Souhrn výstupů reprezentativního výzkumu mezi mladými lidmi v ČR na téma násilí z nenávisti. Výzkum provedla agentura MEDIAN pro projekt HateFree Culture realizovaný Agenturou pro sociální začleňování. Projekt je podpořen fondy zemí EHP a Norska.

1. Násilí z nenávisti a mládež –
zdroje informací, stereotypy,
mýty a (ne)snášenlivost
VÝZKUMNÁ ZPRÁVA I
26. listopadu 2014
ZPRACOVÁNO EXKLUSIVNĚ PRO:
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU,
LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA

2. - 2 -
Metodologie výzkumu
Velikost vzorku 1000 respondentů ve věku 15-25 let
Termín dotazování 5-19.11.2014
Metoda sběru dat
CAWI (on-line dotazování na panelu MEDIAN): n=650
CASI (computer assisted self-interviewing): n=350*
*Metoda CASI (respondent vyplňuje dotazník off-line samostatně na počítači, který mu doručí
tazatel) byla do sběru zařazena, aby došlo k pokrytí volnějších uživatelů internetu nezasažitelných
on-line sběrem na panelu respondentů.
Výběr respondentů kvótní výběr
Reprezentativita
vzorek je reprezentativní pro populaci ČR 15-25 let podle kategorií:
pohlaví, kraj, věk (2 kategorie), velikost místa bydliště (3 kategorie), intenzita využívání internetu
Reprezentativita datového souboru byla primárně dosažena plněním kvótního předpisu a v
dodatečným dovážením dat.
Statistická odchylka činí u daného vzorku +/- 1,5 procentní bod (p.b.) u méně zastoupených postojů až +/- 3 procentní body u postojů
zastávaných polovinou respondentů. Viz tabulka:
Kolik respondentů zastává postoj Statistická odchylka při úsudku na populaci
5 % +/- 1,5 p.b.
20 % +/- 2,5 p.b.
50 % +/- 3 p.b.
20 % +/- 2,5 p.b.
5 % +/- 1,5 p.b.

3. - 3 -
Intenzita užívání internetu
Denně 90 %
Méně často či vůbec 10 %
Struktura vzorku
Věk
15 – 20 let 49 %
21 – 25 let 51 %
Pohlaví
muži 51 %
ženy 49 %
Kraje
Praha 12 %
Středočeský 12 %
Jihočeský 6 %
Plzeňský 5 %
Karlovarský 3 %
Ústecký 8 %
Liberecký 4 %
Královéhradecký 5 %
Pardubický 5 %
Vysočina 5 %
Jihomoravský 11 %
Olomoucký 6 %
Zlínský 6 %
Moravskoslezský 12 %
*Údaje o struktuře po vážení, zaokrouhlena na celá
procenta. Zdrojem teoretických četnosti jsou data ČSU a v
případě užívání internetu aktuální data MEDIA PROJEKT.
Velikost místa bydliště (počet obyvatel)
do 4 999 39 %
5 000 – 99 999 41 %
100 000 a více 20 %

4. NÁSILÍ Z NENÁVISTI

5. - 5 -
Co je a není násilí z nenávisti
Mladí lidé jsou citliví k projevům násilí jako takovému (všechny výroky většina respondentů považuje za násilí z nenávisti). Velká většina si uvědomuje, že toto
násilí nemusí mít jen fyzické formy. Část lidí ale termín „násilí z nenávisti“ slučuje i s osobní nenávistí k danému jedinci (Bývalý přítel jedné ženy v hospodě udeří v
hospodě jejího současného přítele) či s trestným činem vykonaným příslušníkem minority, ačkoli je dle popisu motivován krádeží nikoli příslušností oběti k jiné
specifické skupině (Rom napadne a okrade taxikáře). Odpovědi nejsou celkově příliš závislé na vzdělání respondentů (studovaná / dostudovaná škola) a dalších
faktorech, což odráží obecně spíše nízkou znalost termínu „násilí z nenávisti“ v ČR. Hodnocení, že situace Rom napadne a okrade taxikáře je násilím z nenávisti,
není častější u lidí s osobními negativními zkušenostmi s menšinami (ANO = 55 % oproti 66 % mezi lidmi bez zkušenosti). Je ale častější mezi lidmi, kteří důvěřují
hoaxům o Romech, či mezi lidmi, kteří v otázce soužití s menšinami informačně vychází a zcela důvěřují např. televizi (ANO = 73 %). Viz níže.
P02. Je podle Vás projevem násilí z nenávisti, když …
70
60
57
47
42
37
38
38
28
26
25
30
29
31
36
40
32
24
33
30
4
7
10
17
16
18
19
26
28
26
1
2
4
5
6
5
11
12
11
19
Neonacista napadne mladého Roma na zastávce autobusu
Skupina mladých Romů se na ulici porve se skupinou neonacistů
Někdo nastříkal sprejem na zeď domu obývaného romskou rodinou nápis Cikáni do plynu
Hudební skupina na veřejně přístupném koncertě hraje písničku s textem Zabijte Žida,…
Známá na Facebooku napíše, že cikáni jsou jako štěnice a měli by být vyhubeni
Někdo plivne na bezdomovce
Bývalý přítel jedné ženy v hospodě udeří v hospodě jejího současného přítele
Rom napadne a okrade taxikáře
Někdo jinému člověku nadává, že je úchylný buzerant
Lidé pochodují městem a křičí Cikáni do práce
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne
*Seřazeno podle určitě ano + spíše ano

6. - 6 -
Postoje a názory ohledně
násilí z nenávisti
Celkem 88 % respondentů uvádí, že útok na jedince kvůli jeho příslušnosti ke skupině, negativně postihuje i další členy skupiny, k níž oběť náleží. To naznačuje, že
přes omezenou znalost termínu „násilí z nenávisti“ (viz slide výše) existuje mezi mladými lidmi citlivost ke jevu násilí z nenávisti jako takovému a jeho možným
důsledkům. Mladí lidé také nejsou k násilí z nenávisti lhostejní – jen 28 % z nich jej považuje za „věc útočníka a oběti“. Varujícím zjištěním je naopak to, že 46 %
respondentů je přístupných argumentům, které zodpovědnost za napadení rozkládají mezi útočníky a oběti (mohly si to zavinit svým oblékáním, příslušností
k určité skupině apod. ) a násilí z nenávisti pocházející od jakékoli skupiny útočníků tím mohou legitimizovat.
O18. Uveďte, nakolik souhlasíte či nesouhlasíte s následujícím tvrzením:
39
31
33
34
23
18
11
9
49
57
51
47
39
42
35
19
11
10
15
16
32
32
34
41
2
3
2
4
6
8
21
32
Násilí z nenávisti znamená velké nebezpečí pro celou společnost
Útok na jedince kvůli jeho příslušnosti ke skupině negativně postihuje i další členy skupiny, k níž oběť
náleží.
Útočník si zaslouží tvrdší trest, pokud motivem jeho jednání bylo násilí z nenávisti
Jedinec má právo být chráněn před nenávistnými projevy (např. na internetu) i za cenu omezení
projevu (např. smazáním komentáře, případně i postihem)
Každý má právo na svůj názor, za jeho publikování (na internetu apod.) nesmí být jakkoli postižen či
trestán
Verbální projev nenávisti (na internetu nebo třeba na náměstí) je mnohem méně nebezpečný, než
fyzické napadení z nenávisti.
Oběti si napadení často mohou zavinit samy (tím jak se oblékají, k jaké skupině patří apod.)
Násilí z nenávisti je jen věc útočníka a oběti
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne
*Seřazeno podle určitě ano + spíše ano

7. ZDROJE INFORMACÍ A DŮVĚRA ZDROJŮM

8. - 8 -
Zdroje informací o společenských
problémech a menšinách
M4. Z jakých zdrojů získáváte informace o soužití s menšinami
(např. Romové, homosexuálové, muslimové)?
V informačních zdrojích mladých lidí (15-25 let) výraznou roli hrají elektronická a nová média (televize, on-line zpravodajství, sociální sítě) a tzv. word of mouth
(osobní rozhovory s rodinou a známými). V otázce soužití s menšinami klade část mladých lidí důraz na vlastní zkušenost. To může vycházet z faktu, že vlastní
zkušenosti (pozitivní i negativní) jsou zde u mladých lidí skutečně častější než např. korupce a nezaměstnanost (velká část ještě studuje). U části respondentů však
může docházet k propojení s mediálními či jinými typy informací. Např. soužití s Romy, bezdomovci a Muslimy totiž označuje za problematické většina
respondentů, kteří uvádí, že nejčastějším zdrojem informace je „vlastní zkušenost“ a zároveň deklarují, že žádnou osobní negativní zkušenost s příslušníkem
menšin nemají (viz otázka níže).
25
23
12
9
6
5
4
3
1
1
1
60
56
60
74
55
59
63
52
28
27
17
Televize
On-line zpravodajství
Sociální sítě
Rodina a známí – osobní rozhovory
Škola
Vlastní zkušenosti
Tisk (noviny a časopisy)
Rodina a známí – elektr. komunikace
Úřady, instituce
Nevládní organizace
Aktivisté
0 20 40 60 80 100
Nejčastější zdroj Častý zdroj
27
18
10
8
5
12
2
2
1
1
0
57
58
60
67
49
56
62
45
21
24
20
Televize
On-line zpravodajství
Sociální sítě
Rodina a známí – osobní rozhovory
Škola
Vlastní zkušenosti
Tisk (noviny a časopisy)
Rodina a známí – elektr. komunikace
Úřady, instituce
Nevládní organizace
Aktivisté
0 20 40 60 80 100
Nejčastější zdroj Častý zdroj
M3. Z jakých zdrojů získáváte informace o společenských problémech
(nezaměstnanost, chudoba, korupce, kriminalita, atd.) a událostech,
které s nimi souvisí?

9. - 9 -
Důvěra zdrojům informací v otázce
soužití s menšinami
Důvěra ve zdroje ne vždy odpovídá struktuře, jakou se podílejí na informovanosti v otázce společenských problémů a soužití s menšinami (viz slide výše). Velkou
důvěru mají mladí lidé v nemediované zkušenosti – osobní i předávané od známých a rodiny. Důvěryhodnost školy a úřadů / institucí spíše převyšuje míru, nakolik
jsou pro mladé lidi informačním zdrojem, což naznačuje, že jejich informační potenciál může brzdit i forma předávání informací mladým lidem. Naopak u sociálních
sítí si část respondentů, kteří je chápou jako informační zdroj, uvědomuje omezenou spolehlivost některých informací. Aktivismus je pak zřejmě velkou částí
mladých lidí chápán jako prosazování neobjektivních postojů.
56
35
20
18
15
20
13
18
13
6
4
21
38
35
35
37
28
33
27
29
25
15
16
21
29
32
33
32
35
33
35
40
35
4
4
10
9
10
13
13
14
13
19
27
3
3
6
6
6
7
6
8
10
10
19
Vlastní zkušenosti
Rodina a známí – osobní rozhovory
Rodina a známí – email a jiná elektronická komunikace
Škola
On-line zpravodajství
Televize
Tisk (noviny a časopisy)
Úřady, instituce (jejich webové stránky apod)
Nevládní organizace věnující se těmto tématům
Sociální sítě (postované články a zkušenosti)
Aktivisté
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
1=velmi důvěryhodné 2 3 4 5=zcela nedůvěryhodné
M5. Nakolik důvěřujete informacím o společenských problémech a soužití s menšinami, které se dozvíte z následujících
zdrojů?
1,8
2,0
2,5
2,5
2,5
2,6
2,7
2,7
2,8
3,0
3,4
průměr

10. - 10 -
Celková informační hodnota zdrojů
v otázce soužití s menšinami
Ukazatel vychází z kombinace odpovědí, zda je daný kanál informací pro respondenta častým informačním zdrojem v oblasti soužití s menšinami a nakolik
respondent informacím z tohoto zdroje důvěřuje. Potvrzuje se, že celkově největší informační hodnotu mají dílčí zkušenosti (osobní ale i sdílené) a elektronická
média (televize, on-line zpravodajství). Ze sociálních sítí mladí lidé často vychází, ale nedůvěřují jim vždy stoprocentně. Celková informační hodnota nevládních
organizací a úřadů / institucí je primárně omezena tím, že se informace od nich k respondentům vůbec nedostanou.
M5. Nakolik důvěřujete informacím o společenských problémech a soužití s menšinami, které se dozvíte z následujících zdrojů?
28
19
13
43
9
5
15
13
6
5
2
45
53
56
24
49
51
37
30
17
15
14
28
29
31
33
43
45
49
58
78
81
84
Rodina a známí – osobní rozhovory
Televize
On-line zpravodajství
Vlastní zkušenosti
Tisk (noviny a časopisy)
Sociální sítě (postované články a zkušenosti)
Škola
Rodina a známí – email a jiná elektronická komunikace
Nevládní organizace věnující se těmto tématům
Úřady, instituce (jejich webové stránky apod.)
Aktivisté
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Vychází ze zdroje + zcela důvěřuje Vychází ze zdroje + relativně důvěřuje Nevychází ze zdroje / nedůvěřuje
M4. Z jakých zdrojů získáváte informace o soužití s menšinami (např. Romové, homosexuálové, muslimové)?
Vychází ze zdroje = nejčastěji či často (M4). Relativně důvěřuje = známky 2 a 3 z 5. Zcela důvěřuje = známka 1 z 5.

11. - 11 -
Vlastní negativní zkušenosti s
příslušníkem menšiny
Negativní zkušenost s příslušníkem některé minority uvádí 31 % respondentů, přičemž zhruba 25 % z nich ji detailněji popsalo a 6 % neodpovědělo či popsalo
obecné problémy (nepřizpůsobivost, jiná kultura, nepracování). Mezi nejčastější popsané osobní negativní zkušenosti patří verbální vulgarita či napadání či
okradení. Je však třeba upozornit, že ne všechny popisované negativní zkušenosti nelze slučovat s dlouhodobou negativní zkušeností lidí žijících poblíž některých
sociálně vyloučených oblastí – mezi jmenovanými menšinami se objevují i jiné (viz výše) a necelá polovina respondentů s negativní zkušeností uvedla, že Romy
nepotkává vůbec (10%) či jen zřídka (37 %)
25 6 69M6A. Máte Vy osobně osobní negativní zkušenost s příslušníkem nějaké menšiny?
0% 20% 40% 60% 80% 100%
ANO - popsal(a) ANO - nepopsal(a) NE
10%
9%
6%
3%
0%
2%
4%
slovní napadání, agresivita, nadávky, vulgarita, vyhrožování
okradení, podvod
rvačka, napadení, zbití
nevhodné, hlučné, nepříjemné chování
jiné konkrétní věci
obecné - nepřizpůsobivost a problémy soužití, jiná kultura, nepracování
bez ovpovědi / nepopsal
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Popište jakou (spontánní odpovědi):
Jen cca 20 respondentů jmenovalo konkrétní menšinu, s jejichž příslušníkem mají negativní zkušenost. Z toho 59 % jmenovalo Romy a zbytek další menšiny
(homosexuálové, Vietnamci, Arabové, neonacisti, atd.)

12. - 12 -
Osobní známost s Romy
Počet respondentů, kteří mají v rodině Roma / Romku, zhruba odpovídá odhadovanému zastoupení romské menšiny v české populaci (2-3 %). Některé kategorie
v grafu se mohou překrývat (Roma mám mezi kamarády a zároveň mezi spolužáky). Z podrobnější analýzy dat však vyplývá, že povrchní či větší osobní známost
s některým příslušníkem romské menšiny (mezi známými / spolužáky, mezi kamarády, v rodině) deklaruje okolo 40 % respondentů. Častěji to jsou lidé mezi 15-20
lety, kteří jsou ještě ve škole. Nadpoloviční většina (52 %) Romy jen zřídka potkává nebo je nepotkává vůbec. Zbytek, tedy 8 % kteří nepatří ani do jedné z výše
uvedených skupin, Romy potkává pravidelně, ale žádného z nich osobně nezná.
S10. Nakolik se vy osobně znáte s nějakým Romem / Romkou či Romy?
3%
16%
36%
44%
35%
17%
Je členem mé rodiny
Mám mezi kamarády
Mám mezi známými / spolužáky
Potkávám pravidelně
Potkávám zřídka
Nepamatuji si, kdy jsem ho/ji naposledy potkal
0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50%
*SUMA odpovědí je vyšší než 100 % (respondent může mít Roma v rodině i mezi kamarády / spolužáky apod.)

13. DŮVĚRA ZKRESLENÝM INFORMACÍM A HOAXŮM

14. - 14 -
Důvěřování zkresleným informacím a hoaxům
TESTOVANÉ VÝROKY
Výrok
Je fakticky
pravdivý?
Mezi Romy ze sociálně vyloučených oblastí je vyšší nezaměstnanost než je v ČR běžné ANO
Romové dostávají důchody, i když nesplní podmínky na minimum odpracovaných let NE
Romská domácnost má nárok na vyšší dávky než Neromové NE
Romové dostávají v rámci státní podpory lékárnách léky za výrazné slevy či zdarma NE
Romové mají v některých severočeských městech MHD zdarma. NE
Děti romských rodin ze sociálně vyloučených oblastí často nechodí do školky, díky čemuž mohou mít
problémy ve škole
ANO
Většinu českých nezaměstnaných tvoří Romové NE
Respondentům výzkumu bylo předloženo 7 výroků o týkajících se Romů v České republice. Pět z nich byly nepravdivé výroky a tzv.
hoaxy šířící se v posledních letech sociálními sítěmi. Dva z nich fakticky pravdivé výroky týkající se nezaměstnanosti a předškolní
výchovy, které hrají roli kontrolních proměnných. Zkoumána byla schopnost respondentů odlišit pravdivý (byť kritický) výrok od
smyšleného.

15. - 15 -
74
68
44
43
39
27
18
7
6
34
29
20
32
28
19
26
22
28
41
41
54
Děti romských rodin ze soc. vyloučených oblastí často nechodí do školky, díky
čemuž mohou mít problémy ve škole
Mezi Romy ze soc. vyloučených oblastí je vyšší nezaměstnanost než je v ČR běžné
Romská domácnost má nárok na vyšší dávky než Neromové
Většinu českých nezaměstnaných tvoří Romové
Romové dostávají důchody, i když nesplní podmínky na minimum odpracovaných
let
Romové dostávají v rámci státní podpory lékárnách léky za výrazné slevy či zdarma
Romové mají v některých severočeských městech MHD zdarma.
0% 20% 40% 60% 80% 100%
PRAVDA NEPRAVDA Nevím
Důvěra zkresleným informacím a hoaxům
ODPOVĚDI RESPONDENTŮ
Respondenti správně častěji označovali za pravdivé výroky ty, které fakticky odpovídají realitě. Relativně vysoká část respondentů ovšem věří také hoaxům
a zkresleným informacím. Nejvíce lidé věří informacím, že Romové mají nárok na vyšší dávky, tvoří většinu českých nezaměstnaných a dostávají důchody, i když
nesplní legální podmínky – těmto výrokům věří 39-44 % lidí a platí u nich, že více lidí je považuje za pravdivé, než nepravdivé. Menší ale podstatná část mladých lidí
považuje za pravdivé i informace, že Romové dostávají léky zdarma či s výraznými slevami (27 %) či mají v severočeských městech MHD zdarma (18 %). Podstatné
je také zjištění, že u všech nepravdivých výroků je jen menšina lidí (20-34 %) schopna přímo identifikovat nepravdivost. Častěji uvádějí, že neví / nedokáží posoudit,
takže existuje další potenciál šíření hoaxů, které mohou mladé lidi přesvědčovat svým opakováním, přenosem do jiných forem komunikace (šeptanda) apod.
C5. Na internetu a sociálních sítích se šíří pravdivé zprávy, které upozorňují na věci, o kterých se běžně nepíše, ale
i zkreslené informace. Které z následujících věcí jsou podle vás pravdivé a které ne:
% respondentů, kteří alespoň občas používají některé sociální sítě (n=861)

16. - 16 -
Důvěřování zkresleným informacím a hoaxům
RŮZNÉ SKUPINY OBYVATEL
Graf ukazuje průměrný počet hoaxů, které daná skupina respondentů uvedla jako pravdivé. V celkovém zkoumaném vzorku to bylo v průměru 1,7 hoaxu z 5
testovaných. Mírně častěji věří hoaxům mladí lidé a lidé ze středních škol (zejména z učilišť a SOŠ bez maturity). To lze připisovat menší osobní zkušenosti
v některých oblastech (mladší lidé) či rozdílům v informovanosti a kritickém čtení informací apod. (jiná výuka na školách). Lidé, kteří uvádí vlastní negativní
zkušenost s menšinami, hoaxům věří o trochu častěji. Vztah zde ale může působit oběma směry: a) člověk s osobní negativní zkušeností má vyšší šanci následně
věřit negativní informaci, byť je zkreslená či nepravdivá; b) celkově negativně orientovaní lidé častěji důvěřují i zkresleným informacím a zároveň ve výzkumu
častěji uvádí epizodické a méně významné negativní zkušenosti s příslušníky minorit (vulgarita, negativní zkušenost bez popisu).
C5. Na internetu a sociálních sítích se šíří pravdivé zprávy, které upozorňují na věci, o kterých se běžně nepíše, ale
i zkreslené informace. Které z následujících věcí jsou podle vás pravdivé a které ne:
1.7
1.9
1.5
1.9
2.2
1.9
1.6
1.4
1.9
1.6
Celkem
15-20 let
21-25 let
ZŠ
učiliště / SOŠ bez maturity
gymnázium / SOŠ s maturitou
VOŠ / konzervatoř / nadstavby
vysoká škola
vlastní negativní zkušenost
bez vlastní negativní zkušenosti
0 0.5 1 1.5 2 2.5
Průměrný počet hoaxů uvedených jako pravdivé
Věk
Poslední studovaná
škola
Osobní negativní
zkušenost s menšinami

17. - 17 -
Důvěřování zkresleným informacím a hoaxům
DLE DŮVĚRY INFORMAČNÍM ZDROJŮM
Nejzranitelnější z hlediska hoaxů jsou lidé obecně informačně silně závislí na elektronické komunikaci – tedy lidé, kteří v otázkách soužití s menšinami informačně
vycházejí a plně důvěřují sociálním sítím či elektronické komunikace se známými či on-line zpravodajství. Důležitá přitom může být právě forma komunikace, která
ovlivňuje obsahy a způsoby jejich šíření, nikoli nutně to, od koho informace pocházejí. To naznačuje fakt, že hoaxům významně častěji důvěřují lidé, kteří
informačně vycházejí z elektronické komunikace se známými a rodinnými příslušníky (přeposílané emaily, apod.), zatímco osobní komunikace se známými
a rodinnými příslušníky o tématu menšin s důvěrou v hoaxy významně nesouvisí.
M4 a M5. Informační zdroje, z kterých respondent vychází v otázce soužití s menšinami a zcela jim důvěřuje (viz slide 10)
C5. [...] Které z následujících věcí jsou podle vás pravdivé a které ne
1.7
1.6
1.8
1.8
2.0
2.1
1.7
1.8
2.2
1.8
1.2
1.4
Celkem
ŠKOLA
TISK
TELEVIZE
ON-LINE ZPRAVODAJSTVÍ
SOCIÁLNÍ SÍŤE
VLASTNÍ ZKUŠENOSTI
RODINA A ZNÁMÍ - OSOBNÍ ROZHOVORY
RODINA A ZNÁMÍ - EMAIL A EL. KOMUNIKACE
ÚŘADY A INSTITUCE
NEVLÁDNÍ ORGANIZACE
AKTIVITSTÉ
0 0.5 1 1.5 2 2.5
Průměrný počet hoaxů uvedených jako pravdivé
Vychází v otázce menšin z
daného ZDROJE a zcela mu
důvěřuje:

18. POCIT DOSTATKU INFORMACÍ A DŮVĚRA HOAXŮM

19. - 19 -
Pocit informační saturovanosti
U 5 ze 7 zkoumaných minorit a skupin společnosti má většina mladých respondentů pocit relativní informační saturovanosti – tj. deklaruje, že má určitě či spíše
dostatek informací o jejich životě v ČR. Výjimkou jsou jen náboženské skupiny – Muslimové a Židé – hypoteticky díky spojitosti právě s náboženskou naukou, u níž
si respondenti uvědomují omezené znalosti. Pocit informační saturovanosti o životě důchodců a Romů je srovnatelný, ačkoli člověka v důchodovém věku má
v rodině či mezi známými většina respondentů (prarodiče) a Romy jen malá menšina respondentů (viz slide 12). Pocit informační saturovanosti o Romech a jejich
životě v ČR má totiž i 80 % lidí, kteří je nepotkávají vůbec či jen zřídka – lze tak předpokládat, že se většinově zakládají na zprostředkovaných a medializovaných
informacích.
36
34
22
18
15
9
8
50
49
45
45
45
26
24
12
15
27
33
33
46
46
2
3
6
4
7
20
23
Důchodci
Romové
Gayové a lesby
Bezdomovci
Vietnamci
Muslimové
Židé
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Určitě dostatek Spíše dostatek Spíše nedostatek Určitě nedostatek
P02. Kolik máte informací o následujících skupinách společnosti a jejich životě v ČR?

20. - 20 -
Pocit informační saturovanosti o Romech
a důvěra hoaxům
Pocit informační saturovanosti (má dostatek informací) nemusí vždy odpovídat skutečnému dostatku fakticky správných informací. Naopak, existuje pozitivní vztah
mezi tím, kolika testovaným nepravdivým informacím respondent věří a jeho pocitem informovanosti. Lidé, kteří neoznačili ani jeden z 5 testovaných hoaxů
o Romech za pravdivý, odpověděli jen ve 23 % případů, že mají „určitě dostatek“ informací o jejich životě v ČR. Naopak lidé, kteří za pravdivé označily 3 a více
hoaxů z 5 odpověděli ve 49 % případů, že mají „určitě dostatek“ informací. Pocit dostatku informací tedy spíše vychází z koherentního negativního obrazu Romů,
který ovlivňuje důvěru v negativní byť zkreslené a nepravdivé informace i pocit informační saturovanosti.
23
27
36
49
53
51
53
41
20
17
11
8
4
4
1
2
Věří 0 hoaxům z 5
Věří 1 hoaxu z 5
Věří 2 hoaxům z 5
Věří 3 a více hoaxům z 5
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Určitě dostatek Spíše dostatek Spíše nedostatek Určitě nedostatek
P02. Kolik máte informací o následujících skupinách společnosti a jejich životě v ČR? – ROMOVÉ

21. HODNOCENÍ SOUŽITÍ S MENŠINAMI

22. - 22 -
Hodnocení soužití s menšinami
Zkoumané skupiny společnosti a minority lze rozdělit na dvě skupiny. U důchodců, LGBT komunity, Židů a Vietnamců je soužití vnímáno většinou jako zcela či spíše
bezproblémové, ačkoli lze namítat, že sami příslušníci těchto skupin (např. LGBT, důchodci) se často potýkají s méně viditelnými typy diskriminace, ageismu a
znevýhodnění díky nimž by někteří jejich zástupci hodnotili situaci méně příznivě. Naopak kriticky je vnímáno soužití s Muslimy (dle odhadů cca 20 tisíc v ČR, z toho
zhruba desetina praktikujících), bezdomovci a zejména Romy. Ze srovnání s výzkumy CVVM vyplývá, že vnímání „problémovosti“ soužití s Romy je mezi mladými
respondenty (15-25 let) spíše intenzivnější než v dospělé populaci.
P01. Jak hodnotíte soužití většinové společnosti s následujícími skupinami společnosti?
51
53
55
29
12
6
2
41
38
34
54
37
36
7
6
8
8
15
32
46
35
1
2
3
3
20
13
57
Důchodci
Gayové a lesby
Židé
Vietnamci
Muslimové
Bezdomovci
Romové
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Zcela bezproblémové Spíše bezproblemové Spíše problémové Velmi problémové

23. - 23 -
Hodnocení soužití s menšinami
VLIV NEGATIVNÍ ZKUŠENOSTI
Menšina respondentů, která deklarovala vlastní negativní zkušenosti s příslušníkem některé minority, hodnotí hůře soužití s Muslimy a Romy. V případě Romů je
ovšem soužití hodnoceno jako velmi problémové i polovinou respondentů, kteří žádné negativní osobní zkušenosti s příslušníkem žádné minoritou (ani romské)
nemají.
P01. Jak hodnotíte soužití většinové společnosti s následujícími skupinami společnosti?
25
73
2
4
15
2
4
18
50
2
2
12
1
2
Muslimové
Romové
Gayové a lesby
Vietnamci
Bezdomovci
Důchodci
Židé
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
% respondentů, kteří hodnotí soužití s danou menšinou jako VELMI PROBLÉMOVÉ
Má osobní negativní zkušenost s příslušníkem nějaké minority
Nemá osobní negativní zkušenost s příslušníkem nějaké minority

24. - 24 -
Hodnocení soužití s menšinami
LIDÉ BEZ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI – DLE DŮVĚRY HOAXŮM
Mezi lidmi, kteří deklarují, že nemají žádnou negativní osobní zkušenost s příslušníkem minority (69 % respondentů), hodnocení soužití s Romy významně souvisí
s tím, zda člověk věří / nevěří testovaným hoaxům. Mezi lidmi, kteří neoznačili ani jeden z testovaných hoaxů za pravdivý, hodnotí soužití jako velmi problematické
41 % lidí. Lidé, kteří věří 3 či více hoaxům z 5 testovaných, hodnotí soužití jako velmi problematické v 68 % případů. Vztah může být výsledkem více působení:
a) někteří lidé jsou zkreslenými informacemi ovlivněni a usuzují z nich na problematické soužití, b) lidé s velmi negativní obrazem o soužití s Romy častěji důvěřují
negativním informacím včetně těch nepravdivých a zkreslených. Reálné působení je zřejmě cyklická kauzalita (upevňování negativního obrazu). Je však nutno
poznamenat, že lidé, kteří hoaxům nevěří, sice mají méně kritické vnímání, přesto však považují soužití majority a Romů většinou za problematické.
P01. Jak hodnotíte soužití většinové společnosti s následujícími skupinami společnosti? ROMOVÉ
41
46
53
68
Věří 0 hoaxům z 5
Věří 1 hoaxu z 5
Věří 2 hoaxům z 5
Věří 3 a více hoaxům z 5
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
% respondentů, kteří hodnotí soužití s Romy jako VELMI PROBLÉMOVÉ
JEN Z RESPONDENTŮ BEZ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI S PŘÍSLUŠNÍKEM MENŠINY

25. - 25 -
Hodnocení soužití s menšinami
LIDÉ BEZ VLASTNÍ ZKUŠENOSTI – DLE DŮVĚRY HOAXŮM
Lidi, kteří lépe / osobně znají lépe nějakého Roma či Romku (je členem jejich rodiny, mají jej mezi kamarády, známi či spolužáky) hodnotí soužití většinové
společnosti s Romy významně pozitivněji. Opět se může jednat o kombinaci více vlivů: a) osobní zkušenost s jednotlivými lidmi umožňuje překonávat obecné pojetí
o nemožnosti soužití majority a Romů, b) osobní známost mají spíše lidé v oblastech a částech majoritní společnosti, kde soužití reálně není tak problematické.
Každopádně se však potvrzuje, že jednoznačný a výrazně negativní obraz soužití s Romy může kromě negativních osobních zkušeností menšiny mladých lidí
posilovat sama segregace Romů od většinové společnosti a šíření zkreslených a nepravdivých zpráv.
P01. Jak hodnotíte soužití většinové společnosti s následujícími skupinami společnosti? ROMOVÉ
57
27
46
51
57
56
62
Celkem
Je členem mé rodiny
Mám mezi kamarády
Mám mezi známými /
spolužáky
Potkávám pravidelně
Potkávám zřídka
Nepamatuji si, kdy jsem
ho/ji naposledy potkal
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
% respondentů, kteří hodnotí soužití s Romy jako VELMI PROBLÉMOVÉ
ZnáteosobněnějakéhoRoma

26. - 26 -
INFORMACE O REALIZÁTOROVI
VÝZKUMU
MEDIAN, s.r.o je
nezávislá soukromá
společnost pro výzkum
trhu, médií a veřejného
mínění & vývoj
analytického a
marketingového software.
Společnost působí na trhu
od roku 1993 a realizuje
všechny typy kvalitativních
i kvantitativních výzkumů
trhu a veřejného mínění,
včetně oficiálních
mediálních měření a MML-
TGI
O nás MEDIAN s.r.o. je
členem odborných
sdružení:
SIMAR (www.simar.cz)
ESOMAR
(www.esomar.org)
TGI Network
(www.tgisurveys.com)
American Marketing
Association
Garance
kvality
Daniel Prokop
Daniel.Prokop@median.cz
608 333 902
MEDIAN
Národních hrdinů 73
Praha 9, 190 12
www.median.cz
Tel: + 420 225 301 111
Kontakt