More Related Content
Featured
Featured (20)
Hrdinové nebo srabi
- 2. Tomáš a Lenka. Muž a žena. Skleněnka v únoru 2014. Podobný pohled na život. Různý pohled na vztah. Společné úvahy. Zkušenosti. Tvorba. Plynutí. Proč zůstáváme ve vztahu? Proč po zamilování přijde rozčarování a z lásky se stane stereotyp? Proč se naše očekávání neplní? Žijeme spolu nebo vedle sebe? Žijeme vůbec? Všichni jsme si tím prošli. Zůstali jsme nebo odešli? Jsme hrdinové nebo srabi? Hrdinové a srabi vznikli původně jako koncept autorského čtení s hudebním doprovodem a lehkým divadelním ztvárněním. Po druhém čtení v Litomyšli se vynořila poptávka po tom, si básně někde přečíst. Nenápadná myšlenka brzy přerostla v čin, a tak máte nyní možnost mít e-sbírku Hrdinové nebo srabi? před očima. Děkujeme vám za její zakoupení a vyjádřenou podporu. Přejeme příjemné čtení. Předmluva
- 3. Píše básně dlouho. Dvě ruce nestačí k napočítání jak dlouho. K jeho básním se můžete dostat nejen při poetring guerille v Litomyšli, ale především v periodikách Tahy, Partonyma, Lžička v šuplíku, Host, Chuťovky k pivu, Průzory a na příležitostných autorských čteních. Můžete ho také potkat na jevišti improvizačního divadla Pa.Le.Ťác.I. V současné době připravuje sbírku svých básní Polojasnění. Už je možné prozradit, že kromě tištěné verze s krásnými ilustracemi od Petra Drahoše a vyvedením v Braillově písmu, se můžete těšit na audio-knížku. Hudbu k ní vytvořili Jakub Klejch a Jan Vlasák. Básní chvíli, dva prsty by vám stačili k napočítání. U jejích začátků stála Skácelova báseň vytištěná na magnetickém papíře rozstříhaná na slabiky. Tak vznikla první oficiální báseň Lidská slova. Od té doby píše, publikovala dosud jen na Facebooku a v různých městech při guerille poetringu. Pracovně se realizuje při práci s pěstounskými rodinami a dětmi, které provází celým procesem pěstounské péče, volnočasově pak v projektech využívajících metody Divadla utlačovaných, a při zážitkových kurzech pod Prázdninovou školou Lipnicí, kde jsou její parketou expresivní techniky zaměřené na sebepoznání. On Tomáš Jireček (1985) Ona Lenka Ondráčková (1986)
- 4. On už mě bolí oči jak snažím se udržet v zorným poli papírky tabák i filtry už mě bolí mozek z toho soustředění aby se neklepaly ruce už mě bolí prsty od balení cigaret už mě bolí co vlastně?
- 5. Ona dým půlnoční cigarety odchází pomalu stejně jako náš čas hodiny odbíjí celou
- 6. On obyčejně nekouřím ale dneska dal jsem si páva když jsem si uvědomil že možná není možné s tebou být
- 7. Ona na balkóně sama a zároveň se všemi co ještě nespí
- 8. Ale na začátku bylo všechno jinak a jiný.
- 9. On nadechl jsem se radosti začal jsem tančit luskat prstama a zpívat najednou jsem věděl že všechno se vším souvisí
- 11. On přál bych si s tebou probdít noc a pít víno přímo z láhve a poslouchat starý desky a povídat si – jen tak a mlčet – taky jen tak a něco si přát při pádu hvězd a ty pozůstalý pak počítat
- 12. Ona rozbaluju se ti v dlaních všechno se smí pro (s)milování boží
- 13. A tak jsme spolu začali bydlet.
- 14. On Jeli jsme do ikey a...
- 15. Ona ...koupili jsme si stůl a dvě židle, ty skládací, postel...
- 16. On ...stojací lampu, závěsy...
- 18. On ...a třikrát jsme vyprázdnili bezedný kelímek...
- 19. Ona...a snědli celej mandlovej dort.
- 20. On Tys nadávala, že ses přecpala.
- 21. Ona A tys byl vytočenej z toho, že se to nemohlo vejít do auta.
- 22. On zkoumáme se ženou zda lednice lícuje se stěnou
- 23. Ona v tichu noci jen tvůj dech mísí se s mým touha boků po hloubce a můra na okně jako memento
- 24. On tóny husí kůže zakrývají přítomnost most mezi námi se rozkročil mezi břehy stenů
- 25. A pak se to začalo prostě srát.
- 26. Ona na nebi srpek měsíce ve mně zbytek touhy jít ti naproti alejí boky a tak pořád dokud měsíc nedoroste dokud se ucho neutrhne dokud nevyletí holubice
- 27. On kráčíme po zamrzlých vodách z prstů pletenec v pletenci stud z každého dalšího kroku
- 28. Ona sněží jako by to bylo včera kdy jsi stál pod mým balkónem zvedl jsi svůj pohled nahoru ke mně jen teplo a svobodu vystřídal sníh a stereotyp vločka za vločkou každá jedna za všechny myšlenky za všechny vzpomínky za každý email za všechny ty básně pro tebe a od tebe za věci budoucí a pak nemá tolik sněžit
- 29. On než se naděje nadechne je tam jasné ne a to se válí jakoby nic na stole pod lustrem ani jeden najednou neví co s takovým ne počít co bude dnes k večeři? zkusí se zeptat
- 30. OnaMá mě ještě rád?
- 31. On Co jí zase vadí?
- 32. OnaProč už se tolik nesmějeme?
- 33. On Proč už se jen potkáváme večer v kuchyni?
- 34. OnaKam se poděla jeho pozornost?
- 35. On Stojím jí ještě za to?
- 36. OnaLíbím se mu vůbec ještě?
- 37. On Co jsem zase udělal špatně?
- 39. On Čím se jí zavděčím?
- 40. Ona další zklamání do sbírky další hřebík do rakve další možnost jak pustit rybu k vodě první ryba se přece vždycky pouští aby splnila přání a tak si teda přeju!
- 41. On ve vlaku fackován větrem bičován myšlenkami ve kterých se ztrácím jak v tónech, co tlačím si do uší abych měl pocit aspoň malé samoty v přeplněnosti vagonu jak v tobě včera v noci kdy jsme se milovali poslední zoufalé pokusy být si blízko
- 42. Ona a pára nad hladinou rybníka povídá o věčnosti a my tušíme co havran už dávno ví
- 43. OnaAle jo, má to cenu.
- 44. On Tak to ještě zkusíme.
- 45. OnaPřece nezahodníme ty roky spolu.
- 46. On Oba se budeme víc snažit, jo? Budeme spolu trávit víc času a budeme si víc povídat, jo?
- 47. OnaTak jo.
- 48. On mluvil jsem s lukášem umřel mu kamarád mně umírá naděje v nás
- 49. Ona jsme na hraně ostříme břity slov do bitvy o vlastní já
- 50. On tupou čepelí slov snažil jsem se proniknout do slabin nevyšlo to a tak jsem se rozpáral zevnitř
- 51. ...
- 52. On už mě bolí oči jak snažím se udržet v zorným poli papírky tabák i filtry už mě bolí mozek z toho soustředění aby se neklepaly ruce už mě bolí prsty od balení cigaret už mě bolí, co vlastně?
- 53. Ona dým půlnoční cigarety odchází pomalu stejně jako náš čas hodiny odbíjí celou
- 54. Z jakého důvodu ještě zůstáváš?
- 55. Jsi hrdina nebo srab?