1. ARGUMENTACE:
Bezdomovectví není termínem obecně neznámým a cizím. Domnívám
se ale, ţe pohled na bezdomovectví je velmi často poněkud zkreslen
tím, co vidíme a s čím se setkáváme na ulicích, a tím jak nám jej
prezentují média. Neuvědomujeme si, ţe problém přesahuje tuto
viditelnou rovinu a sahá dále.
Mě samotnou k zájmu o tuto problematiku přivedl aţ studijní
pobyt v Glasgow. Glasgow je největším městem Skotska a potýká se
s touto problematikou ve velké míře. Následně jsem se tedy rozhodla,
ţe tématem mé Oborové práce bude právě bezdomovectví. Text úkolu
je upravenou částí jedné z jejích kapitol. Název má evokovat šíři dané
problematiky.
ANOTACE:
Text pojednává o problému bezdomovectví jako o sociálním fenoménu,
který byl a je stále aktuální. Nejdříve se vyrovnává s definicí
bezdomovectví, přičemţ představuje různé přístupy, aby tak obsáhl
daný problém v celé jeho sloţitosti. Vyzdvihuje zejména sociální rovinu
dané problematiky. Po té se jiţ konkrétněji věnuje problematice
z hlediska evropského kontextu. Představuje organizace zabývající se
danou oblastí a snaţí se alespoň částečně o její statistické uchopení.
KLÍČOVÁ SLOVA:
Bezdomovectví, fenomén, definice, problematika, kontext, statistika

2. Bezdomovectví jako sociální fenomén
1. Boj o definici
Vyrovnat se s definicí termínu „bezdomovectví“ není jednoduché.
Zejména proto, ţe záleţí na úhlu pohledu, ze kterého se na problém
podíváme. Uţ samotná skutečnost, ţe bezdomovectví hodnotíme jako
problém, napovídá, ţe je zde dostatečný počet hodnotících, kteří
otázku bezdomovectví pojímají jako něco, co je nutné definovat a řešit
určitým způsobem. Bezdomovectví je sociálním fenoménem
s dlouhodobou tradicí sociologického šetření.
Doslovně je bezdomovectví definováno jako „bytí bez střechy nad
hlavou“.1 Takovýto přístup ale pohled na problém poněkud zlehčuje a
opomíjí důleţité otázky jako je nestabilita spojená s přechodným
bydlením a variabilita ţivotních zkušeností lidí, kteří jsou hodnoceni
jako bezdomovci.
Subjektivnější přístup2, v jehoţ centru stojí člověk, tvrdí, ţe
klíčovou roli při definování bezdomovectví hrají individuální zkušenosti
a jako člověk bez domova je tedy hodnocen ten, kdo nemá místo, které
by mohl nazývat svým domovem. Tento přístup se zdá být
nejrozumnějším, protoţe v sobě zahrnuje otázku bezdomovectví nejen
jako zjevného problému, se kterým se obvykle potýkáme na ulicích, ale
řeší také otázku bezdomovectví skrytého, které je před běţným zrakem
populace utajeno, a otázku bezdomovectví potenciálního.
Doslovná definice navozuje pocit, ţe bezdomovectví se týká pouze
materiální stránky ţivota člověka. To ale není jádrem problému.
Bezdomovectví úzce souvisí se sociálním vyloučením či sociální
nepřizpůsobivostí a tím tedy s určitou ztrátou sociálního kontaktu.
Toto sociální vyloučení tak musí být rozuměno jako vyloučení
důleţitého elementu sociálního ţivota, nejen jako vyloučení samo o
sobě. Právě tento fakt stěţuje moţnost začlenění bezdomovců zpět do
1
Srov. MALLET, SHELLEY: Moving Out, Moving On (Young people's pathways in and through homelessness).
Vyd. 1. London: Routledge, 2010. ISBN 1861341679, s. 12.
2
Srov. Tamtéž, s. 12.

3. normálního ţivota. To je podloţeno mimo jiné skutečností, ţe
bezdomovci, kteří ţijí sami, zůstávají v tomto stavu daleko delší dobu
(ne-li po celý ţivot), neţ rodiny.3 Zajisté zde hraje určitou roli sociální
podpora, které se rodinám dostává ve větší míře. Avšak důleţitým
faktorem je právě postrádání sociálního kontaktu a vyčleněnost, ztráta
zodpovědnosti za kohokoliv a cokoliv.
2. Evropský kontext
Bezdomovectví není statickým jevem, ale jevem dynamickým,
který je úzce spojen s měnícími se sociálními a ekonomickými
podmínkami v Evropě během pozdního dvacátého a současného
století. Statistické údaje o počtu bezdomovců v České republice
neexistují. Dostupné jsou pouze určité údaje z větších měst, kde
radnice provedly sčítání. Výsledkem je odborný odhad4, ţe v Praze bylo
roku 2004 aţ čtyři a půl tisíce bezdomovců a v Brně v roce 2006 aţ
patnáct set bezdomovců. Například vedení města Ostravy uvádí číslo
čtyři sta. Odborníci odhadují, ţe v celé republice by mohlo jít zhruba o
deset tisíc lidí. Určitým vodítkem jsou údaje Českého statistického
úřadu ze sčítání lidí, domů a bytů. Následující graf vizuálně postihuje
problematiku bezdomovectví jednotlivých krajů podle informací
českého statistického úřadu z roku 2011.5
3
Srov. PASSARO, Joanne: The unequal Homeless. London: Routedge, 1996. ISBN 0415909031, s. 29.
4
KUBALA, Ondřej. Sčítání lidu, domů a bytů: Výsledky sčítání bezdomovců. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český
statistický úřad [online]. 21. 9. 2013, 2. 1. 2013 [cit. 2013-01-03]. Dostupné z:
http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/vysledky_scitani_bezdomovcu
5
Tamtéž.

4. Počet lidí bez domova v jednotlivých krajích
3,000
2,500
2,000
1,500
1,000
Počet lidí bez domova v
500
jednotlivých krajích
0
Situace v Evropě je mapována poněkud lépe díky European
Federation of National Organisations working with the Homeless6
(FEANTSA), která ovšem také upozorňuje, ţe dosud není vypracovaná
ţádná oficiální statistika, která by mapovala bezdomovectví v Evropě.
Nesporné ovšem je, ţe počet bezdomovců v Evropě stoupá.
Hlavní věkové rozpětí lidí bez domova je 30 aţ 39 let. Tuto
věkovou skupiny zastupuje 55% bezdomovecké populace. Věková
skupina přesahující věk 60 let je zanedbatelná, coţ poukazuje na
brzkou úmrtnost lidí bez domova.
Ţeny tvoří v průměru pětinu či třetinu bezdomovců ve většině
zemí Evropské unie a jejich průměrný věk je obecně niţší neţ u muţů.
Výraznou skupinu zastupují svobodné či opuštěné matky prchající
před fyzickým nebo sexuálním násilím.
Zřetelné je spojení mezi rozpadem manţelství a bezdomovectvím.
Osamělost je důleţitým aspektem bezdomovectví. Ze záznamů
FEANTSA vyplývá, ţe 90% muţů a 60% ţen bez domova nemá
stávajícího partnera.
Deinstitucionalizace je dalším důleţitým elementem
6
FEANTSA: the European Federation of National Organisations Working with the Homeless. Feantsa [online].
2013 [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: http://www.feantsa.org/code/en/hp.asp

5. bezdomovectví. Špatné zdraví, ať fyzické či mentální, je nevyhnutelným
důsledkem bezdomovectví a FEANTSA také obdrţela četnou evidenci,
ţe špatné zdraví často bezdomovectví předchází. Uveďme alespoň
příklad z Anglie a Walesu, kde 30% aţ 50% z těch, kteří přespávají na
ulici, trpí opakujícími se mentálním poruchami, z nichţ někteří byli
předtím, neţ se stali regulérními bezdomovci, v psychiatrické léčebně
či vězení. Pro majoritní většinu lidí bez domova ale platí, ţe zdravotní
problémy teprve následují stav bezdomovectví.
Podíváme-li se tedy na otázku bezdomovectví v evropském
kontextu, je zřejmé, ţe je váţným problémem úzce se pojícím s otázkou
sociálního vyloučení, chudoby, nezaměstnanosti a odpovídající rolí
státu v pozdním dvacátém a současném století.

6. LITERATURA:
BAILEY, Ron. Homelessness, What can be done. Vyd. 1. Oxford:
Biddles Ltd., 1994. ISBN 1-897766-09-2
→ týká se problému bezdomovectví v širším slova smyslu
→ je poměrně aktuální
→ je odborný
→ zasvěcuje do problematiky
→ je zahrnut sociální kontext
FEANTSA: the European Federation of National Organisations Working
with the Homeless. Feantsa [online]. 2013 [cit. 2013-01-03]. Dostupné
z: http://www.feantsa.org/code/en/hp.asp
→ aktuálnost
→ spolehlivost zdroje
→ úzká spojitost s tématem
→ uvádí alespoň částečné statistické údaje
→ pohlíţí na bezdomovectví v širším kontextu
KENNET, MARSH. Homelessness (Exploring the new terrain). Vyd. 1.
Bristol: The Policy Press, 1999. ISBN 1861341679
→ týká se problému bezdomovectví v uţším slova smyslu
→ je aktuální
→ je odborný
→ zasvěcuje do problematiky
→ je zahrnut sociální kontext
KUBALA, Ondřej. Sčítání lidu, domů a bytů: Výsledky sčítání
bezdomovců. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Český statistický úřad
[online]. 21. 9. 2013, 2. 1. 2013 [cit. 2013-01-03]. Dostupné z:
http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/vysledky_scitani_bezd
omovcu
→ aktuálnost
→ spolehlivost zdroje
→ úzká spojitost s tématem

7. → uvádí částečné statistické údaje
→ pohlíţí na bezdomovectví v českém kontextu
MALLET, SHELLEY: Moving Out, Moving On (Young people's pathways
in and through homelessness). Vyd. 1. London: Routledge, 2010. ISBN
1861341679
→ týká se problému bezdomovectví v uţším slova smyslu
→ je aktuální
→ je odborný
→ zahrnuje i problematiku prevence a „léčby“
→ je zahrnut sociální kontext
PASSARO, Joanne: The unequal Homeless. London: Routedge, 1996.
ISBN 0415909031
→ týká se problému bezdomovectví v uţším slova smyslu
→ je poměrně aktuální
→ je odborný
→ zasvěcuje do problematiky
→ je zahrnut sociální kontext
ŠAFAŘÍKOVÁ, M. Lidé bez domova. Sociologický časopis. Praha: SÚ AV
ČR, 1994, roč. 30, č. 3, s. 372-380. ISSN 0038-0288
→ týká se problému bezdomovectví z hlediska sociologie,
čímţ ho pojímá jako sociální fenomén
→ je odborný
→ zasvěcuje do problematiky
→ je zahrnut sociální kontext
→dichotomie termínů dům/domov, coţ pomáhá při
definici