Přednáška na téma Třídění dokumentů byla uspořádána 20. března 2016 pro členky První jihočeské školy ájurvédy.
V této přednášce jsem se věnovaly vlivu prostoru, nepořádku i čistotě, na lidskou psychiku. Povídaly jsme si o druzích dokumentů a možnostech jejich správy, třídění a uchovávání.
V lednu 2015, na konci cyklu Genealogie pro začátečníky v Klubu seniorů Šance v Týně nad Vltavou, jsem uspořádala i jeden tvořivý workshop na kterém si účastníci vypracovali svůj vlastní malovaný strom života. Na začátku workshopu jsem promítala prezentaci s obrázky, které mne zaujali na internetu abych je v jejich práci podpořila.
Přednáška na téma Projekty a správa dokumentů byla uspořádána v rámci cyklu Genealogie pro začátečníky v Klubu seniorů Šance v Týně nad Vltavou dne 23. září 2014.
V této přednášce jsme se věnovali práci s prameny, edičním zásadám a citačnímu úzu, třídění dokumentů a jejich uložení i dalším pomůckám.
Přednáška na téma Digitalizace národního kulturního dědictví byla uspořádána v rámci cyklu Genealogie pro začátečníky v Klubu seniorů Šance v Týně nad Vltavou dne 23. září 2014.
Tato prezentace obsahuje informace k projektům, které mohou genealogům pomoci najít požadované informace a nebo doplnit vědomosti o dané době a lokalitě.
V prezentaci jsou konkrétně zmíněné tyto projekty: národní digitální knihovna, digitální knihovny jednotlivých krajů, eBooks on Demand, Virtuální národní fonotéka, zahraniční fonotéky a StaréMapy.cz.
Přednáška na téma Databáze pro genealogy proběhla v rámci cyklu Genealogie pro začátečníky dne 24. června 2014 v Klubu seniorů Šance v Týně nad Vltavou.
Tato prezentace se věnuje programu Ancestry, který slouží k tvorbě databáze osob v rodokmenu.
Úvodní přednáška cyklu Genealogie pro začátečníky, který proběhl v letech 2014-2015 v Klubu seniorů Šance v Týně nad Vltavou.
V přednášce jsme si řekli, co je to genealogie, jak ji můžeme chápat, jak pracujeme a co je výstupem práce. Prezentace obsahuje i řadu podkladů jako jsou grafy, slovníček, historie jmen a příjmení, návody na přepis jmen, seznam institucí, návody jak bádat v archivu, knihovně, muzeu i internetu. Seznámili jsme se s základními prameny rodopisce jako jsou církevní matriky, kroniky a jak postupovat při čtení a přepisu textů. Vysvětlili jsme si, že existují i další pomocné vědy historické, které nám pomáhají se studiem. Součástí prezentace je i seznam literatury.
Přednáška na téma Třídění dokumentů byla uspořádána 20. března 2016 pro členky První jihočeské školy ájurvédy.
V této přednášce jsem se věnovaly vlivu prostoru, nepořádku i čistotě, na lidskou psychiku. Povídaly jsme si o druzích dokumentů a možnostech jejich správy, třídění a uchovávání.
V lednu 2015, na konci cyklu Genealogie pro začátečníky v Klubu seniorů Šance v Týně nad Vltavou, jsem uspořádala i jeden tvořivý workshop na kterém si účastníci vypracovali svůj vlastní malovaný strom života. Na začátku workshopu jsem promítala prezentaci s obrázky, které mne zaujali na internetu abych je v jejich práci podpořila.
Přednáška na téma Projekty a správa dokumentů byla uspořádána v rámci cyklu Genealogie pro začátečníky v Klubu seniorů Šance v Týně nad Vltavou dne 23. září 2014.
V této přednášce jsme se věnovali práci s prameny, edičním zásadám a citačnímu úzu, třídění dokumentů a jejich uložení i dalším pomůckám.
Přednáška na téma Digitalizace národního kulturního dědictví byla uspořádána v rámci cyklu Genealogie pro začátečníky v Klubu seniorů Šance v Týně nad Vltavou dne 23. září 2014.
Tato prezentace obsahuje informace k projektům, které mohou genealogům pomoci najít požadované informace a nebo doplnit vědomosti o dané době a lokalitě.
V prezentaci jsou konkrétně zmíněné tyto projekty: národní digitální knihovna, digitální knihovny jednotlivých krajů, eBooks on Demand, Virtuální národní fonotéka, zahraniční fonotéky a StaréMapy.cz.
Přednáška na téma Databáze pro genealogy proběhla v rámci cyklu Genealogie pro začátečníky dne 24. června 2014 v Klubu seniorů Šance v Týně nad Vltavou.
Tato prezentace se věnuje programu Ancestry, který slouží k tvorbě databáze osob v rodokmenu.
Úvodní přednáška cyklu Genealogie pro začátečníky, který proběhl v letech 2014-2015 v Klubu seniorů Šance v Týně nad Vltavou.
V přednášce jsme si řekli, co je to genealogie, jak ji můžeme chápat, jak pracujeme a co je výstupem práce. Prezentace obsahuje i řadu podkladů jako jsou grafy, slovníček, historie jmen a příjmení, návody na přepis jmen, seznam institucí, návody jak bádat v archivu, knihovně, muzeu i internetu. Seznámili jsme se s základními prameny rodopisce jako jsou církevní matriky, kroniky a jak postupovat při čtení a přepisu textů. Vysvětlili jsme si, že existují i další pomocné vědy historické, které nám pomáhají se studiem. Součástí prezentace je i seznam literatury.
6. Písmová osnova
• Písmovou osnovu v psaném textu neuvidíte.
Je to pomyslná soustava vodorovných linií, tzv.
dotažnic, které jsou velmi důležité při návrhu
písma. Jejich postavení totiž určuje výškové
proporce písmové kresby a umístění akcentů.
7. Písmová osnova
• Účaří písma (základní dotažnice) je linie, na které „sedí“
jednotlivá písmena a jsou tak seřazena do řádku.
• Výška minusek je vymezena vzdáleností střední dotažnice
od účaří. Tato vzdálenost se nazývá střední výška písma.
• Horní dotahy jsou zpravidla svislé tahy minusek d, b, f, h, k,
l, t. Výška těchto tahů je vymezena vzdáleností účaří a horní
dotažnice. U řady písem také vzdálenost účaří a horní
dotažnice definuje výšku verzálek (majuskulí).
• Pro dolní dotahy nám zbývají svislé tahy minusek g, j, p, q,
y. Výškově jsou definovány vzdáleností účaří a dolní
dotažnice.
8. Písmová osnova
• Oblá písmena, jako o, p, c atd. v minuskách i verzálkách,
mírně překračují účaří a střední nebo horní dotažnici. Říká
se tomu přetah a pokud by nebyl použit, písmeno by
působilo opticky menší.
• Pro umísťování verzálkových akcentů je určena akcentová
dotažnice. Minuskové akcenty potřebují vlastní akcentovou
dotažnici, která se ve většině případů kryje s horní
dotažnicí.
10. Kresba písmového znaku
• Obraz písmového znaku – je vyjádřen
hlavními a vedlejšími tahy, které tvoří
kresebné prvky písmového znaku.
• Dřík písmena – je hlavní přímý tah (nikoli však
oblý tah) kresby písmen. Dříky jsou buď svislé
nebo šikmé.
11. Kresba písmového znaku
• Serify (nesprávně „patky“) – ukončují tahy
písmen. U verzálek rozlišujeme ještě horní a
dolní serify a u některých písmen, např. „C“ a
„S“, se jedná o takzvaný svislý serif. Serify jsou
v rámci druhu písma jednotné a způsobem,
který se na tahy písma napojují, utvářejí jeho
specifický charakter. Existují různé tvary serifů
a jejich tvar výrazně ovlivňuje čitelnost písma.
12. Kresba písmového znaku
• Oblé tahy písmen jsou náběh na oko. Náběh
je propojení dříku se serifem nebo oblého
tahu s přímým tahem.
• Oko – je uzavřený oválný nebo kruhový tah
písmen O G Q, který není spojen s dříkem. V
angloamerické typografii je „oko“ každý
uzavřený oblý tvar (a, e, p, R, P, apod.).
13. Kresba písmového znaku
• Stínový tah – je zesílená kresba dříků a oblouků
písmena nebo jejich částí. Způsob stínování
oblouků je zásadní charakteristický znak pro
klasifikaci písma.
• Bříško písmena - je oválný nebo kruhový tvar
písmena napojený na dřík.
• Hlava písmena – je horní zakončení dříku
minusky p, t, k, h, r, apod.
• Pata písmena – je dolní zakončení dříku minusek
a, b, d, u.
14. Kresba písmového znaku
• Konturové písmo – je kresba písmového
znaku tenkou čárou v jeho základním
obrysovém tvaru, jinak též tzv. „drátěné
písmo“.
• Vrchol písmena – tvoří ostré spojení dvou
přímých tahů, např. A, N, V, W.
17. Psaní blokového písma redisovým
perem
• Gotická textura: gotický sloh dosáhl svého
rozkvětu v polovině 15. století. Tato textura se
obecně považuje za ryze gotický druh písma a
zachovala se v některých zemích jako titulové
písmo. Sloužila za vzor Gutenbergovi pro tisk jeho
bible.
• Textura je slohovým písmem středověkého rázu,
švabach (písmo knižní) germánským typem
renesančního původu a fraktura písmem
barokním.
18. Psaní blokového písma redisovým
perem
• Majuskule jsou zdobeny podvojnými tahy,
jejichž slabé čáry je nutno psát otočeným
perem nebo jeho hranou. Čitelnost je
omezena a nelze je tedy používat samostatně
jako římské kapitálky.
• Minuskule mají vyšší obraz než antikva,
duktus písma je obvykle silnější a tvary písmen
jsou vždy zúžené. Všechny oblouky jsou
lomeny, koncové tvary zahroceny.
19. Psaní písma – učíme se abecedu
• Nejprve se naučíme psát minuskule a teprve
potom majuskule
• Nejprve nacvičíme písmena z pravoúhlých
přímek: I L T H E F
• Potom písmena z kolmic a šikmých čar: A K M
N V W X Y Z
• Nakonec tvary obloučité: O C G Q D B P R S J U
24. Psaní blokového písma redisovým
perem
• Humanistická kursiva: v renesanci se výtvarná
umění vracela ke starým antickým vzorům.
Gotické písmo se udrželo jen v Německu, kde
se stalo písmem národním. Latinka se stala
výrazem nového ducha a vkusu v rukopisech i
v tisku. V kursivě se jednotlivá písmena
spojovala v méně složitých tvarech. Písmena
se navazovala a charakteristickým byl i šikmý
sklon.
25. Psaní písma – učíme se abecedu
• Nejprve se naučíme psát minuskule a teprve
potom majuskule
• Nejprve nacvičíme písmena z pravoúhlých
přímek: I L T H E F
• Potom písmena z kolmic a šikmých čar: A K M
N V W X Y Z
• Nakonec tvary obloučité: O C G Q D B P R S J U
26.
27. Bonusové video
• https://www.facebook.com/booooooom/vide
os/10153583714561575/?pnref=story
28. Zadání úkolů na příští setkání
• Popis písmového znaku
• Textové omalovánky – citát (pastelky, fixy,
barvičky…)
• Text do bloku (grotesk) a práce s plochou-nácvik:
– psaní jednotlivých slov z vybraného citátu
– vystřihání jednotlivých slov
– rozložení jednotlivých slov na vybraný papír
– přepsání „načisto“
• Nácvik gotického písma (1 A4 /týden)
29. Citáty k výběru
• „Je třeba se učit tak dlouho, dokud neumíš.“ Seneca ml.
• „Vydrž a na svém stůj, ta práce ti přinese plody.“
Ovidius
• „To, co vyniká, není nikdy ušetřeno závisti.“ Veleius
Paterculus
• „Život nedal lidem nic, co by nezaplatili velkou
námahou.“ Horatius
• „Každé umění je nápodobou přírody.“ Seneca ml.
• „K učení se toho, čeho je zapotřebí, se mi žádný věk
nemůže zdát pozdní.“ Augustinus
30. Literatura
• František MUZIKA, Krásné písmo ve vývoji latinky I-II,
Praha 2005.
• Jan RAMBOUSEK, Písmo a jeho užití, Praha 1953.
• Oldřich MENHART, Nauka o písmu, Praha 1974.
• Bohumil LANZ – Zdeněk NĚMEČEK, Písmo v propagaci,
Praha 1974.
• Bohuslav BLAŽEJ, Grafická úprava tiskovin, Praha 1990.
• Vladimír BERAN a kol., Typografický manuál, Praha
2005.
• atd.
31. DĚKUJI ZA POZORNOST A PŘEJI MNOHO
ZÁBAVY V SAMOSTATNÉ TVORBĚ
Bc. Michala Brožová
brozovamichala@centrum.cz