3. Minulý úkol
Phil Rosenzweig - Misunderstanding the nature of company
performance:
A, Co říká P.R. o významnosti relativního versus absolutního
růstu výkonu (performance) podniku?
B, Jaké výhrady má P.R. k tzv. knihám o best practices a
předchozímu výzkumu v této oblasti?
4. Pojmy
Paradigma - “.. výchozí filosofický a teoretický rámec vědecké
školy či jakékoliv disciplíny obecně, v rámci kterého jsou činnosti
v dané oblasti praktikovány…“
Nebo obecně pohled na svět.
Otázka vztahu „tvrdých“ a humanitních věd.
Doporučené čtení:
T.S.Kuhn : The structure of scientific revolutions
5. Příklad 1 - Věda
1, V časovém bodě X je ustanoveno konkrétní paradigma A (např. že země je středem
vesmíru), které je v čase X všeobecně přijímáno jako pravdivé.
2, Přes zorný úhel paradigmatu A jsou dále vysvětlovány různé další jevy, tj. dochází k
aplikaci tohoto paradigmatického pohledu na vysvětlení dalších jednotlivostí (např.
výpočty drah jednotlivých nebeských těles). Tím dochází k rozšiřování okruhu vědění a
zároveň jeho prohlubování a precizaci (např. do podoby vzorců a zákonů).
3, V rámci tohoto procesu (viz předchozí bod) dochází také k objevování tzv. anomálií,
které nejsou v rámci daného paradigmatu vysvětlitelné. Případně je jejich vysvětlení
možné pouze při značném ohýbání výchozího paradigmatu (např. neúměrně vysoká
složitost propočtu drah nebeských těles při zachování země jako středu vesmíru).
4, Dalším praktikováním paradigmatu (viz bod č. 2) dochází mimo jiné k akumulaci
těchto anomálií a to až do té míry, kdy začnou v rámci vědecké komunity vyvstávat
alternativní paradigmata, která by tuto masu akumulovaných anomálií vysvětlila (např.
že se země ve skutečnosti otáčí kolem slunce).
5, Vyskytne-li se nějaké takovéto nové vhodné paradigma (řekněme paradigma B), pak
je tímto novým paradigmatem B nahrazeno dřívější paradigma A (což může trvat i
jednu či dvě generace). Ustanovením paradigmatu B začíná celý tento cyklus znovu
(viz bod č. 1).
6. Příklad 2- P. Proces
1, V daném čase realizuje podnik vybraný podnikový proces dle určitého postupu (tj. je zde
nějaká výchozí podoba tohoto procesu).
2, Jelikož je podnik vystaven tlaku (zejména konkurenčním prostředím a dalšími faktory v
jeho systémovém okolí) na zvyšování efektivity ve vykonávání svých činností, jsou hledány
způsoby, jak stávající stav procesu vylepšit a tím zvýšit jeho výkon, což by se projevilo na
charakteristikách jako jsou náklady na jednotku výstupu, kvalita produktu, čas dodání a
další.
3, Tato nutnost vede k tomu, že dílčí části procesu jsou předmětem změn, které mají zaručit
větší soulad mezi požadavky a tlakem okolí podniku a možnostmi daného podnikového
procesu. Postupem času, jsou tedy do původní struktury procesu implementovány změny,
které sice zvyšují krátkodobě optimalitu procesu (fitness). Zároveň zde ovšem roste počet
faktorů, na které nelze reagovat bez přestavění základních fundamentů, na kterých daný
proces stojí a také implementací množství dílčích změn se celková struktura procesu stává
složitější a tím i více problematickou z hlediska zavádění dalších dílčích změn.
4, V okamžiku, když proces přeroste únosnou míru složitosti a míra jeho optimality ve vztahu
k okolí se dostane pod kritickou hranici je firma nucena přistoupit v zájmu své existence
tento proces radikálně přebudovat, počínaje jeho fundamentálními základy a pravidly. Jak
ukazují na svém výzkum Hammer s Champym jsou k drastickým změnám v majoritě případů
ochotné přistoupit pouze podniky, které jsou silně sub-optimální a tedy v hospodářských
problémech (viz klasický odpor ke změnám).
5, Nová podoba procesu se zde stává opět výchozím bodem (zpět na bod č. 1).
7. Příští úkol
Michael Hammer
The 7 Deadly Sins of Performance Measurement and How to
Avoid Them
Otázky:
A, Co je autorem zmíněných sedm „problémů“ s měřením výkonu?
B, Jaké problémy jsou těmito sedmi faktory způsobeny?
