2. OBECNÉ CÍLE HPS
Obecné cíle HPS jsou určovány a dány výsledky střetů zájmů všech
subjektů (často protichůdných) hospodářského a politického ţivota:
politických stran,
podnikatelských subjektů a jejich organizací – např. svaz podnikatelů,
zaměstnanců a jejich organizací – odborových svazů,
státu a státní administrativy.
Nejčastěji jsou formulovány v politických deklaracích vlád, politických
stran atd.
Obecně lze definovat tyto cíle HPS:
zajistit dynamický rozvoj NH,
zajistit hospodářskou stabilitu země,
zajistit strukturální adaptabilitu na celosvětový vývoj,
zajistit sociální stabilitu v zemi – sociální smír, odstranění sociálních
tvrdostí jako důsledku existence trţního hospodářství.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
3. DÍLČÍ CÍLE HPS – TRADIČNÍ CÍLE
JSOU ODRAZEM REALIZACE OBECNÝCH CÍLŮ HPS V PRAXI
Přiměřeně vysoký, rovnoměrný a stálý růst reálného HDP
Vysoká míra zaměstnanosti, nízká míra nezaměstnanosti
Zabránění cenovým šokům, zajištění stability cenové hladiny.
Podle OECD by se měla míra inflace pohybovat okolo 2 %
Podíl BÚ na HDP
Nejedná se o dosaţení nulové nezaměstnanosti, ale o udrţení přirozené míry
nezaměstnanosti v přijatelných mezích.
Podle OECD by se měla míra nezaměstnanosti pohybovat na úrovni cca 5 %
Nízká míra inflace
Podle OECD by se měl růst reálného HDP pohybovat na úrovni alespoň 3 %.
Podle OECD by se neměl běţný účet dostat do záporných čísel.
Mezi těmito dílčími cíly existuje celá řada funkčních závislostí a dosaţení
zlepšení jednoho dílčího cíle (např. sníţení nezaměstnanosti) můţe mít za
následek zhoršení v jiné oblasti (např. zvýšení inflace).
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
5. MAGICKÝ ČTYŘÚHELNÍK
OECD
Tempo růstu HDP
Míra nezaměstnanosti
Míra inflace
Podíl salda BÚ/HDP
G
u
π
b
2008
2009
2010
2011
3,0 %
5,0 %
2,0 %
0,0 %
3,1
4,4
6,3
-2,1
-4,7
6,7
1,0
-2,4
2,7
7,3
1,5
-3,9
1,7
6,7
1,9
-2,9
Magický čtyřúhelník
G - tempo růstu
HDP v %
3%
0%
5%
b - BÚ/HDP v %
15%
0%
u - míra
nezaměstnanosti v %
2%
0%
– míra inflace v %
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
6. MONETÁRNÍ POLITIKA STÁTU
= regulace mnoţství peněz v oběhu.
ČNB svými zásahy především ovlivňuje rozsah nabídky a
poptávky na trhu peněz a to nepřímo prostřednictvím
obchodních bank.
Podle Ústavy ČR a zákona o České národní bance je hlavním
úkolem ČNB péče o cenovou stabilitu.
ČNB rovněţ podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády,
pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním.
Svého hlavního cíle – zajištění cenové stability - ČNB dosahuje
změnami v nastavení základních úrokových sazeb. Rozhodování
bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb vychází z
aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího
naplnění.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
7. NÁSTROJE ČNB
K PROVÁDĚNÍ MONETÁRNÍ POLITIKY
Centrální banka má několik nástrojů, kterými můţe ovlivňovat
peněţní zásobu a nabídku a poptávku po penězích. Jsou to
zejména:
úrokové sazby
míra povinné minimální rezervy
operace na volném trhu.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
8. ÚROKOVÉ SAZBY CENTRÁLNÍ BANKY
Sazby, za které si obchodní banky půjčují od ČNB nebo naopak ukládají u
ČNB peníze.
Diskontní sazba – (v současné době 0,10 %)
14repo sazba – (v současné době 0,25 %)
Sazba, za kterou ČNB přijímá od obchodních bank krátkodobě peníze. Je vlastně úrok
z diskontního úvěru. Banky mohou uloţit přes noc u ČNB bez zajištění svoji
přebytečnou likviditu. Minimální objem je 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil.
Kč.
Sazba pro tzv. repo úvěry. Jedná se o čtrnáctidenní termínované operace s cennými
papíry (banka prodává, obchodní banky dávají přebytečnou likviditu).
Repo operace jsou hlavním měnovým nástrojem ČNB, kterým ovlivňuje mnoţství
peněz v ekonomice (měnové báze).
Banka stahuje měnu z oběhu prodejem svým cenných papírů (nebo pokladničních
poukázek) a naopak ji do oběhu uvolňuje nákupem stejných cenných papírů.
Lombardní sazba – (v současné době 0,75 %).
Je to úrok z lombardního úvěru. Tento typ úvěru je poskytován centrální bankou
komerčním bankám proti zajištění zástavou cenných papírů.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
9. DALŠÍ NÁSTROJE CENTRÁLNÍ BANKY
Povinná míra minimální rezervy – (v současné době 2 %.)
Povinná minimální rezerva je mnoţství likvidních prostředků, které jsou
komerční banky (včetně stavebních spořitelen) i pobočky zahraničních
bank povinně drţet na svém clearingovém účtu v Zúčtovacím centru ČNB.
Základnou pro výpočet výše povinné minimální rezervy je objem vkladů
od nebankovních subjektů, jejichţ splatnost nepřevyšuje 2 roky.
Prostředky na tomto účtu aţ do výše předepsaného objemu PMR jsou
bankám úročeny 14denní repo sazbou ČNB (do roku 2001 úročeny
nebyly).
Operace na volném trhu
Obchodování, tj. nákupy a prodeje vládních krátkodobých cenných papírů,
obligací a pokladničních poukázek.
Cílem operací na volném trhu je usměrňovat vývoj úrokových sazeb v
ekonomice.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
10. EXPANZIVNÍ MONETÁRNÍ POLITIKA
Důsledkem expanzivní monetární politiky je zvýšení nabídky peněz na
peněţním trhu, sníţení jejich ceny (úrokové míry).
Dochází k:
sniţování úrokových sazeb komerčních bank,
sníţení objemu minimálních povinných rezerv,
nákup cenných papírů
růstu agregátní poptávky po statcích a sluţbách v důsledku dostatku
peněz,
růstu ekonomiky → HDP,
sniţování nezaměstnanosti
depreciaci měny (znehodnocování domácí měny vůči zahraničním
měnám), v důsledku toho ke zvyšování objemu vývozu
postupnému zvyšování inflace.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
11. PŮVODNĚ BYLA EKONOMIKA
V ROVNOVÁZE V BODĚ R0 NA ÚROVNI
JEJÍHO POTENCIÁLNÍHO PRODUKTU PŘI
CENOVÉ HLADINĚ P0. EXPANZIVNÍ
MĚNOVÁ POLITIKA ZPŮSOBILA POSUN
KŘIVKY AGREGÁTNÍ POPTÁVKY
DOPRAVA NAHORU Z POZICE AD0 DO
POZICE AD1. KRÁTKODOBĚ SE
ROVNOVÁŢNÝ BOD POSUNUL PO KŘIVCE
ASS DOPRAVA NAHORU DO POZIC RK ZA
POTENCIÁLNÍ HDP. DLOUHODOBĚ SE
ROVNOVÁHA VRACÍ DO ROVNOVÁŢNÉHO
BODU R1 NA DLOUHODOBOU KŘIVKU
NABÍDKY ASL NA ÚROVEŇ
POTENCIÁLNÍHO HDP, ALE PŘI ZVÝŠENÉ
CENOVÉ HLADINĚ P1
Expanzivní monetární politika
Cenová
hladina
ASL
ASS
P1
R1
RK
AD1
P0
R0
AD0
HDPpot
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
Reálný
HDP
12. RESTRIKTIVNÍ MONETÁRNÍ POLITIKA
Důsledkem restriktivní monetární politiky je sníţení nabídky peněz
na peněţním trhu, zvýšení jejich ceny (úrokové míry). Dochází k:
zvyšování úrokových sazeb komerčních bank,
prodeji cenných papírů.
sniţování mnoţství peněz v oběhu,
poklesu agregátní poptávky po statcích a sluţbách v důsledku
nedostatku peněz,
nebezpečí zpomalení růstu ekonomiky → HDP,
apreciaci domácí měny, v důsledku toho ke zvyšování vývozních
cen a sniţování objemu vývozu
zvyšování nezaměstnanosti,
postupnému sniţování inflace.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
13. PŮVODNĚ BYLA EKONOMIKA V
ROVNOVÁZE V BODĚ R0 NA ÚROVNI
JEJÍHO POTENCIÁLNÍHO PRODUKTU
PŘI CENOVÉ HLADINĚ P0.
RESTRIKTIVNÍ MĚNOVÁ POLITIKA
ZPŮSOBILA POSUN KŘIVKY
AGREGÁTNÍ POPTÁVKY DOLEVA Z
POZICE AD0 DO POZICE AD1.
KRÁTKODOBĚ SE ROVNOVÁŢNÝ
BOD POSUNUL PO KŘIVCE ASS
TAKÉ DOLEVA DOLU DO POZICE RK
POD POTENCIÁLNÍ HDP, DOCHÁZÍ K
POKLESU REÁLNÉHO HDP.
DLOUHODOBĚ SE ROVNOVÁHA
VRACÍ DO ROVNOVÁŢNÉHO BODU
R1 NA DLOUHODOBOU KŘIVKU
NABÍDKY ASL NA ÚROVEŇ
POTENCIÁLNÍHO HDP, ALE PŘI
SNÍŢENÉ CENOVÉ HLADINĚ P1.
Restriktivní monetární politika
Cenová
hladina
ASL
ASS
P0
R0
RK
P1
R1
AD1
HDPpot
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
AD0
Reálný
HDP
14. FISKÁLNÍ POLITIKA STÁTU
Fiskální politiku státu lze definovat jako vyuţívání státního
rozpočtu jako nástroje státu k prosazování předem stanovených
cílů
Kromě státního rozpočtu jsou další rozpočty – krajů a obcí.
Dohromady tvoří veřejné rozpočty.
Státní rozpočet má formu bilance, to znamená dvě strany
Příjmy státního rozpočtu
Výdaje státního rozpočtu
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
15. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU
Příjmy státního rozpočtu můţeme rozdělit do tří skupin, z nichţ první
dvě nejsou příliš významné
Úvěrové příjmy
Nedaňové příjmy
Vydané cenné papíry (státní obligace, pokladniční poukázky), přijaté
úvěry a půjčky.
Slouţí hlavně k úhradě schodku rozpočtů, případně k financování
státních zakázek.
nejsou příliš významné, malý podíl v celkových příjmech. Poněkud
významnější jsou výnosy z majetku (podíly z majetkových účastí), ale s
privatizací a rozprodejem státního majetku se neustále jejich podíl
sniţuje.
Daňové příjmy
tvoří cca 90 % příjmů veřejných rozpočtů.
Do daňových příjmů se zahrnuje i pojistné na sociální pojištění, ale
vzhledem k jeho účelovosti se sleduje zvlášť.
Největší část daňových příjmů tvoří sociální pojistné, asi 40 %, nepřímé
daně asi 30 %, důchodové daně asi 25 %.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
16. PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU 2011
Příjmy celkem
z toho:
daňové příjmy
DPH
spotřební daně
daň z příjmů PO
daň z příjmů FO
ostatní daně
pojistné na SZ
nedaňové příjmy
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
rozpočet
1 074,8
skutečnost
1 012,8
% z příjmů
100,00
543,2
195,1
140,8
84,0
101,5
21,8
373,3
158,3
523,4
191,9
139,2
82,3
90,6
19,4
366,8
122,6
51,68
18,95
13,74
8,13
8,95
1,91
36,22
12,10
17. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU
Výdaje státního rozpočtu můžeme členit z mnoha hledisek,
zejména:
podle povinnosti
druhové členění
běţné výdaje – patří sem jednak výdaje na nákup zboţí a sluţeb,
jednak neinvestiční transfery (domácnostem , krajům, obcím atd.)
kapitálové výdaje – patří sem jednak výdaje na nákup investic, jednak
investiční transfery.
podle odvětví
mandatorní výdaje – které musí být povinně vynaloţeny na základě
zákona, případně nějaké právní normy.
nemandatorní výdaje – ostatní výdaje na činnost státu a jím
financovaných institucí.
několika stupňové členění podle jednotlivých odvětví NH
podle kapitol
odpovědnostní členění podle toho, který úřad zodpovídá za výdaje,
např. jednotlivá ministerstva, sněmovna, senát, jednotlivé úřady apod.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
18. VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU 2011
rozpočet
1 210,0
Výdaje celkem
Podle povinnosti:
mandatorní výdaje (z toho např.:)
677,8
sociální transfery
475,7
obsluha státního dluhu
71,9
stavební spoření
11,8
ostatní výdaje
532,3
Podle druhu:
běţné výdaje
1 084,4
kapitálové výdaje
125,6
Podle účelu (odvětví):
1) sociální věci (důchody, podpory)
513,8
2) sluţby pro obyvatelstvo (školy, apod.)
277,2
3) všeob. veřejná správa (úřady, pol. strany) 157,5
4) bezpečnost státu a právní ochrana
100,9
5) průmysl, doprava a další odvětví
108,3
6) zemědělství, lesnictví
52,3
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
skutečnost
1 155,5
% z výdajů
100,00
652,7
474,4
55,6
10,7
502,8
56,49
41,06
4,81
0,93
43,51
1 036,6
118,9
89,71
10,29
508,9
260,5
133,4
101,1
108,3
43,3
44,04
22,55
11,55
8,75
9,36
3,75
19. PŘÍJMY A VÝDAJE SR (V MLD. KČ)
V LETECH 2007 – 2011
Druh příjmu - výdeje
2008
1 063,
9
544,4
2009
974,6
daňové (bez pojistného SP)
2007
1 025,
9
533,5
485,4
2010
1 000,
4
508,0
2011
1 012,
7
523,4
pojistné na SP
367,1
385,5
347,8
355,5
366,8
nedaňové a ostatní
125,3
134,0
141,4
136,5
122,5
Výdaje celkem
Běţné výdaje
1 092,
3
976,8
1 083, 1 167,
9
0
978,9 1033,9
z toho sociální dávky
424,0
464,0
495,4
1 156,
8
1 026,
6
430,9
1 155,
5
1 036,
6
444,1
Kapitálové výdaje
115,5
105,0
133,1
130,2
118,9
-66,4
-20,0
-192,4
-156,4
-142,8
Příjmy celkem
Saldo SR
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
20. RESTRIKTIVNÍ FISKÁLNÍ POLITIKA
Nástrojem restriktivní fiskální politiky je přebytkový rozpočet.
Příjmy jsou vyšší než výdaje.
Přebytkového rozpočtu lze docílit:
zvýšením příjmů:
snížením státních výdajů:
omezení transferových plateb,
omezení výdajů na státní správu (zmrazení platů, snížení nákupů),
omezení státních zakázek.
Důsledky restriktivní fiskální politiky:
vyšší daně,
vyšší povinné sociální pojištění,
snížení reálných důchodů,
snížení poptávky po zboží,
snížení cenové hladiny,
reálné nebezpečí omezení rozvoje ekonomiky.
Celkový důsledek: snížení nabídky peněz na peněžním trhu.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
21. EXPANZIVNÍ FISKÁLNÍ POLITIKA
Nástrojem expanzivní fiskální politiky je schodkový rozpočet.
Příjmy jsou nižší než výdaje.
Schodkový rozpočet je způsobován:
snižováním příjmů státního rozpočtu:
zvyšováním státních výdajů:
větší transfery obyvatelstvu,
zvýšení výdajů na státní správu,
stále vyšší zadlužování státu
větší státní zakázky.
Důsledky expanzivní fiskální politiky:
nižší daňové zatížení,
nižší povinné sociální pojištění,
zvýšení reálných důchodů,
zvýšení poptávky po zboží,
zvýšení cenové hladiny,
zrychlení rozvoje ekonomiky, ale reálné nebezpečí zrychlení inflace.
Celkový důsledek: zvýšení nabídky peněz na peněžním trhu.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
22. DŮCHODOVÁ A CENOVÁ POLITIKA STÁTU
Je zaměřená na stabilizaci cenové hladiny ovlivňováním vývoje
nominálních mezd a cen vládou. Může mít několik podob:
Dobrovolná směrnice
Vládní kontrola vývoje mezd a cen
Jedná se v podstatě o regulaci mezd a cen. Pro negativní dopady
tohoto způsobu, zejména deformace cen, se prakticky nepoužívá.
Daňové regulace vývoje mezd a cen
Určuje např. procentní roční přírůstek nominálních mezd po dohodě
v tripartitě.
Tento způsob obvykle neúčinný, protože dobrovolné směrnice se
obvykle nedodržují.
Stanoví se např. směrné procento, určující vývoj nominálních mezd
a postih podnikatelů za jeho nedodržení formou zvýšení daní nebo
odnětím daňových úlev.
Tento způsob regulace se v praxi zatím nepoužil.
Vláda má tedy v rukou v podstatě pouze administrativní
nástroje důchodové a cenové politiky.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
23. ADMINISTRATIVNÍ NÁSTROJE
DŮCHODOVÉ A CENOVÉ POLITIKY STÁTU
Regulace cen
V převážné většině ceny regulované nejsou.
U vybraných druhů zboží a služeb
Jsou stanoveny cenové stropy např. regulované nájemné, léky
nebo kontrola cen z hlediska kalkulovaných nákladů např. elektřina,
plyn, voda apod.
nebo naopak minimální nákupní ceny (především při výkupu
zemědělských produktů od zemědělců zpracovatelskými firmami, např.
u mléka.
Tato regulace má za následek řadu neefektivností.
Regulace mezd
Ve státním sektoru vláda přímo ovlivňuje výši platů cca 850 tisíc
pracovníků. Zde jsou platy v podstatě regulovány.
V privátní sféře jsou mzdy regulovány částečně a to pouze zdola.
Zákoníkem práce a dalšími předpisy je stanovena minimální mzda,
nejnižší úroveň zaručené mzdy v závislosti na druhu (složitosti)
vykonávané práce a minimální mzdové příplatky.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
24. ZAHRANIČNĚ OBCHODNÍ POLITIKA
Jejím základním cílem je v dlouhodobém časovém období udržovat
vyrovnanou platební bilanci.
Nástroje státu k provádění své zahraničně obchodní politiky
přímé (administrativní)
nepřímé nástroje (tržně orientované)
dovozní a vývozní kvóty,
cla, vývozní subvence,
neviditelné překážky dovozu (technické normy, kvalitativní parametry, certifikáty
apod.),
opatření fiskální a monetární politiky, ovlivňující zároveň rovnováhu platební
bilance,
regulace měnového kurzu – vzhledem k existenci řady odlišných národních měn,
intervence na devizových trzích - centrální banka nakupuje nebo prodává devizy,
další nástroje pro podporu zahraničního obchodu
uzavírání smluv o obchodní spolupráci,
zahraniční obchodní zastoupení,
zřizování institucí na podporu exportu (Česká exportní banka, Czechinvest,
EGAP – Exportní garanční a pojišťovací společnost, apod.).
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
25. MEZINÁRODNÍ KONKURENCE, SVOBODNÝ
OBCHOD
Mezinárodní konkurence má řadu rysů společných s konkurencí uvnitř jedné
ekonomiky, navíc je však ovlivněna specifickými mechanismy:
struktura subjektů mezinárodního obchodu – kromě národních firem zde
působí nadnárodní firmy (transnacionální korporace), které mají řadu
oligopolních a monopolních prvků a narušují volnou soutěţ. Na druhou stranu
nemůţeme nadnárodním firmám upřít ekonomické efekty z velkovýroby
(vyrábí pro mnohem větší neţ jen národní trhy) a pruţné vyuţívání absolutních
výhod té které země,
další specifikou je výrazné prosazování politických zájmů států v
mezinárodním obchodě - mezinárodní obchod tedy není pouze věcí
ekonomických kriterií a mechanismů, ale výrazně zde vstupují politické a
strategické zájmy (byť často neefektivní) a státy mají tendenci uplatňovat
ochranářství (protekcionismus) vnitřního trhu a národních firem před
zahraniční konkurencí. Mezinárodní obchod je regulován řadou mezistátních
(bilaterálních i multilaterálních) smluv.
Zapojení ekonomiky do mezinárodního obchodu přináší dané ekonomice
prospěch zejména z dlouhodobého hlediska.
Za určitých okolností však můţe mít zapojení do mezinárodního obchodu pro
danou ekonomiku i negativní důsledky, zejména krátkodobé, případně
střednědobé. Z tohoto a řady dalších důvodů většina ekonomik určitým
způsobem svobodný obchod omezují.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
26. OCHRANÁŘSKÉ PROSTŘEDKY V MEZINÁRODNÍM
OBCHODĚ
Argumenty pro pouţití ochranářských prostředků
argument „nezletilých“ odvětví – méně vyvinuté země není na mezinárodním trhu
konkurenceschopná. Dočasně použité zábrany k omezení dovozu poskytnou čas k
rozvoji daného odvětví, dokud „nedospěje“
bezpečnostní důvody – mimoekonomické důvody, závislé na mezinárodní situaci.
Jsou často zneužívány
ochrana zaměstnanosti a mezd – krátkodobá ochrana, je nutno zvážit dopad, pokud
by ochrana z tohoto důvodu trvala delší dobu, vhodnější provést strukturální změny.
Nejčastěji pouţívané omezující prostředky:
dovozní cla – zvyšují ceny dováženého zboží, zvyšují rozpočtové příjmy,
dovozní kvóty – omezují dovážené množství, snižují konkurenci na vnitřním trhu,
mimocelní překážky, např. požadavky na kvalitu, na technické parametry apod.
monetární opatření centrální banky, zejména opatření k:
depreciaci měny – podpora vývozu,
apreciaci měny – znevýhodnění vývozu, posílení dovozu.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
27. DŮVODY ZAPOJENÍ DO MO
Platí, že čím je země menší a vyspělejší, tím je její ekonomika otevřenější.
Hlavní důvody, proč se země zapojují do mezinárodního obchodu:
odlišnosti přírodních a výrobních podmínek (surovinové zdroje, různé klimatické
podmínky, vyspělost a kvalifikace obyvatelstva apod.),
rozdíly ve spotřebitelském vkusu a preference ve spotřebě různých statků,
případně služeb,
zvyšování efektivnosti výroby
při větším rozsahu výroby se snižují náklady na jednotku výroby,
přínos nových technologií se projeví až od určitého množství výroby,
rozdílnost nákladů v různých ekonomikách při výrobě stejných statků.
Absolutní a komparativní výhody vyplývající z mezinárodního obchodu
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
28. SMĚNA MĚN – MĚNOVÝ TRH
Měny různých zemí se směňují na měnovém trhu. Rozhodující podíl na obchodech
měnového trhu mají jednak vývozci a dovozci zboží a služeb, jednak investoři, kteří
investují do našich nebo zahraničních aktiv..
Vývozci českého zboží a služeb vytvářejí nabídku zahraničních měn a poptávku po českých
korunách.
Dovozci zahraničního zboží a služeb naopak vytvářejí poptávku po zahraniční měně a nabídku
korun.
Investoři, nakupující česká aktiva za cizí měnu vytvářejí nabídku zahraničních měn a poptávku po
českých korunách.
Investoři, nakupující zahraniční aktiva za koruny naopak vytvářejí poptávku po zahraniční měně a
nabídku korun.
Čeští vývozci
zboží a služeb
Nabídka cizí měny
Poptávka po korunách
Investoři kupující
česká aktiva za
cizí měnu
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
Čeští dovozci
zboží a služeb
Měnový
trh
kurz Kč
Poptávka po cizí měně
Nabídka korun
Investoři kupující
cizí aktiva za
koruny
29. MĚNOVÝ KURZ
Měnový kurz je cena měny daného státu, vyjádřená v zahraničních měnách. Většina
kurzů se dnes stanovuje pomocí tzv. floatingu (pohyblivé kurzy měn) na základě nabídky a
poptávky po daných měnách. Některé státy používají systém fixních úředních kurzů.
Apreciace - zhodnocení měny vůči zahraničním měnám v důsledku růstu poptávky po
dané měně vůči její nabídce.
Depreciace - znehodnocení měny vůči zahraničním měnám v důsledku růstu nabídky
dané měně vůči poptávce po dané měně.
Devalvace - úřední zvýšení kurzu cizích měn vůči domácí měně, čili znehodnocení,
oslabení domácí měny vůči zahraničním měnám.
Revalvace - úřední zvýšení kurzu cizích měn vůči domácí měně, čili zhodnocení,
posílení domácí měny vůči zahraničním měnám
Změny poptávky a nabídky na měnovém trhu vyvolávají změnu měnového kurzu:
Když poptávka po naší měně vzroste proti její nabídce, dochází k apreciaci naší
měny, jejímu zhodnocení (kurz cizí měny klesá).
Když naopak vzroste nabídka naší měny, dochází k depreciaci naší měny – jejímu
znehodnocení (kurz cizí měny stoupá).
Protože měnový kurz uvádí do rovnováhy platební bilanci, devizové rezervy se v
dlouhém časovém období nemění. Krátkodobě však dochází ke změnám, protože vliv
změn na čistý vývoz nebo dovoz se projevuje se zpožděním.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
30. PLATEBNÍ BILANCE STÁTU
Vyjadřuje peněžní hodnotu všech ekonomických transakcí mezi tímto státem a
ostatními zeměmi za dané období. Je tvořena soustavou účtů, zjednodušeně:
Běţný účet
Finanční účet
Zachycuje vývoz kapitálu (nákupy zahraničních aktiv tuzemskými osobami) a dovoz
kapitálu (nákupy domácích aktiv zahraničními osobami.)
Kapitálový účet
Obchodní bilance - vývoz a dovoz zboţí
Bilance sluţeb - vývoz a dovoz sluţeb např. doprava, spoje, finanční sluţby
Bilance výnosů – výnosy a náklady z investic, např. dividendy
Bilance běţných převodů – např. zahraniční penze, děditství, dary apod.
Málo významný, zahrnuje např. příjmy z daní a sociálního pojištění zahraničních
pracovníků.
Změna devizových rezerv
Protoţe se jedná o bilanci, musí být účetně vyrovnaná. Proto se jakýkoliv vývoz či
dovoz, platba do nebo ze zahraničí projeví na změně devizových rezerv.
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
31. VNĚJŠÍ ROVNOVÁHA PLATEBNÍ BILANCE
Protože se jedná o bilanci, musí být účetně vyrovnaná. Proto se jakýkoliv vývoz či dovoz,
platba do nebo ze zahraničí projeví na změně devizových rezerv. Účetní vyrovnanost však
neznamená vnější rovnováhu ekonomiky.
Vnější rovnováhy (= rovnováha platební bilance) je dosaženo, když je saldo běžného
účtu vyrovnáno opačným saldem finančního účtu.
Mechanizmem, který uvádí platební bilanci do rovnováhy, je volně pohyblivý měnový kurz.
Příklad účetní a vnější rovnováhy platební bilance
Česká firma doveze z Itálie automobily za 5 mld. Kč. Musí nakoupit € za Kč, sníží se devizové rezervy.
Rakouský investor nakoupí akcie české firmy za 8 mld. Kč. Musí nakoupit Kč za €, zvýší se devizové rezervy.
Běžný účet – dovoz zboží
platba do zahraničí
Finanční účet – dovoz kapitálu
Platba ze zahraničí
Změna devizových rezerv
+ snížení
– zvýšení
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
-5
+8
+5
-8
Dovoz kapitálu je o 3
mld. vyšší než dovoz
zboží, není vnější
rovnováha.
31
32. PLATEBNÍ BILANCE ČR ROK 2010 – V MLD. KČ
P l a t b y
A.
Ze zahraničí
Do zahraničí
Saldo
Běžný účet
-139,19
Obchodní bilance
+ 53,95
- vývoz zboží
2 410,62
- dovoz zboží
2 356,67
Bilance služeb
- příjmy
+ 66,07
412,95
- výdaje
346,88
Bilance výnosů
- výnosy
-257,70
86,73
- náklady
344,43
Bilance běžných převodů
- příjmy
- 1,51
74,65
- výdaje
76,16
B.
Kapitálový účet
C.
Finanční účet
D.
Saldo chyb, opomenutí, kurzové rozdíly
-35,54
Celkem A+B+C+D
+41,43
Změna devizových rezerv
-41,43
VOŠ pro praxi
reg. č.: CZ.1.07/2.1.00/32.0044
39,77
5,74
+34,03
+182,13
32
