesto zde
můžeme vysledovat původní arabský vliv a symboliku – hrobky připomínají domy, které se
dodnes stavějí v Jemenu, ale najdeme zde i typicky helénské sloupy, římské brány a štíty.
Zřejmě neznámějším příkladem helenizace je Petra, kde jsou hrobky vytesávány přímo do
skály. Toto místo bylo křižovatkou karavanních cest. Nejznámější stavbou Petry je
Klenotnice (el-Kasneh), na které se helenizace velmi podepsala a nabatejské prvky se zde
téměř nevyskytují. Hlavní důraz je typicky kladen na fasády, vnitřní prostory bývají
jednodušší.
O postupující helenizaci svědčí i ztotožňování původních arabských bohů s řeckými a později
i římskými bohy.
Závěr
Oblasti Blízkého východu jsou často vnímány jako tavící kotel, ve kterém se střetává mnoho
kultur západu i východu. Je patrné, že tento trend je již velice starý a setkáváme se s ním již
před počátkem našeho letopočtu. Příchody nových bohů, nových stavitelských trendů,
otevírání nových obchodních cest, utužení moci jiných center vede ke koloběhu přejímání
myšlenek a v dnešní době bychom mohli říci ke globalizaci.

6. Seznam použité literatury:
DION, Paul. The Aramaeans: Their Ancient History, Culture, Religion. Bulletin of the American
Schools of Oriental Research [online]. 2002, roč. 2002, č. 327, s. 55-61 [cit. 2012-12-10]. ISSN
0003097X. Dostupné z: http://search.proquest.com/docview/198720807?accountid=16531
• relevantní autor – odborník ve svém oboru
• rozsáhlý seznam související literatury – vhodné k dalšímu rozšíření práce
• poznámkový aparát
• úzce zaměřené – vhodné jako rozšiřující materiál
• aktuální – z roku 2002
NOVÁKOVÁ, Nea. Předislámští Arabové. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství,
1969, 48 s.
• autorka je uznávanou kapacitou ve svém oboru
• velmi přehledné – dělení do kapitol
• stručné – vhodné jako základní materiál pro práci
• čtivé a srozumitelné – výukový materiál, opět vhodné k základnímu seznámení se s tématem
•
ZBÍRAL, David. Náboženství předislámské Arábie. ZBÍRAL, David. David Zbíral: religionistika [online].
2002, březen 2002 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.david-zbiral.cz/Predislam.htm#_ftn34
• autor je odborníkem – religionista
• úzce nábožensky zaměřené – vhodné pro užší specifikaci seminární práce
• velké množství odkazů na odbornou litaraturu – vhodné k rozšíření práce
• přehlednost – dělení na jednotlivé kapitoly
• poznámkový aparát – do jisté míry záruka relevantnosti článku