1. Úkol modulu č. 13 – závěrečný úkol
Argumentace výběru tématu
Úvodem bych chtěla zmínit především důvod, proč jsem se rozhodla vybrat úkol na
téma mírumilovný a konfliktní Islám. Islám je dnes velmi diskutovaným tématem. Často
narážím na různé diskuze ať už mezi lidmi, které potkávám nebo na internetu. Do těchto
diskuzí se občas i zapojím, neboť mě problematika islámu zajímá. Je to velmi pestré
náboženství, které s sebou přináší spoustu kladných a zajímavých věcí, ale bohužel i hodně
negativních problémů ať už např. v podobě netolerance jiných náboženství nebo chování se
radikálních Muslimů k ženám. Toto téma také spadá pod můj obor, který studuji, a to
Humánní geografii.
Mírumilovný nebo konfliktní Islám
Anotace
Ráda bych se věnovala současnému islámu. Bude zajímavé porovnat, jak se dokázalo
toto náboženství ve světě prosadit. Také se podívám na problémy a konflikty spojené právě
s rozšiřováním tohoto náboženství. Rovněž se zaměřím na islám jako mírumilovné
náboženství × radikální úskalí islámu.
Klíčová slova
Islám, náboženství, ženy, válka, mír, násilí
Jako součást muslimského světa 21. století, jsou označovány ty země, kde je alespoň
50% obyvatel muslimy. Tento svět je tvořen více jak 50 suverénními státy v různém stupni
vývoje. Umma neboli celosvětová muslimská obec zahrnuje kromě muslimského světa i
muslimské menšiny a jedná se tedy o všechny muslimy, kteří na Světě jsou. Podle studie Pew
Forum vyznává Islám asi 1,57 mld. lidí. Když vezmeme v úvahu, že je na světě 6,8 mld.
jedinců, znamená to, že celých 23% z nich jsou muslimy. Nejpočetnější muslimskou
menšinou (a zároveň třetí nejlidnatější muslimskou zemí) je Indie. Žije zde na 161 milionu
muslimů.
Od počátku klasického období mezi devátým a jedenáctým stoletím dělí islámští
právníci svět na dvě části, totiž na „dům islámu“ a „dům války“. Toto dělení nevychází z toho,
že někde žije mnoho, či dokonce většina muslimů, nýbrž z toho, kde vládne – formou šaríi –
nebo nevládne islám. Zmíněné dvě části světa spolu přirozeně válčí tak dlouho, dokud dům
války nezanikne a islám neovládne svět. Podle klasického učení přitom má světové
muslimské společenství povinnost vést proti bezvěrcům válku, dokud se neobrátí nebo
nepoddají. Válečný stav trvá, dokud nebude dům války zničen a svět dobyt. Proto nazývá
Madžid Khadduri islám „božskou nomokracií na imperialistickém základě“. Mírové smlouvy,

2. které islámští vládci uzavřeli s neislámskými, se považují za pouhý klid zbraní. Dvě právní
školy dovolují jen tří- až čtyřletý mír. Krátké lhůty umožňovaly vojensky silnějším muslimům
protistranu trvale vydírat. Tímto způsobem se v průběhu staletí na muslimskou stranu
přesunulo obrovské množství peněz a lidí. Když se změnil poměr sil, museli muslimští vládci
upravit praxi. Tak uzavřel roku 1535 Sulejman Nádherný s francouzským králem mír, který
měl trvat až do sultánovy smrti – prohřešek proti tradici. Křesťanští teologové se – vzhledem
k pluralitě států – snažili definovat, co je „spravedlivá“ válka, a co ne; války vedené čistě pro
víru se převážně za spravedlivé pokládaly.
Každé náboženství má zajisté své pro a proti. Otázkou je, kdy převažuje ono ,,pro“ nad
,,proti“ a naopak. V případě islámu si myslím, že například mnozí politici či kampaně se snaží
přesvědčovat ostatní o tom, že islám je mírumilovný, a že podle excesů nelze hodnotit celek.
Se stejným cílem zde pracují různé pro islámské aktivity. Za normálních okolností bych i
souhlasila. Ano, odsoudit všechny kvůli několika excesům jistě není dobrou cestou, jenže to
by těch excesů nesmělo být přes 15 tisíc jen od 11. září 2001.
Zastánci teorie mírumilovnosti islámu se snaží systematicky vysvětlovat, že Korán a víra
muslimů nejsou základem pro terorismus a pro smrt jinak věřících či nevěřících lidí. Dále
také, že podle skupin islámských extrémistických radikálů po celém světě nemůžeme soudit
celý islám. Ano, s tím musím souhlasit, nicméně v případě islámu mám pocit, že za extrémní
jsou u nich považováni právě ti „mírumilovní“, a to paradoxně zejména pro ty islámské
soukmenovce, kteří s Koránem v ruce vraždí „bezvěrce“.
Dalším velmi diskutovaným tématem je postavení žen. Při zkoumání problematiky
vztahu islámu k ženám je třeba se oprostit od médii podsouvaných informací. Díky
neuvěřitelnému vlivu, který televize i tisk mají, se jim podařilo společnosti 20. a 21. století
vytvořit představu o islámu jako o náboženství, kde muži bijí své ženy od rána do večera a
schovávají je pod závojem, který má absolutně potírat všechny jejich práva. Ze strany
muslimů je naopak pojednáváno o této problematice apologeticky. Pravda je samozřejmě
někdy mezi těmito nesmiřitelnými tábory. Je důležité si uvědomit, že islám, který vznikal v 7.
století, tehdy zaručoval ženě práva, o kterých se jí před tím mohlo jen zdát. A i ženy v Evropě
si na mnohé z nich musely ještě dlouhá staletí počkat. Jedna z nejdelších súr, která v Koránu
je, se nazývá právě Ženy. Je čtvrtá v pořadí a to znamená, že je pro muslimy i čtvrtou
nejdůležitější. Podle názvu by se mohlo zdát, že je zde věnován prostor pouze pro osvětlení
vztahu ženy a muže v islámu. V této súře je však věnováno místo i vztahu k sirotkům,
pokrytcům a jejich spoluviníkům, ale také dědictví a sňatku. Dosvědčuje, že žena je
přinejmenším stejně tak životně důležitá jako muž a že není horší než muž, ani že nepatří k
nějakému nižšímu živočišnému druhu. Kdyby se nevyskytl vliv cizích kultur, nikdy by
muslimové nemuseli tuto otázku řešit. Ženu vždy považovali za zcela rovnocennou s mužem.

3. Islám je však i právem kritizován, protože Korán nařizuje mužům bít neposlušné ženy.
Aláh nařizuje mužům bít své ženy, pokud pokračují ve vzpurném chování vůči svým mužům.
Následkem toho se tento aspekt islámu stal předmětem odsuzování, neboť mužům
umožňuje fyzicky napadnout svojí ženu.
Obhájci islámu se snaží před nemuslimskou veřejností o politicky korektní
reinterpretaci. Snaží se o vylepšení obrazu islámu spíše než o odhalení pravdy. Konec konců,
nechtějí, aby byl islám vnímán jako náboženství ponižující ženy, obzvláště ne na západě. To
by mohlo zastrašit potenciální konvertity.
Obr. 1. Světová muslimská populace. Udáváno v procentech (%)
(zdroj: http://krajane.czu.cz/geografie-nab/doku.php?id=islam)
Zdroje
• KORPÁČEK, L. Islámský fundamentalismus; 1. vydání Praha: Vyšehrad 1996 (kvalitní zdroj
informací, srozumitelnost, fakta, dostupnost, objektivnost)
• BALTA, P., BOTTÉRO, J. a spol. Kniha o náboženstvích; 1. vydání Praha: Albatros 1993
(podstatný zdroj informací, kvalita, dostupnost, realita, pravda)
• YOUTUBE, svět se mění!!!; 29.7.2009, http://www.youtube.com/watch?v=StVw8MY9rVg
(vizuálnost, realita, kvalita, představivost, fakta)