KPI- Závěrečný úkol

1. Anotace
Práce se zabývá patentovým právem a jeho vlivem na dne ní spole nost. Poprvé se patentové
právo objevuje ve starov kém ecku kolem roku 500 p .n.l. Patentové právo, jak ho z velké ásti
známe dnes, bylo vytvo eno a roce 1474 v Benátkách. Ov em ke globalizaci patentového práva
do lo teprve a v 19. a 20. století vytvo ením dohod, které podepsalo a 100 stát . Tyto dohody
daly také vzniknout organizacím, které dohlí í na jejich dodr ování. Jasným p íkladem chyb
v patentovém právu jsou malicherné spory mezi výrobci chytrých telefon tzv.smartphon . Díky
t mto právním proces m se zpomaluje vývoj v této oblasti, proto e peníze které by m ly být
investovány do dal ího vývoje, jsou plýtvány na nesmyslné soudní procesy. To se samoz ejm
odrá í také na cen t chto produkt . Podle autora má situace v patentovém právu 3 e ení.
Klí ová slova: patent, smartphone, utajování, korupce, reformace
Patentové právo a jeho potencionální reforma
Ka dý z nás u ur it sly el výraz patent nebo patentové právo. V posledních letech stále ast ji
slýcháme o rozsáhlých patentových sporech, kterých ka doro n p ibývá (hlavn v odv tví
mobilních za ízení). Lidé se dovolávají dal ích reforem, n kte í dokonce hovo í o zru ení celého
systému. V této práci jsem se zam il na problémy, které vznikají kv li sou asné podob
patentového práva. Mým cílem je poukázat na konkrétní problémové p ípady a jejich d sledky
na inovaci patent . Z historického hlediska se první zmínky o patentech objevují ji ve
starov kém ecku, n kdy kolem roku 500 p .n.l. ve m st Sybaris. Ov em moderní pojetí
patentového práva najdeme a v roce 1474 v Benátkách, Itálie. Jeho dal í vývoj se r znil v
ka dém stat . Globalizace patent za íná po první patentové konferenci v roce 1883. Národní
rozdíly, ale stále p etrvávají. V roce 1971 byla ve trasburku podepsána smlouva, která jako
první stanovila obecnou klasifikaci patent , byl vytvo en systém tzv. International Patent
Classification (IPC), který se dnes pou ívá ve více ne 100 zemích. Na dodr ování smlouvy dohlí í
organizace World Trade Organization(WTO). Dal í významná smlouva, jejím cílem bylo
harmonizovat formální procedury pro registraci patentu, byla uzav ena v roce 2000 v enev ,
mezi Evropskou patentovou organizací a dal ími 53 státy. Jak jsem ji zmi oval na za átku, v
dne ní dob se nejvíce patentových kauz odehrává na poli mobilních za ízení. V sou asnosti zu í
patentové války, kde aluje ka dý ka dého. Výsledkem je, e ka dý si patentuje ka dou drobnost
a jde o sebemen í banalitu, jako je t eba tvar mobilního telefonu. Tímto zp sobem má n co v
rukách a m e alovat ostatní. Na tento nesmysl nejvíce doplácí práv spot ebitelé oby ejní
lidé, kte í musí za výsledný produkt platit mnohem více ne je pot eba. Jako b ný spot ebitel se
tedy ptám: Je sou asný stav patentového práva v po ádku nebo je pot eba ho zm nit?
Nejvíce sledovanými patentovými spory posledních let jsou bezesporu tzv. Smartphone wars .
Týkají se, jak napovídá název, produktu smartphone. Jedná se o obrovskou sple alob mezi
obrovskými korporacemi jako jsou Apple inc., Google, Microsoft, Nokia a HTC. Cílem celého
tohoto cirkusu je donutit konkuren ní firmy, aby stáhly své produkty z prodeje nebo zaplatili
p ehnané ástky za pou ívání patentu. Vznesené aloby se netýkají ádných p evratných

2. vynález , jak by si myslel ka dý normální lov k. Naopak se jedná o ty nejmen í detaily, kterými
se od sebe jednotlivé produkty odli ují. Jako jeden z p íklad lze uvést spor spole nosti Apple s
ostatními firmami o funkci Slide-to-unlock. Jedná se o oby ejné odemykání kláves na mobilu,
kde v tomto p ípad se to provádí tahem prstu p es dotykový displej. Konkuren ní firmy p i ly s
vlastními zp soby odemykání kláves za pou ití dotyku. To vyvolalo vlnu alob od firmy Apple,
která sv j patent registrovala v roce 2005. Osobn si myslím, e je d le ité, aby si ka dá firma
chránila své nápady, ale v echno by m lo mít své meze. Práv kv li t mto válkám se zpomaluje
proces inovace a za ínající firmy jsou v nevýhod . K tomuto tématu se výborn hodí výrok
Michaela Carriera, professora na Rutgers School of Law in Camden, N.J, který poznamenal:
"When you have companies spending hundreds of millions in litigation, something is seriously
wrong with our patent system."
Za zmínku také stojí utajování vynález . Je a p ekvapivé, kolik vynález je ro n vládami
utajováno. V USA existuje legislativa s názvem Invention Secrecy Act , podle které lze n které z
patent utajit s od vodn ním, e ohro ují státní bezpe nost nebo ekonomiku. První z patent
byly utajeny ji za 1. sv tové války, kolem roku 1920 a mnoho z nich je utajováno dodnes.
P vodní my lenka byla zabránit ob an m ve tvorb nebezpe ných zbraní. Podle pr zkum je
ro n v USA utajeno a 5000 patent , ve Spojeném království je po et utajovaných patent a
3x vy í. Samotný seznam utajovaných patent , je samoz ejm také tajný. Díky soudnímu
p íkazu byl americký seznam z 80. let odtajn n. Mezi okující polo ky na ji zmi ovaném
seznamu lze uvést solární panely s efektivitou vy í ne 20%. Z toho vyplývá, e solární panely s
efektivitou nad 20% byly v USA zakázané. U ka dé polo ky seznamu je uveden státní subjekt,
který si patent p isvojil. Právo na solární panely si v tomto p ípad nárokovala NASA. Autor
patentu je podle amerického zákonu nucen ml et a nesmí vynález patentovat v jiné zemi. Na e
legislativa také umo uje utajení patentu, ale pouze pokud je prokázáno Národním
bezpe nostním ú adem(NBÚ), e vynález obsahuje tajné informace. Tyto p íklady nazna ují
p ítomnost korupce. Jediné logické vysv tlení, které m napadá je, e zú astn né strany mají
v t í u itek z u ívání dne ních postup , a proto nedají pr chod novým technologiím.
P i pohledu na dne ní scénu patentového práva, jsou patrná 3 e ení. První je nechat v e tak a
nic nem nit. Druhým e ením je reforma systému, jeho optimalizace a definice individuálních
pravidel pro jednotlivé oblasti. Poslední mo nost je zru it stávající systém a vytvo it systém
nový. Tato mo nost momentáln nep ichází v úvahu, proto e pokud by nebyl vytvo en nový
funk ní systém, který by chránil investice, vedlo by to jen k v t ímu zmatku a chaosu. Podle
mého názoru nejlep ím e ením pro budoucí vývoj patentového systému je jeho reformace.

3. Vizualizace tématu
Argumenty pro výb r tématu
Jeliko jsem absolvoval p edm t Práva du evního vlastnictví, který je vyu ován na na í fakult ,
rozhodl jsem se, e si téma své práce zvolím z tohoto okruhu. O patenty se dnes vedou neustálé
spory. N kte í ze student mohou stanout p ed situací, kde se jim znalost tohoto tématu bude
hodit. Nap íklad kdy budou chtít vydat vlastní vynález. A v zte, e to není v dy tak jednoduché,
jak se na první pohled zdá. Nejd íve jsem psal o 3D modelování, ale potom jsem se rozhodl zvolit
trochu neortodoxní téma. S názvem práce jsem si hlavu nelámal. Ale, kdy jsem dopsal a p e etl
si úvodní odstavec, název byl hotov.
Seznam pou ité literatury:
1. Wikipedia:About. Wikipedia: the free encyclopedia[online]. St. Petersburg (Florida):
Wikipedia Foundation, 5 November 2011, last modified on 19 December 2012 at 16:45
[vid. 2013-01-08. Dostupné z http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About
2. MAT J EK, Petr. Patentové právo v digitální é e: Nástroj vydírání. eská pozice.cz:
Informace pro svobodné lidi [online]. [Léko Media Group s.r.o.] 2011, [cit. 2013-01-08].
Dostupné z: http://www.ceskapozice.cz/magazin/scitech/patentove-pravo-v-digitalni-
ere-nastroj-vydirani

4. 3. JENERÁL, Emil. Mezinárodní úmluvy v patentovém právu. Vyd. 3. Praha: Ú ad
pr myslového vlastnictví, 2009, 190 s. ISBN 978-807-2820-832
4. Cnews:redakce-cnews. Cnews[online]. Brno ( eská republika): Extra Publishing, s. r. o.,
2007, [vid. 2013-01-08]. Dostupné z http://extrapc.cnews.cz/patentova-valka-aneb-
kazdy-zaluje-kazdeho
5. Chip:kontakt. Chip online cz [online]. Praha( eská republika): Burda Praha, spol. s r.o.,
2006, [vid. 2013-01-08]. Dostupné z http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r-
2012/chip-03-2012/patentove-spory.html
6. reformycz:about. Reformy.cz [online]. Praha( eská republika): Strana svobodných
ob an , 2011, [vid. 2013-01-08]. Dostupné z http://www.reformy.cz/zpravy/vedeli-jste-
ze-je-kazdy-rok-utajeno-priblizne-5000-vynalezu/
Hodnocení zdroj :
1. wikipedie je jednou z nejv t ích studnicí informací na internetu, informace jsou
aktualizovány, p ispívá sem nespo et fundovaných lidí, informace je lehké vyhledat,
lánky jsou dob e strukturované
2. mobilní komunika ní platforma pro v echny (= velké mno ství lánk ), pod lánky
probíhá následná diskuze o tématu, publikace d v ryhodných informací z primárních
zdroj , zam ení na d le itá témata(právo, byznys a politika),hlub í pohled na aktuální
události
3. dob e napsaná kniha o mezinárodních úmluvách v patentovém právu, autor se danému
tématu v nuje dlouhodob , je to uznávaný pedagog, má velké mno ství publikací,
dlouholetý pracovník Ú adu pr myslového vlastnictví eské republiky
4. známá eská stránka, která publikuje lánky o po íta ových technologiích, mno ství
erudovaných autor , lánky nejsou dlouhé, obsahují podstatné informace, obrázky a
grafy v textech
5. asopis s dlouholetou tradicí, odborné lánky z prost edí IT, lánky obsahují velké
mno ství informací z primárních zdroj , obsahuje rozhovory s p edními odborníky,
6. zajímavé lánky od eských i zahrani ních autor , p eklady zahrani ních videí, odborné
lánky týkající se politiky a ekonomiky, my lenky jsou v dy podlo eny d v ryhodnými
zdroji, lánky jsou p ehledné