2. Tuto sbírku fotografií věnuji památce svých rodičů, kteří v
Satalicích nejen že prožili podstatnou dobu svého života, ale
dali i jeho velkou část do služeb veřejné činnosti v obci.
3. Děkuji všem , kteří ochotně přispěli svými fotografiemi
do této sbírky. Na prvním místě děkuji své mámě, která
mi v této mé zálibě nejvíce pomohla.
Dále chci poděkovat za laskavé zapůjčení fotografií či
pohlednic zejména kronikáři panu Koděrovi a panu
Marčanovi, Vaňharovi , Kavalovi, Kadlecovi, Chmelovi,
Muchnovi, a paním Vodičkové, Cetlové, Strnadové,
Čihákové, Špalkové, Němcové, Volemanové, Mudrochové,
Pechrové a všem ostatním na které jsem zapomněl,
protože mi máma vždy přinesla z klubu fotografie a já si
nezapsal od koho byla zapůjčena.Pokud někdo najde svoje
fota, rád to příště napravím. Fotografie věnované satalické
kopané jsem si stáhnul ze skvělých stránek věnovaných
fotbalu v Satalicích za což se jim omlouvám, ale zároveň i
děkuji.
Libor Vrabec
26. Method Bohumil Hedrlin Satalický - básník
Český novinář,básník,spisovatel a dramatik. Narodil se 10.1.1879 v
domě č.27. Přátelil se s J.Vrchlickým.Redigoval např.Radikální
listy,Samostatnost, přispíval do Pokrokové revue, Jizeranu apod. Je
autorem spisu o F.Palackém a vydavatelem almanachu básníků nového
věku“Na nové květy“.
Vystudoval Filozofickou fakultu, ale 30.10.1906 v Praze-Bubenči
umírá ve věku pouhých 27 let. Podle jiné verze odjel se svou ženou do
Francie a od té doby o něm není nic známo
27. Jan z Wojkowic - básník
V Satalicích prožil poslední roky svého života tento český
dekadentní básník. Narodil se v r.1880 v rodině nymburského
podnikatele J.B.Nebeského z Wojkowicz. Kvůli svému
závažnému psychickému onemocnění byl více než čtyřicet let
z velké části upoután na lůžko. Vydal přes deset básnických
sbírek. V roce 1935 musela jeho rodina opustit vilu v Nymburce
a po několika stěhováních se v prosinci 1938 stěhuje k
příbuzným své manželky do Satalic a zde také v r.1944 umírá.
28. Václav Jaroslav Kapr – kapelník a muzikant
1884 – 1962, hudební skladatel, kapelník a sbormistr. Po
n
přestěhování do Satalic se stává vůdčí osobností kulturního dění
v obci. Zakládá sbor tamburašů, je spoluzakladatelem pěveckého
sboru Bendl. Složil přes 300 skladeb, mezi nimi i operu „Po
stopách štěstí“. Je otcem hudebního skladatele Jana Kapra.
29. Jan Kapr - skladatel
Narodil se 12.3.1914, v rodině úředníka ČSD a
a lidového hudebnika, který v Satalicích založil Spolek
tamburašů a aktivně pracoval v ochotnickém divadle.
Jan Kapr vystudoval hudbu u prof.J.Křičky, po r.1948
podlehl vládnoucí ideologii a jeho filmová, písňová kantátová
hudba byla psána v tomto duchu.V té době získal Stalinovu
cenu za hudbu k filmu „Nové Československo“.V r.1968 byl
za postoje proti okupaci ČSSR vyloučen z hudebního života,
musel opustit JAMU a odejít do důchodu.Zemřel v r.1988.
Jan Kapr je autorem hudby k mnoha filmům z padesátých let:
Botostroj, Slepice a kostelník, Nevěra, Komedianti.
Je autorem 8.symfonie – Pražské zvony
30. Jiří Hubač – dramatik a spisovatel
Významný český televizní a divadelní dramatik se v Satalicích
narodil 27.8.1929 a do svých šesti let žil s rodiči v dnešní
Nouzové ulici. Do školy začal chodit ve Vinoři, ale v r.1935 se ze
Satalic z rodiči natrvalo odstěhoval do Prahy.
Od r.1961 kdy debutoval jako televizní autor (hrou Zítra a
pozítří) se trvale zapsal do televizní tvorby svými hrami:
Lístek do památníku, Ikarův pád, Tažní ptáci,Nezralé maliny,
televizními seriály:Dobrá Voda, Sanitka, ale i divadelní tvorbou,
zejména pro Vinohradské divadlo: Dům na nebesích, Generálka
aj.
Jeho syn Ivan je taktéž televizní a divadelní dramatik:
tv seriál o hokeji „Poslední sezóna“
31. PhDr. Vladimír Liščák – sinolog a spisovatel
Narodil se 9.2.1954 v Satalicích. Vystudoval Filosofickou
fakultu – obor orientalistiky-sinologie. Mimo mnoha článků a
statí v odborné literatuře a překladatelské činnosti je také
autorem několika knih o východní Asii, např.: Hedvábné stezky,
Taiwan. Je také autorem publikace - Státy a území světa.
V současné době je vedoucím Oddělení východní Asie v
Orientálním ústavu AV ČR.
32. Miroslav Babuský - herec
Narodil se v 24.7.1955 v Satalicích a v deseti letech se
odstěhoval s rodiči do Horních Počernic. Do svých zkoušek
na DAMU neměl nikdy s divadlem nic společného. V r.1981
po absolvování studia herectví nastoupil do divadla v Par-
dubicích a po vojně se stal členem Vinohradského divadla v
Praze. V r.1995 přešel do divadla v Mladé Boleslavi, kde
působí dodnes. Své herectví uplatnil i ve filmu jako např.
Láska z pasáže, Víkend bez rodičů, Já nejsem já, Poslední
mejdan apod.
44. Satalický háj-obora o rozloze 16 ha byla založena kolem
n
roku 1780 majiteli Vinořského zámku v barokní krajinné
kompozici, jejíž základy jsou patrné dodnes.Zalesněna je
převážně listnatými stromy.Zalesňování se po celou tu
dobu dělo přirozeným náletem, takže zde vzniklo
prostředí pro velké množství vzácných brouků. Průseky
jsou lemovány kaštanovými alejemi.Pro potřeby
tehdejšího panstva byla na okraji obory zřízena
bažantnice pro umělý odchov bažantů. Za Černínů zde byl
i chov jelenů, daňků i srnčí.Černínové pěstovali i holuby
a pořádali v oboře závody ve střelbě na ně.Ve voliéře u
satalské hájovny se pro tyto účely chovalo až 900
holubů.Těchto střeleckých závodů se s oblibou
zúčastňoval i František Este a arcivévoda Karel,poslední
císař dynastie Habsburků. V roce 1949 byl háj otevřen
pro veřejnost a r. 1951 zde byla vyhlášena přírodní
rezervace vzhledem k výskytu chráněných brouků.
52. Sportovní činnost byla vždy nedílnou součástí každé obce
n
a tak tomu bylo i v Satalicích. Vznik Sokola v r. 1908,
zahájil sportovní dění v obci a během let vzniklo mnoho
dalších sportovních činností, jako je kopaná,
tenis,volejbal, stolní tenis, hokej či softbal . Svojí činnost
vyvíjela v obci i tělovýchovná jednota DTJ, která cvičila v
sále restaurace U Malých na křižovatce. Bohužel o
činnosti této organizace není mnoho zpráv.
53. Sokol
21.července 1907 se konala ustanovující schůze
n
Sokola.Prvním starostou byl zvolen Josef Čepek.V r.1908
se konalo první veřejné cvičení v restauraci U nádraží a v
r.1910 se konalo první cvičení na posečené louce mezi
dnešními ulicemi U obory a Stratovská. Po 1.sv.válce
vystavěl hostinský Cerman u svého hostince sál, který
pronajal pro účely Sokola.Sokol zde nejen cvičil, ali hrál
divadlo,pořádal plesy apod. V r.1941 byl Sokol zrušen a
po válce opět obnoven. V roce 1948 došlo ke sloučení
všech tělovýchovných a sportovních organizací. V r.1952
došlo ke zřízení odborářské tělovýchovy a převedení
Sokola do n.p.Barvy a laky a za rok po dřevařské závody
pod názvem Tatran Satalice. Později byla tělovýchova
opět osamostatněna a fungovala pod názvem TJ Satalice.
Po roce 1990 byl znovu obnoven Sokol.
94. Podle údajů v kronice vzniklo první hřiště kopané kolem r.1919
n
na pozemku dnešní firmy FV Plast (Bedničkárna), později bylo
přemístěno na místo dnešního zdravotního střediska.Oddíl
kopané zanikl a byl obnoven až r. 1931 pod názvem Sportovní
sdružení Satalice.Klubové bary byly modrá a bílá. Nové hřistě
bylo vybudováno při silnici do Počernic, což je připomínáno
názvem ulice U starého hřiště.V roce 1942 byl zvolen předsedou
klubu Emil Reiss,prokurista na pile, který měl velkou zásluhu
na vybudování nového hřiště v Budovatelské ulici. Tak v r. 1994
byla zahájena činnost na novém hřišti,kde byly vybudovány
nejen šatny, ale i dřevěná tribuna pro diváky. 11.5.1945 sehráli
hráči Satalic první mezinárodní zápas po 2.sv.válce proti
ruským vojákům. Největším úspěchem satalické kopané byla
účast A mužstva v Divizní soutěži.
