1. Argumentace:
Zvolila jsem si téma stavební spoření, protože je součástí oboru Finance, který studuji a
zajímá mě také z pohledu potencionálního klienta některé ze stavebních spořitelen. Dalším
důvodem pro výběr tohoto tématu bylo, že jsem již na téma stavební spoření jednu práci psala
a tak tedy mám už základní znalosti o vývoji tohoto produktu i o jeho fungování v praxi.
Jelikož za posledních několik let prošlo stavební spoření mnohými změnami, naskýtá se
otázka, jestli tyto změny neodradí nebo jestli již neodradily klienty stavebních spořitelen od
uzavření nových smluv o stavebním spoření.
Anotace:
Tento text se ve stručnosti zabývá průběhem stavebního spoření od sepsání smlouvy až po
ukončení, shrnuje základní změny ve stavebním spoření od dob jeho vzniku v České republice
a pojednává také o výhodách stavebního spoření a snaží se je vyzdvihnout i přes veškeré
změny, které jsou veřejností vnímány spíše negativně.
Klíčová slova:
stavební spoření, financování bydlení, historie stavebního spoření, změny ve stavebním
spoření, státní podpora, stavební spořitelny, úvěr ze stavebního spoření
Samotný text:
Stavební spoření – je stále ještě výhodné?
Stavební spoření má v principu dvě fáze – fázi spořící a fázi úvěrovou.
Fáze spořící je zahájena sepsáním smlouvy o stavebním spořením, ve které se stanoví cílová
částka, úroková sazba vkladů, úroková sazba poskytnutého úvěru, podmínky pro získání
úvěru ze stavebního spoření a způsob splácení úvěru. Následně klient začíná ukládat na svůj
účet stavebního spoření finanční prostředky. Má možnost spořit měsíčně nebo ročně, ale vždy
minimálně ve výši dvanácti měsíčních splátek. Klient může spořit i více, než bylo sjednáno,
ale podmínkou je, že naspořená částka nesmí překročit cílovou částku. Státní podpora se
připisuje pouze ve formě záloh a skutečně je vyplacena až po ukončení fáze spoření, pokud
klient splní všechny podmínky pro připsání podpory.
Fázi spoření končí buď výpovědí smlouvy, nebo přidělením cílové částky. Pro přidělení
cílové částky a také úvěru je nutné naspořit částku dohodnou předem ve smlouvě. Pokud je
fáze spoření ukončena po uplynutí vázací lhůty, klientovi budou vyplaceny uspořené peníze
s úrokem i státní podporou a může s nimi naložit jakkoliv. Pokud fáze spoření skončí dříve,
klient má nárok na státní podporu pouze pokud získá úvěr ze stavebního spoření a dále musí
prokázat financování svých bytových potřeb těmito prostředky. Pokud klient ani nečerpá úvěr,
potom mu zaniká nárok na státní podporu.
Fáze úvěrová začíná sepsáním úvěrové smlouvy. Klient může čerpat úvěr do výše cílové
částky ponížené o naspořené prostředky. Klient musí prokázat, že prostředky z úvěru použil
na financování svého bydlení. Ve smlouvě se stanoví výše splátek úvěru. Doba splácení úvěru
se nestanovuje z důvodu, že klient může naspořit více, než bylo dohodnuto. Potom je možné
dohodnout snížení měsíčních splátek a zachovat tím obvyklou dobu splácení úvěru.
Součástí stavebního spoření může být i tzv. překlenovací úvěr. Klient může této možnosti
využít, pokud potřebuje finanční prostředky na bydlení dříve, než mu vznikne nárok na
čerpání úvěru. Stavební spořitelna mu může poskytnout tento úvěr již při uzavření smlouvy o
stavebním spoření až do výše cílové částky. Tento úvěr je specifický tím, že klient splácí
pouze úroky z úvěru a současně musí spořit až do doby přidělení cílové částky. Následovalo
by čerpání úvěru a vyplacení naspořených prostředků, ale jelikož už klient úvěr čerpal,

2. použije se naspořená část k jednorázovému splacení překlenovacího úvěru a klient dále splácí
pouze úvěr ze stavebního spoření. [1, str. 15, 16; 2, str. 15-18, 20, 21]
Stručně k vývoji stavebního spoření
První zákon o stavebním spoření vznikal již v roce 1992, ale v platnost vstoupil až v roce
1993 a následně vzniklo šest stavebních spořitelen. [1, str. 14]
V současné době u nás působí pět stavebních spořitelen. Jsou to Raiffeisen stavební spořitelna
a.s., Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., Českomoravská stavební spořitelna, a.s.,
Wüstenrot – stavební spořitelna a.s. a Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. [4]
Podle zákona č. 96/1993 Sb. měl klient právo získat podporu ve výši 25 % ročně z naspořené
částky, maximálně však 4500 Kč. Vázací lhůta tehdy činila pět let. První změnou byla
novelizace zákona zákonem č. 83/1995 Sb. Tímto zákonem vznikla možnost poskytovat
překlenovací úvěry.
Největší změnou ve stavebním spoření byla novelizace zákonem č. 423/2003 Sb. Tento zákon
nabyl účinnosti 1. ledna 2004. Snížila se státní podpora z 25 % na 15 % ročně, maximálně
však 3000 Kč. Vázací lhůta byla prodloužena na šest let. Tyto změny zapříčinily velký nárust
nově uzavřených smluv v roce 2003, jelikož se snížení státní podpory nevztahovalo na
smlouvy uzavřené před účinností tohoto zákona. V roce 2004 následoval výrazný propad
v počtech nově uzavřených smluv, jak ukazuje přiložený graf.
Počet nově uzavřených smluv stavebního spoření v letech 1993-2011
2500000
Počet nově uzavřených smluv ve sledovaném roce
2000000
1500000
1000000
500000
0
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Sledovaný rok
Zdroj dat: www.mfcr.cz, vlastní zpracování
Léta 2005 – 2009 by se dala nazvat obdobím klidu. V roce 2010 následovala další významná
změna zákonem č. 348/2010 Sb. Opět došlo ke snížení státní podpory, z 15 % na 10 %
z ročně naspořené částky, maximálně 2000 Kč ročně, s tím, že se měla tato změna vztahovat
na všechny smlouvy bez ohledu na datum jejich uzavření, jedinou výjimkou byly už skutečně
vyplacené státní podpory. Úroky ze stavebního spoření měly být zdaněny srážkovou daní ve
výši 15 %. Další velkou změnou mělo být uvržení daně ve výši 50 % na veškeré podpory, u
kterých vznikl nárok před 1. lednem 2011, ale doposud nebyly připsány klientům na účet.
Poslanci ČSSD však proti zpětnému zdanění protestovali a ústavní soud shledal protesty za
oprávněné a způsob jakým byl zákon přijat za nepřípustný. Klientům tedy bylo vyplaceno i

3. zbývajících 50 % podpor, avšak ministerstvo financí tento zákon prosadilo znovu v roce 2011.
[2, str. 23, 24; 3, str. 22, 23]
I přes všechny změny a negativní názory si troufám říci, že stavební spoření je stále
výhodným finančním produktem. I přes snížení státní podpory je tu pro klienty stále vidina,
že mohou dostat něco zadarmo. Ve prospěch tohoto produktu mluví také jeho dlouhodobá
stabilita a nízké riziko například v porovnání s hypotečními úvěry. U hypotečních úvěrů je
fixace úroků pouze na pět let a po této době se mohou úrokové sazby výrazně změnit, ale u
úvěru ze stavebního spoření jsou úroky pevně stanoveny ve smlouvě.
Samozřejmě se připravují i další změny. Mluví se hlavně o možnostech využití finančních
prostředků ze stavebního spoření i na jiné účely než na bytové potřeby. Mohli bychom je
například využít k financování vzdělání na vysoké škole nebo po uplynutí vázací lhůty převést
naspořené prostředky na soukromé penzijní připojištění. Tedy i po všech změnách, kterými
stavební spoření prošlo, má stále své výhody.
Už skutečnost, že smlouvu o stavebním spoření má dnes téměř každý druhý Čech, mluví sama
za sebe.[5]

4. Seznam použitých zdrojů:
[1] KIELAR, Petr. Matematika stavebního spoření. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2010, 142 s.
ISBN 9788086929637
[2] LUKÁŠ, Vojtěch a Petr KIELAR. Stavební spoření a stavební spořitelny. Vyd. 1. Praha:
Ekopress, 2007, 84 s. ISBN 9788086929309
[3] ČECHO, Martin. Systém stavebního spoření a jeho možnosti [online]. 2012 [cit. 2012-11-
25]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce
Miroslav Sponer. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/254798/esf_m/>, čerpáno dne 5.1.2013
[4] Internetový zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_stavebni_sporitelny.html,
čerpáno dne 5.1.2013
[5] Internetový zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/osm-veci-ktere-jste-o-stavebnim-sporeni-
mozna-nevedeli/, čerpáno dne 5.1.2013
Hodnocení zdrojů:
[1] Tento zdroj považuji za kvalitní z důvodu, že je dostupný v knihovně ekonomické fakulty,
jeho autor napsal již několik dalších knih z oblasti financí, bylo vydáno známým
nakladatelstvím, je relativně aktuální a kniha je celkově dobře strukturovaná a obsahuje
odbornou terminologii.
[2] Tento zdroj považuji za kvalitní ze stejných důvodů jako zdroj č. 1, pouze kromě
aktuálnosti, avšak obsahuje důležité údaje z historie, které byly mi byly užitečné.
[3] Tento zdroj považuji za kvalitní, protože je to obhájená závěrečná práce absolventa
Masarykovy univerzity a byla vytvořena pod vedením Ing. Miroslava Sponera, Ph.D.
[4] Tento zdroj považuji za důvěryhodný z důvodu, že se nachází na oficiálních stránkách
Ministerstva financí, není komerčně zaměřen a obsahuje aktuální informace.
[5] Článek považuji za kvalitní zdroj, protože je zde znám autor textu, článek není komerčně
zaměřen, obsahuje odbornou terminologii, obsahuje aktuální informace.