1. Argumentace:
Toto téma jsem si vybrala, protože mě velmi zajímá Mexiko a vše s tím spojené. S mým
studiem to nijak nesouvisí – chtěla jsem se pouze dozvědět něco více o historii Mexika,
konkrétně o jejím nejslavnějším aktérovi Mexické revoluce – Pancho Villovi.
Nadpis jsem zvolila jednoduchý a výstižný, aby si všichni udělali hned jasnou představu, o
čem článek vypovídá.
Francisco „Pancho“ Villa – nejvýznamnější generál mexické revoluce
Doroteo Arango Arámbula, známý pod jménem Pancho Villa, se narodil 5. června
1878 v San Juan del Rio ve státě Durango. Villa pocházel z chudé peónské rodiny. Jeho
rodiče neměli žádné vzdělání a ani Villa nikdy nechodil do školy. V mládí si vydělával
rozvážením mléka po ulicích Chihuahuy. V šestnácti letech zabil vládního úředníka a musel
uprchnout do hor. Říkalo se, že tento úředník znásilnil Villovu dvanáctiletou sestru. Jako
psanec Villa páchal další zločiny: kradl bohatým statkářům dobytek a byl bankovním
lupičem. Proto na něj až do vypuknutí revoluce byla vypsána odměna. Z doby, kdy byl Villa
psancem nemáme žádné informace. Pouze články o jeho zločinech v místních novinách, ale
tyto informace nejsou věrohodné. Villa byl tak slavným banditou, že každá vlaková loupež,
přepadení nebo vražda spáchaná v severním Mexiku byly připsány Villovi. O Villovi se
zrodilo v té době v Mexiku mnoho balad a hrdinských písní, které si zpívali pastýři v horách.
Villa je také hrdinou v mnoha básních. Villa získával své spolubojovníky v malých vesnicích,
které byly vzdálené od frekventovaných míst a organizoval je v horách. V období hladu
obstarával potravu pro celé okresy a chránil vesničany, které vojáci vyháněli z půdy na
základě pozemkového zákona Porfiria Díaze. V době, kdy byl Villa psancem v horách se
naučil nikomu nedůvěřovat. Na svých cestách zemí s sebou měl pouze jednoho věrného
druha. Na noc vždy odcházel daleko od tábořiště.
Roku 1910 se Villa připojuje i se svými muží z hor na stranu Francisca Madery
v právě propukající revoluci proti Díazovi. Pancho Villa dokázal vytvořit obrovskou armádu,
stal se politickým vůdcem a v letech 1913 – 1914 také guvernérem severomexického státu
Chihuahua.
V roce 1913 se Villa sám prohlásil vojenským guvernérem státu Chihuahua. Ale Villa
neměl zkušenosti s vedením tolika lidí. Chihuahua nebyla průmyslovým centrem a i těch
několik málo továren, které se zde nacházely, nefungovalo. Město tudíž nemělo žádné zboží,
které by se dalo vyměnit za potraviny. Do města na trh přestali jezdit zemědělci, kteří
prodávali maso a zeleninu, protože věděli, že nikdo nemá ani peníze ani zboží, za které by
mohl potraviny vyměnit. Ochromení v zásobování potravinami se městem šířilo jako mor a
obyvatelé začínali hladovět. Poradci vypracovali pro Villu několik návrhů na řešení této
situace, ale Villa to vyřešil jinak. Nechal natisknout 2 milióny pesos. Tato první emise
bankovek byla určena vlastně jen k oživení umrtveného obchodu, aby si chudí mohli koupit
potraviny. Na Štědrý den svolal chudé lidi z Chihuahuy a každému dal 15 pesos. Villa také
vydal vyhlášku, ve které nařizoval pevnou cenu masa, mléka a chleba. Tím zachránil
Chihuahuu před hladem. Villa potřeboval peníze na nákup zbraní a zásob pro svou armádu, a
proto dal vyhlásit, že staré mexické stříbrné peníze přestanou platit, a že je možno je vyměnit
za nové. Finančníci a bohatí lidé ale neuposlechli, protože si mysleli, že jde pouze o planý
trik. Jenže Villa myslel své počínání vážně a vydal dekret, ve kterém stálo, že kdo by se
pokoušel dávat staré peníze do oběhu bude potrestán pobytem ve vězení. Po této vyhlášce

2. vypukl velký zmatek, protože bohatí lidé se najednou ocitli bez peněz. Za Villou přišla
delegace s protestem proti dekretu. Villa jim nakonec dal ještě jednu šanci a na jeden den
otevřel státní banku, aby v ní lidé mohli směnit staré peníze za Villovy nové. Za tyto peníze
nechal v Chihuahue postavit na 50 škol, zajistil provoz elektrárny, městské dopravy, telefonu
a vodárny. Zavedl ve městě policejní hlídky.
Za jeho vlády také museli opustit zemi všichni Španělé. Své rozhodnutí vysvětloval
slovy: „ Máme Španěly v Mexiku už tři sta let. Jejich charakter se od dob conquistadorů
nezměnil. Zničili indiánskou říši a zotročili lid. My jsme je nežádali, aby mísili svou krev
s naší. Dvakrát jsme je vyhnali z Mexika a povolili jim pak návrat se stejnými právy jaké mají
Mexičané. Ale oni jich využívali k tomu, aby nám vzali půdu, zotročili lid a zvedli zbraně
proti boji za svobodu. Podporovali Porfiria Díaze. Vyvíjeli zhoubnou aktivitu v politice. Když
byl Madero zavražděn, pořádali Španělé v každém státě této republiky oslavné bankety.
Obklopili nás největším tmářstvím, jaké svět kdy poznal – katolickou církví. Už to by stačilo,
aby byli za trest pobiti. Domnívám se, že jsme k nim byli velmi velkorysí.“1 Také bohaté
Mexičany, kteří vystupovali proti revoluci, okamžitě vypovídal ze země a jejich obrovské
pozemky zkonfiskoval.
V roce 1916 zaútočil na severoamerický stát Columbus. Tento útok vyprovokoval
výpravu vedenou generálem Johnem Pershingem, která měla za úkol dopadnout Villu. Tato
akce se ale nezdařila.
Po skončení občanské války v roce 1920 přijal Villa nabídku vlády a usadil se na
ranči, který mu darovala vláda. Dne 20. července 1923 byl zastřelen, když projížděl ve svém
automobilu městem Parral.
Klíčová slova: Mexiko, revoluce, Pancho, Villa, Chihuahua
REED, John. Vzbouřené Mexiko. 1. vyd. Praha: Panorama, 1979, 302 s.
LANDOVSKÝ, Vladimír. Mexiko. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1968, 171 s.
KAŠPAR, Oldřich. Dějiny Mexika. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN
9788071063407.
Pancho Villa. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2012 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pancho_Villa
1
REED, John. Vzbouřené Mexiko. 1. vyd. Praha: Panorama, 1979, s. 130.