Koloexpedice 2016

1. Koloexpedice 4.5. 2016 – 8.5. 2016
Žďárské vrchy

2. 1. den Brno – Vír – podél řeky Svratky – 73 km
http://www.cykloserver.cz/f/e40e193976/

3. Co bude k vidění cestou?
Například pozůstatek tzv. Hitlerovy dálnice z Vídně do Vratislavi
http://www.dalnice.com/mapy/automapy/r43/usek_02/r43_usek_02.htm

4. Brněnská přehrada neboli Prýgl

5. Bude nás provázet řeka Svratka

6. Navštívíme Hrad Pernštejn
● Oblíbené místo filmařů nejen pohádek
● Čert ví proč
● Sedmero krkavců
● Jak se budí princezny
● Johanka z Arku (historický) – Kanada
● mnoho dalších - http://www.hrad-pernstejn.eu/filmoteka/

7. 2. den Vír – Křižánky – 85 km
výhledy do krajiny -
http://www.cykloserver.cz/f/166a199603/

8. Vírská přehrada
● http://www.prehradavir.cz/

9. Rozhledna Horní les u Nyklovic

10. Na paměť posledního vlka na
Vysočině

11. Vrch Kamenice
Kdo by neznal Broučky od Jana Karafiáta, rodáka z nedalekého Jimramova
Wikipedia - Jan Karafiát

12. Vrch Metodka
Rozhledy z Metodky – od S ve směru
hod. ručiček:
Bohdalec (790 m, 2 km), Lucký vrch
(739 m, 12 km – chata, retranslační
věž), PP Štarkov se zalesněným
hřbetem (664 m, 4 km), Prosička (742
m, 5,5 km), Věcov (2 km), Pickov
(700 m, 3 km), Roženecké Paseky (1
km), Kamenice (780 m, 1,5 km),
Sýkoř (702 m, 25 km –
radiokomunikační věž), Bystřice nad
Pernštejnem (12 km, omezeně), Dolní
Rožínka (14 km), Koníkov (0,5 km),
Český les – Lhotské polesí (1 až 3
km), krajina nad Křižanovem
(telekomunikační vysílače), Arnolecké
hory (25 km), Pohledecká skála (812
m, 2,5 km – radiokomunikační věž),
Studnice – sloupy VÚE, Kopeček
(822 m), Pasecká skála (819 m, 5
km), Krátká (5,5 km), Teplá (782 m),
Dráteničky (775 m, 7 km), Blatiny,
Malínská skála (811 m), Odranec (1,5
km), Svratka – RS ŽĎAS (13 km),
Čtyři Palice (732 m, 10 km), Milovské
Perničky (757 m, 11 km), Svratouch
(16 km), Otavův kopec (734 m, 17
km).

13. Město Polička -
http://www.policka.org/
● Rodiště Bohuslava Martinů

14. Lucký vrch
Lucký vrch (německy Lutzberg) je kopec v
Pardubickém kraji, jehož nejvyšší bod leží
v nadmořské výšce 739 m n. m. Je cílem
turistických výletů. Z vrcholu lze za
jasného počasí vidět Jeseníky

15. Rybenské perničky
Rybenské perničky (745 m n. m.) jsou rulové skály a zároveň stejnojmenná přírodní památka ev. č. 682 s
maximální nadmořskou výškou 748 metrů, 2 km západně od Pusté Rybné. Oblast spravuje AOPK ČR Správa
CHKO Žďárské vrchy. Důvodem ochrany je význačný skalní útvar.
Skály vznikly ve starších čtvrtohorách a jsou tvořeny ortorulami. Dva oddělené skalní bloky dosahují výšek 8 a 16
m. Název pochází od lidového slova perničky, což jsou prohlubně ve tvaru mísy, z nichž největší dosahuje šířky 60
cm a hloubky 20 cm (odvozeno od výrazu "pernice", tj. mísa s povrchem uvnitř zdrsněným, v níž se trdlem na
jemno třel uvařený mák).
Území má rozlohu 14,052 ha a v druhé polovině roku je na skalách povolena horolezecká činnost.

16. Milovské perničky
Skalnatý vrch 757 m n. m., chráněný přírodní
výtvor, na vrcholu prohlubně zvané perničky,
místo krásného výhledu, cvičné horolezecké
cesty. Přírodní památka (10,4 ha), skalní mísy o
průměru až 87 cm a hloubce až 30 cm.

17. Čtyři palice
Čtyři palice (730 m n.m.) jsou skupina tří
hlavních skalních útvarů (Děvín,
Paličatá, Tvrz) a nízkého skalnatého
hřebene (Opomenutá). Zvedají se na
jihovýchodním okraji lesnatého hřbetu
na východ od obce Křižánky. Složeny
jsou z pevné dvojslídné ortoruly. V
současnosti jsou skály vyhledávány jako
cvičný horolezecký terén pro
registrované horolezce.

18. 3. den – Křížem krážem – 98 km
● http://www.cykloserver.cz/f/0911194324/

19. Podlesí – pohádková vesnička
http://www.pohadkova-vesnicka.cz/

20. Buchtův kopec
Buchtův kopec je výrazný vrchol ve Žďárských
vrších (813 m). Nachází se 2 km severovýchodně
od obce Sněžné a 7 km východně od Devíti skal.
Na vrcholu se nachází zdaleka viditelná budova
Řízení letového provozu, což činí vrchol
nejvyšším obydleným místem na Českomoravské
vrchovině. Příjezd na vrchol je možný z Daňkovic.
Buchtův kopec je někdejší sopkou.

21. Drátenická skála - Drátník
Hřebenovitý útvar asi 200m dlouhý, táhnoucí se ve
směru J-S, je na vrcholu zalesněného kopce mezi
obcemi Blatiny a Samotín (775 m n. m.). Leží v centru
CHKO Žďárské vrchy a pro svou polohu a pro blízkost
"horolezeckých chalup" je nejnavštěvovanějším terénem
Žďárských vrchů. Drátník tvoří několik věží v jižní části
se stěnami 30-35m vysokými. Severní část tvoří menší
věže se stěnami 6-12m vysokými. Na všech věžích jsou
lezecké cesty převážně ve strmých až svislých
západních stěnách. Východní stěny jsou (s výjimkou
Orla) povolnější. Severně od hlavního hřebene jsou dvě
věže Archa a Pagoda. Západně asi 50m od hlavního
hřebene je dvojvěžka Pašerák a Zastrčená skalka. Pod
západními stěnami Drátníku vede červená turistická
značka ze Sněžného k Devíti skalám.

22. Pasecká skála
Jedná se o soustavu tří skalních útvarů (Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštějn). Skalní
útvar Vyhlídka nabízí upravenou vyhlídku s výhledem na daleké okolí - za dobrých
podmínek je odtud prý vidět i nejvyšší vrchol Jeseníků - Praděd. I z dalších dvou
skalních útvarů je krásný výled, na jeden z nich můžeme jako turisté vyjít po neznačené
cestě, na ten druhý už je ale potřeba horolezecké vybavení.
Výhled - další fotografie

23. Vávrova skála
Osamělý, zdaleka viditelný balvan asi 1km od vesnice Pohledec, ležící ve výšce 740
mnm. Je oblý a tvarem připomíná stoh. Jeho výška je kolem 12 m.

24. Stopa Járy Cimrmana a
pomník neznámého Zubra v Zubří

25. Tři kříže (Nové Město na Moravě)
V roce 1482 byla postavena na
Michovském kopci kaplička jako vděk za
záchranu obyvatel před morem. Kaple
později zanikla, ale ze stejného důvodu
zde byly postaveny v roce 1680 tři dřevěné
kříže a tyto byly obnoveny v roce 1832
dřevěnými kříži na kamenných
podstavcích. Tyto kříže byly postaveny z
vděčnosti za záchranu před morovou
epidemií, na kterou nezemřel ani jeden
obyvatel Nového města na Moravě. V této
době se na místo Tří křížů konaly poutě a
konaly se zde také polní mše. Kamenné
podstavce se zde z této doby zachovaly.

26. http://www.vysocina.bike/

27. Sochy Michala Olšiaka
Tři studně a Fryšava

28. Pramen řeky Svratky

29. Tisůvka
Název též Čertův kámen, asi 1,5km SZ od Cikháje uprostřed lesů na vrcholu stejnojmenného kopce (792m
n.m., vrchol skály 800,3m n.m.). Podle pověsti jde o zbytky kostela ve Světňově, které při stavbě ďábel
odnášel a právě nad Tisůvkou pouštěl.

30. Žákova hora
Žákova hora (810 m) je výrazným vrcholem Žďárských vrchů. Nachází se 2 km
severovýchodně od osady Cikháj a 3 km jihozápadně od Devíti skal. Jméno vrchu je
odvozeno od pověsti o žácích, chovancích žďárského kláštera, kteří v hvozdnaté
samotě hory zabloudili a už se nevrátili.
Lesní komplex Žákovy hory je od roku 1933 vyhlášen rezervací, která chrání
výjimečně zachovalý segment přirozených pralesovitých lesních společenstev.

31. Devět skal
Devět skal (836 m) je nejvyšší vrchol Žďárských vrchů a druhý nejvyšší vrchol celé Českomoravské vrchoviny. V roce
1976 byl vyhlášen přírodní památkou
Předmětem ochrany jsou rulové skalní bloky a přítomnost vzácné flóry a fauny. Členitý skalní blok vznikl mrazovým
zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Název je odvozen od skalního labyrintu, který je tvořen třemi dlouhými hřebeny
s devíti věžemi a třemi malými věžičkami. Jednotlivé skalní hřebeny, vysoké 12 až 20 metrů, mají místy charakter
skalního města a představují nejrozsáhlejší komplex vrcholových skal na Českomoravské vrchovině. Z návrší
mohutného skalního bloku, na nějž je pohodlný výstup, se otevírá velkolepý výhled na šíravu vysočinských lesů a na
dalekou krajinu se spoustou okolních vesniček. Při dobré viditelnosti lze spatřit i Králický Sněžník nebo Krkonoše.

32. Bílá skála Černá skála

33. Malinská skála
výrazný skalní vrchol na hřebeni táhnoucím se z Devíti skal na východ směrem na Dráteníčky a zároveň
přírodní památka. Skály dosahují výšky až 20 m, nejvýznamnějšími skalními útvary jsou Výspa, Srnčí věž,
Škuner a Buldok. Z vrcholu skály je vynikající rozhled, je možno vidět na Blatiny, Křižánky, Samotín, Sněžné,
Buchtův kopec, Paseckou skálu, Drátník (Dráteníčky) či Čtyři palice.
Pro svojí snadnou dostupnost bývá vyhledávaným cílem turistů, cyklistů, horolezců a v zimně také běžkařů. S
blízkou Drátenickou skálou a o něco vzdálenější Lisovskou skálou ji spojuje červená turistická značka.

34. 4. den – čas návratu – 58 km
http://www.cykloserver.cz/f/a74d194337/

35. Zámeček Karlštejn
Lovecký zámek Karlštejn si nechal postavit v letech 1767–1776 majitel rychmburského
panství Filip Kinský. U zámku bývala obora. Do areálu zámku je zastavěná kaple sv.Jiljí,
která zde stála dřív než zámek, oltář v kapli byl podle záznamů posvěcen 20.9.1708
opatem hradišťského kláštera.

36. Pramen Sázavy

37. Mini vodopád Vojnův
Městec
Bezejmenný potok zde překonává
fluviální skalní útvar. Průměrný roční
průtok činí přibližně 25 litrů za sekundu.
Vodopád má výšku o něco málo více
než 2 metry. Horní hrana se svažuje
velmi pozvolna, a tak je těžké definovat,
kde vlastně vodopád začíná. Lze se
proto setkat i s výškou 3 metry.

38. Poslední vozík

39. Račín
Račín (německy Ratschin) je obec v okrese Žďár nad Sázavou

40. Velké Dářko – „moře Vysočiny“
Rybník s plochou 206 ha , tj. 2 km2 , byl založen v 15. Století. Původním účelem bylo shromažďování vody

41. www.vagonpolnicka.cz

42. Nakonec několik odkazů
Česká televize - Toulavá kamera - 7.9. 2014
Česká televize - Klenoty naší krajiny - 26.2. 2015
Česká televieze - Počesku - 4.7. 2001
Česká televize - Na toulavém kole - 13.7. 2002
SKYFILM - Žďárské vrchy - krajina útulná
YouTube - Žďárské vrchy - 1993
http://www.cykloserver.cz/f/e40e193976/
První dva odkazy, které záhadně nefungují v on-line verzi
http://www.dalnice.com/mapy/automapy/r43/usek_02/r43_usek_02.htm