1. Sociální zabezpečení občanů
v České republice
Je hlavním nástrojem uskutečňování sociální politiky. Slouží ke
zmírnění sociálních nerovností a k případnému řešení sociálních
konfliktů.
 dávky sociálního pojištění
 z toho podpora v nezaměstnanosti
 dávky státní sociální podpory
 dávky v hmotné nouzi
 dávky sociální péče.
4.12.2012 1

2. Dávky státní sociální podpory
upravuje zákon 117/1995 Sb. v platném znění a řada na něj navazujících vyhlášek.
 Dávky testované v závislosti na výši rozhodného příjmu:
 přídavek na dítě,
 příspěvek na bydlení,
 porodné.
 Dávky netestované (ostatní dávky):
 rodičovský příspěvek,
 pohřebné
 dávky pěstounské péče.

3. Rozhodný příjem
 Příjem rozhodný pro přiznání dávky se stanoví jako měsíční průměr příjmů
rodiny připadajících na rozhodné období. Měsíční průměr příjmů rodiny se
stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a
osob s ní společně posuzovaných.
 Co patří do rozhodného příjmu je taxativně uvedeno v § 5 zákona 117/1995 Sb.

4. Rozhodné období
Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je:
 u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož
spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku
 u příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího
kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě
nárok na dávku uplatňuje
 u porodného kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém
se dítě narodilo.

5. Přídavek na dítě
 Nárok na přídavek na nezaopatřené dítě mají rodiny,
 jejichž rozhodný příjem nepřesahuje 2,4 násobek částky životního
minima rodiny.
 Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného
dítěte:
 do 6 let 500 Kč
 od 6 do 15 let 610 Kč
 od 15 do 26 let 700 Kč

6. Příspěvek na bydlení
 Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s
nízkými příjmy, bez ohledu na to, zda jde o byt obecní, družstevní, v
soukromém vlastnictví nebo bydlení ve vlastním domě.
 Výplata příspěvku na bydlení je časově omezena na 84 měsíce v období
posledních 10 kalendářních let.
 Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu přihlášený v bytě k
trvalému pobytu, jestliže 30 % příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení
a zároveň těchto 30 % příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady
stanovené zákonem. (v Praze 35 %)
 Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na
bydlení podle velikosti obce a počtu členů v domácnosti.
 Výše nákladů na bydlení a normativních nákladů je uvedena v § 25 a 26 zákona
117/1995 Sb.
 Výše příspěvku na bydlení za kalendářní měsíc se stanoví jako rozdíl mezi
normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným
koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.

7. Porodné
 Porodné je dávka, kterou se matce jednorázově přispívá na náklady
související s narozením prvního dítěte.
 Příjem rodiny nesmí být vyšší než 2,4 násobek životního minima.
 Pro stanovení životního minima se přitom započítává i právě narozené
dítě/děti
 Do limitu čistých příjmů se počítají nejen výdělky ze zaměstnání nebo
podnikání, ale také sociální dávky, podpora v nezaměstnanosti či výživné.
 Výše porodného
 Porodné je stanoveno pevnou částkou v jednotné výši
 13 000 Kč pouze na první živě narozené dítě nebo
 19 500 Kč na první živě narozené děti.

8. Rodičovský příspěvek
 Nárok má rodič,
 jestliže po celý kalendářní měsíc celodenně a řádně pečuje o dítě, které je
nejmladší v rodině. Nezjišťuje se příjem rodiny.
 Rodič přitom může pracovat, ale musí v této době zajistit péči o dítě
jinou zletilou osobou.
 Výše rodičovského příspěvku
 V závislosti na výši denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité
pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem si rodič může
zvolit měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku. Jsou stanoveny dvě
maximální hranice a to 7 600 Kč a 11 500 Kč.
 Čerpání do celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte.

9. Pohřebné
 Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5000 Kč.
 Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb dítěti, které bylo v
době úmrtí nezaopatřeným dítětem.

10. Dávky pěstounské péče
 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte
 maximálně do 26 let věku. Výše příspěvku činí 2,3násobek životního minima dítěte
 Odměna pěstouna
 ve výši částky životního minima jednotlivce za každé svěřené dítě.
 Příspěvek pří převzetí dítěte
 na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče. Výše
příspěvku podle věku dítěte 8 000 – 10 000 Kč.
 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla
 v pěstounské péči nejméně čtyři děti.
 vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost.
 ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, maximálně 100 000 Kč.

11. Dávky pomoci v hmotné nouzi
Upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění
pozdějších předpisů
 O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je
 příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR.
 Dávkami pomoci v hmotné nouzi jsou:
 příspěvek na živobytí
 doplatek na bydlení
 mimořádná okamžitá pomoc.

12. Osoba v hmotné nouzi
nemá dostatečné příjmy, její majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních
potřeb a nemůže si je z objektivních důvodů zvýšit vlastním přičiněním.
 Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmů vlastní prací , řádným
uplatněním nároků a pohledávek nebo prodejem nebo jiným využitím majetku.
 Osoba se nepovažuje za osobu v hmotné nouzi v případě, že:
 prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
 není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a
není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,
 je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat
krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání,
 nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila
pracovní neschopnost úmyslně,
 je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na
bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění,
 za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné
školní docházky jí byla uložena sankce,
 nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do
vazby.

13. Příspěvek na živobytí
 Nárok na příspěvek na živobytí
 má osoba v hmotné nouzi, pokud její příjem (příjem společně posuzovaných
osob) nedosahuje částky živobytí.
 Částka živobytí
 se odvíjí od výše existenčního a životního minima a stanoví se individuálně
pro každou osobu na základě zhodnocení její snahy, možností a potřeb.
 Výše příspěvku na živobytí
 se stanoví jako rozdíl mezi živobytím osoby (společně posuzovaných osob) a
příjmem osoby (společně posuzovaných osob), který je snížený o přiměřené
náklady na bydlení.

14. Doplatek na bydlení
 Výše doplatku na bydlení
 je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj.
nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávku energií) zůstala
osobě/společně posuzovaným osobám částka živobytí.
 Nárok na doplatek na bydlení
 má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, a jehož příjem (příjem
společně posuzovaných osob) je po úhradě odůvodněných nákladů na
bydlení nižší než částka jeho živobytí/částka živobytí společně
posuzovaných osob.
 Okruh společně posuzovaných osob
 pro účely doplatku na bydlení je stejný jako pro účel příspěvku na bydlení ze
systému státní sociální podpory.

15. Mimořádná okamžitá pomoc
Je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit
 V případě neposkytnutí hrozí osobě vážná újma na zdraví
 v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima
 Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma apod.)
 Maximálně 51 150 Kč.
 Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje např. se zaplacením poplatku
za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků.
 Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje.
 Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby.
 Maximálně v průběhu kalendářního roku do částky 34 100 Kč.
 Nedostatek prostředků k uhrazení nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním
nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí
 Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně do částky 34 100 Kč.
 Ohrožení sociálním vyloučením např. návrat z vězení.
 Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně,
součet však nesmí překročit 4násobek životního minima jednotlivce. tj. maximálně 13 640 Kč.