Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...Jan Benda
Všímavost bývá spojována především s tzv. třetí vlnou kognitivně-behaviorální terapie. Zkušenosti získané díky meditaci všímavosti a díky studiu buddhistické psychologie však v uplynulých desetiletích integrovali do své terapeutické praxe také stovky humanisticky, dynamicky nebo integrativně zaměřených psychoterapeutů. Příspěvek krátce představí některé autory a přístupy z této oblasti a připomene také nejnovější trendy ve výzkumu všímavosti. Dále se zamyslí nad tím, jak by studium všímavosti mohlo v budoucnu pomoci porozumět etiopatogenezi duševních poruch, procesu psychoterapie a mechanismu psychoterapeutické změny a jak by mohlo přispět k integraci humanistických, psychodynamických a kognitivně-behaviorálních přístupů.
Psychologie náboženství (Michal Šmilauer)Maelström
Proč i dnešní době tolik lidí věří v něco, na první pohled, tak iracionálního, jako je Bůh? Věděli jste, že např. v USA je věřících přes 85% lidí? Není to trochu v rozporu s materiální orientací dnešní společnosti? Přijďte se ponořit do zákoutí lidské duše…
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumuJan Benda
Všímavost (mindfulness) neboli schopnost uvědomovat si, co se odehrává v naší mysli a v těle v přítomném okamžiku, budí ve světě psychoterapie stále větší zájem. Ukazuje se totiž, že nejde jen o novou módní psychoterapeutickou "techniku" převzatou z tradičního Buddhistického meditačního tréninku, ale spíše o nově definovaný obecný faktor psychoterapeutické změny, který možná pomůže objasnit mechanismus psychoterapeutické změny napříč jednotlivými směry. Zatímco v letech 2000-2010 se většina výzkumů týkajících se všímavosti soustředila především na prokazování účinnosti na všímavosti založených přístupů u různých klinických diagnóz (deprese, úzkostné stavy, závislosti, poruchy příjmu potravy, hraniční poruchy osobnosti, psychózy, aj.), případně u specifických skupin (např. onkologičtí pacienti, sportovci, vězni, děti, aj.), v poslední době lze v odborných diskusích pozorovat především zvýšený zájem o obecnější otázky týkající se všímavosti a současně i jakýsi návrat ke kořenům a snahu o celkově hlubší a širší pochopení postupů tradovaných v původním Buddhově učení. Diskutována jsou především témata: 1) co přesně je všímavost; 2) k čemu rozvíjení všímavosti vede; 3) jaké jsou možnosti měření všímavosti; 4) jakou roli hraje všímavost v mechanismu psychoterapeutické změny; 5) jakými různými způsoby lze všímavost rozvíjet, atd. Příspěvek uvedená témata krátce představí. Nastíní dále, co je třeba aktuálně zkoumat a jak by výsledky takových budoucích výzkumů mohly být prospěšné psychoterapeutům v oblasti teorie i praxe.
Mindfulness in psychotherapy: Current issues and future research directions
There is a growing interest in mindfulness in the world of psychotherapy. It becomes apparent that it is not a mere fashionable psychotherapeutic "technique". Rather it seems to be newly defined common factor of psychotherapeutic change which may help to clarify the mechanism of psychotherapeutic change across particular approaches. Whereas during the 2000-2010 decade most of the research concerning mindfulness had focused primarily on evaluation of the effect of mindfulness-based approaches to various clinical diagnoses or to specific groups, recently the professional discussions have been showing primarily a growing interest in more general questions concerning mindfulness and also some return to the roots and an effort for broader and deeper understanding of the procedures handed down by the teachings of the Buddha. The following topics are mainly discussed: 1) what exactly is mindfulness; 2) what does the cultivation of mindfulness lead to; 3) possibilities of the measurement of mindfulness; 4) role of mindfulness in the mechanism of psychotherapeutic change; 5) what are the various ways of cultivating mindfulness etc. The paper will briefly present these topics.
Práce Klíčové aspekty sebevražedných sekt z pohledu jedince se zabývá analýzou dějů ve třech tzv. sebevražedných sektách: Chrámu lidu (Jonestown, Guayana, 1978), Davidovské větvi Církve adventistů sedmého dne (Waco, USA, 1994) a Řádu Chrámu slunce (Morin Heights, Kanada a Cheiry, Švýcarsko, 1994; Grenoble, Francie, 1995; St. Casimir, Kanada, 1997).
Všímavost a soucit se sebou v humanistické, dynamické a integrativní psychote...Jan Benda
Všímavost bývá spojována především s tzv. třetí vlnou kognitivně-behaviorální terapie. Zkušenosti získané díky meditaci všímavosti a díky studiu buddhistické psychologie však v uplynulých desetiletích integrovali do své terapeutické praxe také stovky humanisticky, dynamicky nebo integrativně zaměřených psychoterapeutů. Příspěvek krátce představí některé autory a přístupy z této oblasti a připomene také nejnovější trendy ve výzkumu všímavosti. Dále se zamyslí nad tím, jak by studium všímavosti mohlo v budoucnu pomoci porozumět etiopatogenezi duševních poruch, procesu psychoterapie a mechanismu psychoterapeutické změny a jak by mohlo přispět k integraci humanistických, psychodynamických a kognitivně-behaviorálních přístupů.
Psychologie náboženství (Michal Šmilauer)Maelström
Proč i dnešní době tolik lidí věří v něco, na první pohled, tak iracionálního, jako je Bůh? Věděli jste, že např. v USA je věřících přes 85% lidí? Není to trochu v rozporu s materiální orientací dnešní společnosti? Přijďte se ponořit do zákoutí lidské duše…
Všímavost v psychoterapii: Aktuální otázky a směr budoucího výzkumuJan Benda
Všímavost (mindfulness) neboli schopnost uvědomovat si, co se odehrává v naší mysli a v těle v přítomném okamžiku, budí ve světě psychoterapie stále větší zájem. Ukazuje se totiž, že nejde jen o novou módní psychoterapeutickou "techniku" převzatou z tradičního Buddhistického meditačního tréninku, ale spíše o nově definovaný obecný faktor psychoterapeutické změny, který možná pomůže objasnit mechanismus psychoterapeutické změny napříč jednotlivými směry. Zatímco v letech 2000-2010 se většina výzkumů týkajících se všímavosti soustředila především na prokazování účinnosti na všímavosti založených přístupů u různých klinických diagnóz (deprese, úzkostné stavy, závislosti, poruchy příjmu potravy, hraniční poruchy osobnosti, psychózy, aj.), případně u specifických skupin (např. onkologičtí pacienti, sportovci, vězni, děti, aj.), v poslední době lze v odborných diskusích pozorovat především zvýšený zájem o obecnější otázky týkající se všímavosti a současně i jakýsi návrat ke kořenům a snahu o celkově hlubší a širší pochopení postupů tradovaných v původním Buddhově učení. Diskutována jsou především témata: 1) co přesně je všímavost; 2) k čemu rozvíjení všímavosti vede; 3) jaké jsou možnosti měření všímavosti; 4) jakou roli hraje všímavost v mechanismu psychoterapeutické změny; 5) jakými různými způsoby lze všímavost rozvíjet, atd. Příspěvek uvedená témata krátce představí. Nastíní dále, co je třeba aktuálně zkoumat a jak by výsledky takových budoucích výzkumů mohly být prospěšné psychoterapeutům v oblasti teorie i praxe.
Mindfulness in psychotherapy: Current issues and future research directions
There is a growing interest in mindfulness in the world of psychotherapy. It becomes apparent that it is not a mere fashionable psychotherapeutic "technique". Rather it seems to be newly defined common factor of psychotherapeutic change which may help to clarify the mechanism of psychotherapeutic change across particular approaches. Whereas during the 2000-2010 decade most of the research concerning mindfulness had focused primarily on evaluation of the effect of mindfulness-based approaches to various clinical diagnoses or to specific groups, recently the professional discussions have been showing primarily a growing interest in more general questions concerning mindfulness and also some return to the roots and an effort for broader and deeper understanding of the procedures handed down by the teachings of the Buddha. The following topics are mainly discussed: 1) what exactly is mindfulness; 2) what does the cultivation of mindfulness lead to; 3) possibilities of the measurement of mindfulness; 4) role of mindfulness in the mechanism of psychotherapeutic change; 5) what are the various ways of cultivating mindfulness etc. The paper will briefly present these topics.
Práce Klíčové aspekty sebevražedných sekt z pohledu jedince se zabývá analýzou dějů ve třech tzv. sebevražedných sektách: Chrámu lidu (Jonestown, Guayana, 1978), Davidovské větvi Církve adventistů sedmého dne (Waco, USA, 1994) a Řádu Chrámu slunce (Morin Heights, Kanada a Cheiry, Švýcarsko, 1994; Grenoble, Francie, 1995; St. Casimir, Kanada, 1997).
1. Argumentace výběru :
Vybrala jsem si téma Biblioterapie, jelikoţ zapadá do obsahu učiva mého oboru Informační
studia a knihovnictví. Biblioterapie je důleţitou sloţkou terapie a pozitivně působí nejen na
dětského jedince. Vyškolený knihovník často bývá vyuţíván i na odborných sezených
vedených terapeutem.
Název práce : Biblioterapie
Biblioterapie je metoda psychoterapie vyuţívající léčebné a podpůrné účinky četby.
Zakladatelem biblioterapie je N.A.Rubakin(1862-1946).
Biblioterapie má svoje historické zázemí :
13.stol. př. N. l. – Osymandyova knihovna v Heliopolisu, nad vchodem byl vytesán
nápis „Léčebna duší“
Ve středověku byla předčítána evangelia při operacích a pouštění ţilou
V zařízeních pro duševně choré byly v 19.století zaváděny knihovny a posiloval se
význam čtení při léčbě
Je dvojího typu :
Individuální (svépomocná)
Důleţitým faktorem je ochota čtenáře se svěřit knihovníkovi či terapeutovi, kdy
společnými silami nachází nejvhodnější tituly pro daný problém.
Skupinová
Jde o dynamické sezení, které je vedené terapeutem či knihovníkem. Předčítáním knih
a následnou diskuzí dochází k reflexi problému.
Se stoupající popularitou biblioterapie se vytvořila i nová profese biblioterapeuta.
K vykonávání této profese jsou zapotřebí určité osobnostní předpoklady ( empatie, tolerance,
trpělivost, emoční stabilita,..), vzdělání ( knihovník, terapeut, psychoterapeut) a v nemoslední
řadě je důleţitá motivace(chuť pomáhat).
Smyslem terapie je určítá reflexe. Proţívaná zátěţová situace se promítá na pozadí četby
knihy V této fázi dochází u pacienta k celkovému uvolnění nahromaděného psychického
napětí, k přijetí situace, vyrovnání, obnově radosti ze ţivota. Jedná se o pozitivní ovlivnění
psychosomatického stavu jedince. Navíc samotným čtením dochází u čtenáře k rozvoji
fantazie, tvořivosti, kritického myšlení, komunikačních schopností atd., tedy i k rozvoji
osobnosti jako takové.
Faktory, které ovlivňují působení četby :
Osobnost pacienta a jeho aktuální psychický a fyzický stav
Věk, dosaţené vzdělání, profese
2. Ţivotní zkušenosti, záţitky, vzpomínky, motivace k četbě, sociální prostředí, ve
kterém se pohybuje
Čtenářské návyky a preference
Účely a cíle bibliografie :
Aktivní vyuţití volního času
Podněcování čtenářských zájmů, zájmu o okolní svět, k aktivitě
Posilování vůle a chuti k uzdravení
Adaptace na aktuální situaci, na problém
Odpoutání od nemocí, zmenšování úzkosti, strachu, osamělosti
Pojmové okolí biblioterapie:
bibliopsychologie: zkoumá vliv četby na duševní ţivot člověka (průběh psychických
procesů během četby) a vztah autora, čtenáře a knihy
bibliopedagogika: zkoumá výchovné působení knihy a četby a specifické
knihovnické metody práce se čtenáři (formace čtenářské kultury)
Tato terapeutická metoda má interdisciplinární charakter, proto se na jejím procesů podílejí
nejen terapeuti a knihovníci, ale i pedagogové, sociální pracovníci a další odborníci působící v
široké oblasti pomáhajících profesí.
Principy biblioterapie lze pouţít na kaţdou věkovou skupinu pacientů. Často to jsou senioři,
týrané či opuštěné děti, mládeţ, pacienti umístění v nemocnicích, jiných léčebných zařízeních
nebo v psychiatrické péči, oběti domácího násilí, závislí, nezaměstnaní, vězni a další). Pro
účely biblioterapie se vyuţívá jak naučných publikací, tak beletristických knih. Naučná
literatura je vyuţívána ke konkrétnímu řešení problému a následnému nalezení alternativního
řešení daného problému. Literatura beletristická slouţí spíše k vyvolání emocí, odpočinku a
v neposlední řadě k vyuţití volného času.
Biblioterapiii můţeme dělit na :
klinickou: psychoterapeutická sezení (individuální i skupinová), vyuţívá se
sebepoznávací literatura –
institucionální: zaměřená na literaturu popisující zdravotní stav pacienta či relaxační
literaturu - určeno pro hospitalizované pacienty
vývojovou: didaktické texty pro jedince bez zdravotních problémů - podporuje proces
psychologického vývoje
3. Zvláštní metodou biblioterapie je Hagioterapie:
z řeckého termínu Hagios – tzn. Svatý
nevychází z předpokladu existence Boha, ale z předpokladu existence náboţenské
dispozice v člověku
Bible je vnímáná jako projekční materiál
Má dojít k tzv. „Aha-záţitku“, určitá změna v myšlení člověka, kdy si na příkladu
jiného člověka uvědomíme sami sebe
Bible neslouţí jako příručka, ale jako zrcadlo
Cílem není rozlišení doba a zla, jak by se mohlo zdát. Cílem je uvědomění si vlastního
morálního systému
S biblioterpií jsou spojeny tyto dílčí metody léčby/terapie:
Imagoterapie: léčba skrze vţívání se do role literárního hrdiny (nápodoba jednání a
chování, odhalování motivů a postojů)
Poetoterapie: léčba skrze poezii
Pohádkoterapie: léčba skrze dětskou literaturu
Pro zvýšení pozitivního účinku z léčby je moţné biblioterapii kombinovat s obdobnými
umělecky a zážitkově orientovanými terapiemi typu:
Arteterapie: léčba výtvarným uměním či skrze uměleckou tvorbu obecně (téţ „tvůrčí
terapie“)
Dramaterapie: léčba divadlem
Estesioterapie: arteterapie zaměřená na řezbářství
Estetoterapie: léčba skrze estetické vjemy
Filmoterapie: léčba filmem
Choreoterapie: léčba tancem a pohybem
Muzikoterapie: léčba hudbou
Projekty :
V České republice není metoda bibliografie ještě příliš rozšířená, proto jsou projekty
především v zahraničí. Mezi ty velké patří například :
Best Children’s Book
Kids‘ Page
Children's and Young Adult Literature Bibliographies
Helping Books Connection
Healing Books for Kids
4. Anotace : Text je sumarizací základních poznatků o bibliografie. Definuje základní pojmy,
vysvětluje rozdíly mezi danými druhy bibliografie. Důleţitou částí jsou účely a cíle
bibliografie, díky kterým lze jednoduše pochopit význam bibliografie. V textu jsou uvedeny
také další metody spadající do arteterapie, které souvisí s biblioterapií. V závěru jsou uvedené
projekty, které vznikly jako podpora biblioterapie.
Klíčová slova : bibliotarapie, čtenářství, knihy, biblioterapeut, knihovník, artetarepie
5. Zdroje :
BiblioHelp: Léčba knihou [online]. [cit. 2013-01-02]. Dostupné z: http://www.bibliohelp.cz/
- Tvůrci jsou studenti KISKu
- Spolupráce s psychology, psychoterapeuty, sociology
- Katalog knih řazený dle problémů a nemocí
- Tipy a rady od ostatních čtenářů
- Přehledná orientace
VÁŠOVÁ, Lidmila. Úvod do bibliopedagogiky. Praha : ISV, 1995. 189 s. ISBN 8085866072.
- Učebnice k bibliopedagogice
- Zákonitosti procesu čtení
- Čtenářský vývoj jedince
- Působení čtení
- Popisuje metody práce s čtenáři různých věkových skupin, handicapů..
RUSZOVÁ, Dagmar. Biblioterapie jako metoda spadající do oblasti široce pojímané
arteterapie. Knihovnický zpravodaj vysočina [online]. roč. 12, č. 4 [cit. 2013-01-02]. Dostupné
z: http://kzv.kkvysociny.cz/Default.aspx?id=998
- Definice artetarapie a zařazení biblioterapie
- Cíle a funkce arteteratepie
- Materiály vyuţívané v biblioterapii
- Kombinace s jinými terapiemi
- Srovnání se situací v Polsku