More Related Content
Featured
Featured (20)
Nora Dolanská AdCamp 2016
- 1. Jak se stát vysněnou destinací Nora Dolanská, ředitelka Prague City Tourism 26. 4. 2016
- 2. Každá destinace je vysněná • - přece turista, který se rozhodne někam jet, o destinaci už předem má určitou představu. • Jde o to přiblížit se JEHO PŘEDSTAVĚ a jeho potřebám: ( Přepychové bydlení, opulentní jídlo, hezká společnost, nádherné zážitky….) CO Z TOHO ZA JEHO PENÍZE MůŽEME NABÍDNOUT ? Problém: Nabídka x náklady
- 3. Mohla bych zažít takhle: • Mít hodně dychtivých turistů, kteří: • přijedou, • zůstanou dlouho, • budou hodně utrácet, • nebudou si na nic stěžovat, • budou za vše vděčni a ještě o tom budou dlouho a všude doma vyprávět…..
- 4. Každá destinace je vysněná • - přece turista, který se rozhodne někam jet, o destinaci už předem má určitou představu. • Jde o to přiblížit se JEHO PŘEDSTAVĚ a jeho potřebám: ( Přepychové bydlení, opulentní jídlo, hezká společnost, nádherné zážitky….) CO Z TOHO ZA JEHO PENÍZE MůŽEME NABÍDNOUT ? Problém: Nabídka x náklady
- 5. překvapení • Pro úspěšný pobyt je třeba připravit ještě něco navíc – tedy MILE PŘEKVAPIT (službami, možnosti dalšího vyžití, něčím s čím turista nepočítal) Problém : to není otázka peněz
- 6. Je to jako v dramatu…. • Dát mu pocit, že je VÍTÁN. Často totiž i sebekrásnější destinace s nás nevyvolají tak libé pocity, že se tam chceme vrátit. Jen tam, kde jsme našli skvělé lidi, milé a pohostinné partnery, tak se chceme podívat znovu.. • Jako v detektivce: když se na poslední chvíli objeví něco nebo někdo, kdo v předchozím ději nefiguroval, ale je to tak důležitý prvek, že s ním nadále musíte počítat – VRCHOLNÝ ZÁŽITEK na závěr. To platí u turisty stonásobně – komplikovaná cesta do místa se zapomene, bude- li na závěr pobyt korunován večírkem plným dobrého jídla a pití… Problém: stále více záleží na lidech, než na místě
- 7. Co tvoří destinaci turisté business obyvatelé
- 8. Do vysněné destinace jezdí čím dál tim víc turistů : turisté business obyvatelé
- 9. Co se stane ? • Obyvatelé se cítí odstrčení všechno se „dělá pro turisty“ „ domácí se zlobí turisti mají více platit za to, co si v destinaci užívají • trpí marketing není jasné jak s tím dál pracovat, když vlastně je destinace úspěšná sníží se peníze na marketing ekonomika místa jde dolů turisti už destinaci nevidí jako vysněnou a přestanou jezdit všichni se začnou divit přidají peníze na marketing a vše jede nanovo od začátku
- 10. Co udělat ? • Najít výhody své destinace • Zapojit místní marketing do činnosti místních organizací • Dát hlas lidem žijícím v místě – to je o PŘEŽITÍ • Nebát se problémů, dát zpětnou vazbu • Místní v místě žijí, turisté odjedou • Turisté nevolí ! Na druhé straně vychovávat návštěvníky
- 11. Příklad Berlín • Kulaté stoly s hoteliéry • Každých 14 dní chodí starosta městské části v sobotu odpoledne na vycházku • Dny otevřených dveří • Projekt TTT – tolerance, talent, technika
- 13. Amsterodam • Hledají cizince, žijící v jejich městě a s nimi pracují jako ambasadory • Výrazně snížili náklady na přímou prezentaci v zahraničí • Omezili veletrhy • Více kampaní pro domácí turisty Daleko více práce s průvodci a pracovníky v místní podnikatelské sféře! Ti jsou nositeli kvality místa
- 14. Příklad Stockholm • Podobný problém jako ČR – nemá EURO ( směna peněz) • S tím souvisí i podobný problém – taxikáři • Využívají ambasadory (ABBA)
Editor's Notes
- Základní problém tkví v tom, co je vlastně cestování a jaké představy o cestování máme. Co způsobuje specifičnost marketingu v cestovním ruchu? Cestovní ruch se týká více oborů činnosti a společenských aktivit - od kultury, přes sport, zemědělství, životní prostředí až po čistý průmysl a obchod. Turisté se mohou v daném místě objevit jako individuální konzumenti služeb, sportující kolektiv, skupina nadšenců hudební produkce, či cestovatelé po krajině až po tuláky s dobrodužným nebo svérázným přístupem k poznávaní cizího prostředí. Hráčský turismus – Las Vegas Sportovní turistika – za fotbalem Sexuální turismus - Thajsko
- Jak bychom se na to mohli dívat: Nejlepší bylo snad bylo, kdyby ani nejezdili a poslali jen peníze, to se nám ale žel nestane. Pochopitelně obecně řečeno, jsme VDĚČNI za každého turistu, který má zájem o to se k nám podívat.
- Základní problém tkví v tom, co je vlastně cestování a jaké představy o cestování máme. Co způsobuje specifičnost marketingu v cestovním ruchu? Cestovní ruch se týká více oborů činnosti a společenských aktivit - od kultury, přes sport, zemědělství, životní prostředí až po čistý průmysl a obchod. Turisté se mohou v daném místě objevit jako individuální konzumenti služeb, sportující kolektiv, skupina nadšenců hudební produkce, či cestovatelé po krajině až po tuláky s dobrodužným nebo svérázným přístupem k poznávaní cizího prostředí. Hráčský turismus – Las Vegas Sportovní turistika – za fotbalem Sexuální turismus - Thajsko
- Takovým příkladem může být třeba služba bydlet na pokoji i po 12 hodině, není-li hotel plně obsazen, nebo naopak ubytovat už v dopoledních hodinách. Je to velmi oceňovaná služba a jde jen o to lépe zorganizovat úklid na pokojích, navíc to prakticky nic nestojí – Nebo např. 3.noc v jednom hotelu už je zdarma – prodlouží se pobyt, znásobí útrata za jídlo a suvenýry a pomůže prodloužení doby turistů v konkrétní destinaci. Nebo máte na pokoji vzkaz na pokoji, že se na Vás těší v infocentru a mýte tam maličkost, tam si určitě vezmete další službu daného města
- 1 Konstrukce „tourist bubbles“ Zatímco některá města musela o svoji pozici na mapě cestovního ruchu tvrdě bojovat, jiným spadla takříkajíc do klína díky historickému nebo kulturnímu významu města. Mezi taková patří řada evropských metropolí, jako např. Řím, Londýn, Paříž, Florencie, ale i Praha a další velmi dobře známá města. Tento fenomén nazývá Briavel Holcombe (1999) „place luck“, kdy se město zkrátka stane významnou turistickou destinací, aniž by se o to muselo příliš snažit důmyslným city marketingem. Fainstein a Judd označují taková města jako „slavná tím, že jsou slavná“ (famous for being famous) (1999, s. 7).
- Za peníze si tam vlastně už nic nekoupíte, vše je na karty i pro cizince, včetně koupě lístků v autobusu. Vše se platí kartami, takže s měnou (švédskými korunami) v podstatě už nepřijdete do styku. Přečtu vám, co se píše na stránkách muzea ohledně švédské měny: Švédská koruna je malá měna používaná pouze ve Švédsku. To je ideální místo pro start největší prevenci proti zločinnosti v souvislosti s finanční směnou.. Mohli bychom a měli bychom také být první bezhotovostní společností na světě. Můj domov je Stockholm, Švédsko a za uplynulý rok jsem žil svůj život zde naprosto bez hotovosti. Empiricky jsem chtěl zjistit, jaké případné nepříjemnosti by mohlo být v zemi, kde se může i nejmenší platby realizovat kreditní kartou. Ve skutečnosti to teď trvá déle čekání v praxi, než když zmáčknete na tlačítko OK a vyjměte kartu. Jediná nepříjemnost jsem zjistil, bylo to, že budete potřebovat minci půjčit vozík v supermarketu. Vyzvu někdo přijít s důvody, aby peníze, které převažují nad obrovské výhody, jak se zbavit toho. Představte si, že na celém světě trpí, protože z trestné činnosti, od vraždy krádeže jízdních kol. .