1. SOUKROMÉ ŠESTILETÉ GYMNÁZIUM V OSTRAVĚ, S.R.O. V Ostravě, 2. 3. 2011 Ondřej Štolba, Jan Bořek, VI. B Soukromé šestileté gymnázium v Ostravě, s.r.o. V Ostravě dne 2.3.2011 Ondřej Štolba, Jan Bořek; 6.B
2. Malá exkurze na velkého krále Lucemburkové jsou pro naše země symbolem rozkvětu. Stín Karla IV., opěvovaného Otce vlasti, zastiňuje ale osobnost dalšího – neméně významného panovníka. Jan Lucemburský se nezasloužil jen o nový kurz našeho historického vývoje, ale sehrál důležitou roli v utváření celoevropských dějin. Pojďme projít krátkou exkurzi o jeho životě , svatbě a hrdinské smrti.
4. Král, který létal Legenda praví, že král se dokázal na koni přemisťovat z místa na místo tak rychle, že nejezdil, ale létal. K nám na trůn dolétl už ve svých čtrnácti letech v prosinci 1310, kdy si podmanil vojsky obsazenou Prahu. Okamžitě svolal zemský sněm a už v září se v tehdejší bazilice sv. Víta korunovat ženil s o čtyři roky starší Elišku Přemyslovnu. Korunovaci pak měli v únoru 1311 ve německém Špýru. Koruna Elišky Přemyslovny Koruna Jana Lucemburského
7. Ta trvala 8 dní a nocí. Na tabuli jídel se objevily třeba i jablka, slepice, sýrná kaše, což mělo zajistit plodnost královského páru. Pilo se z umě vyrobených vysokých číší, které se vyráběly například v Itálii. To všechno možná stálo tolik, že to donutilo krále nechat od roku 1311 tisknout pražské groše . Ze svatby na hostinu…
10. Krále táhlo srdce všude po Evropě a spíše než správě země dával přednost řinčení ocele a chuti vyhraných bitev. Proto také roku 1333 přichází markrabě moravský Václav-Karel, pozdější Karel IV. Jan nechal založit Staroměstskou radnici roku 1338 a povýšit roku 1344 biskupství pražské na arcibiskupství. Vymohl nová území do držení českých zemí… A to už se pomalu schylovalo k jeho osudové bitvě… Srdce cestovatele a rytíře… Pečetidlo Jana Lucemburského Zlaté desky sv. Marka
13. Už od roku 1339 trpěl Jan Lucemburský oční chorobou, díky níž v podstatě oslepl. Povinnost pomoct Francii však zavolala. Král se vydal bojovat první velkou bitvu stoleté války. Bohužel ji prohrál a zaplatil to i svým životem. Slepý král u Kresčaku, 26.8.1346 „… Pánové, jste dnes všichni mými přáteli a bratry ve zbrani, proto vás žádám, jelikož sám jsem slepý, veďte mne tak daleko do bitevní vřavy, abych měl nepřátelé na dosah meče.“ zapsal kronikář Jean Frossairt
