This newsletter from Al Yasmina School provides information about upcoming events and activities. Key dates mentioned include a Year 6 swimming gala on November 18, Bookworm Fair from November 25-27, individual photos on November 26-27, National Day celebrations on November 28, and a festive concert on December 10. The music department recaps a successful performance called Yanomamo. Foundation Stage 1 learned about European countries. Foundation Stage 2 focused on India and made chapatis and sweets. Various classes discussed their recent lessons and congratulated students of the week.
This tutorial shows how to create an Easter flyer in Adobe Illustrator. It includes 14 steps: setting up the document, adding and formatting text, adding color and a drop shadow, inserting royalty-free images, and arranging and saving the file. Key steps include setting the font, size, and alignment of text blocks; using the color and character palettes; placing images; and bringing objects forward or backward in the layer order.
This document discusses lexical environments and execution contexts in ECMAScript according to ECMA-262 Edition 5. It explains how lexical environments contain environment records that bind identifiers to values and reference outer environments. Execution contexts contain a lexical environment, variable environment, and this binding. The document provides examples of identifier resolution, function closures, and how the with statement affects lexical and variable environments.
Presentacion tres modelos economicos en chile y la modaromi2311
La industria textil chilena tiene sus orígenes en el trabajo telar de los pueblos indígenas del país. Durante el siglo XIX y comienzos del XX comenzaron a desarrollarse pequeñas industrias textiles que tendrían su apogeo a mediados del siglo, con el aporte fundamental de trabajadores extranjeros, hasta llegar a nuestra actualidad.-
Cadáveres, ritos y cementerios: la muerte de los otrosFenalco Antioquia
Es un evento en el que se reúnen las principales empresas funerarias y de servicios exequiales en Antioquia, un espacio que fortalece las alianzas empresariales y comerciales hacia el crecimiento continuo del sector.
Este encuentro contará con un programa de conferencias y exposiciones en donde diferentes profesionales y expertos analizarán temas esenciales del sector, así como las últimas tendencias del mercado.
La ruleta fue creada por el matemático francés Blaise Pascal en el siglo XVII. Existen tres tipos principales de ruleta: la ruleta francesa con 37 números del 0 al 36, la ruleta americana con 38 números que incluyen el doble cero, y la ruleta americana de un solo cero que combina las características de las dos anteriores.
El documento describe un diagrama de equilibrio de fases para una aleación binaria. Explica cómo calcular las temperaturas, composiciones y porcentajes de sólido y líquido en puntos específicos del diagrama, así como las temperaturas de inicio y fin de solidificación para diferentes aleaciones. También analiza los componentes y fases presentes en varias aleaciones a diferentes temperaturas basándose en el diagrama.
This newsletter from Al Yasmina School provides information about upcoming events and activities. Key dates mentioned include a Year 6 swimming gala on November 18, Bookworm Fair from November 25-27, individual photos on November 26-27, National Day celebrations on November 28, and a festive concert on December 10. The music department recaps a successful performance called Yanomamo. Foundation Stage 1 learned about European countries. Foundation Stage 2 focused on India and made chapatis and sweets. Various classes discussed their recent lessons and congratulated students of the week.
This tutorial shows how to create an Easter flyer in Adobe Illustrator. It includes 14 steps: setting up the document, adding and formatting text, adding color and a drop shadow, inserting royalty-free images, and arranging and saving the file. Key steps include setting the font, size, and alignment of text blocks; using the color and character palettes; placing images; and bringing objects forward or backward in the layer order.
This document discusses lexical environments and execution contexts in ECMAScript according to ECMA-262 Edition 5. It explains how lexical environments contain environment records that bind identifiers to values and reference outer environments. Execution contexts contain a lexical environment, variable environment, and this binding. The document provides examples of identifier resolution, function closures, and how the with statement affects lexical and variable environments.
Presentacion tres modelos economicos en chile y la modaromi2311
La industria textil chilena tiene sus orígenes en el trabajo telar de los pueblos indígenas del país. Durante el siglo XIX y comienzos del XX comenzaron a desarrollarse pequeñas industrias textiles que tendrían su apogeo a mediados del siglo, con el aporte fundamental de trabajadores extranjeros, hasta llegar a nuestra actualidad.-
Cadáveres, ritos y cementerios: la muerte de los otrosFenalco Antioquia
Es un evento en el que se reúnen las principales empresas funerarias y de servicios exequiales en Antioquia, un espacio que fortalece las alianzas empresariales y comerciales hacia el crecimiento continuo del sector.
Este encuentro contará con un programa de conferencias y exposiciones en donde diferentes profesionales y expertos analizarán temas esenciales del sector, así como las últimas tendencias del mercado.
La ruleta fue creada por el matemático francés Blaise Pascal en el siglo XVII. Existen tres tipos principales de ruleta: la ruleta francesa con 37 números del 0 al 36, la ruleta americana con 38 números que incluyen el doble cero, y la ruleta americana de un solo cero que combina las características de las dos anteriores.
El documento describe un diagrama de equilibrio de fases para una aleación binaria. Explica cómo calcular las temperaturas, composiciones y porcentajes de sólido y líquido en puntos específicos del diagrama, así como las temperaturas de inicio y fin de solidificación para diferentes aleaciones. También analiza los componentes y fases presentes en varias aleaciones a diferentes temperaturas basándose en el diagrama.
2024 State of Marketing Report – by HubspotMarius Sescu
https://www.hubspot.com/state-of-marketing
· Scaling relationships and proving ROI
· Social media is the place for search, sales, and service
· Authentic influencer partnerships fuel brand growth
· The strongest connections happen via call, click, chat, and camera.
· Time saved with AI leads to more creative work
· Seeking: A single source of truth
· TLDR; Get on social, try AI, and align your systems.
· More human marketing, powered by robots
ChatGPT is a revolutionary addition to the world since its introduction in 2022. A big shift in the sector of information gathering and processing happened because of this chatbot. What is the story of ChatGPT? How is the bot responding to prompts and generating contents? Swipe through these slides prepared by Expeed Software, a web development company regarding the development and technical intricacies of ChatGPT!
Product Design Trends in 2024 | Teenage EngineeringsPixeldarts
The realm of product design is a constantly changing environment where technology and style intersect. Every year introduces fresh challenges and exciting trends that mold the future of this captivating art form. In this piece, we delve into the significant trends set to influence the look and functionality of product design in the year 2024.
How Race, Age and Gender Shape Attitudes Towards Mental HealthThinkNow
Mental health has been in the news quite a bit lately. Dozens of U.S. states are currently suing Meta for contributing to the youth mental health crisis by inserting addictive features into their products, while the U.S. Surgeon General is touring the nation to bring awareness to the growing epidemic of loneliness and isolation. The country has endured periods of low national morale, such as in the 1970s when high inflation and the energy crisis worsened public sentiment following the Vietnam War. The current mood, however, feels different. Gallup recently reported that national mental health is at an all-time low, with few bright spots to lift spirits.
To better understand how Americans are feeling and their attitudes towards mental health in general, ThinkNow conducted a nationally representative quantitative survey of 1,500 respondents and found some interesting differences among ethnic, age and gender groups.
Technology
For example, 52% agree that technology and social media have a negative impact on mental health, but when broken out by race, 61% of Whites felt technology had a negative effect, and only 48% of Hispanics thought it did.
While technology has helped us keep in touch with friends and family in faraway places, it appears to have degraded our ability to connect in person. Staying connected online is a double-edged sword since the same news feed that brings us pictures of the grandkids and fluffy kittens also feeds us news about the wars in Israel and Ukraine, the dysfunction in Washington, the latest mass shooting and the climate crisis.
Hispanics may have a built-in defense against the isolation technology breeds, owing to their large, multigenerational households, strong social support systems, and tendency to use social media to stay connected with relatives abroad.
Age and Gender
When asked how individuals rate their mental health, men rate it higher than women by 11 percentage points, and Baby Boomers rank it highest at 83%, saying it’s good or excellent vs. 57% of Gen Z saying the same.
Gen Z spends the most amount of time on social media, so the notion that social media negatively affects mental health appears to be correlated. Unfortunately, Gen Z is also the generation that’s least comfortable discussing mental health concerns with healthcare professionals. Only 40% of them state they’re comfortable discussing their issues with a professional compared to 60% of Millennials and 65% of Boomers.
Race Affects Attitudes
As seen in previous research conducted by ThinkNow, Asian Americans lag other groups when it comes to awareness of mental health issues. Twenty-four percent of Asian Americans believe that having a mental health issue is a sign of weakness compared to the 16% average for all groups. Asians are also considerably less likely to be aware of mental health services in their communities (42% vs. 55%) and most likely to seek out information on social media (51% vs. 35%).
AI Trends in Creative Operations 2024 by Artwork Flow.pdfmarketingartwork
Creative operations teams expect increased AI use in 2024. Currently, over half of tasks are not AI-enabled, but this is expected to decrease in the coming year. ChatGPT is the most popular AI tool currently. Business leaders are more actively exploring AI benefits than individual contributors. Most respondents do not believe AI will impact workforce size in 2024. However, some inhibitions still exist around AI accuracy and lack of understanding. Creatives primarily want to use AI to save time on mundane tasks and boost productivity.
Organizational culture includes values, norms, systems, symbols, language, assumptions, beliefs, and habits that influence employee behaviors and how people interpret those behaviors. It is important because culture can help or hinder a company's success. Some key aspects of Netflix's culture that help it achieve results include hiring smartly so every position has stars, focusing on attitude over just aptitude, and having a strict policy against peacocks, whiners, and jerks.
PEPSICO Presentation to CAGNY Conference Feb 2024Neil Kimberley
PepsiCo provided a safe harbor statement noting that any forward-looking statements are based on currently available information and are subject to risks and uncertainties. It also provided information on non-GAAP measures and directing readers to its website for disclosure and reconciliation. The document then discussed PepsiCo's business overview, including that it is a global beverage and convenient food company with iconic brands, $91 billion in net revenue in 2023, and nearly $14 billion in core operating profit. It operates through a divisional structure with a focus on local consumers.
Content Methodology: A Best Practices Report (Webinar)contently
This document provides an overview of content methodology best practices. It defines content methodology as establishing objectives, KPIs, and a culture of continuous learning and iteration. An effective methodology focuses on connecting with audiences, creating optimal content, and optimizing processes. It also discusses why a methodology is needed due to the competitive landscape, proliferation of channels, and opportunities for improvement. Components of an effective methodology include defining objectives and KPIs, audience analysis, identifying opportunities, and evaluating resources. The document concludes with recommendations around creating a content plan, testing and optimizing content over 90 days.
How to Prepare For a Successful Job Search for 2024Albert Qian
The document provides guidance on preparing a job search for 2024. It discusses the state of the job market, focusing on growth in AI and healthcare but also continued layoffs. It recommends figuring out what you want to do by researching interests and skills, then conducting informational interviews. The job search should involve building a personal brand on LinkedIn, actively applying to jobs, tailoring resumes and interviews, maintaining job hunting as a habit, and continuing self-improvement. Once hired, the document advises setting new goals and keeping skills and networking active in case of future opportunities.
A report by thenetworkone and Kurio.
The contributing experts and agencies are (in an alphabetical order): Sylwia Rytel, Social Media Supervisor, 180heartbeats + JUNG v MATT (PL), Sharlene Jenner, Vice President - Director of Engagement Strategy, Abelson Taylor (USA), Alex Casanovas, Digital Director, Atrevia (ES), Dora Beilin, Senior Social Strategist, Barrett Hoffher (USA), Min Seo, Campaign Director, Brand New Agency (KR), Deshé M. Gully, Associate Strategist, Day One Agency (USA), Francesca Trevisan, Strategist, Different (IT), Trevor Crossman, CX and Digital Transformation Director; Olivia Hussey, Strategic Planner; Simi Srinarula, Social Media Manager, The Hallway (AUS), James Hebbert, Managing Director, Hylink (CN / UK), Mundy Álvarez, Planning Director; Pedro Rojas, Social Media Manager; Pancho González, CCO, Inbrax (CH), Oana Oprea, Head of Digital Planning, Jam Session Agency (RO), Amy Bottrill, Social Account Director, Launch (UK), Gaby Arriaga, Founder, Leonardo1452 (MX), Shantesh S Row, Creative Director, Liwa (UAE), Rajesh Mehta, Chief Strategy Officer; Dhruv Gaur, Digital Planning Lead; Leonie Mergulhao, Account Supervisor - Social Media & PR, Medulla (IN), Aurelija Plioplytė, Head of Digital & Social, Not Perfect (LI), Daiana Khaidargaliyeva, Account Manager, Osaka Labs (UK / USA), Stefanie Söhnchen, Vice President Digital, PIABO Communications (DE), Elisabeth Winiartati, Managing Consultant, Head of Global Integrated Communications; Lydia Aprina, Account Manager, Integrated Marketing and Communications; Nita Prabowo, Account Manager, Integrated Marketing and Communications; Okhi, Web Developer, PNTR Group (ID), Kei Obusan, Insights Director; Daffi Ranandi, Insights Manager, Radarr (SG), Gautam Reghunath, Co-founder & CEO, Talented (IN), Donagh Humphreys, Head of Social and Digital Innovation, THINKHOUSE (IRE), Sarah Yim, Strategy Director, Zulu Alpha Kilo (CA).
Trends In Paid Search: Navigating The Digital Landscape In 2024Search Engine Journal
The search marketing landscape is evolving rapidly with new technologies, and professionals, like you, rely on innovative paid search strategies to meet changing demands.
It’s important that you’re ready to implement new strategies in 2024.
Check this out and learn the top trends in paid search advertising that are expected to gain traction, so you can drive higher ROI more efficiently in 2024.
You’ll learn:
- The latest trends in AI and automation, and what this means for an evolving paid search ecosystem.
- New developments in privacy and data regulation.
- Emerging ad formats that are expected to make an impact next year.
Watch Sreekant Lanka from iQuanti and Irina Klein from OneMain Financial as they dive into the future of paid search and explore the trends, strategies, and technologies that will shape the search marketing landscape.
If you’re looking to assess your paid search strategy and design an industry-aligned plan for 2024, then this webinar is for you.
5 Public speaking tips from TED - Visualized summarySpeakerHub
From their humble beginnings in 1984, TED has grown into the world’s most powerful amplifier for speakers and thought-leaders to share their ideas. They have over 2,400 filmed talks (not including the 30,000+ TEDx videos) freely available online, and have hosted over 17,500 events around the world.
With over one billion views in a year, it’s no wonder that so many speakers are looking to TED for ideas on how to share their message more effectively.
The article “5 Public-Speaking Tips TED Gives Its Speakers”, by Carmine Gallo for Forbes, gives speakers five practical ways to connect with their audience, and effectively share their ideas on stage.
Whether you are gearing up to get on a TED stage yourself, or just want to master the skills that so many of their speakers possess, these tips and quotes from Chris Anderson, the TED Talks Curator, will encourage you to make the most impactful impression on your audience.
See the full article and more summaries like this on SpeakerHub here: https://speakerhub.com/blog/5-presentation-tips-ted-gives-its-speakers
See the original article on Forbes here:
http://www.forbes.com/forbes/welcome/?toURL=http://www.forbes.com/sites/carminegallo/2016/05/06/5-public-speaking-tips-ted-gives-its-speakers/&refURL=&referrer=#5c07a8221d9b
ChatGPT and the Future of Work - Clark Boyd Clark Boyd
Everyone is in agreement that ChatGPT (and other generative AI tools) will shape the future of work. Yet there is little consensus on exactly how, when, and to what extent this technology will change our world.
Businesses that extract maximum value from ChatGPT will use it as a collaborative tool for everything from brainstorming to technical maintenance.
For individuals, now is the time to pinpoint the skills the future professional will need to thrive in the AI age.
Check out this presentation to understand what ChatGPT is, how it will shape the future of work, and how you can prepare to take advantage.
The document provides career advice for getting into the tech field, including:
- Doing projects and internships in college to build a portfolio.
- Learning about different roles and technologies through industry research.
- Contributing to open source projects to build experience and network.
- Developing a personal brand through a website and social media presence.
- Networking through events, communities, and finding a mentor.
- Practicing interviews through mock interviews and whiteboarding coding questions.
Google's Just Not That Into You: Understanding Core Updates & Search IntentLily Ray
1. Core updates from Google periodically change how its algorithms assess and rank websites and pages. This can impact rankings through shifts in user intent, site quality issues being caught up to, world events influencing queries, and overhauls to search like the E-A-T framework.
2. There are many possible user intents beyond just transactional, navigational and informational. Identifying intent shifts is important during core updates. Sites may need to optimize for new intents through different content types and sections.
3. Responding effectively to core updates requires analyzing "before and after" data to understand changes, identifying new intents or page types, and ensuring content matches appropriate intents across video, images, knowledge graphs and more.
A brief introduction to DataScience with explaining of the concepts, algorithms, machine learning, supervised and unsupervised learning, clustering, statistics, data preprocessing, real-world applications etc.
It's part of a Data Science Corner Campaign where I will be discussing the fundamentals of DataScience, AIML, Statistics etc.
Time Management & Productivity - Best PracticesVit Horky
Here's my presentation on by proven best practices how to manage your work time effectively and how to improve your productivity. It includes practical tips and how to use tools such as Slack, Google Apps, Hubspot, Google Calendar, Gmail and others.
The six step guide to practical project managementMindGenius
The six step guide to practical project management
If you think managing projects is too difficult, think again.
We’ve stripped back project management processes to the
basics – to make it quicker and easier, without sacrificing
the vital ingredients for success.
“If you’re looking for some real-world guidance, then The Six Step Guide to Practical Project Management will help.”
Dr Andrew Makar, Tactical Project Management
2024 State of Marketing Report – by HubspotMarius Sescu
https://www.hubspot.com/state-of-marketing
· Scaling relationships and proving ROI
· Social media is the place for search, sales, and service
· Authentic influencer partnerships fuel brand growth
· The strongest connections happen via call, click, chat, and camera.
· Time saved with AI leads to more creative work
· Seeking: A single source of truth
· TLDR; Get on social, try AI, and align your systems.
· More human marketing, powered by robots
ChatGPT is a revolutionary addition to the world since its introduction in 2022. A big shift in the sector of information gathering and processing happened because of this chatbot. What is the story of ChatGPT? How is the bot responding to prompts and generating contents? Swipe through these slides prepared by Expeed Software, a web development company regarding the development and technical intricacies of ChatGPT!
Product Design Trends in 2024 | Teenage EngineeringsPixeldarts
The realm of product design is a constantly changing environment where technology and style intersect. Every year introduces fresh challenges and exciting trends that mold the future of this captivating art form. In this piece, we delve into the significant trends set to influence the look and functionality of product design in the year 2024.
How Race, Age and Gender Shape Attitudes Towards Mental HealthThinkNow
Mental health has been in the news quite a bit lately. Dozens of U.S. states are currently suing Meta for contributing to the youth mental health crisis by inserting addictive features into their products, while the U.S. Surgeon General is touring the nation to bring awareness to the growing epidemic of loneliness and isolation. The country has endured periods of low national morale, such as in the 1970s when high inflation and the energy crisis worsened public sentiment following the Vietnam War. The current mood, however, feels different. Gallup recently reported that national mental health is at an all-time low, with few bright spots to lift spirits.
To better understand how Americans are feeling and their attitudes towards mental health in general, ThinkNow conducted a nationally representative quantitative survey of 1,500 respondents and found some interesting differences among ethnic, age and gender groups.
Technology
For example, 52% agree that technology and social media have a negative impact on mental health, but when broken out by race, 61% of Whites felt technology had a negative effect, and only 48% of Hispanics thought it did.
While technology has helped us keep in touch with friends and family in faraway places, it appears to have degraded our ability to connect in person. Staying connected online is a double-edged sword since the same news feed that brings us pictures of the grandkids and fluffy kittens also feeds us news about the wars in Israel and Ukraine, the dysfunction in Washington, the latest mass shooting and the climate crisis.
Hispanics may have a built-in defense against the isolation technology breeds, owing to their large, multigenerational households, strong social support systems, and tendency to use social media to stay connected with relatives abroad.
Age and Gender
When asked how individuals rate their mental health, men rate it higher than women by 11 percentage points, and Baby Boomers rank it highest at 83%, saying it’s good or excellent vs. 57% of Gen Z saying the same.
Gen Z spends the most amount of time on social media, so the notion that social media negatively affects mental health appears to be correlated. Unfortunately, Gen Z is also the generation that’s least comfortable discussing mental health concerns with healthcare professionals. Only 40% of them state they’re comfortable discussing their issues with a professional compared to 60% of Millennials and 65% of Boomers.
Race Affects Attitudes
As seen in previous research conducted by ThinkNow, Asian Americans lag other groups when it comes to awareness of mental health issues. Twenty-four percent of Asian Americans believe that having a mental health issue is a sign of weakness compared to the 16% average for all groups. Asians are also considerably less likely to be aware of mental health services in their communities (42% vs. 55%) and most likely to seek out information on social media (51% vs. 35%).
AI Trends in Creative Operations 2024 by Artwork Flow.pdfmarketingartwork
Creative operations teams expect increased AI use in 2024. Currently, over half of tasks are not AI-enabled, but this is expected to decrease in the coming year. ChatGPT is the most popular AI tool currently. Business leaders are more actively exploring AI benefits than individual contributors. Most respondents do not believe AI will impact workforce size in 2024. However, some inhibitions still exist around AI accuracy and lack of understanding. Creatives primarily want to use AI to save time on mundane tasks and boost productivity.
Organizational culture includes values, norms, systems, symbols, language, assumptions, beliefs, and habits that influence employee behaviors and how people interpret those behaviors. It is important because culture can help or hinder a company's success. Some key aspects of Netflix's culture that help it achieve results include hiring smartly so every position has stars, focusing on attitude over just aptitude, and having a strict policy against peacocks, whiners, and jerks.
PEPSICO Presentation to CAGNY Conference Feb 2024Neil Kimberley
PepsiCo provided a safe harbor statement noting that any forward-looking statements are based on currently available information and are subject to risks and uncertainties. It also provided information on non-GAAP measures and directing readers to its website for disclosure and reconciliation. The document then discussed PepsiCo's business overview, including that it is a global beverage and convenient food company with iconic brands, $91 billion in net revenue in 2023, and nearly $14 billion in core operating profit. It operates through a divisional structure with a focus on local consumers.
Content Methodology: A Best Practices Report (Webinar)contently
This document provides an overview of content methodology best practices. It defines content methodology as establishing objectives, KPIs, and a culture of continuous learning and iteration. An effective methodology focuses on connecting with audiences, creating optimal content, and optimizing processes. It also discusses why a methodology is needed due to the competitive landscape, proliferation of channels, and opportunities for improvement. Components of an effective methodology include defining objectives and KPIs, audience analysis, identifying opportunities, and evaluating resources. The document concludes with recommendations around creating a content plan, testing and optimizing content over 90 days.
How to Prepare For a Successful Job Search for 2024Albert Qian
The document provides guidance on preparing a job search for 2024. It discusses the state of the job market, focusing on growth in AI and healthcare but also continued layoffs. It recommends figuring out what you want to do by researching interests and skills, then conducting informational interviews. The job search should involve building a personal brand on LinkedIn, actively applying to jobs, tailoring resumes and interviews, maintaining job hunting as a habit, and continuing self-improvement. Once hired, the document advises setting new goals and keeping skills and networking active in case of future opportunities.
A report by thenetworkone and Kurio.
The contributing experts and agencies are (in an alphabetical order): Sylwia Rytel, Social Media Supervisor, 180heartbeats + JUNG v MATT (PL), Sharlene Jenner, Vice President - Director of Engagement Strategy, Abelson Taylor (USA), Alex Casanovas, Digital Director, Atrevia (ES), Dora Beilin, Senior Social Strategist, Barrett Hoffher (USA), Min Seo, Campaign Director, Brand New Agency (KR), Deshé M. Gully, Associate Strategist, Day One Agency (USA), Francesca Trevisan, Strategist, Different (IT), Trevor Crossman, CX and Digital Transformation Director; Olivia Hussey, Strategic Planner; Simi Srinarula, Social Media Manager, The Hallway (AUS), James Hebbert, Managing Director, Hylink (CN / UK), Mundy Álvarez, Planning Director; Pedro Rojas, Social Media Manager; Pancho González, CCO, Inbrax (CH), Oana Oprea, Head of Digital Planning, Jam Session Agency (RO), Amy Bottrill, Social Account Director, Launch (UK), Gaby Arriaga, Founder, Leonardo1452 (MX), Shantesh S Row, Creative Director, Liwa (UAE), Rajesh Mehta, Chief Strategy Officer; Dhruv Gaur, Digital Planning Lead; Leonie Mergulhao, Account Supervisor - Social Media & PR, Medulla (IN), Aurelija Plioplytė, Head of Digital & Social, Not Perfect (LI), Daiana Khaidargaliyeva, Account Manager, Osaka Labs (UK / USA), Stefanie Söhnchen, Vice President Digital, PIABO Communications (DE), Elisabeth Winiartati, Managing Consultant, Head of Global Integrated Communications; Lydia Aprina, Account Manager, Integrated Marketing and Communications; Nita Prabowo, Account Manager, Integrated Marketing and Communications; Okhi, Web Developer, PNTR Group (ID), Kei Obusan, Insights Director; Daffi Ranandi, Insights Manager, Radarr (SG), Gautam Reghunath, Co-founder & CEO, Talented (IN), Donagh Humphreys, Head of Social and Digital Innovation, THINKHOUSE (IRE), Sarah Yim, Strategy Director, Zulu Alpha Kilo (CA).
Trends In Paid Search: Navigating The Digital Landscape In 2024Search Engine Journal
The search marketing landscape is evolving rapidly with new technologies, and professionals, like you, rely on innovative paid search strategies to meet changing demands.
It’s important that you’re ready to implement new strategies in 2024.
Check this out and learn the top trends in paid search advertising that are expected to gain traction, so you can drive higher ROI more efficiently in 2024.
You’ll learn:
- The latest trends in AI and automation, and what this means for an evolving paid search ecosystem.
- New developments in privacy and data regulation.
- Emerging ad formats that are expected to make an impact next year.
Watch Sreekant Lanka from iQuanti and Irina Klein from OneMain Financial as they dive into the future of paid search and explore the trends, strategies, and technologies that will shape the search marketing landscape.
If you’re looking to assess your paid search strategy and design an industry-aligned plan for 2024, then this webinar is for you.
5 Public speaking tips from TED - Visualized summarySpeakerHub
From their humble beginnings in 1984, TED has grown into the world’s most powerful amplifier for speakers and thought-leaders to share their ideas. They have over 2,400 filmed talks (not including the 30,000+ TEDx videos) freely available online, and have hosted over 17,500 events around the world.
With over one billion views in a year, it’s no wonder that so many speakers are looking to TED for ideas on how to share their message more effectively.
The article “5 Public-Speaking Tips TED Gives Its Speakers”, by Carmine Gallo for Forbes, gives speakers five practical ways to connect with their audience, and effectively share their ideas on stage.
Whether you are gearing up to get on a TED stage yourself, or just want to master the skills that so many of their speakers possess, these tips and quotes from Chris Anderson, the TED Talks Curator, will encourage you to make the most impactful impression on your audience.
See the full article and more summaries like this on SpeakerHub here: https://speakerhub.com/blog/5-presentation-tips-ted-gives-its-speakers
See the original article on Forbes here:
http://www.forbes.com/forbes/welcome/?toURL=http://www.forbes.com/sites/carminegallo/2016/05/06/5-public-speaking-tips-ted-gives-its-speakers/&refURL=&referrer=#5c07a8221d9b
ChatGPT and the Future of Work - Clark Boyd Clark Boyd
Everyone is in agreement that ChatGPT (and other generative AI tools) will shape the future of work. Yet there is little consensus on exactly how, when, and to what extent this technology will change our world.
Businesses that extract maximum value from ChatGPT will use it as a collaborative tool for everything from brainstorming to technical maintenance.
For individuals, now is the time to pinpoint the skills the future professional will need to thrive in the AI age.
Check out this presentation to understand what ChatGPT is, how it will shape the future of work, and how you can prepare to take advantage.
The document provides career advice for getting into the tech field, including:
- Doing projects and internships in college to build a portfolio.
- Learning about different roles and technologies through industry research.
- Contributing to open source projects to build experience and network.
- Developing a personal brand through a website and social media presence.
- Networking through events, communities, and finding a mentor.
- Practicing interviews through mock interviews and whiteboarding coding questions.
Google's Just Not That Into You: Understanding Core Updates & Search IntentLily Ray
1. Core updates from Google periodically change how its algorithms assess and rank websites and pages. This can impact rankings through shifts in user intent, site quality issues being caught up to, world events influencing queries, and overhauls to search like the E-A-T framework.
2. There are many possible user intents beyond just transactional, navigational and informational. Identifying intent shifts is important during core updates. Sites may need to optimize for new intents through different content types and sections.
3. Responding effectively to core updates requires analyzing "before and after" data to understand changes, identifying new intents or page types, and ensuring content matches appropriate intents across video, images, knowledge graphs and more.
A brief introduction to DataScience with explaining of the concepts, algorithms, machine learning, supervised and unsupervised learning, clustering, statistics, data preprocessing, real-world applications etc.
It's part of a Data Science Corner Campaign where I will be discussing the fundamentals of DataScience, AIML, Statistics etc.
Time Management & Productivity - Best PracticesVit Horky
Here's my presentation on by proven best practices how to manage your work time effectively and how to improve your productivity. It includes practical tips and how to use tools such as Slack, Google Apps, Hubspot, Google Calendar, Gmail and others.
The six step guide to practical project managementMindGenius
The six step guide to practical project management
If you think managing projects is too difficult, think again.
We’ve stripped back project management processes to the
basics – to make it quicker and easier, without sacrificing
the vital ingredients for success.
“If you’re looking for some real-world guidance, then The Six Step Guide to Practical Project Management will help.”
Dr Andrew Makar, Tactical Project Management
Beginners Guide to TikTok for Search - Rachel Pearson - We are Tilt __ Bright...
cnv-md1 (1)
1. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 0 — #1
abakando 0 agente
A
abakando humr
abantail výhoda
abantailatsu výhodný, zvýhodněný
(sazba ap.)
abar eta abar a tak dál(e)
abegitsu útulný
abendu prosinec
abentura dobrodružství
aberats bohatý (majetkem ap.)
aberia porucha (vada fungování)
aberri vlast
abeslari zpěvák
abesti píseň
abestu zpívat
abiada pochod
abiadura rychlost, tempo; abiadu-
ra handitu zrychlit, přidat (na rychlosti)
abian abian egon jet (být v chodu),
probíhat (proces, činnost ap.); abian jarri
spustit co (uvést do chodu)
abiarazi nastartovat co
abiatu pohnout se (vpřed ap.), rozjet
se (začít jet), vyrazit kam (na cestu ap.)
abisatu ozvat se komu (dát o sobě vědět)
abisu oznámení (adresné sdělení),
sdělení, varování před čím
abizen příjmení
abokatu advokát, právník
abonamendu permanentka (jízden-
ka), předplatné čeho, abonmá čeho
abortatze potrat (umělý), interrupce
abortu potrat (samovolný)
abrikot meruňka
absolutu naprostý, absolutní
abstenitu zdržet se čeho (nezúčastnit se)
abusatu zneužít koho/co, zneužívat
koho/co
abusu zneužití
abuztu srpen
adabaki záplata
adaburu koruna (stromu)
adar odvětví (vědní ap.), roh (zvířete),
větev
adarkatu větvit se (rozdělovat se)
adarra adarra jotzen ibili dělat si
legraci z koho/čeho
adarzabal srna
adats vlasy (porost)
adeitasun laskavost (vlastnost), vlíd-
nost
adeitsu ochotný (pomocník ap.), zdvo-
řilý, slušný (dotaz ap.)
adibide příklad čeho (ilustrační ap.),
ukázka (vzorek ap.), vzor (k následování);
adibide bat jarri uvést příklad
adibidez například, na příklad, třeba
(příklad) jako (například)
adierazi 1 projevit co (city ap.), vyjá-
dřit co 2 prohlásit, udat (své údaje ap.),
uvést (napsat ap.) 3 vyjádřit se (něco
sdělit) 4 ukázat na koho/co (prstem ap.)
adierazle ukazatel čeho (vývoje ap.),
indikátor čeho
adierazpen prohlášení (veřejné sdělení
ap.)
adimen mysl (myšlenky ap.)
adin věk, stáří (kolik let); adin
nagusiko plnoletý, zletilý
adineko starý (vysokého věku)
adingabeko nezletilý
adin-muga věková hranice
adiskidetasun přátelství
adiskidetu smířit se s kým (udobřit se)
aditu zaslechnout co
aditu- odborný (posudek ap.)
aditz sloveso
adjudikatu přidělit co komu (podíl ap.)
administrazio správa
adoptatu zaujmout (stanovisko ap.)
adore odvaha; adore eman po-
vzbudit co (stimulovat)
ados dobrý (v pořádku), fajn (přijatelný
ap.); ados egon souhlasit s kým/čím;
ados ez egon nesouhlasit s kým/čím;
Ados! Platí! (ujednáno); Ados? Ano?
(platí?)
adostasun shoda (názorová ap.),
souhlas s čím
adostu 1 domluvit se na čem, do-
hodnout se na čem, shodnout se na čem
2 domluvit co (schůzku ap.), dojednat co
adreilu cihla
aduana celnice
aduana-bulego (celní) odbavení
(zboží ap.)
aduanazain celník
aerosol sprej
afaldu večeřet
afari večeře
afera záležitost
afinatu naladit (piano ap.) co
afizio záliba, koníček, hobby
afluxu příliv čeho (přibývání)
agenda diář
agente agent (zástupce ap.)
2. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 1 — #2
agentzia 1 aitzakia
agentzia agentura, kancelář (firma ap.)
ageri otevřený (nekrytý) prokázat co
(dát najevo)
ageriko zdánlivý (jevící se tak)
agerpen přítomnost koho (účastnění se)
agertu 1 objevit se, ukázat se
(nechat se vidět ap.), vynořit se (ze tmy ap.)
2 projevit se (být znatelný ap.), být znát
agertze účast (počet účastníků)
agian snad (možná)
agindu1 1 nařídit co komu, rozkázat
komu co, přikázat komu co 2 předepsat
(lék ap.) 3 vydat (nařízení ap.)
agindu2 1 příkaz, nařízení (pokyn
ap.), rozkaz 2 nařízení (vládní ap.),
výnos (právní norma) 3 předpis (na lék),
recept (lékařský)
aginpide pravomoc, úřady (státní
správy ap.)
aginte ovládání (zařízení ap.); urrutiko
aginte dálkové ovládání (systém, činnost)
agiriak (osobní) doklady
agortu dojít (být spotřebován), spotře-
bovat, vyčerpat co (zdroje, zásoby ap.)
agortutako vyprodaný
agresibo agresivní, útočný (povaha ap.)
agur pozdrav; agur egin mávat
komu (zdravit); agurra egin poklonit se,
uklonit se
agurtu 1 pozdravit koho, zdravit koho
2 rozloučit se s kým
ahabi borůvka
ahabi-garratz brusinka
ahaide příbuzný s kým příbuzný,
přízeň (příbuzní)
ahal ahal izan moci si dovolit co (fi-
nančně ap.), mohl(a) by (možnost, schopnost)
ahalbidetu umožnit co (komu) (učinit
možným)
ahalegin úsilí o co
ahalegindu opatřit co komu, pořídit
(si) co, usilovat o co, zajistit (obstarat)
ahalmen schopnost
ahantzi zapomenout co kde (nevzít)
ahapeka ahapeka hitz egin šeptat
ahari beran (zvíře)
ahariki skopové (maso)
ahariko skopový
ahate kachna (druh), kačena
ahate-eme kachna (samice)
ahaztu zapomenout (na) co (nevzpome-
nout si)
ahizpa sestra (sourozenec)
aho pusa (rty atd.), ústa
aholkatu poradit komu co, radit komu
aholku rada (poučení)
aholkua aholkua eskatu poradit se
s kým o čem
aholkulari poradce
ahorakin příjem (potravy ap.)
ahosabai patro (v ústech)
ahoskatu vyslovit (pronést nahlas)
ahots hlas (lidský)
ahozapi ubrousek
ahul slabý (fyzicky ap.)
ahuldu zeslabit co (učinit slabším)
ahuntz koza
ahur dlaň
ainada vlaštovka (pták)
ainara vlaštovka (pták)
aingeru anděl
aingura kotva (lodi ap.); aingura
bota zakotvit (o lodi, zastavit)
ainguratu zakotvit co (upevnit v zákla-
du), ukotvit co
aintzakotzat aintzakotzat hartu
uvážit co (promyslet ap.)
aio Aio! Ahoj! (při loučení), Tak zatím.,
Nashle.
aipagarri podstatný (obsahově souvise-
jící), relevantní
aipamen zmínka o čem
aipatu zmínit se o kom/čem
airatu vyletět co odkud (ven z)
aire vzduch; aire egokitu klima-
tizace (systém regulace); aire zabaleko
venkovní (mimo budovu)
aire-freskagarri osvěžovač vzduchu
airelinea aerolinie (společnost), aero-
linka
aireportu letiště
aireportu-terminal letištní termi-
nál
aireratu vzlétnout (letadlo ap.)
aireratze start (letadla ap.)
airezko letecký
aireztapen větrání, ventilace
aireztatu větrat, vyvětrat
aisia volno (po práci ap.), volný čas
aisialdia aisialdirako denbora hartu
uvolnit se (z práce ap.)
aita otec, tatínek; aita santu papež
aitona dědeček
aitorpen přiznání, doznání, výpověď
(na policii ap.)
aitortu přihlásit k proclení, přiznat
se k čemu
aitzakia výmluva pro co (uvedený důvod)
3. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 2 — #3
aitzitik 2 alkate
aitzitik spíš (pravděpodobněji)
aizkora sekyra, sekera
aizu Aizu! Haló! (upoutání pozornosti
ap.)
akaso snad (možná)
akastun vadný
akats 1 chyba (pochybení ap.), omyl
2 vada, závada 3 selhání akats
bategatik omylem, nedopatřením
akordio dohoda, úmluva, domluva,
shoda (názorová ap.)
akta list (úřední dokument), spis (akta ap.)
aktibo aktivní aktiva, majetek (firmy
ap.)
aktore herec
aktore-multzo obsazení (herci ve
filmu ap.)
akuatiko vodní (organismus ap.)
akzio akcie
alaba dcera
alai veselý (člověk, nálada)
alaitu potěšený, rád (mající radost)
povzbudit koho (zlepšit náladu), rozveselit
koho
alanbre drát
alargun vdova, vdovec
alarma poplach
albo bok (boční část), paluba (letadla
ap.), strana (část, oblast ap.)
alboan vedle (v blízkosti); -en alboan
vedle čeho (u něčeho); -ren alboan u
(místně)
aldaka bok (část kyčle)
aldaketa 1 změna (přeměna) 2 stří-
dání (výměnou), výměna (směna) al-
daketa bortitz přelom (obrat), zlom
(významný okamžik)
aldakor všestranný (dovednosti ap.),
univerzální (zaměření ap.)
aldameneko okolní; aldameneko
izan sousedit s čím (přiléhat)
aldapa svah, kopec (svažující se povrch);
aldapa leun mírný svah
aldapatsu prudký (svah ap.)
aldarrikapen nárok na co (vznesený)
aldatu 1 měnit se, změnit se 2 pro-
měnit co v co, předělat, změnit co 3 stří-
dat (opakovaně měnit), vyměnit co za co (dát
jiné, nové ap.), vyměňovat 4 stěhovat
co, přestěhovat co, vystřídat (měnit za ob-
dobné) 5 proměnit (si), směnit (peníze)
6 přeřadit (rychlost), řadit (rychlosti),
zařadit (rychlost) (v autě) 7 přestoupit
na co (na vlak ap.) 8 přepnout co na co
(program ap.) arropaz aldatu převléct
se (šaty ap.); iritziz aldatu rozmyslet
si co (rozhodnout se jinak), změnit názor;
pixoihalak aldatu přebalit (dítě)
alde stěna (hory, útesu ap.), strana (část,
oblast ap.); alde batera stranou (bokem);
alde batetik bestera sem a tam, tam a
zpátky (chodit ap.); alde egin uniknout
(pronásledovaný ap.), utéct (z vězení ap.),
uprchnout; Alde! Vypadni!, Padej!,
Zmiz!; Alde batetik... beste aldetik
Na jednu stranu... na druhou stranu...
aldebateko jednostranný (zájem ap.)
aldendu odsunout, ustoupit (pood-
stoupit)
aldera vůči komu/čemu
alderantzikatu otočit co (vývoj ap.),
zvrátit co
alderantziz naopak (opačně), obráce-
ně (o směru, pořadí)
alderdi ohled (hledisko), strana (poli-
tická), vzhled, vzezření, podoba (vnější
rysy ap.)
alderrai alderrai ibili toulat se,
bloudit (bloumat)
aldi doba (vymezený úsek); aldi batera-
ko dočasný, přechodný (ne trvalý); aldi
berean zároveň (souběžně ap.), současně;
bi/hiru aldiz egunean dvakrát/třikrát
denně
aldioro vždy (v každém případě), poka-
ždé
aldiri předměstí
aldiz azken aldiz naposled (víckrát už
ne); hirugarren aldiz po třetí
aldizkari časopis
aldizkatu střídat se s čím (následovat po
sobě)
ale kroupy (obilná zrna), zrno, zrnko
aleman německý němčina
Alemania Německo
alemaniar Němec
alergia alergie na co
alergiko alergický na co
alfabeto abeceda
alfer líný
alferkerian alferkerian egon válet
se (lenošit)
alferrik zbytečný (k ničemu ap.); alfe-
rrik galdu porušit (celistvost ap.)
alferrikako marný (bez výsledku ap.),
zbytečný (nepotřebný ap.)
alfonbra koberec (kusový)
algak řasy (vodní)
alkate starosta
4. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 3 — #4
alkohol 3 apal
alkohol alkohol
alkoholik alkoholik gabeko neal-
koholický
alkoholiko alkoholický (nápoj ap.)
alkoholik
almendra mandle (semeno)
almibar sirup
alokairu nájem, pronájem (právní
vztah)
alokatu najmout (si) co (vzít do nájmu),
pronajmout si co, pronajmout co komu
alokatze-enpresa půjčovna
alor pole (obdělávané ap.)
alta propuštění (z nemocnice ap.); alta
eman propustit (z nemocnice ap.)
alternantzia střídání (dvou, stále
dokola)
altitude nadmořská výška
altu vysoký
altuera výška, výše (vertikální vzdále-
nost)
altxamendu povstání
altxatu 1 zvednout co 2 vstát (na
nohy), postavit se (zvednout se), stoup-
nout si (povstat) 3 vyrůst (vzniknout)
4 vznést se
altxor poklad
altzairu ocel
altzariak nábytek, zařízení (bytu),
vybavení (bytu)
altzariz altzariz hornitu zařídit co
(nábytkem)
altze los
altzo klín (část těla)
aluminio-paper alobal
ama maminka, matka (rodič)
amaiera konec, skončení čeho, ukon-
čení čeho (trvání ap.), výraz (tváře ap.)
amaitu dokončit co (práci ap.), skončit
co (dodělat ap.)
amanda mandle (semeno)
Amerika Amerika
amerikar americký Američan
amerindiar indián
amesgaizto noční můra (sen)
amestu snít o kom/čem (toužit ap.), zdát
se o kom/čem (ve snu)
amets sen
amigdala krční mandle
amildegi propast
amildu zhroutit se (budova ap.)
amodio-afera poměr s kým (milostný)
amona babička
amorratu štvát koho (popouzet ap.),
rozčilovat koho
amuarrain pstruh
anabasa binec, bordel, nepořádek
anaia bratr, sourozenec
anbar jantar, oranžová (na semaforu)
anbulantzia sanitka, záchranka,
ambulance (vozidlo)
anbulatorio ambulance (oddělení)
andere Andere! Paní!
andereño slečna
andre paní (osoba ženského pohlaví); X
andre paní X (se jménem)
angelu úhel
angurri meloun (vodní)
animalia živočich, zvíře
animaliak zvěř
animatu fandit (na zápase ap.), po-
vzbuzovat (fanoušci ap.)
anitz četný (jehož je hodně), rozmanitý,
pestrý (různorodý ap.)
anoa porce
anorak větrovka
anpoila žárovka
antibiotiko antibiotikum
antisorgailu antikoncepční anti-
koncepce (metody ochrany)
antolaketa přípravy (akce, oslav ap.)
antolatu 1 plánovat co, naplánovat co
2 organizovat co (připravovat), pořádat
co, uspořádat co (akci ap.), zorganizovat
co, zařídit co (organizačně ap.) 3 řadit
koho/co mezi koho/co (zařazovat)
antolatzaile pořadatel, organizátor
antza antza izan podobat se komu/
čemu
antzar husa
antzeko podobný čemu
antzeman vypadat jak
antzerki-jantzi kostým (divadelní ap.)
antzezlan hra (divadelní)
antzeztoki jeviště, scéna (divadla)
antzeztu hrát (herecky), účinkovat
(v divadle ap.), vystoupit v čem (účinkující)
antzigar námraza
antzinako antický, bývalý, starý
(historický)
antzinatasun starožitnost
antzoki divadlo
apailatu ochutit co čím
apain upravený (čistý, zevnějšek ap.)
apaindura ozdoba
apaiz kněz
apal skromný police, polička
5. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 4 — #5
apalategi 4 arintze
apalategi regál
apar pěna
aparatu přístroj, zařízení (přístroj ap.)
aparkaleku parkoviště
aparkatu parkovat kde (řidič), zapar-
kovat kde
aparkatze parkování
apartsu šumivý (nápoj ap.), perlivý
apelatu odvolat se proti čemu (u soudu)
apelazio odvolání (soudní námitka)
apenas sotva (skoro ne ap.)
apendize slepé střevo (přívěsek),
apendix
apendizitis zánět slepého střeva
aperitifa chuťovka
apetitu chuť k jídlu, apetyt
apex motýl
apika snad (možná)
apio řapíkatý celer
apiril duben
aplikatu přiložit co na co (položit na),
uplatnit co (pravidlo ap.)
apo kopyto (koně ap.), ropucha
apopilo host
apoplexia mrtvice
apropos vítaný (pomoc ap.)
apuntatu zamířit na koho/co, zacílit na
koho/co (zbraní)
apurtu 1 prasknout (porušit se ap.),
praskat (led ap.) 2 prorazit (bariéru ap.),
urazit co (odlomit), zlomit (si) co (kost),
zlomit co 3 rozpadnout se (svazek ap.)
4 zkrachovat, zbankrotovat zlomený
apustu sázka (vsazení se); apustu
egin vsadit se o co
ar samec
arabera -en arabera podle čeho
(okolností ap.)
arabisagar grapefruit
arakatu vystopovat koho/co
aran švestka
aratxe tele
arau pravidlo
araudi předpis (pravidlo ap.), řád
(soubor norem)
arauzko řádný (dle pravidel)
arazo problém
arbaso předek
arbel tabule (k psaní)
arbeletxeko meruňka
arbi-aza kedluben
arbuio odmítnutí (žádosti ap.), zamít-
nutí
ardatz osa
ardi ovce
ardo víno (nápoj); ardo bero svařené
víno, (hovor.) svařák
ardotegi vinárna
ardura zodpovědnost za co, odpo-
vědnost za co; ardura izan záležet (mít
význam)
arduratsu pilný, zodpovědný komu za
co, odpovědný komu za co
arduratu 1 nést odpovědnost za
co, postarat se o co (zařídit ap.), vzít si
na starost co, starat se o co (o dům ap.)
2 pověřit koho čím (úkolem) 3 zabývat
se čím (činností ap.)
areagotu zesílit co (napětí ap.)
areto hala, salon, sál, síň (jednací ap.)
argal hubený, slabý (kvalitou), chabý
(kvalita), štíhlý
argaldu shodit (na váze), zhubnout
argazki fotografie (snímek), fotka;
argazki bat egin udělat fotku čeho,
pořídit fotku čeho
argazkigintza snímek
argazki-kamera fotoaparát
argi bystrý (žák ap.), chytrý, jasný (svět-
lo, barva), světlý (barva ap.), zřetelný, vý-
razný světlo argi eta garbi otevřeně
argibide návod, pokyn, instrukce
argibide-eskuliburu návod (k pří-
stroji ap.)
argitalpen publikace (kniha ap.)
argitarapen vydání (tiskem)
argitaratu uveřejnit (otisknout ap.), vy-
dat co (tiskem), publikovat co, zveřejnit
argitasun jasno (počasí)
argitu objasnit co, svítit na co (baterkou
ap.), ujasnit si (vzájemně, fakta), vyjasnit se
(nedorozumění ap.), vysvětlit se (nejasnost),
vyjasnit si co
argizari svíčka, svíce (vosková), vosk
argiztapen osvětlení (osvícení)
argudio argument
argumentu děj (filmu ap.), zápletka
ari ari izan jít o co (jednat se), pojed-
návat o čem (být o), věnovat se čemu (zábavě
ap.), provozovat co (zapojovat se do)
Aries Beran (znamení)
ariketa cvičení, cvik (klik ap.), příklad
(početní); ariketa egin cvičit (tělesně)
arima duše (zemřelého ap.)
arin lehký, mírný (intenzitou), pohoto-
vý (osoba ap.)
arindu ulevit od čeho
arintze úleva od čeho
6. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 5 — #6
arkatz 5 asetu
arkatz tužka
arkitektura architektura
arku luk, oblouk (křivka)
arlo oblast (zájmu, tematická ap.)
arma zbraň
armada armáda, vojsko
armairu skříňka (kus nábytku)
armak zbraně (hl. střelné)
armatu ozbrojený
arnasa dech; arnasa hartu nadech-
nout se
arnastu dýchat
aro doba (historické období), období
(část periody)
arraia rejnok
arrain ryba
arrakala prasklina
arrakasta úspěch (zdar); arrakasta
izan uspět při čem
arrakastatsu úspěšný; arrakas-
tatsu izan dařit se co komu (být úspěšný),
osvědčit se (o věci ap.)
arrantzale rybář
arrantzan arrantzan egin rybařit,
chytat ryby
arrapala rampa (k najetí ap.)
arraro vzácný (ne běžný ap.), zřídkavý,
zvláštní (podivný), divný
arraspatu odřít (si) co (poranit),
strouhat co, nastrouhat co
arrastatu vléct co
arrasto otisk čeho, stopa (otisk na zemi),
známka čeho (projev existence ap.)
arratsalde odpoledne, večer; arra-
tsaldean odpoledne; arratsaldez
večer; Arratsalde on! Dobrý večer.
arraun veslo; arraun egin veslovat
arrautz vejce
arrautzaztatu obalit co v čem (ve
strouhance ap.)
arrautzopil omeleta
arraza rasa
arrazazko rasový
arrazoi důvod pro co, motiv (k činu ap.),
rozum; arrazoi ez izan nemít pravdu
v čem; Arrazoi duzu. Máte pravdu.
arrazoitsu rozumný
arrazoitu zdůvodnit co, odůvodnit co
arreba sestra (sourozenec)
arren (a) přitom (ačkoli) ačkoli,
přestože
arreta opatrnost (ostražitost), obe-
zřetnost, pozor, pozornost; arreta
desbideratu odvést čí pozornost, rozptý-
lit koho (něčí pozornost); arreta eskaini
věnovat pozornost komu/čemu; arreta ez
jarri nevšimnout si čeho; arreta jarri
dávat pozor na co (při výuce ap.), věnovat se
komu/čemu (péčí ap.), všímat si koho/čeho
arretatsu opatrný, pečlivý, důkladný
(pracovník ap.), pozorný
arretaz opatrně
arrezife útes (podmořský, výběžek)
arrimatu srazit co (k sobě)
arriskatu riskovat co (ztrátu ap.),
vystavit koho/co čemu (působení)
arrisku nebezpečí, ohrožení, riziko
arriskutsu nebezpečný, ohrožený,
riskantní
arroila kaňon
arroka hornina
arropa oděvy (artikl), prádlo (pratelné
textilie); arropa zikin prádlo (špinavé
k praní); barruko arropa spodní prádlo
arropategi skříň (kus nábytku)
arropazain skříň (šatní), šatník
(nábytek)
arropazaindegi šatna (v kině ap.)
arrosa růžový růže
arroza rýže
arrunt běžný, obyčejný, všední
artatu obsluhovat koho (hosta ap.),
postarat se o koho/co
arte než (dokud ne) umění (až) do
(trvat časově) arte plastikoak výtvarné
umění; gero arte na shledanou; orain
arte zatím (ještě ap.)
artean bien artean mezi (dvěma)
arteka otvor (na mince ap.)
artifizial umělý
artikulazio kloub
artikulu článek (novinový ap.), člen
(gramatický)
artile vlna (ovčí ap.)
artisau řemeslník
artista umělec
arto kukuřice, obchodník (majitel
obchodu)
artoski pečlivě
artzain-makila hůl (dlouhá k chůzi
ap.), berla (pastýřská ap.)
asaldatu polekat koho
asebete vyhovět komu (učinit po vůli)
aseguru pojistka (pojistná smlouva),
pojištění
aseguru-etxe pojišťovna
aseguru-prima pojistné
asetu uspokojit koho/co
7. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 6 — #7
asfixiatu 6 atxilotu
asfixiatu udusit se
Asia Asie
Asiako Asiat
asiar Asiat
asiatiko asijský
aska koryto (na krmení), žlab
askari svačina (odpolední)
askatasun svoboda
askatu 1 odpojit (oddělit spojené),
odvázat koho/co, pustit, uvolnit co (uzel
ap.) 2 odšroubovat co 3 osvobodit
(zajatce ap.), propustit koho (na svobodu),
pustit koho (vězně ap.) 4 utrhnout se
(poutko ap.) 5 uvolnit se (šroub ap.)
6 utrhnout se (z řetězu ap.) botoiak
askatu rozepnout co (košili ap.)
askazi rod (šlechtický ap.)
aske volný
aski dost (dostatečně)
asko daleko jaký (horší ap.), mnohem ja-
ký, hodně čeho (počitatelného), mnoho (vě-
cí ap.), moc (o počítaných); asko jota na-
nejvýše, maximálně; duela asko dávno
askotan často mnohokrát
askotariko různý (mnoha druhů ap.),
různorodý
asmaketa vynález
asmatu 1 trefit co (cíl), zasáhnout co
(terč ap.) 2 uhádnout 3 hádat co (tipo-
vat ap.) 4 vymyslet co (přijít na nové), vy-
nalézt 5 vymyslet si co (smyšlenku ap.)
asmatze zásah (do terče ap.), trefa
asmo záměr, úmysl; asmo izan
ucházet se o co (o místo ap.)
asmoz -t(z)eko asmoz aby (účel),
proto, aby
asperdura nuda
aspergarri nudný
asperrarazi nudit koho
aspertu nudit se
aste týden
astearte úterý
asteazken středa
asteburu víkend
astelehen pondělí
astindu mávat čím (pohybovat), zamá-
vat čím
asto osel
ataka branka (vchodová)
atake záchvat (choroby ap.)
atal kapitola, (nemocniční) oddělení,
sekce, oddělení (vymezená část)
atalase práh (dveří)
ate brána (vchod ap.), vrata, dveře
atera 1 vyjet odkud (autem ven ap.), vyjít
(zevnitř) odkud, jít ven, vylézt z čeho (dostat
se ven) 2 odjet odkud kam (člověk), odjíž-
dět, odletět 3 dostat co ven z čeho, vyjít
(slunce) 4 vyndat co z čeho, vyjmout co
z čeho, vytáhnout co odkud (tahem vyjmout)
5 nabrat (vzít si ap.) 6 těžit co (suroviny
ap.) 7 čerpat (pumpovat ap.) 8 čerpat
co z čeho (energii ap.), získávat co z čeho (ze
zdroje ap.) 9 dopadnout jak (vývoj ap.)
10 chodit s kým (mít známost) 11 vy-
táhnout co z koho (informace ap.) 12 od-
hlásit se (na počítači) 13 odskočit si kam
(odběhnout) 14 ukázat se (pravda ap.)
15 vypíchnout (oči ap.) 16 vytáhnout
koho kam (přimět jít ap.) 17 zahájit (akci
ap.) 18 jít se bavit kolpez atera
vyrazit co (zub ap.); lurpetik atera vy-
kopat (ze země ap.); ongi atera povést
se (zdařit se), vyjít (dle představ), vydařit se;
orpotik atera vysadit z pantů (dveře);
ura atera odtéct (odpadní voda ap.)
aterarazi vyhnat koho odkud (děti
z postele ap.), vypustit co (nechat vytéct ap.),
vyvést koho/co odkud (dostat ven), vyvézt
co/koho odkud/kam (dopravit ven)
ateratze výběr (z účtu ap.)
aterki deštník
aterpe kryt (úkryt ap.)
aterpetxe ubytovna (turistická)
atezain branka (fotbalová ap.)
atezu napjatý, napnutý (atmosféra,
nálada ap.)
atletismo atletika
atoi vlek (za auto ap.), přívěs
ator košile
atseden klid (nečinnost), odpočinek;
atseden hartu odpočinout si
atsedenaldi Atsedenaldi bat
egingo dugu. Uděláme si přestávku.
atsegin laskavý, milý (přívětivý),
příjemný, rád dělat co (s oblibou), vstřícný
(nápomocný ap.) hezky (vypadat ap.),
pěkně (vonět ap.) požitek, potěšení
atsegin hartu těšit se z čeho (mít radost);
Atsegin handiz. Těší mě. (při seznámení),
Rád vás poznávám.; Oso atsegina da
zure aldetik. To je od vás milé.
atsegind hodný ke komu, na koho
(přátelský ap.)
atsegingarri lahodný (chuť)
atun tuňák
atxiki držet co (v ruce ap.)
atxilotu zadržet koho (policie zločince
ap.), zatknout koho
8. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 7 — #8
atzamarkatu 7 aurten
atzamarkatu škrábat co (rozdírat)
atzealde pozadí (obrazu ap.), zadek
(část těla)
atzealdeko zadní
atzean pozadu, vzadu; -en atzean
za (domem ap.); atzean ez gelditu stačit
komu (nezaostávat)
atzera dozadu, zpět (směrem vzad);
atzera egin ustoupit (před útokem ap.)
atzeraka zpět (vrátit se ap.), zpátky (jít
ap.); atzeraka egin couvat (o autě)
atzera-martxa zpátečka (v autě)
atzerapen zpoždění
atzeratu zpožděný odložit co (na
později), zdržet se (být zpožděn), zdržet
koho/co (zpozdit), zpomalit co
atzerri atzerrian v zahraničí, v cizině;
atzerrira joan jet do zahraničí
atzerritar cizí (ze zahraničí), zahranič-
ní cizinec (z cizí země), zahraničí
atzetik zezadu
atzo včera
atzoko včerejší
auditorio hlediště
aukera 1 možnost (okolnosti, šance ap.),
pravděpodobnost čeho 2 možnost,
volba (na výběr) 3 příležitost udělat co,
možnost udělat co, šance (možnost ap.)
4 výběr (co bylo vybráno) 5 perspekti-
va čeho (budoucí možnosti), vyhlídky (do
budoucna)
aukeratu vybrat (si) (dárek ap.), zvolit
(si) (možnost ap.)
aulki stolička (sedátko), židle
aurka proti komu/čemu (působit ap.);
aurka egon postavit se komu (vzepřít se),
odporovat komu, vzdorovat komu, vzdoro-
vat čemu, bránit se čemu (změně ap.)
aurkako nepřátelský (chování ap.),
opačný (strana, směr ap.)
aurkari opačný (protikladný) opak
čeho, soupeř, protivník
aurkezpen představení (osoby)
aurkeztu 1 podat (úředně), předložit
co komu (k posouzení ap.) 2 představit
koho komu, seznámit koho s kým 3 při-
hlásit se (do registru ap.), zaregistrovat
se 4 dostavit se kam (na vyzvání), hlásit
se u koho/kde (do služby ap.) 5 uvést
(představení ap.) eskaera bat aurkeztu
podat (si) žádost o co
aurkibide obsah (v knize ap.), rejstřík
(abecední), (telefonní) seznam
aurkikuntza nález (objevení), objev
aurkipen nález (předmět ap.)
aurkitu 1 najít, nalézt, vyhledat koho/
co 2 objevit co 3 setkat se s čím (pro-
blémy ap.), narazit na co (potíže) 4 shle-
dávat co jakým (připadat někomu) 5 vy-
myslet co (řešení ap.), přijít na co (vykoumat
ap.) 6 zastihnout koho nalezený
aurpegi obličej, tvář (hezká ap.); aur-
pegia eman čelit komu/čemu, postavit se
komu/čemu (na odpor, nepříteli ap.)
aurpegia aurpegia jarri tvářit se jak
aurpegiratu vyčítat co komu, vytýkat
co komu, vyčíst co komu
aurpegiz aurpegiz egon být otočený
ke komu/čemu
aurre aurre egin utkat se s kým;
aurrean vpředu
aurrealde čelo čeho (přední část)
aurrealdeko předek čeho
aurrean -en aurrean před (místně)
aurreikusi předvídat
aurrejuzku předsudek
aurreko předchozí, předešlý, přední
(strana ap.)
aurrelari útočník (hráč útoku)
aurrera dopředu (směr), vpřed, ku-
předu (jít ap.); aurrera egin dařit se
čemu (prospívat), prorazit (prosadit se), tlačit
se kam (prodírat se); aurrera jarraitu
minout koho/co (jít, jet okolo); Aurrera!
Pojďte dál. (dovnitř), Prosím! (svolení – do
toho ap.), Vstupte!
aurrerakin záloha (platba předem)
aurreratu 1 postoupit (vpřed, dále),
postupovat (kupředu) 2 předběhnout
koho (běžce ap.), předjet koho, předstih-
nout koho (na cestě ap.), předejít koho (chů-
zí) 3 překonat koho (výkonem ap.), před-
čit koho pokročilý, vyspělý (technika ap.)
aurresan předpovědět co (co bude)
aurretik dopředu (předplatit ap.),
předem (učinit), zepředu; -en aurretik
před čím (daným okamžikem); aurretik
eraman smést koho/co (povodeň ap.);
aurretik halako jarrera bat hartu duen
zaujatý proti komu (předpojatý); Aurretik
joan zaitez Jděte napřed.; guztiaren
aurretik především (v prvé řadě)
aurretiko předběžný
aurretikoa aurretikoa izan před-
cházet čemu (časově)
aurreztu šetřit na co (střádat), spořit na
co, ušetřit co (peníze ap.), ušetřit koho čeho
(nepříjemnosti ap.)
aurten letos
9. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 8 — #9
ausart 8 azukre-koxkor
ausart odvážný, statečný
ausartu troufnout si udělat co, odvážit
se udělat co
ausazko náhodný (namátkový)
Australia Austrálie
Australiako Australan
australiar australský Australan
Austria Rakousko
austriar rakouský Rakušan
autestimazio sebevědomí
auto auto, vůz (osobní ap.), automobil
autobia (hlavní) silnice (hl. tah mezi
městy)
autobide dálnice
autobus autobus, (dálkový) autobus
autobus-geltoki autobusové ná-
draží
auto-ilara zácpa (dopravní ap.)
autokar (dálkový) autobus
automata automat (stroj)
automatiko automatický (systém ap.)
automobil-garbitegi myčka na
auta
autore autor
auto-stop autostop, cestování sto-
pem; auto-stop egin stopovat (jet
stopem)
auzi pře (právní), soudní spor
auzitan auzitan ibili soudit se (vést
při)
auzo čtvrť
axola axola izan týkat se koho/čeho,
záležet komu na kom/čem; axolarik ez
izan nevadit co komu (být po libosti); Ez
dio axola! To nevadí!
axolagabe lhostejný
axut výzva pro koho (těžký úkol ap.)
aza kapusta, zelí
azafrai šafrán
azal 1 kůže (člověka ap.), pokožka, pleť
2 kůra (stromu) 3 kůra (ovoce ap.), slup-
ka (ovoce) 4 skořápka (vajíčka) 5 sko-
řápka (ořechů) 6 potah (kožený ap.)
azaldu 1 nastavit (dát do jisté polohy)
2 odhalit co (odkrýt, ukázat) 3 ukázat,
předvést (své kvality ap.) 4 vyložit (objas-
nit), vysvětlit co komu 5 vyskytnout se
azalera hladina (povrch vody ap.),
obsah (plošný), plocha (povrchová část),
povrch čeho
azalore květák
azalpen vysvětlení
azaro listopad
azeleragailu plyn (pedál ap.)
azenario mrkev
azeri liška (druh); azeri eme liška
(samice)
azido kyselý (chemicky) kyselina
azienda dobytek
azken azken aldi naposled (posledně),
minule; azken aldian poslední dobou
azkenaurreko předposlední
azkenburuko zákusek, moučník
azkenean konečně, nakonec
azkeneko poslední
azkoin matka (k šroubu), matice
(součástka)
azkura azkura izan svědit, svrbět
azoka pouť (slavnost)
azpian pod čím
azpibide podchod
azpiki kýta
azpiko dolní, spodní, podřadný (horší
ap.)
azpimarratu podtrhnout, zdůraznit
co
azpititulu titulky (překladové)
aztarna stopa čeho, po čem (pozůstatek)
aztarnategi ložisko (horniny ap.)
aztarrikatu vrtat se v čem (šťourat se)
azterketa prohlídka (kontrola), vy-
šetření (lékařské), (lékařská) prohlídka;
azterketa egin zkoumat co (vědecky ap.);
azterketa (mediko) (lékařská) kontrola
aztertu 1 prohlédnout co (prozkou-
mat ap.), zkoumat co (řešit – situaci ap.)
2 vyšetřit (pacienta ap.) 3 vyzkoušet
koho z čeho (učitel ap.), zkoušet koho z čeho
(ověřovat znalosti) 4 přijít na co (objevit)
aztoratu narušit co (chod, průběh ap.)
azukre cukr
azukre-koxkor kostka cukru
10. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 9 — #10
baba 9 baloi
B
baba puchýř
babarrun fazole
babes 1 obrana, ochrana před čím
2 podpora (pomoc ap.) 3 zabezpečení
(ochrana), bezpečnost (souhrn opatření ap.)
babesle ochranný
babesleku přístřeší (před nepřízní ap.)
babestu chránit koho/co, ochraňovat
koho/co, ochránit koho/co před kým/čím
bada no (uvození)
badia zátoka, záliv
bagina pochva (vagina)
bagoi (železniční) vůz, vagon
bahiketa únos letadla, únos (osoby)
bahitu rukojmí unést co (letadlo ap.),
unést koho (násilím odvést)
bai ano, jo (souhlas); Bai? Prosím!
(do telefonu ap.)
baietsi ujistit se o čem, přesvědčit se o
čem (kontrolou ap.)
baietz ano (odpověď na zápornou otázku)
baiezko kladný (odpověď ap.)
baieztapen potvrzení čeho (pravdivosti
ap.), tvrzení
baieztatu kývnout (souhlasně), při-
kývnout, potvrdit (pravdivost ap.), tvrdit
co (říkat ap.), prohlašovat co
baikor optimistický
bailara údolí
bailitzan jakoby
baimen 1 svolení čí, souhlas čí
2 oprávnění (doklad), povolení (úřední
dokument), licence 3 volno (absence
z práce)
baimena baimena ez izan nesmět;
baimena izan smět, moct (mít povoleno)
baimendu 1 dovolit co komu, povolit,
svolit k čemu, souhlasit s čím, schválit co
(dát svolení) 2 opravňovat koho k čemu
(situace, zákon ap.), oprávnit koho k čemu
(dát svolení), zmocnit koho k čemu, pověřit
koho čím (dát oprávnění) 3 připustit co
(aby se stalo), umožnit komu co (dovolit)
baimendutako dovolený, oprávně-
ný (s povolením)
baina ale (avšak), jenže
bainatu vykoupat se, koupat se
baino ale (nýbrž), než (srovnání); bai-
no lehenago dřív než
bainuetxe lázně (ozdravné, pobytové ap.)
bainu-gela umývárna
bainugela koupelna, záchod (míst-
nost), toaleta
bainujantzi plavky
bainuontzi vana
baita baita zuri ere nápodobně
baitan -en baitan egon záviset na
kom/čem, záležet na kom/čem (odviset od)
bakailao treska
bakanka zřídka, málokdy
bakar jedinečný, unikátní, (zcela)
ojedinělý (výjimečný), jediný, jednorázo-
vý (jednou provedený) jeden (jediný)
bakardade samota
bakarrik osamělý (bez druhých),
osamocený, sám (bez společníka ap.),
samotný (bez jiných)
bakar-saio sólo
bakarti osamělý (o samotě jsoucí)
bake mír, pokoj (nerušenost)
bakoiti lichý (číslo)
bakoitz každý
bakoitza bakoitza bere aldetik od
sebe (vzdálený, dvě části ap.)
bala střela (letící kulka ap.)
balazta brzda
balaztatu brzdit
baldar sprostý (chování ap.)
balde kbelík, (hovor.) kýbl
baldin jestli (za podmínky), pokud
(jestliže), když (za podmínky), kdyby
baldinbaitere snad (doufám ap.),
doufejme
baldintza podmínka (předpoklad),
postavení (společenské ap.); baldintza-
pean pod podmínkou, že
baleko baleko izan ujít (být obstojný)
baliabide zdroje (suroviny ap.)
baliabideak prostředky (finanční)
baliatu posloužit komu/čemu (prospět),
sloužit jako co, k čemu
balio cena čeho (význam), hodnota čeho;
balio izan platit (být v platnosti), stát kolik
(o ceně)
balioespen odhad
baliogabe neplatný
baliokide baliokide izan rovnat se
čemu (být roven)
baliotsu vzácný (drahocenný)
baliozko platný
balioztatu ocenit co (uznat zásluhu ap.),
oceňovat co (být vděčný ap.)
baliza kufr (cestovní)
balkoi balkon
baloi balon, míč
11. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 10 — #11
banaketa 10 bederatzi
banaketa distribuce (rozvážení ap.),
rozvod (rozvádění plynu ap.)
banana banán
banandu zvláštní (oddělený ap.) roz-
dělit (mezi lidi ap.), rozejít se s kým (partneři
ap.), uhnout (udělat místo, posunout se)
banandurik samostatný (ne v jednom)
banatu rozdat co komu, roznést co komu
(zásilky ap.), rozpadnout se (stářím ap.)
bandera vlajka, prapor
bandera-jaitsiera nástupní taxa
(v taxi)
banilla vanilka
banku banka
banku-billete bankovka
banku-kontu (bankovní) konto
banku-lapurreta přepadení banky
baranda zábradlí
baratxuri česnek
baratze sad
barau půst (doba bez jídla)
barazki zelenina
bare klidný (místo ap.), tichý
barkabera mírný (ne přísný), shoví-
vavý
barkatu odpustit komu co, prominout
komu co, omluvit koho; Barkatu! Pro-
miňte!; Barkatu? Prosím? (nerozuměl
jsem)
barne včetně čeho; barne hartu
zahrnout co do čeho (obsahově)
barnealdeko vnitrozemský
barneko vnitřní vnitrozemí
barneratu vniknout kam, do čeho
barne-zola vložky (do bot)
barra bar (pult), tyč
barraskilo hlemýžď
barre smích; barre egin smát se ko-
mu/čemu (chechtat se), zasmát se komu/čemu
barreiatu 1 rozházet, rozložit co
(po ploše ap.) 2 rozptýlit co (rozprášit
ap.) 3 rozsypat co (nechtěně), vysypat co
(převrhnout ap.) 4 polít (ubrus ap.) co čím
barru během čeho (před uplynutím lhůty),
do (týdne ap.), za (jak dlouho); barruan
dovnitř, zevnitř (z vnitřku)
barruan uvnitř, vevnitř; -en ba-
rruan v rámci čeho (mezí, rozsahu ap.)
barrubete náplň (bonbonu ap.)
barruti kraj (správní území), obvod
(správní, městský)
barrutik zevnitř (na vnitřní straně)
bart včera v noci, včera večer
basati divoký (nezkrocený ap.), surový
(zacházení ap.), brutální
baserritar rolník
basetxe chalupa
baskula váha (přístroj)
baso les
bat jeden (počet) neurčitý člen (subjekt
není znám z kontextu) -en bat nějaký (ne-
určité množství); bat egin přidat se ke ko-
mu (v činnosti ap.), připojit se ke komu/čemu
(ke skupině ap.); bat etorri odpovídat če-
mu (souhlasit), připadat (v číselném poměru);
bietako bat ere ez ani jeden (z dvojice);
ezta bat ere ani jeden (jediný)
bata bata bestearekin spolu (navzá-
jem, mluvit ap.)
bataiatu pokřtít koho (dítě ap.)
bataila bitva
bataio křest
bataio-izen křestní jméno
batasun jednotka (organizační)
bat-batean náhle, najednou (z ničeho
nic), naráz (nenadále)
bate pálka (na baseball ap.)
bateko eso
batera celkem, celkově (jako celek),
dohromady (spojit ap.), spolu (společně)
baterako soubor čeho (souhrn, celek)
batere batere ez vůbec nic
bateria bateria jo bubnovat (hrát
na buben); agortutako bateria vybitá
baterie; Bateria agortu zait. Mám
vybitou baterku.
batezbesteko průměrný (teplota ap.),
střední průměr (věkový ap.)
batu spojit co s čím (části k sobě ap.)
batxilergo maturita
batzuetan občas případně (eventu-
álně)
batzuk několik
batzutan někdy (sem tam ap.) několi-
krát
baxera mísa (servírovací)
baxu nízký
bazkaldu obědvat, sníst co
bazkari oběd
bazkatu pást se
bazkide společník (firmy ap.), partner
(v podnikání ap.)
Bazko Velikonoce
bazter kout (místnosti), roh (pokoje)
baztertu odmítnout co (nepřijmout),
stáhnout (z činnosti, oběhu ap.), vyřadit
(z užívání ap.), zavrhnout (nápad ap.)
bederatzi devět
12. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 11 — #12
bederatziehun 11 berdinketa
bederatziehun devět set
bederatzigarren devátý
begi oko (orgán zraku)
begiko oblíbený (osobně, nejoblíbenější)
begi-nini zornice, pupila, panenka
(oční)
begirada begirada bat bota mrk-
nout (se) na co (podívat se), omrknout co
begirale hlídka (střežení)
begiratoki rozhledna, vyhlídka
(místo s výhledem)
begiratu dívat se na koho/co, podívat se
na koho/co (pohlédnout), prohlédnout si co
(podívat se na), sledovat koho/co (pohledem)
begiratzaile revizor (jízdenek)
begirune ohled na co (zřetel ap.)
begirunetsu slušný (mravný)
begi-ur oční kapky (lék)
begizta poutko (kalhot ap.)
behaketa pozorování
behar nutnost, potřeba (pociťovaná)
mít udělat co (dle předpokladu ap.) behar
bezala pořádně (náležitě), řádně; behar
izan být třeba (nutno), měl by(s) (doporuče-
ní), muset udělat co, potřebovat co; Komu-
nerajoanbehardut. Musím na záchod.;
Zer egin behar dut? A co mám dělat?
beharbada možná, třeba (snad ap.),
snad
beharrezko nutný, potřebný, po-
vinný; Ez da beharrezkoa. To není
potřeba.
beharrezkoa beharrezkoa bada
pokud bude třeba
behartsu chudý chudák (nemajetný)
behartu donutit koho k čemu, přinutit
koho k čemu, nutit koho k čemu, prosadit se
behartuta behartuta egon být
nucen k čemu, udělat co
behatu poznamenat (podotknout),
pozorovat koho/co
behatz prst (na noze)
behaztopatu narazit do čeho, vrazit
do čeho (za jízdy ap.), zakopnout o co,
klopýtnout o co
behealde spodek
behean dole
beheko beheko solairuan dole
(v patře)
behera dolů; ahots behera potichu
(slabým hlasem), tiše (říci ap.); eskaileran
behera dolů (po schodech); maldan
behera (dolů) z kopce
beherako průjem
beheratu klesnout (množství ap.),
poklesnout (hodnota ap.), zlevnit co (snížit
cenu)
behetik zdola
behi kráva
behiki hovězí (maso)
behin jednou (jedenkrát); beste
behin ještě (jednou)
beira sklo
beirazko skleněný
beisbol baseball
bekainak obočí
bekaizti závistivý
bela plachta (lodní)
belaki houba (na mytí ap.)
belar bylina (léčivka ap.), tráva; belar
ondu seno
belarri sluch (hudební ap.)
belarritako náušnice
belatz sokol
belaun koleno
belaunikatu kleknout (si), poklek-
nout
belauniko belauniko egon klečet
beldur strach z čeho; zeren beldur
izan bát se koho/čeho (mít strach z)
beltz černý černoch
benetako opravdový (jak má být),
skutečný (hrdina ap.), pravdivý
benetan vážně, opravdu (vskutku ap.);
Benetan? Opravdu?, Fakt?, Doopravdy?,
Vážně?
bera samý (úplný), sám (bez cizí pomo-
ci), stejný (úroveň ap.) ji, ni, ten samý,
tentýž, (ten) stejný (jeden a týž)
berandu pozdě
berandutu zabrat (vyžádat si čas),
zpozdit se (nastat později), opozdit se
berandutze prodlení, zdržení
berarekin s sebou
beraz tak (a proto), takže (tudíž ap.)
berbera sám (zdůraznění), samotný
(vytčení osoby) totéž
berde zelený
berdel makrela
berdin stejný (vlastnostmi ap.) stejně ja-
ký (starý ap.) Berdinzait. Je mi to jedno.
berdindu nerozhodný (zápas ap.)
podobat se (navzájem), být (si) podobní,
stačit na co (mít schopnosti), vyrovnat se
komu/čemu (kvalitami), vyrovnat (hodnoty,
úrovně ap.)
berdinketa remíza, nerozhodný
výsledek, shoda (v tenise)
13. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 12 — #13
bere 12 betile
bere jeho, její
berean une berean najednou
(zpracovat ap.), naráz (v jednom ap.)
berehala hned (v danou chvíli), ihned,
okamžitě, rovnou (hned ap.)
berehalako bezprostřední (reakce,
příčina ap.), okamžitý
bereiz zvlášť (odděleně), samostatně
(ne v jednom)
bereizgarri charakteristický
bereizi 1 oddělit koho/co, rozdělit
koho/co (izolovat ap.) 2 rozebrat co (na
části ap.), rozložit co (přístroj ap.) 3 pro-
brat (protřídit) 4 lišit se v čem, od čeho
5 odlišit koho/co od koho/čeho (rozpoznat),
rozeznat koho/co od koho/čeho, rozlišit
koho/co od koho/čeho
berekin sebou
berezi zvláštní (specifický, osobitý),
speciální
bereziki zejména, především, zvlášť
(mimořádně ap.), obzvlášť hlavně (přede-
vším), obzvlášť, zvlášť (hlavně ap.)
berezko vlastní (o majetku ap.)
bermantu ručit za co (za kvalitu ap.)
bermatu 1 opřít se o koho/co (po-
depřít se) 2 zajistit co kde (aby drželo
ap.) 3 podpořit koho, podporovat koho,
podržet koho (podporou) 4 zaručit
5 ručit komu (být ručitelem)
bermatutako zaručený
berme záruka za co (finanční – zástava ap.)
bermezko záruční
berno kolík (pojistný, upevňovací ap.)
bero horký, srdečný (pozdrav ap.), teplý
(střední teploty), vřelý (přijetí ap.) horko
(pocit ap.), teplo horko, teplo Bero
naiz. Je mi horko., Je mi teplo. (příliš)
berogailu topení
beroki kabát, plášť (svrchník), kožich
berotu 1 ohřát co, zahřát co 2 to-
pit kde, vytopit 3 zahřát se (stát se
teplým) mikrouhin-labean berotu
ohřát/připravit co v mikrovlnné troubě
berregin předělat (udělat znovu, jinak)
berreraiketa přestavba, rekonstruk-
ce
berreraiki zrekonstruovat co
berreskuratu získat zpět co, zotavit
se z čeho, uzdravit se z čeho
berretsi schválit co (úředně svolit),
povolit co (oficiálně)
berri čerstvý, nedávný, nový novina,
zpráva (něco nového)
berriak zprávy (televizní ap.)
berridatzi přepsat (znovu)
berriki nedávno
berrikusi přezkoumat co
berrikuste přezkoumání čeho (zrevi-
dování ap.)
berriro opět, znovu, zase
berritu obnovit (smlouvu ap.)
berriz behin eta berriz opakovaně
berrogei čtyřicet; berrogeita
hamar padesát
bertako rodilý (rozený v místě) (míst-
ní) obyvatel (stálý)
bertan oraintxe bertan zrovna
(nyní), právě (teď)
bertaratu chodit kam, na co (do školy ap.)
bertsio verze čeho
berun olovo
besakada záběr (pohyb)
besaldi prsa (plavecký styl)
besarkatu obejmout koho
besaulki křeslo
beso paže, ruka (po rameno)
beste jiný (z ostatních), ostatní (jiní,
druzí); beste bat další (ještě jeden), jiný
(jeden další); beste egun batean jin-
dy; beste leku batera jinam; beste
lekuren batean jinde; beste gauza
batzuen artean mimo jiné
bestea bata bestea se, si (vzájemnost)
bestela jinak (jiným způsobem)
besteren cizí (někoho jiného); beste-
ren bat někdo jiný
betaurrekoak brýle; uretako
betaurrekoak potápěčské brýle
betazal víčko (oční)
bete 1 doplnit (zásobník ap.), naplnit
co čím (nádobu ap.) 2 vyplnit (tiskopis
ap.) 3 dodržet co (slib ap.), splnit co
(slíbené ap.), vyplnit (slib ap.) co 4 splnit
co, vyhovět čemu 1 plný čeho 2 sytý
(najedený) ez bete neudělat co, nesplnit
co (povinnost ap.); hitza bete držet slovo
betearazpen poprava
betebehar povinnost (co je třeba udělat
ap.), závazek (ke splnění)
beterraba cukrovka (plodina), cukro-
vá řepa, řepa
betertz koutek (oka ap.)
beti pořád (neustále), stále (bez přestání),
vždy; beti ere kdykoli
betiereko věčný
betiko navždy; behin betiko ko-
nečný (poslední), závěrečný
betile řasa (oční)
14. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 13 — #14
betoi 13 biltegiratu
betoi beton
betondoa betondoa zimurtuta be-
giratu zamračit se na koho (nazlobeně ap.)
bezain jak (stejně jako); bezain agu-
do jakmile, hned jak (okamžitě); bezain
laster až
bezainbeste jak... tak (obojí)
bezala jako (podobnost)
bezalako jaký (dotaz na vlastnost)
bezero klient, zákazník
bi dva; bi aldiz dvakrát
biak oba (muži ap.) oba
bidai- cestovní
bidaia cesta (podniknutá), jízda (sveze-
ní); joaneko bidaia cesta tam; Bidai
on. Šťastnou cestu.
bidaiari cestovatel, cestující, pasažér
bidaiatu cestování cestovat egu-
nero bidaiatu dojíždět (za prací ap.)
bidai-salneurri jízdné
bidaldi plavba (plavení se)
bidali podat co (balík na poště ap.),
poslat co komu, posílat co komu, poslat
koho kam (člověka), zaslat co komu; e-mail
bat bidali poslat e-mail komu
bidalketa zásilka (přepravovaného zboží)
bidaltzaile odesílatel
bide cesta; Bidean noa Už jsem na
cestě.
bidea bidea aurkitu trefit kam (najít
cestu)
bidegabe nespravedlivý
bidegabeki načerno (bez povolení),
neprávem
bidegurutze křižovatka
bider krát (násobení)
bideragarri sjízdný (cesta), průjezdný
bideratu navigovat koho
biderkatu rozmnožit co (zmnožit),
vynásobit co čím, násobit co čím
bidez prostřednictvím koho/čeho, přes
co (cestovat ap.); -en bidez skrz co, přes
co (skrze)
bidezko oprávněný (opodstatněný),
spravedlivý
bidoi plechovka
bigarren vedlejší (ne hlavní) druhý
(v pořadí) bigarren aldiz podruhé
bigun měkký
bigundu změkčit co, měkčit
bihar zítra
bihotz srdce; bihotz eman povzbu-
dit koho, povzbuzovat koho (v odhodlání ap.)
bihotzeko srdečný (pozdrav ap.)
infarkt (srdeční)
bihotz-ukigarri vzrušující (emočně)
bihotz-ukitu vzrušit koho (emočně),
vzrušovat koho
bihozkada tušení (pocit)
bihurgune zatáčka
bihurkin šroubovák
bihurri zlobivý (nezbedný)
bihurritu vymknout (si) co (kotník ap.)
bihurtu přepočítat co na co (na jinou
měnu ap.)
bikain dokonalý, perfektní, skvělý,
vynikající, výborný
bikarbonato jedlá soda
biki dvojče
bikoitz dvojitý (porce ap.), dvojnásob-
ný
bikote dvojice, partner (přítel ap.), pár
(partnerský ap.)
biktima oběť čeho (postižený ap.)
bila bila joan jít pro koho/co (vyzvednout
ap.), skočit pro koho/co (rychle dojít), zajít pro
koho/co (přivést), dojít pro koho/co, zajet pro
koho/co (vyzvednout ap.)
bilakatu přejít v co (změnit se), stát se
čím, jakým (začít být)
bilatu hledat koho/co, pátrat po kom/čem
(chtít najít), shánět koho/co
bildoski jehněčí
bildots jehně
bildu 1 česat (sbírat ovoce ap.), natrhat
(ovoce, květiny), sklidit co (úrodu), trhat
(květy, plody ap.), utrhnout (ovoce ap.)
2 obalit co (čím) (zavinutím ap.), ovázat co
čím (ovinout), omotat co čím (látkou ap.), za-
balit co (do čeho) (dárek ap.), balit co (do čeho)
(dárky ap.) 3 sebrat (spadlé ap.), sklidit co
(dát kam patří) 4 sebrat (snést dohromady),
nasbírat (dříví ap.), shrnout (na hromadu
ap.), shromáždit (lidi ap.) 5 sejít se
(skupina ap.), shromáždit se 6 sjednotit
(skupiny, názory ap.), spojit co (sloučit v celek)
bilduma sbírka (předmětů ap.); bildu-
ma egin sbírat
bildumagile sběratel
bilera porada (vedení ap.), schůze,
shromáždění (skupina lidí)
bilgailu lopatka (na smetí)
bilgarri balení, obal (ovinutý papír ap.)
bilketa vyzvednutí (z úschovy ap.)
bilo chlupy, vous (na bradě ap.)
biloba vnučka, vnuk
biltegi nádrž (auta ap.), sklad
biltegiratu uskladnit co, skladovat co
15. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 14 — #15
biltzarra 14 bortizki
biltzarra shromáždění (valné ap.)
bilurtu nasadit pouta komu
biluzik holý, nahý
biluztu svléct se, vysvléct se, svléct
koho, vysvléct koho
biolentzia násilí
biolin housle
bira kolo (okruh závodu); birak eman
kroužit kolem čeho
birao birao egin nadávat (být sprostý
ap.)
biratu 1 otočit se (změnit polohu),
obrátit se (jiným směrem ap.) 2 zahnout
(po cestě ap.), odbočit 3 obíhat kolem
čeho (planety ap.) 4 zatočit se (hlava)
biribil kulatý (okrouhlý)
biribildu svinout (do ruličky), srolovat
biribilgune kruhový objezd
biribilki role (svinutá)
birika plíce (jedna)
birikak plíce
birjin panna
birpasa opakování (učiva)
birpasatu zopakovat si co (učivo ap.)
bisa vízum; sartzeko bisa vstupní
vízum
bisita návštěva koho/čeho (pobyt, navští-
vení), prohlídka čeho (muzea ap.)
bisitari návštěva (kdo přišel), návštěv-
ník
bisitatu navštívit koho, zajít ke komu,
za kým
bisita-txartela vizitka, navštívenka
bista pohled na co (uvidění), výhled (co
je vidět), vyhlídka (rozhled)
bistako zřejmý (očividný), evidentní
bistaratu zobrazit (na obrazovce počíta-
če)
bistaratua bistaratua egon být na
dohled/v dohledu (vidět)
bitartean dokud, pokud (o trvání)
zatímco během (trvání ap.), v průběhu
čeho bien bitartean zatím (v téže době)
bitarteko prostředek (k dosažení cíle)
bitartez napříč čím, přes co (příčně),
pomocí čeho, kým,čím (vyjádření 7. pádu –
prostředku ap.); -en bitartez přes (na
druhou stranu)
bits pěna
bitxi 1 jednotné číslo, singulár
2 šperk zvědavý
bitxiak šperky, klenoty
bitxidenda klenotnictví
bixkotx sušenka
bizar vousy (plnovous ap.); bizarra
moztu holit koho/co, oholit koho/co
bizi živý, rušný bydlet kde, žít bizi
izan obývat co, zažít co, prožít co (jako
účastník ap.)
biziagotu stupňovat co (zintenzivňovat
ap.)
bizikleta kolo (jízdní)
bizilagun sousední (země ap.) soused
bizileku bydliště
bizimodu živobytí
biziraun přežít
bizirik naživu
bizitoki- obytný
bizitza život
bizkar záda
bizkarrezur páteř
bizkar-zorro batoh
bizkor pohotový (odezva ap.), rychlý
honem, rychle (velkou rychlostí)
bizkortasun pohotovost (duchapří-
tomnost ap.)
bizkortu zrychlit co, urychlit co
biztanle obyvatel
blok blok (zápisník ap.), notes
bloke kvádr (kámen ap.)
blokeatu blokovat (silnici ap.), zablo-
kovat (vchod ap.), zaseknout se (mechanis-
mus ap.)
blue-jeansak džíny, rifle
blusa halenka
bokale ústí (řeky ap.)
bola koule (kulovitý předmět)
bolaluma propisovací tužka, propis-
ka
bolante volant
bolbora střelný prach
bolumen hlasitost (na rádiu ap.), objem
boluntario dobrovolný dobrovolník
bonba bomba, pumpa, čerpadlo
bonbardatu bombardovat
bonbila žárovka
bonu poukázka (slevová ap.), poukaz
borda bouda (horská ap.)
borondate ochota, vůle
borrero kat, popravčí
borroka boj, hádka, zápas (disciplína)
borrokatu 1 bojovat, prát se s kým,
zápasit s kým o co (prát se ap.) 2 potýkat
se s čím, zápasit s čím (problémem ap.)
bortitz násilný, prudký (silný ap.),
silný (intenzitou ap.)
bortizki silně (sněžit ap.), hustě (pršet
ap.)
16. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 15 — #16
bortxaketa 15 buztin
bortxaketa znásilnění
bortxatu porušit (úmluvu, pravidla ap.),
vypáčit co (otevřít), znásilnit koho
bortxaz bortxaz sartu nacpat co
kam, narvat co kam (natěsno)
bosgarren pátý
bost pět
bostehun pět set
bosten pětina
bota 1 hodit co/čím 2 pohodit co
kde (vysypat – odpad ap.), zahodit co (do
koše ap.), vyhodit co (dát pryč), zahodit
(nepotřebné) 3 vyklopit co (náklad ap.),
vysypat co (dostat ven) 4 vyhodit koho
odkud (z klubu ap.) 5 dávat co (film ap.)
barnera bota vhodit co do čeho
bote bote egin odrazit se (míč ap.)
botere moc (schopnost působit)
boteretsu mocný
botika lék (prášek ap.), lékárna
botika-kutxa příruční lékárnička
botikari lékárník, magistr (farmaceut)
botila láhev, flaška
botila-irekigailu otvírák (na láhve)
botoi knoflík (na oděvu)
botoitu zapnout co (na knoflíky)
bozeramaile mluvčí (firmy ap.)
bozka hlas (volební), volba (předsedy ap.)
bozkatu hlasovat pro co, proti čemu,
volit koho
bozketa hlasování o čem; isilpeko
bozketa tajné hlasování o čem
bozketak volby
brageta poklopec (kalhot)
braza prsa (plavecký styl)
brisa vánek
bristada záblesk
brokoli brokolice
brontze bronz
buelta buelta eman otočit se, otočit
co (nahoru, dolů ap.)
bueltako zpáteční
bufanda šála
buffet studené občerstvení
bujia svíčka (v motoru)
bukaera konec, termín (název), závěr
(zakončení)
bukatu 1 skončit (dospět ke konci)
2 (právě) skončit co, právě udělat co
3 ukončit co, skončit co (zastavit ap.)
4 spotřebovat 5 uzavřít (smlouvu
ap.) Bukatu da. Je konec., Je po všem.;
Gasolina bukatu zait. Došel mi benzin.
bukatua hotový (práce ap.), dokonče-
ný (úkol ap.)
buket kytka (kytice)
bularrak prsa (poprsí)
bularralde hrudník
bularretako podprsenka
bulegari úředník (řadový, kancelářský)
bulego kancelář, úřad (vládní ap.);
objektu galduen bulego ztráty a nálezy
(kancelář ap.)
bulego-hornidura kancelářské
potřeby (hl. papírnické)
bultza bultza egin tlačit co kam
(tlakem sunout), vytlačit co kam (nahoru),
zatlačit na co, do čeho (vyvinout tlak)
bultzatu 1 strčit do koho/čeho (vrazit),
tlačit (na) co (rukou ap.) 2 odrazit se
(skokan) 3 dohnat koho k čemu (přimět k)
4 navést koho k čemu (přimět)
burbuila bublina (mýdlová ap.)
burdel bordel (nevěstinec)
burdin železo
burezur lebka
burko polštář
burrunbatu bzučet (hmyz)
burtsa burza (cenných papírů)
buru vedoucí (řídící) hlava, šéf,
vedoucí buru izan vést (v soutěži ap.);
buruaz ukatu kroutit hlavou
burua burua jiratu otočit se za
kým/čím (pohledem), ohlédnout se
buruan buruan erabili mínit dělat co
(mít v úmyslu)
buru-orratz špendlík
bururatu napadnout koho (myšlenka),
vzpomenout si na co (přijít na mysl)
burusoil plešatý
buruz zpaměti, nazpaměť; -ri buruz
o čem (obsahově), ohledně
buruzagi náčelník (kmene ap.)
buruzagitza vedení (postavení v čele)
buruzagitzako vedoucí (závodník ap.)
buruzko relativní
busti namočit co do čeho (do omáčky ap.),
namáčet mokrý
buxatu zanést se čím (potrubí ap.),
ucpat se
buxon špunt (v dřezu ap.)
buztin hlína (hrnčířská ap.), jíl
17. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 16 — #17
Cancer 16 desestali
C
Cancer Rak (znamení)
chou petit chou větrník (zákusek)
crawl kraul
curry kari
D
dado kostka (hrací)
dagokionez -i dagokionez pokud
jde o koho/co (co se týče)
dama dáma
danbateko danbateko bat eman
praštit čím (na zem ap.)
danbor buben
dantza ples, bál, tanec
dantzatu tancovat, tančit
dardaratu zatřást se, třást se
dardo šipka (k házení), šipky (hra)
dastamen chuť (smysl, vjem)
dastatu ochutnat co
data datum
datil datle
datu údaj; datu pertsonalak osobní
údaje; datuak údaje, data
deabru ďábel
debekatu zakázaný zakázat (komu) co
debekatuta erretzea debekatuta
Zákaz kouření (veřejný nápis)
debeku zákaz čeho
defendatu bránit koho před čím (před
útokem), zastat se koho/čeho
defendatzaile obhájce, zastánce čeho
dei výzva komu k čemu (žádost ap.); dei
bat egin zavolat si, zatelefonovat si
deigarri nápadný
deitu 1 pojmenovat koho/co jak,
nazvat koho/co jak (dát název) 2 nazývat
koho jak, říkat komu jak 3 volat na koho
(křičet ap.) 4 zavolat komu (telefonem),
volat komu (telefonicky) 5 zvonit (na
zvonek), zazvonit (u dveří ap.) 6 vyvolat
koho (rozhlasem) dei diezadala! Ať mi
zavolá!; hartzaileak ordaintzeko deitu
volat na účet volaného
dekano děkan
dekoratu ozdobit co čím, vyzdobit co
čím
delicatessen lahůdky (sortiment)
demanda žaloba (soudní)
demokrazia demokracie
denbora čas, počasí; denbora luze
dlouho
denboraldi období (časový úsek)
denborale bouřka
denda obchod (prostory ap.), prodejna,
stan; denda jarri postavit stan
denera dohromady (v souhrnu – činit)
dentista zubař
depilatu trhat (obočí ap.)
deprimitu sklíčený, smutný
derrigorrezko závazný
derrigortuta derrigortuta egon
muset udělat co (být nucen), být povinen
udělat co
desabantail nevýhoda, zápor (nega-
tivní vlastnost)
desadostasun neshoda (spor ap.),
nesouhlas s čím (odpor)
desafiatu vyzvat koho (k souboji ap.)
desafio výzva pro koho (těžký úkol ap.)
desagertu 1 vypařit se, zmizet,
ztratit se (zmizet ap.), ztrácet se 2 za-
niknout nezvěstný
desagertze vyhynutí (druhu ap.),
vymření, zánik (vymizení – tradice ap.)
desakordio nesrovnalost, rozpor
(nesoulad)
desatsegin nepříjemný (odpudivý)
desberdin jiný než kdo/co (ne stejný), od-
lišný od čeho, rozdílný, různý (ne stejný)
desberdindu odlišit koho/co od koho/
čeho (učinit jiným)
desberdintasun odlišnost, rozdíl
desbideratu odvést co (směrovat
jinam), odklonit co (dopravu ap.)
desbideratze objížďka, odchylka,
výkyv (od dané hodnoty ap.), úchylka
(sexuální ap.)
desegin rozdělat (na díly), rozpad-
nout se (na kusy ap.), vybalit (kufry ap.);
korapiloa desegin rozvázat co
desengainatu vyvést z omylu koho
desenkusa omluva za co (omluvení se),
výmluva pro co (uvedený důvod)
desenkusatu omluvit koho/co (předat
omluvu ap.)
desentxufatu vytáhnout co ze
zásuvky (elektrické)
deseroso nepohodlný, nepříjemný
(situace), trapný (okamžik)
deserrotu vyvrátit co (strom ap.)
desertu opuštěný (bez lidí ap.) poušť
desestali odhalit co (přijít na)
18. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 17 — #18
desgaitu 17 dramatiko
desgaitu postižený (zdravotně), han-
dicapovaný invalida
desinfektatzaile dezinfekce (pro-
středek)
desinfekzio dezinfekce (dezinfikování)
desira přání (něco chtěného ap.), touha
po čem
desiratu přát si co
deskargatu stáhnout (data ap.),
vyložit (složit)
deskonektatu odpojit (od zdroje ap.)
deskontu deskontu bat egin slevit
komu kolik (dát slevu)
deskontua deskontua egin strh-
nout (odpočtem), srazit (částku ap.)
deskribapen popis
deskribatu popsat koho/co (podat popis)
desohore hanba (zahanbení)
desonest nečestný, nepoctivý
desordenatu rozházet (uvést v nepo-
řádek)
destolestu rozložit co (noviny ap.),
roztáhnout (složené ap.)
detaile (malá) pozornost (dárek)
detergente čisticí prostředek, prací
prášek
deuseztatu 1 odstranit co (zlikvido-
vat), zničit co 2 rozložit se 3 vypo-
vědět co (oznámit výpověď)
diabetes cukrovka (nemoc)
dial číselník (ovladač ap.)
diametro průměr čeho (kružnice ap.)
dibertigarri legrační, zábavný,
veselý (historka ap.), vtipný
dibertimendu zábava
dibertitu bavit se (mít dobrou zábavu),
pobavit koho, rozptýlit koho (rozveselit)
dibertsio zábava
dibortziatu rozvedený rozvést se
s kým
dibortzio rozvod (manželství)
dibulgatutako rozšířený (výskytem
ap.)
dieta dieta; Dietan nago. Mám
dietu.
digeritu strávit (jídlo), trávit (potravu)
digestio trávení, zažívání
dike hráz (na řece ap.)
dilista čočka (semeno)
dimentsio rozměr
dimititu odstoupit (z funkce)
diotenez údajně (dle tvrzení) prý
(povídá se ap.)
diplomadun vysokoškolák (absolvent
VŠ)
diputatu poslanec
dirdai záblesk
dirdaitu zářit (světlem ap.)
dirdira záblesk
dirdiratu svítit (vydávat světlo)
diru peníze; diru xehe drobné
dirulaguntza dotace, grant, příspě-
vek (od státu ap.)
diruz diruz lagundu přispět na co
(finančně)
diru-zorro peněženka
diseinatu navrhnout co (vzhled, oděv
ap.)
diseinu design, provedení (výrobku –
vzhled ap.), návrh (nákres – konstrukce ap.)
disimulatu předstírat co
disko (gramofonová) deska, kotouč,
disk (kruhová deska)
diskoteka diskotéka
dislokatu vymknout (si) co, vyklou-
bit si co
disolbatu rozplynout se (roztát ap.),
rozpustit se (v kapalině), rozpustit co v čem
(ve vodě ap.)
disputa spor
distantzia vzdálenost
distira lesk, záblesk
distiratsu lesklý
distiratu vyleštit co
distraitu rušit koho, vyrušovat koho
doako bezplatný, zdarma (poskytnu-
tý)
doan zadarmo, zdarma
dohakabe nešťastný (náhoda, rozhod-
nutí ap.)
dohatsu nadaný
doi přesný (spolehlivý ap.)
doilor zlý (člověk, povaha ap.)
doitu nařídit (hodiny ap.), seřídit
(stroj ap.), nastavit (zařízení ap.), upravit
(nastavením ap.)
dokumentu doklad; dokumentu
erantsi příloha (dopisu)
dolar dolar
domaia Zer domaia! To je škoda.
(výraz lítosti)
Done svatý (osoba)
dorre věž
dotore elegantní
dozena tucet
drama drama
dramatiko dramatický
19. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 18 — #19
droga 18 egun
droga droga
duela před čím (vyhnutí se újmě ap.)
duelu souboj, duel
duin hodný čeho (zasluhující si)
dultzaina dudy
dultzimer (ušní) bubínek
dutxa sprcha; dutxa bat hartu
osprchovat se, vysprchovat se, dát si sprchu
dutxatu sprchovat se
duzu Hemen duzu Prosím. (tady to je)
E
ebaki 1 rozříznout co (na části), řezat co
(nožem ap.), uříznout co 2 stříhat (zkra-
covat ap.) 3 pořezat koho čím (zranit ap.),
říznout koho čím, říznout se o co, do čeho
ebakuntza operace (chirurgická)
ebaluatu hodnotit co, ohodnotit
(vlastnosti, hodnotu ap.), zhodnotit (kvality
ap.), vyhodnotit co
ebaluazio hodnocení
ebatsi odcizit co komu
edalontzi sklenice, sklenička
edan pít co, vypít co (nápoj)
edangarri pitný
edari pití (co lze pít), nápoj
edaritegi bufet
eder hezký (zevnějškem), pěkný (osoba
ap.), pohledný, krásný
ederki hezky (tvarovaný ap.), pěkně
edertasun krása
editorial úvodník (redakční článek)
edizio vydání (vydaná verze)
edo nebo
edonor kdokoli
edozein libovolný kterýkoli, jakýkoli
edozer cokoli
eduki obsah (náplň) mít co (majetek
ap.), obsahovat co, podržet co (v ruce),
vlastnit co, zahrnovat co (v sobě)
edukiera kapacita (objem, míst ap.)
efektu účinek, vliv (dopad, působení
ap.); efektu bereziak trik (filmový)
egarri žízeň; egarri izan mít žízeň
egi Ez da egia. To není pravda.
egia pravda
egiatan doopravdy, opravdu (ve
skutečnosti)
egiaztapen kontrola (jízdenek ap.)
egiaztatu ověřit (si) co (pravdivost),
prokázat co (podat důkaz), prověřit co
(fakta ap.)
egikaritu provést co (pokus ap.)
egin 1 dělat co (konat), učinit co, udělat
co (provést) 2 dělat co (tvořit, dávat vznik-
nout ap.), udělat (vytvořit ap.) 3 uskuteč-
nit (vykonat, provést), vykonat co 4 pro-
vinit se proti čemu, spáchat co, dopustit se
čeho, vyvést co (provést) 5 podrobit se
čemu (operaci ap.), podstoupit co 6 usku-
tečnit se agiraka egin domluvit komu
(napomenout ap.); ez egin! Nedělejte to!;
ez egin odepřít si co; kontuak egin
vyrovnat se s kým (zaplatit ap.); nork bere
egin převzít (povinnost ap.)
eginarazi dostat koho/co kam (na jisté
místo), učinit co jakým (jiným)
egingarri proveditelný, schůdný
(vhodný pro chůzi)
eginkizun role (herecká ap.)
egitarau rozvrh (činností ap.)
egitasmo plán, projekt (plán, záměr ap.)
egite provedení čeho (činnost), vyko-
nání čeho, uplatnění (se) (pracovní ap.)
egitura kostra (konstrukce), struktura
čeho, stavba čeho (těla ap.)
egoera okolnost, situace, stav koho/
čeho
egoitz sídlo
egoki 1 vhodný k čemu, způsobilý k če-
mu, pro co, vhodný k čemu, na co 2 náleži-
tý (řádný ap.), pořádný (jak má být), řádný
(náležitý ap.) dobře (bezchybně), správně
(jak má být) egoki jokatu mít se
egokiera příležitost (situace)
egokigailu adaptér
egokitu upravit (adaptací ap.)
egon být (nacházet se, vyskytovat se),
dařit se komu jak (vést se), spadat kam (do
kategorie ap.), je/jsou (o existenci), existu-
je/existují; inguratuta egon být ob-
klopen čím (obehnán, plotem ap.); ostatuz
egon bydlet kde (dočasně ubytovaný)
egonaldi pobyt
egongela obývací pokoj, (hovor.)
obývák
egonkor stálý (beze změn)
egosi vařit co, uvařit co
egotzi vyloučit koho/co z čeho
Eguberriak Vánoce
eguerdi poledne
egun den (24 hodin); egun batean
někdy (jednou, v neurčitou dobu); egun
20. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 19 — #20
egunero 19 emaile
osoko celodenní; eguneko ve dne;
Egun on Dobrý den.; Egun on. Dobré
ráno.; Hiru egunetarako logela bat
behar dut. Potřebuji pokoj na tři dny.
egunero denně (každý den)
eguneroko denní (denně konaný)
egunkari deník, noviny
egunsenti svítání (úsvit), východ
slunce
eguraldi eguraldi txarragatik...
pro špatné počasí...; Eguraldi ona
dago. Je hezky. (počasí)
egurki poleno
egurra egurra bota přiložit (do kotle
ap.), přikládat (do ohně)
egutegi kalendář, rozvrh (časový –
hodin ap.)
eguzki slunce (nebeské těleso)
eguzkitsu slunečný, slunný
ehiza lov, (lovná) zvěř
ehiza-etxola lovecká chata
ehizaki úlovek, zvěřina
ehizatu lovit, chytat, ulovit co (odchy-
cením)
ehiztari lovec
eho mletý
ehortzi zavalit koho, zasypat koho/co
(lavina ap.)
ehun sto
ehuneko procento (setina celku)
eihara vlaštovka (pták)
ekain červen
ekaitz bouře
ekarpen přínos pro co, příspěvek
k čemu (k činnosti ap.)
ekarri přinést komu co, přivést (s sebou
ap.), dovést koho (s sebou)
ekialde východ (světová strana);
ekialdean na východě
ekialdeko východní
ekidin obejít co, vyhnout se čemu
(trestu ap.)
ekin jednat (konat), pustit se do čeho (do
práce ap.)
ekintza akce (činnost, kroky), jednání
(činnost)
ekipaje zavazadla, zavazadlo
ekipaje-toki střešní nosič, (hovor.)
zahrádka (na auto)
ekipamendu vybavení, výstroj,
zařízení (vybavení – továrny ap.)
ekitaldi akce (kulturní ap.)
-eko Esan iezaiezu itxaroteko.
Řekni jim, ať počkají.
ekoitzi produkovat co, vyrobit, vyvi-
nout (nátlak ap.)
ekoizle producent (filmový ap.)
ekoizpen výroba, produkce (zboží ap.)
ekologiko ekologický
ekonomia hospodárnost čeho, úspor-
nost čeho (provozu ap.), hospodářství,
ekonomika
ekonomiko ekonomický, hospodár-
ný, úsporný, hospodářský
ekonomizatu šetřit co, na čem (omezo-
vat spotřebu)
ekuin eskuinetik zprava
elai vlaštovka (pták)
elastiko pružný (materiál) guma
(prádelní), tričko barruko elastiko
tílko, nátělník
elbarri invalidní (osoba)
eleberri román
elektriko elektrický
elektrizitate elektřina, elektrická
energie
elementu prvek, element
elikadura jídelníček (stravovací režim),
potrava, strava (poskytování jídel), stravo-
vání, výživa (příjem živin)
elikagai zámořský výživa (potrava)
elikatu krmit koho čím, živit se čím (jíst)
eliminatu vyřadit koho (z účasti ap.)
eliza kostel
Eliza církev
elkar navzájem, vzájemně
elkarbanatu dělit se o co s kým (o jídlo
ap.), podělit se o co s kým, rozdělit se o co
s kým, sdílet co s kým (názory ap.)
elkarrekiko vzájemný
elkarri elkarri irribarre egin usmívat
se na koho
elkarrizketa 1 hovor (rozmluva),
rozhovor 2 pohovor 3 rozhovor
(pro tisk ap.), interview
elkarte sdružení, asociace (organiza-
ce), společnost (souhrn lidí)
elkartu spojit se (v celek)
elkartze spojka, konjunkce (slovní
druh)
eltxo komár, moskyt
eltxo-sare moskytiéra, síť proti
komárům
eltze hrnec
Elur sníh
elur-jausi lavina
elurra elurra egin sněžit
emaile dárce
21. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 20 — #21
emaitza 20 eragotzi
emaitza výsledek čeho
emakume žena
emakumezko dámský
eman 1 darovat co (dobročinně ap.),
věnovat co, dát co komu (odevzdat ap.)
2 odevzdat co komu (dát jinému) 3 pře-
dat co komu (cenu, diplom ap.) 4 udělit co
komu (dotaci, povolení ap.), poskytnout co
komu (z moci úřední) 5 doručit co komu
6 vynést co (zisk ap.) 7 vysílat (signál ap.)
8 přenechat komu co (přepustit) 9 pů-
sobit na koho jak (jevit se) 10 vyřídit co
komu (předat vzkaz) amore eman slevit
komu (učinit ústupky); buelta bat eman
obejít co (jít kolem), objet co (jet kolem);
eskura eman odevzdat (práci, úkol ap.);
fruituak eman rodit (nést plody)
emanaldi přenos (televizní ap.), vy-
stoupení (umělecké ap.)
emandako daný
emankizun vysílání (televizní ap.)
emate ústupek komu
emazte manželka, žena (choť)
emaztegai nevěsta
eme samice, samička
emozio vzrušení (emoce)
enara vlaštovka (pták)
enbalaje balení (obal)
enbalatu balit (do obalu), zabalit
(výrobky ap.)
enbarazu enbarazu egin ztrapnit
koho (vyvolat rozpaky ap.)
enbaxada velvyslanectví, ambasáda
enbaxadore velvyslanec
enblema znak (státní ap.), emblém
enbor kmen (stromu ap.)
enbrage spojka (v autě)
energia energie
enfokatu zaměřit se na co (pozornost
ap.)
engainatu nachytat koho (převézt),
napálit koho, podvést koho (být nevěrný)
engainu podvod (oklamání ap.)
enkargatu zadat co komu (úkol ap.)
enpaste plomba (zubní)
enperadore císař
enplegatu zaměstnanec
enplegatzaile zaměstnavatel
enpresa firma, podnik (firma ap.)
enpresaburu podnikatel
entokadura omítka
entrega dodávka (zboží ap.), doručení
entrenamendu výcvik
entrenatu trénovat (provádět přípravu
ap.), vycvičit koho (vyškolit, vytrénovat)
entrenatzaile trenér (týmu ap.)
entsalada salát (míchaný pokrm)
entxufatu zapojit co do zásuvky,
strčit co do zásuvky (elektrické)
entxufe zásuvka (elektrická)
entzumen sluch (smysl), ucho (orgán
sluchu)
entzun poslouchat koho/co (naslouchat),
slyšet co
epaile soudce
epaitegi soud
epaitu posoudit koho/co, soudit co o
čem (usuzovat), soudit koho (obžalovaného)
epe lhůta, splátka, termín (datum);
epe luzeko dlouhodobý; epe motzeko
krátkodobý
epemuga termín (pro dokončení ap.)
era era berean také (doplnění)
erabaki odhodlání, rozhodnutí,
závěr (konečný úsudek) rozhodnout se
pro co/koho (vybrat)
erabateko úplný (totální)
erabilera 1 použití čeho, užití čeho
2 užívání čeho, využití čeho (zdrojů ap.)
3 obsluha čeho (ovládání přístroje ap.), za-
cházení s čím (manipulování), manipulace
s čím
erabilgarri užitečný
erabili 1 použít co, užít co/čeho, užívat
co/čeho (používat) 2 uplatnit co (využít,
prostředky ap.), uplatňovat co (pravomoc ap.)
3 obsluhovat co (stroj ap.), zacházet s čím
(používat) 4 manipulovat co, s čím (nekale
ovlivňovat) 5 zaměstnat koho (ve firmě
ap.) erabili eta botatzeko jednorázový
(výrobek ap.), na jedno použití (určený)
erabilitako použitý
erabiltzaile uživatel
eragin 1 působit co (způsobovat), vy-
volat co, zavinit co, způsobit 2 ovlivnit
koho/co, ovlivňovat koho, působit na
koho/co (vlivem) 3 účinkovat (působit),
zabrat (projevit účinek) 4 udělat (způso-
bit, vyvolat) 5 provokovat koho dopad
na koho/co (účinek ap.), vliv
eragina eragina izan zapůsobit na
koho/co jak (mít účinek, vliv)
eraginkor efektivní (působení ap.),
účinný, výkonný (podávající dobrý výkon)
eragotzi bránit komu v čem (nedovolit),
obtěžovat koho, otravovat koho čím
22. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 21 — #22
eragozpen 21 erorarazi
eragozpen nevhodný (nevyhovující)
námitka, potíž, připomínka (nesouhlasná
ap.)
erahil zabít koho/co, zavraždit koho
eraiki 1 postavit co (vystavět), stavět co
(vytvářet stavbu) 2 budovat (vytvářet ap.)
3 pokládat (koleje ap.)
eraikin budova, dům (panelák ap.)
eraikitzeko stavební
eraikuntza konstrukce (kostra budovy
ap.), stavba (stavění), výstavba
eraikuntza-lan staveniště
eraitsi srazit koho/co (k zemi ap.)
erakargarri přitažlivý, atraktivní
erakarri přilákat koho kam, přitahovat
koho
eraketa složení (chemické ap.), skladba
(celku)
erakunde instituce
erakusketa výstava
erakusleiho výloha (prodejny), vý-
kladní skříň
erakusmahai pult
erakustaldi ukázka čeho (předvedení)
erakutsi 1 ukázat co komu (aby viděl)
2 vystavit (exponát ap.) 3 provést koho
kde (po městě ap.) 4 mířit čím na koho/co
(zbraní ap.)
eraman 1 dovést koho kam, odvést ko-
ho kam, vodit koho kam (brát), zavést koho
kam 2 nést (přenášet), odnést co (pryč),
vzít koho/co kam (s sebou ap.), zanést co kam
(donést) 3 svézt koho kam, vézt koho/co
kam, vozit koho/co kam 4 mít na sobě
5 přivést (uvést do stavu) 6 překročit
(udělat krok přes) 7 přeložit (na jindy),
přesunout (časově) 8 řídit co (usměrňo-
vat volantem ap.) aldean eraman nosit
(u sebe); eraman ahal izan unést co
(dokázat nést); norbait autoan eraman
svezení kam, odvoz kam
eramangarri přenosný (zařízení ap.)
eranskin příloha (dokumentu ap.)
erantsi 1 přidat co kam (dodat), při-
pojit (přílohu ap.) 2 dodat co (ještě říci),
doplnit co (říci) 3 vztahovat se na koho/
co (zákon ap.), platit pro koho (pravidla ap.)
erantzule erantzule izan odpovídat
za co (ručit za závazky ap.)
erantzun odezva na co, odpověď na co
odpovědět na co
eraso1 přepadnout koho, zaútočit na
koho/co, útočit na koho/co
eraso2 přepadení (osoby ap.), útok
(agrese), napadení
erasotu napadnout koho (oběť ap.)
erasotzaile útočník (agresor)
eratu zřídit (vytvořit ap.)
eratzaile zakladatel čeho
erauzi strhnout co (náplast ap.), od-
trhnout co, trhat (vytrhávat, plevel ap.),
vypáčit co z čeho (dostat ven)
eraztun prsten
erbi zajíc
-erdi poloviční
erdi polovina, půlka, půl čeho, střed
čeho (úseku ap.), prostředek čeho (řady ap.)
erdialde centrum, střed (oblasti ap.)
erdian uprostřed čeho (prostorově)
erdietan laurak eta erdietan o půl
páté
erdietsi dočkat se čeho (změny ap.),
dosáhnout čeho (úrovně ap.)
erdiko prostřední (prst ap.), střední
(ležící ve středu), ústřední, centrální
erditu porodit koho/co, rodit koho/co
(potomka)
erditze porod
ere také (rovněž tak), taktéž i (též) (-ta)
ere ať (jakkoli); ba-... ere (i) přes co
(nehledě na), navzdory čemu; ezta bat ere
žádný; eztahurrikere zdaleka (vůbec ne,
naprosto); nolanahiere tak jako tak, stej-
ně (každopádně); Ni ere ez. Já také ne.
eredu vzor (předloha)
eremu 1 oblast (území), okruh (oblast,
dosah) 2 okruh (působnosti ap.) 3 zá-
běr čeho (dosah ap.)
ereserki hymna
ergel hloupý (člověk), pitomý, blbý
blbec, idiot, hlupák
erizain sestra (zdravotní)
erlantz záblesk
erlatiboki poměrně, relativně
erlaxatu odreagovat se, uvolnit
(napětí ap.)
erle včela
erlijio náboženství, vyznání (nábožen-
ské)
erlijio-ordena řád (řehole)
erlijioso náboženský
erloju hodinky, hodiny
erloju-denda hodinářství
ernal-hazi semeno (sperma)
ero šílený blázen (šílenec)
eroan vést (vodu potrubím ap.), vodit
(být vodivý)
erorarazi shodit co (hodit dolů)
23. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 22 — #23
erori 22 erretserbak
erori 1 padat, spadnout, padnout
(k zemi), upadnout (člověk ap.) 2 opadat
(omítka ap.), opadávat (listí ap.), upad-
nout (odlomit se ap.), vypadnout (zub ap.)
3 zřítit se (budova ap.) 4 padnout
(zahynout) 5 propadnout se (úroveň ap.)
erorketa pád
erosi koupit co, nakoupit co, uplatit
koho, podplatit koho
eroskeria úplatek
erosketa koupě, nákup (nakupování)
erosketak erosketak egin nakoupit
(udělat nákup), nakupovat (dělat nákupy)
erosketako nákupní
erosle kupec, kupující, odběratel
eroso pohodlný (křeslo ap.)
erosotasun pohodlí
erpuru palec (na ruce)
erradiazio záření
erradio poloměr
errail jízdní pruh
errainu paprsek
erraketa raketa (tenisová ap.)
erraldoi obr
erratu minout co (cíl ap.), netrefit co,
splést se (omylem), zmýlit se
erratz koště
erraz jednoduchý (nenáročný), snadný,
lehký (úkol ap.)
errazki snadno (bez obtíží ap.)
erraztatu smést co z čeho (drobky ap.),
zamést co
erraztu usnadnit co
erre 1 hořet, shořet 2 pálit co (spa-
lovat) 3 pálit (vydávat žár) 4 popálit se
(horkým), spálit se (zranit se) 5 grilovat
co, opéct, péct (na tuku, maso ap.) 6 kou-
řit 7 spálit se (pojistky) 8 štípat (pálivě
bolet ap.)
erreakzio reakce na co (odezva)
erreakzionatu zareagovat na co,
reagovat na co
erreal královský, reálný (skutečně
existující), skutečný
errealista realistický, reálný (dosaži-
telný ap.)
errealitate realita, skutečnost (sku-
tečný stav věcí)
errebelatu vyvolat (fotky ap.)
erreberentzia poklona (uklonění se)
errebolber revolver
erredakzio redakce (místo)
errefau ředkvička; errefaumin křen
erreferentzia odkaz na co (na zdroj ap.)
erregai palivo, pohonná hmota
errege král
erregela pravítko
erregin královna
erregistratu odbavit koho (cestující),
zapsat koho (v hotelu), zaznamenat co
(pořídit záznam)
erregistro rejstřík (evidenční), registr,
záznam (zapsaná položka ap.)
erregular pravidelný
erregulatu regulovat co
erregulazio regulace (usměrňování ap.)
erreinu království, říše (živočišná ap.)
erreka potok
erreki pečeně, pečínka
erreklamatu nárokovat co, požado-
vat co (dle nároku ap.), reklamovat co
erreklamazio reklamace
errekor rekord
erremedio lék na co (co uzdravuje)
erremolatxa cukrovka (plodina),
cukrová řepa, řepa
errenditu vydat (odevzdat)
errenkada fronta (zástup)
errepasatu projít co (text ap.)
errepide cesta (pro jízdu ap.), silnice
errepikapen opakování čeho (další
činění)
errepikatu zopakovat co (znovu
udělat), opakovat co
erreportaje reportáž
erreportari reportér, zpravodaj
errepublika republika
erreserba místenka, rezerva (do
budoucna ap.), záloha (rezervní), rezervace
(přírodní)
erreserbatu rezervovat co, zarezer-
vovat (si) co
erresistentzia odpor vůči komu/čemu
(vzdor)
errespetagarri vážený (občan ap.)
errespetatu dodržovat co, respekto-
vat co (zákon ap.), vážit si koho/čeho (mít ve
vážnosti)
erretilu podnos, tác
erretiratu odejít do důchodu, jít do
penze, stáhnout se (vojska ap.), vybrat
(si) (peníze z účtu)
erretiro důchod (stav důchodce), penze
(doba), odchod do důchodu
erretirodun důchodce, penzista;
erretirodun izan být v důchodu
erretserba zásoba (pro případ potřeby)
erretserbak zásoby (potravin ap.)
24. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 23 — #24
erretserbatu 23 eskorta
erretserbatu zamluvit (si) co (stůl ap.)
erretxina smůla (ze stromu ap.), prys-
kyřice
erretzaile kuřák
erreximenta zavařenina
errezel závěs (na okně ap.)
errezeta recept na co (kuchařský)
erribera nábřeží
erridau závěs (na okně ap.)
errieta errieta egin nadávat komu
(hubovat)
errodatu točit čím (dokola)
erromesaldi pouť (náboženská)
erronka výzva pro koho (těžký úkol ap.)
errota mlýn
erru vina (odpovědnost ap.); Ez da nire
errua. Já za to nemůžu!, To není moje
vina.
errua errua izan moct za co (nekalost
ap.), být na vině
errudun vinný čím, vinen čím viník
errugabe nevinný (bez viny)
erruki soucit
errun snést (vejce)
Errusia Rusko
errusiar ruský Rus
errusiera ruština
ertz hrana, kraj (krajní část), okraj
eruditu vzdělaný
esan povídat komu co, komu o čem, říct
co (pronést), říkat co, říct komu co (sdělit)
esan nahi izan vztahovat se k čemu
(souvislostí), znamenat co; Esan iezaiezu
itxaroteko. Řekni jim, ať počkají.;
Esan? Prosím! (do telefonu ap.)
esanahi význam (myšlenkový)
esaneko poslušný
esanguratsu významný
esateko poznámka (podotknutí),
připomínka (upozornění)
eseki viset
esekigailu ramínko (na šaty)
esekitoki věšák (háček)
esentzia podstata čeho
eserarazi usadit koho kam, posadit
koho kam
eseri sednout (si) (usednout), posadit se
eserita eseritaegon sedět (na židli ap.)
eserleku lavička, místo (k sezení),
sedadlo
esfera koule (těleso)
esfortzu námaha, snaha o co
eskaera objednávka, žádost o co (ofi-
ciálně podaná); eskaera hartu vyhovět
žádosti
eskailera schodiště, schody
eskailera-kaxa schodiště (prostor)
eskaini nabídnout co komu, věnovat co
komu/čemu (obětovat, k účelu ap.)
eskaintza akce (prodejní), nabídka
(nabídnutí)
eskakizun nároky na koho/co (pracovní
ap.), požadavek (nárok ap.), předpoklad
pro co (podmínka)
eskala stupnice (hodnot ap.)
eskalada stupňování (násilí ap.),
eskalace (problému ap.)
eskalatu lézt (po horách ap.), vlézt kam
(oknem ap.)
eskalatzaile lezec (po skalách ap.)
eskalope řízek (obalovaný)
eskapula lopatka (kost)
eskari poptávka po čem (po zboží),
prosba o co, žádost (vyslovené přání)
eskas eskas izan chybět co čemu/komu
(nedostávat se)
eskatu 1 poprosit koho o co, požádat
koho o co, prosit koho o co, žádat koho o co
(prosbou) 2 požadovat co, vyžadovat
co od koho (domáhat se ap.), vyžádat si co
(požadavkem), žádat o co (chtít, dožadovat se)
3 žádat o co (podáním žádosti) 4 objed-
nat co 5 vyžadovat co (situace ap.) bar-
kamena eskatu omluvit se komu za co
eskatzaile zájemce o práci, uchazeč
o místo, žadatel o co
esker esker oneko vděčný za co;
Eskerrik asko! Díky!, Děkuji!
eskerdun vděčný za co, zavázaný komu
eskerrak díky komu/čemu; eskerrak
eman poděkovat komu za co, děkovat
komu za co
eskertu být vděčný komu za co
eskertxarreko nevděčný
eski lyže, lyžování; eski alpino
sjezdovky (lyže)
eskiatu lyžovat
eskiatzaile lyžař
eski-makila (lyžařské) hůlky
eski-pista sjezdovka (lyžařská trať)
eskola hodina (vyučovací), škola, vy-
učování (vyučovací doba); lehen mailako
eskola základní škola; eskolan ve škole
eskola-ume školák
eskola-zuzendari ředitel školy
eskorta ohrada (ohrazená plocha)
25. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 24 — #25
esku 24 estutxe
esku ruka (dlaň a prsty); esku hartu
zasáhnout (něco podniknout), zakročit
eskua eskua altxatu přihlásit se (žák
ap.); eskua luzatu natáhnout se pro co
(rukou ap.)
eskualde region, oblast (správní ap.)
esku-argi baterka (svítilna)
eskubide nárok na co (dle práva ap.);
eskubidea lortu získat nárok na co
(podporu ap.)
eskuburdinak pouta (na ruce)
eskudel zábradlí
eskudiru hotovost
esku-ekipaje příruční zavazadla
esku-eskailera žebřík
esku-hartze zákrok (zakročení ap.),
zásah (intervence)
eskuila kartáč, kartáček; hortzeta-
ko eskuila zubní kartáček
eskuilatu vyčistit (kartáčem) co,
okartáčovat co; hortzak eskuilatu
vyčistit si zuby
eskuin právo na co (oprávnění ap.); es-
kuinera doprava, napravo od čeho, vpravo
eskuizkribatu psát
eskuko příruční, ruční (držený v ruce)
eskularru rukavice
eskularru-kaxa palubní přihrádka
(v autě)
eskuliburu příručka (instrukcí ap.),
manuál
eskumutur zápěstí
eskumuturreko náramek
eskupeko spropitné
eskupekoa eskupekoa eman dát
spropitné komu
eskura dosah čeho (ruky ap.)
eskuraezin nepřístupný (místo ap.)
eskuragarri dostupný (k mání)
eskuratu dosáhnout na co (moct se
dotknout)
eskutitz dopis
eskutoki koule (kulová klika ap.)
eskuzabal štědrý (dárce ap.), velkorysý
eslalom slalom
esleitu přidělit komu co (práci)
eslogan heslo (slogan)
esne mléko
esne- mléčný (výrobky ap.)
esne-denda mlékárna
Espainia Španělsko
espainiar španělský Španěl
espainiera španělština
espaloi chodník
esparatrapu náplast
espazio místo (prostorová kapacita),
prostor (oblast ap.), vesmír
espedizio expedice, výprava (cesta ap.)
esperientzia zážitek, zkušenost
esperientziadun zkušený
esperimentu pokus (vědecký ap.),
experiment
espetxeratu věznit koho
espezialista odborník na co, v čem
espezie druh (živočišný ap.)
espinaka špenát
esploratu prozkoumat co (probádat ap.)
esplorazio průzkum (oblasti ap.)
esponja houba (na mytí ap.)
esportatu vyvézt co (exportovat)
esportazio vývoz, export
esprai sprej
espreski úmyslně, schválně
estakuru výmluva pro co (uvedený
důvod)
estalgabetu odhalit (zakryté), odkrýt
estali 1 zakrýt koho/co čím, při-
krýt koho/co čím, zalepit co čím (záplatou)
2 ucpat (špuntem ap.), zacpat (otvor
ap.) 3 tajit co před kým, skrývat co před
kým 4 krýt koho/co (chránit ap.) 5 krýt
náklady/výdaje, pokrýt co čím (potřeby,
náklady ap.) 6 ujít co (urazit chůzí)
estalia zataženo
estalki kryt (zařízení ke krytí), potah
(kožený ap.), víčko, uzávěr (láhve)
Estatu stát (země)
estatua socha
estatuko státní
estilo styl
estimu úcta ke komu (vážnost)
estolda kanál (odpadní), stoka
estraktu extrakt, výtažek
estres stres (pracovní ap.)
estropezu estropezu egin narazit
na koho/co (náhodou se setkat)
estu důvěrný (vztah ap.), intimní, těsný
(spojitost ap.), blízký (vztah, souvislost ap.),
utažený (šroub, uzel ap.)
estuasun tíseň (stav nouze)
estutu 1 sevřít (pěst) 2 stisk-
nout co (sevřít), zmáčknout co (v ruce
ap.) 3 mačkat co (stlačovat ap.), tisk-
nout, stisknout co (stlačit), zmáčknout
co (tlačítko ap.) 4 stáhnout (smyčku ap.),
utáhnout co (smyčku, šroub ap.) 5 škrtit
(límec ap.), tlačit (bota ap.)
estutxe pouzdro (penál)
26. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 25 — #26
eszitazio 25 ezgai
eszitazio vzrušení (sexuální)
eta a (spojení), i (také)
etekin výnos (zisk ap.)
eten přerušení pozastavit co, přerušit
co (průběh ap.), přerušit koho (mluvčího ap.)
Argia eten da. Nejde elektřina.
etenaldi pauza, přestávka (přerušení
činnosti)
etengabe neustále
etengailu vypínač
etiketa visačka (se jménem ap.)
etorbide třída (ulice)
etorkin přistěhovalec, imigrant
etorkizun budoucnost, perspektiva
čeho (budoucí možnosti), vyhlídky (do bu-
doucna); etorkizun handiko nadějný,
slibný
etorkizuneko budoucí
etorri přijít kam (dostavit se); bat eto-
rri hodit se k čemu (do páru ap.), pasovat
k čemu (barvy ap.)
etsai nepřítel
etsamin zkouška (vědomostí)
etsi zoufalý podlehnout čemu (nátlaku
ap.)
etsia etsia hartu smířit se s čím (snášet
ap.), vyrovnat se s čím (potížemi ap.)
etsipen zklamání
etxe domov, dům (rodinný ap.); etxe
gabe izan být bez domova; etxe handi
eta dotore vila; etxean doma; etxe-
ra domů; mendiko etxe horská chata
etxebizitza byt
etxegabe bezdomovec
etxeko domácí; etxeko lan domác-
nost
etxetresna etxetresna elektriko
spotřebič (domácí)
etxez etxez aldatu přestěhovat se kam
etxola bouda (horská ap.); enborrez-
ko etxola srub
etzan lehnout si, natáhnout se; luze
etzan natáhnout se (tělo, vleže)
etzanda etzanda egon ležet (v posteli
ap.)
etzaulki plážové lehátko
etzi pozítří
euli moucha
eupada výzva pro koho (těžký úkol ap.)
euri déšť; euria egin pršet
euri-jasa přeháňka, silné deště
Europa Evropa
europar Evropan
europear evropský
euskarri držák, opora, stojan
eutsi 1 držet (být pevný ap.) 2 nést
(držet tíhu ap.), udržet co (nepustit) 3 odo-
lat čemu 4 držet koho kde (omezovat
pohyb) 5 sepnout co s čím, připnout co
k čemu (sponkou ap.), sevřít co (svorkou ap.)
6 snést koho (vystát) 7 zadržet (dech ap.)
exekutibo výkonný (exekutivní) řídi-
cí/vedoucí pracovník
existentzia existence; baterako
existentzia soužití
ez ne vyjadřuje slovesný zápor egiazki
ez ani ne (ne tak docela); ez asko málo;
ez bakarrik nejen; ez... ez ani...
ani; ez galdu stihnout co (přijít včas);
ez lehenago teprve; ezta bat ere ez
(hovor.) vůbec nic, ani ťuk; inoiz ere ez
nikdy; inola ere ez nijak, vůbec ne, vů-
bec (zesílený zápor); inon ere ez nikde;
inora ere ez nikam; oraindik ez ještě
ne, dosud ne; zergatik ez třeba
ezabatu smazat co (tabuli ap.), vymazat
(záznam ap.), vygumovat
ezabatze odstranění (dání pryč ap.)
ezagun známý (obecně ap.) známý
ezagutu poznat koho, seznámit se
s čím, obeznámit se s čím (nabýt informace
ap.), znát koho/co
ezagutza ezagutza egin poznat
koho/co (obeznámit se s), seznámit se s kým
(navázat známost)
ezagutzak přehled o čem, znalosti
ezagutzera ezagutzera eman
prozradit co komu (říct, vyjevit ap.)
ezarpen uplatnění čeho (aplikace),
využití čeho (pravidel ap.)
ezarri 1 dát co kam (umístit), položit co
kam (na zem ap.), postavit co kam 2 polo-
žit (základy ap.) 3 nutit komu co, vnuco-
vat komu co 4 uložit co (pokutu ap.), uva-
lit co (poplatek ap.) 5 prosadit (návrh ap.)
ezaugarri znak (státní ap.), emblém
ezbehar neštěstí (smůla ap.)
ezen ezen... -(e)la že
ezer ezer ere ez nic
ez-erretzaile nekuřák
ezezagun cizí (člověk ap.) cizinec
(neznámý člověk), cizí člověk
ezezkako záporný (zamítavý)
ezeztapen odvolání (objednávky ap.),
storno, zrušení (rezervace ap.)
ezeztatu odporovat komu/čemu (tvr-
zení ap.), odvolat (domluvené ap.), rušit
(platnost), zrušit (rezervaci ap.), stornovat
ezgai neschopný čeho (pohybu ap.)
27. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 26 — #27
ezgauza 26 finantza
ezgauza neschopný (ve funkci ap.)
ez-igerilari neplavec
ezik izan ezik kromě koho/čeho (vyjma),
mimo koho/čeho (s výjimkou), až na koho/co
ezinezko nemožný; ezinezko egin
znemožnit co
ezkata šupina (rybí ap.)
ezker levý (strana ap.); ezkerrean
nalevo (kde)
ezkerrera vlevo (odbočit ap.), nalevo
(kam), doleva
ezkerretik zleva
ezki lípa
ezkila zvon
ezkondu brát si koho (za muže, ženu),
oženit se s kým, vdát se za koho, vzít se,
brát se, vzít si koho (sňatkem), ženit se
s kým ženatý
ezkondutako vdaná
ezkongabe svobodný (nevázaný
manželstvím)
ezkontza svatba
ezkontza- svatební
ezkor pesimistický
ezkutatu 1 schovat co před kým, skrýt
co před kým, ukrýt co před kým 2 schovat
se, skrýt se
ezkutu erb
ezkutuko skrytý
ez-ohiko mimořádný
ezpain ret
ezpal tříska (zadřená ap.)
ezpata meč
ezpurutasun nečistota (příměs ap.)
ezta ezta ere ani (zdvojení záporu),
ani (zdůraznění záporu); Ezta hala? Že?
(mám pravdu), Ne? (je to tak?)
eztabaida diskuse
eztabaidagarri sporný (nejistý)
eztabaidatu 1 diskutovat o čem,
probrat co s kým (projednat) 2 hádat se o
co/čem
eztarri hrdlo (lidské ap.)
eztenkatu pobodat koho (vosy ap.),
poštípat koho (včely ap.)
ezti med
eztul kašel
eztula eztula egin kašlat (mít kašel)
ezuste překvapení
ezustean ezustean harrapatu
zaskočit koho (překvapením ap.)
F
faborito favorit (soutěže ap.)
fabrika závod, továrna
fabrikatzaile výrobce čeho
faisai bažant (pták)
faktura faktura
fakturatu podat/odevzdat zavaza-
dla (na letišti ap.); ekipajea fakturatu
odbavit zavazadla
fakturazio odbavení (zavazadel ap.)
fakultate fakulta
falka klín (dřevěný ap.)
falta falta izan chybět kde (nebýt
přítomen), chybět kdo/co komu (blízká osoba
ap.), stýskat se po kom/čem komu, postrádat
koho/co kdo (blízkého ap.), chybět (na svém
místě), scházet (být ukradený ap.)
faltan faltan ukan postrádat co
(nemít dost)
faltsu falešný (nepravý ap.)
familia rodina
familiako rodinný (problémy ap.),
(dobře)/(důvěrně) známý komu
fan fanoušek koho/čeho, fanda koho/čeho
fantasia fantazie (sen ap.), představa
(vidina ap.)
fantastiko fantastický
fardel balení (množství)
farfail motýl
farmazia lékárna
farmazialari lékárník, magistr
(farmaceut)
fase fáze
fax fax
faxeatu poslat faxem co komu
fede víra
fedea fedea izan věřit komu/čemu
(mít důvěru v ap.)
femenino ženský
festa oslava, slavnost, svátek (den
oslavy), večírek
fidakor sebevědomý
fidantza ručení (firmy ap.)
fidatu důvěřovat komu/čemu, přene-
chat co komu (na starost ap.), spoléhat (se)
na koho/co, svěřit se komu s čím, svěřit co
komu (dát na starost)
fideo nudle
film film
filmatu točit (filmovat)
fin 1 tenký (úzký ap.) 2 jemný
(struktura ap.)
finantza finance (peníze)
28. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 27 — #28
finantzario 27 gainetik
finantzario finanční
finantzatu financovat co
finkatu 1 opřít co o co, opírat co o co
(podpírat) 2 upevnit co k čemu, připevnit
co k čemu 3 usadit se kde (začít bydlet)
finko pevný (pevně daný ap.)
fitxategi soubor (datový); fitxategi
erantsi příloha (k e-mailu)
flash blesk (fotoaparátu)
flotagailu plovák (pomůcka ap.)
flotatu plavat (o předmětu), plout
(plovat)
fluido tekutina
foka tuleň
folkloriko lidový (hudba, umění ap.)
forfait (lyžařská) permanentka
forma forma (podoba)
formal formální
formulario formulář
formulatu zformulovat
fotografiatu fotografovat co
fotokopiagailu kopírka
fotokopiatu okopírovat co (oxeroxo-
vat), rozmnožit co
frantses francouzský francouzština
frantses-arbi cukrovka (plodina),
cukrová řepa, řepa
Frantzia Francie
frantziar Francouz
freno brzda
freskagarri limonáda (slazené nealko),
občerstvení, svačina
freskatu občerstvit se, ochladit se
(počasí ap.), osvěžit se
frijitu smažený smažit
froga zkouška (ozkoušení si)
frogatu dokázat co (tvrzení ap.),
předvést co (názorně), demonstrovat co
(funkčnost ap.); gaitasunak frogatu
osvědčit se jako co (o osobě – obstát)
frontal čelní (část ap.)
fronte fronta (bojová)
fruitu ovoce, plod (rostliny)
fundatu založit (zřídit)
fundazio nadace
funikular lanovka (pozemní)
funtsezko zásadní
funtzio funkce čeho (účel)
funtzional funkční (fungující ap.)
funtzionamendu chod čeho (fungo-
vání), provoz čeho (podniku ap.)
funtzionario úředník (s pravomocí –
státní ap.)
funtzionatu fungovat (pracovat)
fusible pojistka (elektrická)
fusil puška
futbol fotbal, kopaná
futbolari fotbalista
G
gabe aniž (by) co bez koho/čeho
gogorik gabe nerad (proti své vůli ap.);
jakin gabe nevědomky
gabetu připravit koho o co (o peníze ap.),
zbavit koho čeho (sebrat ap.)
gabezia nedostatek čeho (málo)
gabon Gabon! Dobrou noc!
Gabonak Vánoce
gai schopný čeho předmět čeho
(téma ap.), téma gai izan moct co (být
schopen), zvládnout co (vypořádat se)
gaikuntza školení koho
gailendu převládat
gaileta sušenka
gailu přístroj (měřicí, palubní ap.)
gailur vrchol čeho (horní část)
gain špička (pozice), vrchol (bod, hod-
nota ap.); -ez gain vedle (navíc), kromě
čeho (navíc k tomu); -z gain navíc k čemu
(jako dodatek)
gainalde vršek čeho (hořejšek)
gainbegiratu pohled na co (podívání
se) dohlížet na co (průběh ap.)
gainbide nadjezd
gainditu 1 převýšit co, přesáhnout co
2 překonat co (problémy ap.), zdolat (ob-
tíže ap.), vyrovnat se s čím (těžkostmi ap.),
zvládnout (problémy ap.) 3 schválit co
(návrh ap.) 4 složit, udělat (zkoušku ap.)
5 překročit co (mez) 6 přehnat co (udě-
lat přespříliš) 7 přečerpat (účet ap.) ez
gainditu propadnout z čeho (ve škole ap.)
gainean na (povrchu ap.), nad čím (úrov-
ní); -en gainean nad čím (přímo výše);
gainean idatzi přepsat (přes napsané)
gainera mimochodem; -z gainera
i (stejně jako); eta gainera a mimo to
(ještě k tomu ap.)
gainerako ostatní (zbývající), zbytek
čeho
gainerakoan jinak (v jiných ohledech)
gainetik (a) navíc (k tomu ještě); -en
gainetik přes co (vrchem, po povrchu);
gainetik hegan egin přeletět co, nad čím
(letět nad); gainetik jauzi egin přesko-
čit co (skočit přes)
29. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 28 — #29
gainkargatu 28 garraioko
gainkargatu přetížit co (systém, motor
ap.)
gainontzeko ostatní (lidé)
gainordain přirážka, příplatek
gaita dudy
gaitasun kapacita (výkonu ap.), kvali-
fikace (odbornostní ap.), schopnost
gaitu získat kvalifikaci (v oboru)
gaitzespen nesouhlas s čím (neschva-
lování), odmítnutí (nepřijetí)
gaitzetsi nesouhlasit s čím (neschvalo-
vat, odsuzovat)
gaitzitu znechucený čím, zhnusený
čím
gaixo nemocný, trpělivý špatně (se
cítit)
gaixotasun nemoc, choroba
gaixotu onemocnět čím
gaizki nevolno, špatně (nekvalitně), zle
(nedobře); Gaizki sentitzen naiz. Je mi
zle.; sentitzen naiz. Je mi špatně.
gaizki-ulertu nedorozumění
gaizkiulertu špatně pochopit co
gaizto špatný (nekvalitní ap.); gaizto
izan být zlý na koho (nepříjemný)
gaiztoa gaiztoa izan zlobit (být
zlobivý)
gako klíčový, ústřední (ve středu zájmu)
klíč k čemu (řešení)
galdara kotel (plynový ap.)
galdeketa průzkum (dotazování ap.),
výslech (policejní ap.)
galdera otázka (zjišťování), dotaz
galdera-ikur otazník
galderak galderak egin přemýšlet
nad čím (říkat si)
galdetu položit otázku komu, ptát se
koho na koho/co, zeptat se koho na co
galdu 1 založit co (omylem, ztratit),
ztratit co (předměty ap.) 2 přijít o co
(pozbýt) 3 propást co, nestihnout
co 4 prohrát co s kým (utrpět porážku)
5 prohrát co (peníze ap.) 6 ztratit se
7 téct (prasklá nádoba ap.) ztracený
Autobusa galdu dut. Ujel mi autobus.
galera prohra, ztráta čeho
galeria galerie (sbírka, instituce)
galtza kalhoty
galtza-bakeroak džíny, rifle
galtzada vozovka
galtzerdi ponožka, punčocha
ganba kreveta
ganbara půda (pod střechou), podkroví
ganbera duše (pneumatiky), sněmov-
na, komora (parlamentu)
gantzatsu mastný (umaštěný ap.)
gar plamen
garabi odtahový vůz
garabi-zerbitzu odtahová služba
garagardo pivo; presioko garagar-
do točené pivo
garagardo-poto pivo v plechovce
garaikide současný (móda, umění ap.)
garaipen vítězství, výhra
garaitu porazit koho (soupeře ap.)
garaiz včasný (zásah ap.) včas o
(časový údaj), v (čas, hodiny) garaiz lortu
stihnout co (zvládnout včas)
garaje garáž
garapen pokrok, rozvoj (zlepšování
ap.), vývoj (proces změn)
garatu 1 rozvinout (vylepšit ap.), vy-
vinout co (vývojem utvořit) 2 vyvinout
se, vyvíjet se vyspělý (země ap.)
garbaldu besoak garbaldu vyhr-
nout (rukávy ap.)
garbi čistý, jasný (obloha ap.) jasno (o
počasí)
garbigailu pračka
garbigarri prací prášek
garbigela záchod (místnost), toaleta
garbiketa úklid
garbiketa- čisticí
garbiontzi záchodová mísa
garbitegi prádelna (provozovna); zer-
bitzu libreko garbitegi samoobslužná
prádelna (veřejná)
garbitu 1 čistit, umýt co, vyčistit
co (od špíny) 2 otřít co (očistit), utřít co
(stůl ap.) 3 prát co 4 uklidit (pokoj ap.)
5 uvolnit (cestu ap.), vyčistit co (odstranit
překážky ap.) 6 vyjasnit se (obloha)
garbitzaile uklízečka
garbitzeko prací, toaletní
garden průhledný
gardostu spálený, připálený (jídlo ap.)
garesti drahý
garestitu zdražit co (učinit dražším)
gari pšenice
garnizio obloha (k jídlu)
garraiatu dopravit co kam, přepravit
co kam, dovézt koho kam, zavézt koho kam
garraio odvoz, přeprava, doprava
(přepravování ap.)
garraiobide dopravní prostředek
(auto, loď ap.)
garraioko dopravní (k přepravě ap.)
30. “cnv-md1” — 2015/9/4 — 15:50 — page 29 — #30
garrantzia 29 gertatu
garrantzia váha čeho (závažnost),
význam (podstatnost ap.), významnost
garrantzitsu důležitý
garrantzitsuen hlavně (zejména)
garrantzitsuena to hlavní (o co jde)
garrasi křik
garun mozek
gas plyn (plynná látka)
gasoleo nafta
gasolina benzin
gasolindegi benzinka, (benzinová)
pumpa (stanice), čerpací stanice
gastatu utratit co za co (peníze)
gastu výdaj, vydání (finanční), výlohy
(peněžní), výdaje
gatazka bitva, zápas (bitka), rvačka
gatibu zajatec
gatz sůl
gatzontzi slánka, solnička
gau noc
gaua gaua eman přenocovat kde
gaueko noční
gauerdi půlnoc
gauez přes noc
gaur dnes; gaur egungo aktuální
(dění, zprávy ap.), současný (doba), přítomný
(doba, čas)
gaurko dnešní
gau-tximeleta můra
gauza věc (předmět); gauza interes-
garri zajímavost, kuriozita
gauzak věci, krámy (předměty ap.)
gauzatu provést co (udělat ap.), usku-
tečnit (zrealizovat, splnit)
gazi slaný
gazitu osolit co
gazta sýr
gaztanbera tvaroh
gaztaro mládí
gazte mladý mladík, mládenec
gazteago mladší (ve srovnání)
gaztedi mládež
gaztelania španělština
gaztelu hrad
gaztigatu upozornit na co (poukázat
ap.), varovat koho před čím
gehiago plus, víc; baino gehiago
přes kolik (víc než); bi aldiz gehiago
dvakrát tolik; Ezin dut gehiago. Už
nemůžu. (jít dál)
gehiegi příliš jaký (těžký ap.), moc jaký
gehiegikeria nadbytek čeho
gehiegizko nadměrný, nadbytečný,
přehnaný
gehien nejvíc
gehienbat nejraději (pokud možno)
spíš (větší měrou)
gehienera naplno, na doraz
gehienetan většinou, převážně
gehiengo většina koho/čeho
gehigarri dodatečný příloha (novin
ap.), příplatek
gehitu přiložit co k čemu (do dopisu),
zařadit co do čeho (do kategorie ap.)
gela kajuta, místnost, pokoj (v domě
ap.), třída (žáci); banako gela jednolůž-
kový pokoj; gela bikoitz dvoulůžkový
pokoj
geldi klidný (hladina ap.); Geldi!
Nechte toho!; Geldi hor! Stůj!
geldialdi zastávka (zastavení se)
geldirik geldirik egon stát (nehýbat
se)
gelditu 1 zastavit (se) (ustat v pohybu
ap.) 2 zastavit co (pohyb ap.) 3 stavět
kde (mít zastávku) 4 zdržet se kde (pobýt),
zůstat kde (setrvat) 5 zdržet se (muset
zůstat déle) 6 zdržet koho/co (nepustit)
7 nechat si (nevrátit ap.) ongi gelditu
pasovat komu (oblečení ap.), padnout komu
(oblečení), sednout komu (kalhoty ap.)
geltoki stanice (vlaková ap.), zastávka
(MHD ap.); geltoki nagusi hlavní
nádraží
genero rod (jmenný)
geratu držet se kde (nevzdalovat se),
zastavit co (činnost)
gerente manažer
gerezi třešně (ovoce)
gero potom, pak; ...-z gero v přípa-
dě, že...; Gero arte! Ahoj! (při loučení),
Tak zatím., Nashle.; Gero arte. Na
shledanou.
gerorapen odklad, odložení (na
později)
gerra válka
gerri pás (část těla)
gerriko pás (připínací ap.), pásek (oděvu
ap.), řemen (do kalhot ap.)
gertaera akce (kulturní ap.), fakt,
skutečnost (pravda ap.), příhoda (zážitek),
událost
gertakari čin, skutek, případ (jev,
událost ap.)
gertatu 1 dít se, stát se (udát se),
přihodit se 2 nastoupit po kom (jako
nástupce) Zer gertatzen da? Co se
děje?, Co je?
