1. Monika Černá, 379483
VZTAH HUDBY A MALÍŘSTVÍ V OBDOBÍ RENESANCE
Argumentace
Toto téma jsem si vybrala proto, že spadá do mého studijního oboru (Sdružená uměnovědná studia).
Jedná se o téma, které má vysvětlit co to je renesance, jak vypadala hudba a malířství té doby a jaké
osobnosti té doby žily. Na závěr jsem uvedla, jaký byl vztah mezi hudbou a malířstvím, proč se hudba
dostala do popředí a jaká tvorba v té době byla.
Anotace
Tato práce má ukázat, jak vypadala, resp. jaká byla skladba hudby v renesanci, jaké postavy se
začlenily svými díly do tohoto období. To stejné pak platí u malířství, tedy jaké techniky se v tomto
období využívalo, jaké významné osobnosti v renesanci žily a čím se zasloužily o to, že se o nich
mluví a píše i v současné době. Na samotném konci této seminární práce pak vysvětluji to, proč
hudba a malířství a vlastně všechna odvětví umění měla v renesanci své místo.
Klíčová slova
hudba, malířství, renesance, Leonardo da Vinci, Guillaume Dufay
Renesance
Renesance je umělecký sloh, který probíhal v období od 14. do 17. století. Hlavním rysem
renesance byl návrat k antice a důrazem na individualitu člověka. Základní hybnou silou změn
v evropské civilizaci byl rozvoj měšťanstva. Díky rozvoji manufakturního průmyslu, je vyvolán prudký
rozvoj obchodu, který se pomocí velkých zeměpisných objevů a rozvoji námořnictva stává světovým
obchodem. Nástupem renesance začíná opětovný zájem o antickou kulturu a ideály uplatněním těchto
myšlenek na současné umění.
Hudba
Hudba v období renesance se druží k ostatním uměním jako rovnocenné umění. Samotný
vývoj renesanční hudby můžeme rozdělit na dvě fáze: V první fázi převažoval mezinárodní a do
značné míry styl ovlivněný středověkými myšlenkami a ve fázi druhé je vývoj charakterizovaný
intenzivním rozvojem a novými rysy ohlašujícími nástup nového období – baroka. Raná renesanční
hudba je spjata s nizozemskou školou (oblast Nizozemska, Belgie a severní části Francie až k oblasti
jižně od Cambrai). Mezi raně renesanční umělce řadíme Gilla Binchoise či Guillauma Dufaye. Pro
renesanční hudbu je typický důraz na libozvučnost, soulad či kontrast. Díky tomu tak z hudby mizí
disonance (souzvuk tónů, který zní nepříjemně) a roste důraz na harmonii. Umělecké dílo tak není
shlukem dílčích detailů, ale musí tvořit komplexní propracovaný celek, kde se jeho části navzájem
doplňují a vytváří tak harmonii. Základním principem je imitace (velký vliv měl traktát Ars Nova
hudebního skladatele a teoretika Philippa de Vitry). Imitace znamená nápodobu jednoho hlasu hlasem
druhým. Dále se uplatňuje styl a capella (menší skupiny zpěváků bez instrumentálního doprovodu) a
hra colla parte (hudební nástroje jsou samostatnou složkou nebo se zdvojují se zpěváky v jednom z

2. Monika Černá, 379483
hlasů). Nástroje využívané v renesanci byly například zobcové flétny, violy da gamba, loutny,
cembala či pozouny.
Guillaume Dufay
Guillaume Dufay (1397-1474) byl současníky považován za jednoho z nejvýznamnějších
skladatelů rané renesance. Jeho díla byla interpretována, opisována a zkrátka šířena všude tam, kde
byla pěstována vícehlasá hudba (polyfonie). Dufay psal snad všechny hudební formy jeho doby: mše,
hymny, moteta, zhudebnil chorál tak, že gregoriánský chorál je parafrázován v horním hlase. Dále
antifony v duchovní hudbě a ronda. Dufay také patřil mezi největší mistry burgundského chansonu,
kde jeho chansony byly kombinací vokálních a instrumentálních hlasů. Největším přínosem Dufayho
tvorby však byl nedokonalý čtyřhlas, který ještě nese počátky vývojového stádia. Nejspodnější hlas je
již rovnocenným harmonickým hlasem, avšak hlas nad tenorem je využíván jen jako výplň, tedy je
nahraditelný. Dufay tedy nedokázal vytvořit rovnováhu všech hlasů.
Je zvláštní, že přestože Dufay byl považován za skladatele, který vedl ranou renesanci, neměl
přímý vliv na další generace. Jsou sice důkazy o tom, že jeho hudba zněla do roku 1507 v belgickém
Bruselu a do roku 1515 ve francouzském Cambrai, avšak v antologiích polyfonní hudby kolem roku
1500 není uvedena. Dá se tedy říct, že jeho nástupci mechanicky přebírali Tinctorisovy výroky. Do
současné doby se zachovalo zhruba 200 skladeb, jak duchovních, tak světských.
Nejvýznamnějším českým představitelem renesanční hudby byl Kryštof Harant z Polžic a
Bezdružic (1564-1621). Kryštof Harant nebyl však jen hudební skladatel. Byl také polyhistor,
významný politik, jeden z vůdčích představitelů stavovského odboje a rytíř. Specifičnost Harantovy
tvorby a jeho hudebního myšlení byla dána tím, že navázal na předešlou slohově zpomalenou a
zjednodušenou tradici. Harant byl označován jako typický představitel českého šlechtického
hudebního diletantismu, který v českých zemích převládal v době pozdní renesance a raného baroka.
Jeho skladby, které byly psané ve slohu vrcholné nizozemské vokální polyfonie, vznikly na sklonku 17.
století, tedy v době, kdy ve světě už začínalo převládat další slohové období – baroko.
Malířství
Malířství v renesančním období mělo své charakteristické rysy. Jednalo se zvláště o studium
perspektivy a skladby obrazu, realistickou barevností a samozřejmě také anatomickou přesností, ať už
ve výrazu tváře nebo v zachycení při pohybu. V raně renesančním období můžeme ještě vidět znaky
z předchozího slohového útvaru – gotiky, ale ty rychle mizí. Oblíbenou kompozičními technikou je
freska, což je nástěnná malba vytvořená na vlhké omítce. Poprvé se také můžeme setkat
s olejomalbou, což je technika, kterou používali malíři na dřevě nebo na plátně. Zobrazování těl na
plátně bylo oproti gotice vyobrazováno prostorově, to mělo za cíl vyjádřit iluzi hloubky. Nejčastěji se
vyobrazovaly nahé postavy, které měly za cíl ukázat člověka, který je plný optimismu. Mezi renesanční
malíře řadíme například: Sandra Botticelliho, Rafaela Santiho, Leonarda da Vinciho či Albrechta
Dürera.

3. Monika Černá, 379483
Leonardo da Vinci
Da Vinci (1452-1519) patřil mezi nejvýznamnější malíře renesanční doby. O tom, že to byl
velmi krásný muž, svědčí hned několik dobových svědectví, která se shodují na tom, že da Vinci byl
velmi charismatickým mužem. Byl to nejen malíř, ale i sochař, vynálezce, vědec, architekt, návrhář
divadelních scén a kostýmů a také se věnoval studiu anatomie. Jednoduše všestranný renesanční
člověk. Jeho malby obsahují trojúhelníkovou skladbu, anatomickou a psychologicky výrazovou
přesnost.
Jeho nejznámějšími díly byly například Mona Lisa, Poslední večeře Páně, Madona ve skalách
či Dáma s hranostajem. Da Vinci použil na obraz Mony Lisy techniku sfumato, což je technika, která
překrývá průsvitné vrstvy malby, aby vytvořila prostorový dojem. Dohadů, teorií a spekulací kolem
výrazu Mony Lisy je mnoho.
Leonardo da Vinci je i po své smrti, od které zanedlouho uplyne již 500 let, vděčným námětem
pro různé knihy a spekulace, jaký život měl a co ho vedlo k vytvoření jeho děl. Jde hlavně o to, že i
když se o Leonardovi napsalo již tolik knih, neustále je to postava, která v sobě má nejedno tajemství.
Shrnutí
Hudba a malířství v období renesance už jsou víceméně rovnocennými soupeři. V porovnání
s předchozí dobou dochází u hudby k velkému rozmachu, kterému dopomohli jednotliví představitelé.
Taktéž renesance, která je v současné době chápána jako umělecký sloh, který se zaobírá všemi
odvětvími umění, nejenom tedy například sochařstvím, architekturou nebo již zmiňovaným malířstvím.
Ideální renesanční člověk musel zvládnout více odvětví, nestačilo pouze jedno, byť by byl ve svém
oboru profesionál. Díky tomu tak hudba mohla ukázat, že patří mezi plnohodnotné umění.

4. Monika Černá, 379483
Zdroje:
1. HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby. II., Renesance. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2005, 296 s., [8] s. obr. příl.
ISBN 80-249-0615-5.
2. RACEK, Jan. Kryštof Harant z Polžic a jeho doba. I. díl, Doba, prostředí a situace, 1. vyd. Brno :
Universita J.E. Purkyně, 1970
3. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
(CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-04]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Renesance
4. SLANINA, Jar. Pravá tvář Leonarda da Vinci konečně odhalena?. DOI: procproto.cz. Dostupné z:
http://procproto.cz/objevy-2/prava-tvar-leonarda-da-vinci-konecne-odhalena/
ad 1
- jedná se o shrnuté dějiny hudby renesance
- autorka napsala již několik děl z oblasti dějin hudby
- přehledná kniha
- velký počet zdrojů, ze kterých čerpala
- vyobrazené ilustrace podtrhují představu o tom, jak to v renesanci vypadalo
ad 2
- třídílná kniha o životě a dílech Kr. Haranta
- velký počet zdrojů, ze kterých autor čerpal
- odkazy, poznámky pod čarou v rámci celé knihy
- zajímavá četba
ad 3
- stručné zhodnocení období renesance
- snadná dostupnost
- seznam zdrojů, které byly použity k vytvoření stránky
- nedávná editace
ad 4
- snadná dostupnost
- zajímavá četba
- je znám autor