1. Datové schránky
Toto téma jsem si vybral, protože jsem jej mohl využít i v jiném předmětu. V tématu se věnuji
datovým schránkám, jejich specifikům, výhodám i nevýhodám. Text je převzatý ze závěrečné práce do
předmětu PV118 Informační politika a státní informační systém ČR, který je pro můj obor povinný.
Text byl sepsán stejný den jako tento úkol, takže se nejedná o starší dílo, záměrně jsem ho sepsal tak,
aby mohl být využit v obou pracích, zejména kvůli úspoře času, jehož ve zkouškovém období není
nikdy dost.
Anotace
Práce se zabývá problematikou komunikace ve veřejné správě, jmenovitě datovými schránkami. Autor
je studentem oboru, s veřejnou správou souvisejícím. V textu jsou rozebrány hlavní problémy této
oblasti, u některých je připojen autorův názor na věc. Práce může místy působit méně odborným
dojmem, to proto, že původní požadavek zadávajícího byl vytvořit „esej“, tedy volnější formu
rozpravy. Závěrem je shrnut celkový přínos datových schránek a jejich kladné i záporné stránky.
Klíčová slova
Datové schránky, datové správy, archivace, elektronický podpis, právní fikce.
Text článku
Co jsou to datové schránky? Datové schránky jsou používány jako hlavní a jediný komunikační
prostředek ve veřejné správě od roku 2009. Povinně jsou jimi vybaveny všechny orgány veřejné moci,
právnické osoby zřízené zákonem a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku. Na žádost si ji
pak mohou nechat zařídit ostatní právnické osoby, fyzické osoby a podnikající fyzické osoby. Z toho
vyplývá, že jeden člověk může disponovat více datovými schránkami (jako fyzická osoba a jako
podnikající FO). Z mého pohledu je to ovšem zbytečné, hlavně z hlediska přehlednosti a ekonomické
(ne)dostupnosti. S datovými schránkami se totiž pojí náklady za její pořízení, odesílání zpráv a
v neposlední řadě za archivaci zpráv, která sice není povinná, ale vzhledem ke krátké době životnosti
datových zpráv (90 dnů od doručení) téměř nezbytná.
Od běžných elektronických komunikačních prostředků (např. e-mailu) se liší v několika aspektech.
Jejich hlavní výhoda spočívá v tzv. právní fikci, díky které si odesílající může „vynutit“ doručení
zprávy, což výrazně zefektivňuje komunikaci především v případě řízení s větším počtem účastníků.
K doručení zprávy dojde přihlášením uživatele do schránky nebo ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla
k vyzvednutí připravena. Doručení se tedy není možné fakticky vyhnout. To se jeví jako hlavní
nevýhoda z pohledu adresáta, který, pokud se do schránky po dobu delší 10 dnů nepřihlásí, může být
velmi nemile překvapen.
Další specifickou vlastností datových schránek je nutnost použití elektronického podpisu. Podle §11
zákona o elektronickém podpisu se navíc musí jednat o „uznávaný“ elektronický podpis, který je
založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.
V Česku jsou to První certifikační autorita, Česká pošta a eIdentity. Právě nezbytnost používání
elektronického podpisu při posílání datových zpráv je z mého pohledu jednou z hlavních překážek pro
fyzické osoby, případně pro podnikající fyzické osoby. Soudím tak podle videa, které slouží jako
návod pro instalaci elektronického podpisu a bylo vydáno sdružením Egon Academy, jež se snaží o

2. modernizaci veřejné správy. Návod zahrnuje několik kroků, které nejsou časově nijak zanedbatelné a
pro laického uživatele mnohdy nepochopitelné. Cituji jeden z negativních komentářů pod videem:
„Bezny Franta Instalater se z tohohle zblazni“. Přihlédneme-li navíc k ekonomické náročnosti
pořízení a údržby takové schránky a k právní fikci, která se pro adresáta často jeví jako spíše
nevýhodná, chybí jakákoliv motivace pro osoby, které datové schránky nemají zřízené zákonem, aby
si takovou schránku pořídili a zefektivnili tak komunikaci s úřady.
Mnoho z odesílaných dokumentů má v originále listinnou podobu. Pro tento případ se využívá tzv.
„Autorizované konverze“, tedy převedení dokumentu z listinné podoby do dokumentu obsaženého
v datové správě nebo datovém souboru, ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací
doložky. Dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako ověřená kopie
dokumentu, jehož převedením vznikl. Autorizovanou konverzi na žádost provádějí advokáti a
kontaktní místa veřejné správy, tedy pošty, úřady a notáři. Konverzi nelze provést u dokumentů, které
neexistují v jiné než listinné podobě či v podobě datové správy (pouze originál, konverzi již
konvertovaného dokumentu také nelze provést), jedná-li se o dokumenty, jež nelze konverzí nahradit,
zejména pak občanský průkaz, cestovní doklady, řidičský průkaz, směnku nebo jiné cenné papíry.
Dále pak dokumenty obsahující vsuvky, škrty či doplňky zeslabující jeho věrohodnost, dokumenty
opatřené plastickým textem nebo otiskem plastického razítka a samozřejmě dokumenty postrádající
uznávaný elektronický podpis.
Jak již bylo zmíněno, zprávy ve schránce zůstávají pouze po dobu 90 dnů od jejího doručení. Některé
dokumenty je však potřeba po delší době, proto lze využít archivace, kterou nabízí Spisová služba,
Datový trezor nebo obdobné služby. Datový trezor umožňuje bezpečně archivovat zprávy
v elektronické podobě. Zprávy starší 90 dnů jsou automaticky zasílány do trezoru, což zajišťuje
uživateli maximální komfort a vzhledem k nízké ceně služby je to asi nejlepší způsob archivace.
Spisová služba zajišťuje odbornou správu dokumentů v elektronické i listinné podobě. Dokument je
po celou dobu skartační lhůty uložen ve spisovně a evidován. Po uplynutí této lhůty je dokument
archivován nebo zničen, záleží na požadavku původce dokumentu.
Závěrem zbývá už jen shrnout, zda byly naplněny cíle systému. Pohodlná komunikace? Jednoznačně
ano, v případě, že úspěšně překonal prvotní složitosti se zařizováním schránky a nezbytných
souvislostí (elektronický podpis, archivace…) a za předpokladu, že se dostatečně často do své
schránky přihlašuje. Ve větších organizacích může nastat problém identifikace, protože za jednou
schránkou a tím i jedním elektronickým podpisem může být více fyzických osob, záleží pak na
samotné organizaci, kolik lidí skutečně dostane přístup do schránky, v nejlepším případě by se mělo
jednat o vedoucího organizace a administrátora. Efektivní komunikace? Prokazatelně efektivní je
pouze doručování, nikoliv komunikace. Levná komunikace? Komunikace sama o sobě je zdarma, jsou
tu ovšem vysoké „vedlejší náklady“, které zahrnují především dotace české poště, konverzi
dokumentů a archivaci.

3. Použité zdroje:
STIEGLER, Petr. Datové schránky, klíč k eGovernmentu a přínos pro všechna oddělení vaší firmy.
Corporate ICT[online]. 2012. Dostupné z: http://www.corporateict.cz/odborne-lanky/datove-
schranky-kli-k-egovernmentu-a-pinos-pro-vechna-oddleni-vai-firmy.html
Hodnocení:
- článek přímo od člena ministerstva vnitra
- zaměřený na konkrétní oblast, specifičtější
- podobná struktura jako u mého textu
- navzdory specifičnosti dostatečně široký pohled na problematiku
REDAKCE MINISTERSTVA VNITRA. Sbírka zákonů 2008. Částka 98. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra,
2008, 48 s., ISSN 1211-1244
Hodnocení:
- nejvhodnější zdroj pro danou tématiku
- nejspolehlivější, nezpochybnitelný zdroj informaci
- jasná struktura, snadná vyhledatelnost potřebné informace
- potřeba jisté právní argumentace v samotné práci
Webová stránka: Datová schránka. Wikipedie: Otevřená encyklopedie[online], Stránka byla
naposledy editována 12. 12. 2012 v 19:53. Dostupné z
http://cs.wikipedia.org/wiki/Datov%C3%A1_schr%C3%A1nka
Hodnocení:
- zdroj je dobře známý a dostupný
- obsahuje obecné informace, tedy ucelený pohled na věc
- volně editovatelný, více zdrojů informací
- obsahuje odkazy na jiné zdroje