V září 2005 zhodnotí na Světovém summitu v New Yorku představitelé států světa pokrok, jehož bylo dosaženo od přijetí Deklarace tisíciletí. Generální tajemník OSN v této souvislosti navrhuje konkrétní plán, jak postupovat, aby byl svět schopen naplnit do roku 2015 závazky plynoucí z Rozvojových cílů tisíciletí. Jde o politická rozhodnutí a reformy, jichž lze dosáhnout, pokud nebude chybět nezbytná politická vůle.
Vývoj po roce 2000 ukazuje na nutnost obnovení konsensu v klíčových otázkách a jeho následnou realizaci. Je v zájmu celého světa prosazovat otázky bezpečnosti, rozvoje a lidských práv najednou, protože jinak neuspěje ani v jedné z nich. Lidstvo nemůže dosáhnout bezpečnosti bez rozvoje, ani rozvoje bez bezpečnosti, a nebude se těšit ani jednomu bez respektování lidských práv.
Svět potřebuje silné a schopné státy, efektivní spolupráci s občanskou společností a soukromým sektorem i efektivní regionální a celosvětové mezivládní instituce schopné mobilizovat a koordinovat kolektivní akce. OSN je nutné radikálně zreformovat s velkou odvahou a rychlostí.
Photo souvenir Mexican Fiesta with Peter KuruvitaSAT Mexico DMC
For this group we organized a trip through Mexico´s Southeast, offering a wide variety of gastronomic experiences representing Mexico´s culinary richness. The group was accompanied by Peter Kuruvita, a renowned Australian chef who filmed popular cooking series for the Australian television about Mexican gastronomy; a Mexican guide throughout the program, as coordinator, interpreter and for more insights on historical and cultural backgrounds; and by local guides, to explain local traditions in more detail. Transportation was provided with a deluxe coach and we picked hotels with couleur locale, from charming colonial buildings to a luxurious hacienda.
Od 14. září do 3. října 2015 bude na Jungmannově náměstí v Praze k vidění výstava Silná OSN, lepší svět k 70. výročí založení OSN. Pořádá ji Informační centrum OSN v Praze. Výstava se koná pod záštitou premiéra Bohuslava Sobotky a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka.Na otevřeném prostranství bude bez omezení přístupná všem obyvatelům a návštěvníkům hlavního města.
Výstavu připravilo Informační centrum OSN v Praze (UNIC) ve spolupráci s Kanceláří Světové zdravotnické organizace (WHO) a Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Praze a Českým výborem pro UNICEF.
Partneři výstavy: Česká rozvojová agentura, Ústav mezinárodních vztahů, Glopolis, Forum 2000, Mezinárodní organizace pro migraci, Česká komise pro UNESCO, České fórum pro rozvojovou spolupráci.
Projekt finančně podpořilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
SILNÁ OSN, LEPŠÍ SVĚT: Výstava k 70. výročí OSN
Od 14. září do 3. října 2015 bude na Jungmannově náměstí v Praze k vidění výstava Silná OSN, lepší svět k 70. výročí založení OSN. Pořádá ji Informační centrum OSN v Praze. Výstava se koná pod záštitou premiéra Bohuslava Sobotky a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka.Na otevřeném prostranství bude bez omezení přístupná všem obyvatelům a návštěvníkům hlavního města.
Organizace spojených národů je po téměř 70 letech fungování rozsáhlou sítí základních orgánů a mnoha přidružených agentur, organizací a programů. Zjednodušeně proto mluvíme o systému OSN. OSN to jsou nejen diplomatická jednání v Radě bezpečnosti nebo ve Valném shromáždění, ale také humanitární a rozvojové projekty v terénu, mezinárodní justice, vytváření mezinárodních norem pro různé obory – např. poštu, telekomunikace, dopravu, atd. Šíří svého záběru pokrývá systém OSN téměř veškerou lidskou činnost. Orgány světové organizace a přidružené agentury systému vám ve zkratce představíme na následujících stránkách.
OSN je mezinárodní organizace sdružující nezávislé státy, jejichž společným cílem je ochrana míru a bezpečnosti a zlepšování podmínek pro život lidí na celém světě. Vznikla 24. října 1945, u jejího zrodu stálo 51 států. Dnes má 193 členů (států). Do OSN může vstoupit každý stát, který přijme závazky a pravidla Charty. O přijetí rozhoduje Valné shromáždění na základě doporučení Rady bezpečnosti. Některé státy nejsou členy OSN, ale vstoupily do některé ze specializovaných agentur. Mohou proto požádat o status stálého pozorovatele.
Lidská práva potřebuje každý člověk k důstojnému životu. Bez nich nelze rozvíjet lidské vlastnosti, inteligenci, talent či duchovnost. OSN pomohla vyjednat více než 80 lidskoprávních úmluv a deklarací, které se zabývají právy žen, dětí, osob s postižením, menšin, původních obyvatel a dalších zranitelných skupin.
Během posledních téměř sedmdesáti let došlo ve světě k více než 150 válkám. Žádná z nich se neštěstí nerozvinula v nový světový konflikt. Velkým dílem je to zásluhou existence OSN. Strategií Spojených národů je nevzdávat se. Stále existuje příliš mnoho válek, chudoby a porušování lidských práv. Kdyby OSN neexistovala, musely by státy vytvořit jinou organizaci. Možná s jiným názvem, ale se stejným účelem.
Publikace Vše co jste chtěli vědět o Spojených národech je určena studentům středních škol. V šesti kapitolách popisuje hlavní cíle OSN, organizační strukturu systému OSN, jeho fungování a hlavní témata, jimž se organizace věnuje.
Práce OSN je přiblížena mimo jiné na příbězích konkrétních lidí, kterým organizace a její pracovníci poskytli bezprostřední pomoc anebo takových, kteří jsou sami aktivní v některé z oblastí, v nichž OSN působí.
Publikace představuje OSN přehledným a srozumitelným způsobem a může vhodně doplnit výuku dějepisu či občanské výchovy na středních i základních školách.
Studijní příručka Organizace spojených národů, kterou připravil Osvětový a vzdělávací program Holocaust a OSN (Holocaust and the United Nations Outreach Programme). Publikace vznikla k uctění památky Petra Ginze, výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu.
Je doprovodným materiálem k filmu Poslední let Petra Ginze , který režírovali Sandy Dicksonová z Programu dokumentárního filmu na Wake Forest University a Churchill Roberts z Ústavu dokumentárního filmu na Floridské univerzitě. Dokument vychází především z deníkových zápisků Petra Ginze z let 1941–1942.
Česká verze vznikla díky podpoře Informačního centra OSN v Praze, Evropského institutu odkazu šoa a Opony, o.p.s.
Doprovodné texty ke stejnojmennému dokumentárnímu filmu (https://www.youtube.com/watch?v=WRbUq1sfIiU). Zahrnují stručný přehled historie holocaustu a milníky 2. světové války. Film i texty lze volně využívat ke vzdělávacím účelům.
Oba materiály pochází z dílny americké Muzea holocaustu. iCentrum OSN připravilo s podporou osvětového a vzdělávacího programu Holocaust and the United Nations českou verzi.
Osvětový a vzdělávací program OSN o holocaustu film přeložil z angličtiny do všech oficiálních jazyků OSN (arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština) a prostřednictvím sítě informačních center OSN ho dává k dispozici pedagogům na celém světě.
V případě zájmu je možné vyžádat si DVD s filmem ve vysokém rozlišení, který vám zdarma zašleme poštou.
Publikace Fakta a čísla OSN je základním průvodcem složitým systémem světové organizace. Je určena širokému spektru uživatelů, zejména jako základní učební materiál studentům středních a vysokých škol, příručka pro učitele, novináře, výzkumné pracovníky, státní úředníky či pro jednotlivce, kteří se zajímají o problematiku mezinárodních vztahů.
Fakta a čísla OSN jsou rozdělena do následujících kapitol: Organizace systému OSN, mezinárodní mír a bezpečnost, ekonomický a sociální rozvoj, lidská práva, humanitární činnost, mezinárodní právo a dekolonizace. Informace jsou platné k roku 2001, avšak některá nejdůležitější fakta byla v české verzi aktualizována v průběhu jejího vydání.
Přílohy publikace zahrnují seznam členských zemí OSN, přehled růstu počtu členských států, seznam minulých a současných mírových operací, kapitoly o procesu dekolonizace, rozpočtu OSN, seznam významných období a dnů vyhlašovaných OSN a podrobný průvodce po internetové stránce OSN.
Jsou globalizace, civilizace, lidská práva, změny klimatu nebo mír pouhými slovníkovými frázemi? Nebo mají svůj reálný význam pro každého obyvatele planety? Jsou mladí lidé v dnešním světě pouhými konzumenty často protichůdných zpráv, nebo si dokážou najít cestu k porozumění palčivých globálních témat současnosti?
To jsou základní otázky, které stály u zrodu projektu Abeceda OSN. Ke každému písmenu abecedy jsme přiřadili termín, který se týká aktuálního světového dění a činnosti Organizace spojených národů. Vznikl tak seznam 27 hesel. Informační centrum OSN v Praze pak oslovilo základní a střední školy ve všech krajích České republiky a požádalo jejich studenty o názor. Literární, výtvarnou nebo fotografickou formou mohli vyjádřit, co pro ně znamenají pojmy jako biologická rozmanitost, jaderná energie, terorizmus, xenofobie, ekologie a další. Zajímalo nás, jak o těchto tématech přemýšlejí, jak vidí svět, ve kterém žijeme a svět, v jakém chtějí žít.
Tak vznikla knížka Abeceda OSN. Názory studentů na jednotlivá témata jsou ilustrovány výtvarnými a fotografickými pracemi a dokresleny citáty světových osobností, OSN a jiných autorit.
– Chcete pracovat pro OSN? A nevíte jak na to? Tato brožurka může být Vaším průvodcem, jak nastartovat kariéru v OSN.
– V OSN se uplatní tyto typy práce: terénní činnost, regionální komise, tribunály, ústředí a ostatní, které se dají vykonávate ve všech 193 členských státech organizace.
Zaměstnanci OSN se mohou v závislosti na svém vzdělání, schopnostech a profesních zájmech zapojit do jedné nebo několika z následujících sítí: hospodářský a společenský rozvoj, řízení a podpora operací, politické záležitosti, mír a bezpečnost, informační systémy a komunikační technologie, právo, informace pro veřejnost a vnější vztahy, konferenční služby a bezpečnost a ochrana.
Profesní možnosti v OSN jsou nejen pro již zkušené profesionály, ale také pro mladé lidi (do 32 let) prostřednictvím tzv. Young Professional Programme. Dále OSN nabízí také dobrovolnický program UN Volunteers, program stáží, jazykové srovnávací zkoušky a další krátkodobé pozice.
Postup jak se dostat do OSN je založen na takzvaném behaviorálním pohovoru, který je nejlepším ukazatelem budoucí výkonnosti zaměstnance a čerpá z chování a dosavadních zkušeností uchazeče.
Photo souvenir Mexican Fiesta with Peter KuruvitaSAT Mexico DMC
For this group we organized a trip through Mexico´s Southeast, offering a wide variety of gastronomic experiences representing Mexico´s culinary richness. The group was accompanied by Peter Kuruvita, a renowned Australian chef who filmed popular cooking series for the Australian television about Mexican gastronomy; a Mexican guide throughout the program, as coordinator, interpreter and for more insights on historical and cultural backgrounds; and by local guides, to explain local traditions in more detail. Transportation was provided with a deluxe coach and we picked hotels with couleur locale, from charming colonial buildings to a luxurious hacienda.
Od 14. září do 3. října 2015 bude na Jungmannově náměstí v Praze k vidění výstava Silná OSN, lepší svět k 70. výročí založení OSN. Pořádá ji Informační centrum OSN v Praze. Výstava se koná pod záštitou premiéra Bohuslava Sobotky a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka.Na otevřeném prostranství bude bez omezení přístupná všem obyvatelům a návštěvníkům hlavního města.
Výstavu připravilo Informační centrum OSN v Praze (UNIC) ve spolupráci s Kanceláří Světové zdravotnické organizace (WHO) a Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Praze a Českým výborem pro UNICEF.
Partneři výstavy: Česká rozvojová agentura, Ústav mezinárodních vztahů, Glopolis, Forum 2000, Mezinárodní organizace pro migraci, Česká komise pro UNESCO, České fórum pro rozvojovou spolupráci.
Projekt finančně podpořilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
SILNÁ OSN, LEPŠÍ SVĚT: Výstava k 70. výročí OSN
Od 14. září do 3. října 2015 bude na Jungmannově náměstí v Praze k vidění výstava Silná OSN, lepší svět k 70. výročí založení OSN. Pořádá ji Informační centrum OSN v Praze. Výstava se koná pod záštitou premiéra Bohuslava Sobotky a ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka.Na otevřeném prostranství bude bez omezení přístupná všem obyvatelům a návštěvníkům hlavního města.
Organizace spojených národů je po téměř 70 letech fungování rozsáhlou sítí základních orgánů a mnoha přidružených agentur, organizací a programů. Zjednodušeně proto mluvíme o systému OSN. OSN to jsou nejen diplomatická jednání v Radě bezpečnosti nebo ve Valném shromáždění, ale také humanitární a rozvojové projekty v terénu, mezinárodní justice, vytváření mezinárodních norem pro různé obory – např. poštu, telekomunikace, dopravu, atd. Šíří svého záběru pokrývá systém OSN téměř veškerou lidskou činnost. Orgány světové organizace a přidružené agentury systému vám ve zkratce představíme na následujících stránkách.
OSN je mezinárodní organizace sdružující nezávislé státy, jejichž společným cílem je ochrana míru a bezpečnosti a zlepšování podmínek pro život lidí na celém světě. Vznikla 24. října 1945, u jejího zrodu stálo 51 států. Dnes má 193 členů (států). Do OSN může vstoupit každý stát, který přijme závazky a pravidla Charty. O přijetí rozhoduje Valné shromáždění na základě doporučení Rady bezpečnosti. Některé státy nejsou členy OSN, ale vstoupily do některé ze specializovaných agentur. Mohou proto požádat o status stálého pozorovatele.
Lidská práva potřebuje každý člověk k důstojnému životu. Bez nich nelze rozvíjet lidské vlastnosti, inteligenci, talent či duchovnost. OSN pomohla vyjednat více než 80 lidskoprávních úmluv a deklarací, které se zabývají právy žen, dětí, osob s postižením, menšin, původních obyvatel a dalších zranitelných skupin.
Během posledních téměř sedmdesáti let došlo ve světě k více než 150 válkám. Žádná z nich se neštěstí nerozvinula v nový světový konflikt. Velkým dílem je to zásluhou existence OSN. Strategií Spojených národů je nevzdávat se. Stále existuje příliš mnoho válek, chudoby a porušování lidských práv. Kdyby OSN neexistovala, musely by státy vytvořit jinou organizaci. Možná s jiným názvem, ale se stejným účelem.
Publikace Vše co jste chtěli vědět o Spojených národech je určena studentům středních škol. V šesti kapitolách popisuje hlavní cíle OSN, organizační strukturu systému OSN, jeho fungování a hlavní témata, jimž se organizace věnuje.
Práce OSN je přiblížena mimo jiné na příbězích konkrétních lidí, kterým organizace a její pracovníci poskytli bezprostřední pomoc anebo takových, kteří jsou sami aktivní v některé z oblastí, v nichž OSN působí.
Publikace představuje OSN přehledným a srozumitelným způsobem a může vhodně doplnit výuku dějepisu či občanské výchovy na středních i základních školách.
Studijní příručka Organizace spojených národů, kterou připravil Osvětový a vzdělávací program Holocaust a OSN (Holocaust and the United Nations Outreach Programme). Publikace vznikla k uctění památky Petra Ginze, výjimečného židovského chlapce z Prahy, který zahynul během holocaustu.
Je doprovodným materiálem k filmu Poslední let Petra Ginze , který režírovali Sandy Dicksonová z Programu dokumentárního filmu na Wake Forest University a Churchill Roberts z Ústavu dokumentárního filmu na Floridské univerzitě. Dokument vychází především z deníkových zápisků Petra Ginze z let 1941–1942.
Česká verze vznikla díky podpoře Informačního centra OSN v Praze, Evropského institutu odkazu šoa a Opony, o.p.s.
Doprovodné texty ke stejnojmennému dokumentárnímu filmu (https://www.youtube.com/watch?v=WRbUq1sfIiU). Zahrnují stručný přehled historie holocaustu a milníky 2. světové války. Film i texty lze volně využívat ke vzdělávacím účelům.
Oba materiály pochází z dílny americké Muzea holocaustu. iCentrum OSN připravilo s podporou osvětového a vzdělávacího programu Holocaust and the United Nations českou verzi.
Osvětový a vzdělávací program OSN o holocaustu film přeložil z angličtiny do všech oficiálních jazyků OSN (arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština) a prostřednictvím sítě informačních center OSN ho dává k dispozici pedagogům na celém světě.
V případě zájmu je možné vyžádat si DVD s filmem ve vysokém rozlišení, který vám zdarma zašleme poštou.
Publikace Fakta a čísla OSN je základním průvodcem složitým systémem světové organizace. Je určena širokému spektru uživatelů, zejména jako základní učební materiál studentům středních a vysokých škol, příručka pro učitele, novináře, výzkumné pracovníky, státní úředníky či pro jednotlivce, kteří se zajímají o problematiku mezinárodních vztahů.
Fakta a čísla OSN jsou rozdělena do následujících kapitol: Organizace systému OSN, mezinárodní mír a bezpečnost, ekonomický a sociální rozvoj, lidská práva, humanitární činnost, mezinárodní právo a dekolonizace. Informace jsou platné k roku 2001, avšak některá nejdůležitější fakta byla v české verzi aktualizována v průběhu jejího vydání.
Přílohy publikace zahrnují seznam členských zemí OSN, přehled růstu počtu členských států, seznam minulých a současných mírových operací, kapitoly o procesu dekolonizace, rozpočtu OSN, seznam významných období a dnů vyhlašovaných OSN a podrobný průvodce po internetové stránce OSN.
Jsou globalizace, civilizace, lidská práva, změny klimatu nebo mír pouhými slovníkovými frázemi? Nebo mají svůj reálný význam pro každého obyvatele planety? Jsou mladí lidé v dnešním světě pouhými konzumenty často protichůdných zpráv, nebo si dokážou najít cestu k porozumění palčivých globálních témat současnosti?
To jsou základní otázky, které stály u zrodu projektu Abeceda OSN. Ke každému písmenu abecedy jsme přiřadili termín, který se týká aktuálního světového dění a činnosti Organizace spojených národů. Vznikl tak seznam 27 hesel. Informační centrum OSN v Praze pak oslovilo základní a střední školy ve všech krajích České republiky a požádalo jejich studenty o názor. Literární, výtvarnou nebo fotografickou formou mohli vyjádřit, co pro ně znamenají pojmy jako biologická rozmanitost, jaderná energie, terorizmus, xenofobie, ekologie a další. Zajímalo nás, jak o těchto tématech přemýšlejí, jak vidí svět, ve kterém žijeme a svět, v jakém chtějí žít.
Tak vznikla knížka Abeceda OSN. Názory studentů na jednotlivá témata jsou ilustrovány výtvarnými a fotografickými pracemi a dokresleny citáty světových osobností, OSN a jiných autorit.
– Chcete pracovat pro OSN? A nevíte jak na to? Tato brožurka může být Vaším průvodcem, jak nastartovat kariéru v OSN.
– V OSN se uplatní tyto typy práce: terénní činnost, regionální komise, tribunály, ústředí a ostatní, které se dají vykonávate ve všech 193 členských státech organizace.
Zaměstnanci OSN se mohou v závislosti na svém vzdělání, schopnostech a profesních zájmech zapojit do jedné nebo několika z následujících sítí: hospodářský a společenský rozvoj, řízení a podpora operací, politické záležitosti, mír a bezpečnost, informační systémy a komunikační technologie, právo, informace pro veřejnost a vnější vztahy, konferenční služby a bezpečnost a ochrana.
Profesní možnosti v OSN jsou nejen pro již zkušené profesionály, ale také pro mladé lidi (do 32 let) prostřednictvím tzv. Young Professional Programme. Dále OSN nabízí také dobrovolnický program UN Volunteers, program stáží, jazykové srovnávací zkoušky a další krátkodobé pozice.
Postup jak se dostat do OSN je založen na takzvaném behaviorálním pohovoru, který je nejlepším ukazatelem budoucí výkonnosti zaměstnance a čerpá z chování a dosavadních zkušeností uchazeče.
1. CHAR TA ORGANIZACE SP OJENÝCH NÁRO DŮ
MY, LID SPOJENÝCH NÁRODŮ, JSOUCE ODHODLÁNI uchránit budoucí
pokolení metly války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné
strasti,prohlásitznovusvouvíruv základnílidskápráva,v důstojnosta hodnotu
lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velkých i malých, vytvořit
poměry, za nichž mohou být zachovány spravedlnost a úcta k závazkům
plynoucím ze smluv a jiných pramenů mezinárodního práva, podporovat
sociální pokrok a zlepšovat životní úroveň ve větší svobodě,
A K TOMU CÍLI pěstovat snášenlivost a navzájem žíti v míru jako dobří
sousedé, sjednotit své síly k udržení mezinárodního míru a bezpečnosti,
přijmout zásady a zavést metody zajišťující, aby ozbrojené síly nebylo užíváno
jinak než ve společném zájmu, a používat mezinárodního ústrojí k podpoře
hospodářského a sociálního povznesení všech národů, ROZHODLI JSME
SE SDRUŽIT SVÉ ÚSILÍ, ABYCHOM TĚCHTO CÍLŮ DOSÁHLI. Proto se
naše vlády prostřednictvím svých zástupců, kteří se shromáždili v městě San
Franciscu a předložili své plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité
formě, dohodly na této Chartě Spojených národů a zřizují tímto mezinárodní
organizaci zvanou Spojené národy.
ROZVOJ, BEZPEČNOST A LIDSKÁ PRÁVA PRO VŠECHNY
Shrnutí zprávy
generálního tajemníka OSN
Spojené národy
2.
3. ve větší svobodě
ROZVOJ, BEZPEČNOST
A LIDSKÁ PRÁVA PRO VŠECHNY
Shrnutí zprávy
generálního tajemníka OSN
Spojené národy
Praha 2005
4.
5. 3
I. Úvod:
historická příležitost v roce 2005
V září 2005 budou na summitu v New Yorku světoví představitelé hodnotit
pokrok, jehož bylo dosaženo od přijetí Deklarace tisíciletí v roce 2000.
Generální tajemník OSN v této souvislosti navrhuje konkrétní plán, jak
postupovat, aby byl svět schopen naplnit do roku 2015 závazky plynoucí
z Rozvojových cílů tisíciletí. Jde o politická rozhodnutí a reformy, jichž lze
dosáhnout, pokud nebude chybět nezbytná politická vůle.
Vývoj po roce 2000 ukazuje na nutnost obnovení konsensu v klíčových
otázkách a následnou realizaci kroků nutných k naplnění Deklarace
tisíciletí. Společným jmenovatelem veškerého úsilí musí být potřeby
a naděje lidí všude na světě. Svět musí pokročit v otázkách bezpečnosti,
rozvoje a lidských práv najednou, protože jinak neuspěje ani v jedné
z nich. Lidstvo nemůže dosáhnout bezpečnosti bez rozvoje, ani rozvoje
bez bezpečnosti, a nebude se těšit ani jednomu bez respektování lidských
práv.
V globálním světě společných hrozeb a příležitostí je v zájmu všech zemí,
aby výzvám čelily efektivně. „Větší svobody“ se dočkáme pouze tehdy,
dosáhneme-li široké, hluboké a udržitelné globální spolupráce mezi státy.
Svět potřebuje silné a schopné státy, efektivní spolupráci s občanskou
společností a soukromým sektorem i efektivní regionální a celosvětové
mezivládní instituce schopné mobilizovat a koordinovat kolektivní akce.
OSN je nutné radikálně zreformovat s velkou odvahou a rychlostí.
6.
7. 5
II. Zbaveni chudoby
Vuplynulých25letechdošlokdosudnejvětšímusníženíextrémníchudoby
ve světě. Naproti tomu máme desítky chudých zemí, které ve stejném
období zchudly ještě více. Více než miliarda lidí žije z příjmů nižších než
jeden dolar na den. Každý rok umírají tři miliony lidí na AIDS, 11 milionů
dětí se nedožije pátého roku života.
Svět nyní disponuje dostatečnými zdroji a technologiemi, díky nimž se
právo na rozvoj může stát realitou pro každého, a které dokáží zbavit
lidstvo chudoby. Existuje i společná vize rozvoje. Rozvojové cíle tisíciletí
se zabývají otázkami jako je snížení extrémní chudoby na polovinu,
zavedení školní docházky pro všechny děti a zastavení šíření infekčních
nemocí, např. AIDS. Cílovým rokem naplnění je rok 2015. Staly se obecně
přijímaným kritériem širšího pokroku, který přijaly za svůj dárci, rozvojové
země, občanská společnost i hlavní rozvojové instituce.
Rozvojových cílů lze do roku 2015 dosáhnout, ale pouze v případě, že
všechny státy přehodnotí svůj dosavadní přístup a radikálně urychlí a posílí
praktické kroky.
V roce 2005 musíme plně realizovat „globální partnerství pro rozvoj“. Je to
jeden z rozvojových cílů, potvrzený v roce 2002 na Mezinárodní konferenci
o financování rozvoje v Monterrey (Mexiko) a na Světovém summitu
o udržitelném rozvoji v Johannesburgu (Jihoafrická republika). Takové
partnerství musí být založeno na vzájemné odpovědnosti: rozvojové
země musí posílit způsoby vládnutí a správy, zakročit proti korupci,
podporovat ekonomický růst, jehož hlavním motorem je soukromý sektor,
a maximalizovat domácí zdroje k financování národních rozvojových
strategií. Vyspělé země pak musí jejich snahy podpořit prostřednictvím
rozvojové pomoci, novým kolem obchodních jednání orientovaných na
rozvoj a dalším výraznějším oddlužováním.
8. 6
Toto jsou prioritní oblasti pro rok 2005:
NÁRODNÍ STRATEGIE: Všechny rozvojové země potýkající se s extrémní
chudobou musí do roku 2006 přijmout a začít realizovat státní rozvojové
programy, dostatečně účinné, aby bylo možné naplnit rozvojové cíle do
roku 2015. Ty musí brát v úvahu sedm klíčových oblastí: rovnost pohlaví,
ochrana životního prostředí, rozvoj venkova, rozvoj měst, rozvoj systémů
zdravotní péče, vzdělání a věda a technologie.
FINANCOVÁNÍ ROZVOJE: Globální rozvojovou pomoc je nutné v příštích
několika letech více než zdvojnásobit. Není k tomu zapotřebí nových
slibů donorských zemí, potřebujeme splnily ty, které již byly dány.
Všechny vyspělé země, pokud tak již neučinily, by měly stanovit časový
rozvrh zvýšení rozvojové pomoci na 0,7 HND nejpozději do roku 2015.
K zásadnímu zvýšení pomoci by mělo dojít už v roce 2006, v roce 2009 by
tatoúroveňmělačinitjižminimálně0,5procenta.Zvýšenározvojovápomoc
by měla být především realizována prostřednictvím mezinárodní finanční
agentury(InternationalFinanceFacility).Zdlouhodobéhohlediskabudenutné
hledat další inovativní zdroje financování. Dostatečné finanční prostředky
potřebuje i Globální fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii.
Prostředky pak musí být využity v rámci celkové strategie prevence a léčby.
Vedle toho je nutné využívat tzv. „Quick Wins“, tedy relativně levné projekty,
které však mají široký dopad a potenciál iniciovat výrazné krátkodobé
úspěchy a zachránit tak milióny životů (například bezplatná distribuce
ochranných sítí proti komárům).
OBCHOD: Obchodní jednání z Doha musí naplnit sliby z oblasti rozvoje
a být završeno nejpozději v roce 2006. Prvním následným krokem musí být
otevření trhů pro dovozy z nejméně rozvinutých zemí, zbavené celních
bariér a kvót.
ODDLUŽENÍ: Výše dluhů rozvojových zemí musí být přehodnoceny
a stanoveny na takovou úroveň, která umožní nejchudším státům
dosáhnout cílů tisíciletí do roku 2015, aniž by došlo k navýšení stávajících
dluhů. Dále jsou nutné praktické kroky v oblasti udržitelnosti životního
prostředí. Musíme využít vědeckých poznatků a nových technologií
k zastavení klimatických změn a vytvořit ještě inkluzivnější mezinárodní
právní rámec, který zajistí stabilizaci emisí skleníkových plynů i po roce
2012, kdy vyprší Kjótský protokol. Do procesu musí být vtaženi všichni
9. 7
hlavní producenti emisí a bez rozdílu vyspělé i rozvojové země. Rázně je
třeba také jednat v otázkách rozšiřování pouští a biodiverzity.
Mezidalšípriority,kterévyžadujíglobálníakci,patřírozvojmonitorovacích
mechanismů na sledování infekčních nemocí, posilování celosvětového
systému včasného varování před přírodními katastrofami, podpora vědy
a technologií ve prospěch rozvoje, podpora regionálních infrastruktur
a institucí, reforma mezinárodních finančních institucí a účinnější
spolupráce v obasti migrace tak, aby působila ve prospěch všech.
10.
11. 9
III. Zbaveni strachu
Pokrok v otázce rozvoje brzdí pomalá realizace, v otázkách světové
bezpečnosti ale neexistuje ani nejzákladnější konsensus, bez ohledu na
zvýšený obecný pocit ohrožení. Dojde-li již k realizaci společné akce
v oblasti bezpečnosti, je příliš často předmětem sporů.
Generální tajemník plně podporuje vizi kolektivní bezpečnosti. Mezi
hrozby mezinárodnímu míru a bezpečnosti v 21. století patří nejen
mezinárodní války a konflikty, ale také terorismus, zbraně hromadného
ničení, organizovaný zločin a kriminalita. Patří mezi ně ale i chudoba,
smrtelné infekční choroby a pokračující ničení životního prostředí. I tyto
hrozby dnes skrývají katastrofický potenciál. Všechny mohou být příčinou
smrti nebo snižují šance na přežití obrovského množství lidí. Všechny
mohou ohrožovat státy jako základní stavební jednotky mezinárodního
systému.
Kolektivníbezpečnostsednesodvíjíodakceptovánífaktu,žekaždáhrozba,
která je v určitém regionu chápána jako nejzásadnější, je stejně zásadní
i pro všechny ostatní. To není teorie, ale fakt, který vyžaduje bezodkladné
řešení.
OSN musí být přetransformována v účinný nástroj, jakým vždy měla být
– nástroj k účinnému předcházení konfliktům. K tomu je nutné učinit
několik klíčových kroků a institucionálních změn:
PREVENCE TERORISMU: Svět potřebuje společnou protiteroristickou strategii
založenou na pěti pilířích: odrazování lidí od využívání a podpory
terorismu; bránění teroristům v přístupu k finančním prostředkům
a potřebným materiálům; bránění státům v podpoře terorismu; rozvíjení
schopnosti států bojovat proti terorismu; a obrana lidských práv. Potřebná
je i společná komplexní úmluva o terorismu založená na jasné definici
a smlouva o zákazu jaderného terorismu.
12. 10
JADERNÉ, CHEMICKÉ A BIOLOGICKÉ ZBRANĚ: Pokrok v oblasti odzbrojení a nešíření
těchto zbraní je klíčový. V otázce odzbrojení je nutné, aby jaderné státy
dále omezily arzenály nestrategických jaderných zbraní a prosazovaly
dohody o kontrole zbrojení, které počítají nejen s demontáží, ale s úplným
a nevratným odstraněním. Jaderné státy rovněž musí potvrdit své závazky
v oblasti bezpečnostních záruk a dodržovat moratorium na jaderné testy.
V oblasti nešíření je nutné přijetím přídavného protokolu posílit autoritu
Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Státy se musí zavázat
k dokončení, podpisu a realizaci smlouvy o zákazu dodávek štěpných
materiálů.
SNÍŽENÍ RIZIKA VÁLEK: Polovina zemí v postkonfliktní situaci během pěti
let sklouzne zpět do válečného stavu. Členské státy by proto měly ustavit
mezivládní Komisi pro budování míru (Peacebuilding Commision) a Podpůrný
úřad pro budování míru (Peacebuilding Support Office) v rámci Sekretariátu
OSN. To umožní systému OSN lépe a účinněji pomáhat v postkonfliktních
oblastech. Posílena musí být i naše společná schopnost uplatňovat nástroje
vyjednávání, sankcí a mírových operací (včetně politiky „nulové tolerance“
vůči sexuálnímu zneužívání nezletilých a dalších zranitelných osob
členy mírových kontingentů, v souladu s politikou nařízenou generálním
tajemníkem).
UŽITÍ SÍLY: Rada bezpečnosti musí přijmout rezoluci, která vytvoří základ
principů pro použití vojenské síly a zavázat se k jejímu naplňování.
Dalšími prioritami globální akce jsou: efektivní spolupráce při potírání
organizovaného zločinu, prevence nezákonného obchodování s malými
a lehkými zbraněmi a úplný zákaz nášlapných min, které zabíjejí
a zmrzačují nevinné a brzdí rozvoj téměř v polovině zemí světa.
13. 11
IV. Právo na důstojnost
V Deklaraci tisíciletí se státy zavázaly k prosazování demokracie, posilování
vlády zákona a respektování mezinárodně uznávaných lidských práv
a základních svobod. Za posledních 60 let byl v této oblasti rozvinut
rozsáhlý rámec mezinárodních úmluv.
Bez naplňování jsou však všechny deklarace jen prázdnou dírou. Bez
konkrétních kroků nemají sliby žádný smysl. Lidem, kteří čelí brutalitě
válečných zločinů, nepomohou pouhá slova Ženevských konvencí.
Úmluvy zakazující mučení jsou jen nepoužitelným luxusem pro vězně
zneužívané svými vězniteli, kterým mezinárodní lidskoprávní systém
umožňuje, aby se schovávali za vysoce postavené známé a kamarády.
Obvatelstvo v postkonfliktních oblastech nemá zastání ani když jsou
podepsány mírové dohody, pokud nenásleduje vytvoření právního řádu.
Závazky k posilování demokracie zůstávají prázdnými slovy pro ty, kdo
nikdy neměli příležitost svobodně si zvolit své vládce.
Je tedy nutné, aby byl náš současný právní systém posílen. Ještě důležitější
je, abychom byli schopni zabránit selektivnímu plnění přijatých závazků,
svévolnému nakládání a porušování bez postihu. Éru tvorby zákonů musí
nahradit období jejich plnění.
Je nutné bezodkladně jednat v následujících oblastech:
VLÁDA ZÁKONA: Mezinárodní společenství musí přijmout „odpovědnost
za ochranu“ jako základ společné akce proti genocidě, etnickým čistkám
a zločinům proti lidskosti. Ratifikovány a naplňovány musí být všechny
úmluvy o ochraně civilistů. Musí být posílena spolupráce s Mezinárodním
trestním soudem a dalšími mezinárodními tribunály. Posílen musí být
i Mezinárodní soudní dvůr a schopnost Sekretariátu OSN pomáhat zemím
při znovunastolení práva v postkonfliktních situacích.
LIDSKÁ PRÁVA: Posílen musí být Úřad vysokého komisaře pro lidská práva
po stránce finančního zabezpečení i po stránce personální. Úřad musí hrát
14. 12
aktivnější roli při jednáních Rady bezpečnosti i v navrhované Komisi pro
budování míru. Účinnější musí být i orgány systému OSN pro naplňování
mezinárodních úmluv v oblasti lidských práv.
DEMOKRACIE: V rámci OSN by měl vzniknout „Fond pro demokracii“, který
bude poskytovat pomoc zemím, které zakládají nebo posilují demokratický
systém.
15. 13
V. Posílení OSN
Zásady, na kterých stojí OSN, musí být pevné a neměnné, avšak praktické
fungování a organizace činnosti se musí v průběhu času vyvíjet. Pokud má
OSN dobře sloužit svým členům a obyvatelům této planety a dostatečně
reagovat na výzvy současného světa, musí být plně přizpůsobena
podmínkám 21. století.
Reforma vnitřních struktur organizace od roku 1997 velmi pokročila.
Změny a reformy ale vyžadují i exekutivní a mezivládní orgány OSN.
VALNÉ SHROMÁŽDĚNÍ: Potřebuje výrazné zeštíhlení programu jednání
a zrychlení rozhodovacího procesu. Mělo by se zaměřit na zásadní otázky
a rozvinout mechanismy úzké a systematické spolupráce s občanským
sektorem.
RADA BEZPEČNOSTI: Její složení musí odpovídat mocenskému rozložení
sil současného světa. Generální tajemník podporuje reformní návrhy
nezávisléhopaneluzloňskéhoroku(viztabulkyReformaRadybezpečnosti,
Model A, Model B na konci textu) a vyzývá členské státy k jednání o nich.
Rozhodnutí o novém modelu RB musí být přijato před summitem OSN
v New Yorku v září 2005.
ECOSOC: Potřebná je funkční reforma, která zajistí schopnost Rady
efektivně naplňovat rozvojovou agendu OSN, sloužit jako fórum rozvojové
spolupráce a řídit činnost mezivládních orgánů celého systému OSN
v ekonomické a sociální oblasti.
RADA PRO LIDSKÁ PRÁVA (NÁVRH): Současná Komise OSN pro lidská práva
ztrácí důvěryhodnost i profesionalitu a potřebuje zásadní reformu. Měla
by být nahrazena novým, menším a akceschopnějším orgánem, Radou pro
lidská práva. Její členové budou voleni přímo Valným shromážděním, a to
dvoutřetinovou většinou přítomných členů.
16. 14
SEKRETARIÁT: Generální tajemník podnikne kroky potřebné k reorganizaci
Sekretariátu tak, aby byl schopen plnit úkoly vyplývající z této zprávy.
Zavede nový mechanismus rozhodování založený na kabinetním stylu
práce.Žádáčlenskéstáty,abyhopověřilypravomocemiapotřebnýmizdroji
k restrukturalizaci složení personálu, aby bylo možné naplňovat současné
potřeby. Dále vyzývá, aby státy spolupracovaly na přehodnocení rozpočtů
organizace a předpisů v oblasti lidských zdrojů. Přehodnocena by měla
být i činnost Úřadu pro vnitřní dohled, který potřebuje větší nezávislost
a silnější autoritu.
Je nutné zabývat se i otázkami postavení zástupců OSN v jednotlivých
zemích (tzv. Resident Coordinators), systémy reakce na humanitární krize
a otázkou ochrany vysídlenců. Více podpory potřebují od mezinárodního
společenství regionální organizace, především Africká unie. Aktualizaci
potřebuje také samotná Charta OSN (zejména klauzule o „nepřátelských
státech“), reorganizaci pak zastaralá Poručenská rada a Výbor vojenských
pověřenců.
17. 15
VI. Závěr:
příležitost a výzva
Je nyní na rozhodnutí světového společenství zda toto období nejistoty
a nejednoznačnosti bude předzvěstí širšího konfliktu, prohlubování
nerovnosti a eroze vlády zákona, nebo zda bude využito k obnově institucí
ve prospěch míru, prosperity a lidských práv. Je čas jednat, a to hned.
Příloha mé zprávy obsahuje seznam specifických návrhů k posouzení
nejvyššími představiteli států a vlád. Na základě těchto návrhů je možné
jednat. Z pragmatického začátku může vzejít změna směřování světa
založená na vizi.
18.
19. Příloha:
Reforma Rady bezpečnosti
Model A:
Počet stálých členů RB se zvýší ze současných 5 na 11. Počet nestálých z 10
na13.CelkovýpočetčlenůRBbude24.Právovetazůstávápouzepůvodním
pěti stálým členům RB.
Model B:
Počet stálých členů zůstává nezměněný. Vzniká ale nová kategorie
čtyřletého mandátu s možností prodloužení. Počet těchto křesel je 8. Počet
nestálých členů RB se zvýší z 10 na 11. Celkový počet členů RB bude 24.
Právo veta zůstává pouze původním pěti stálým členům RB.
Region Počet států
Stálé křeslo
(pokračující)
Navrhovaná
nová stálá
křesla
Navrhovaná
nestálá křesla
(2 roky, nelze
prodloužit)
Celkem
Afrika 53 0 2 4 6
Asie a
Pacifik
56 1 2 3 6
Evropa 47 3 1 2 6
Amerika 35 1 1 4 6
Celkem
model A
191 5 6 13 24
Region Počet států
Stálé křeslo
(pokračující)
Navrhovaná
křesla na
čtyřleté
období (lze
prodloužit)
Navrhovaná
nestálá křesla
(2 roky, nelze
prodloužit)
Celkem
Afrika 53 0 2 4 6
Asie a
Pacifik
56 1 2 3 6
Evropa 47 3 2 1 6
Amerika 35 1 2 3 6
Celkem
model B
191 5 8 11 24
20. in larger freedom
ve větší svobodě
Zpráva generálního tajemníka OSN
rozvoj, bezpečnost a lidská práva pro všechny
V září 2005 budou na summitu v New Yorku světoví představitelé hodnotit
pokrok, jehož bylo dosaženo od přijetí Deklarace tisíciletí. Generální
tajemník OSN v této souvislosti navrhuje konkrétní plán, jak postupovat,
aby byl svět schopen naplnit do roku 2015 závazky plynoucí z Rozvojových
cílů tisíciletí. Jde o politická rozhodnutí a reformy, jichž lze dosáhnout,
pokud nebude chybět nezbytná politická vůle.
Vývoj po roce 2000 ukazuje na nutnost obnovení konsensu v klíčových
otázkách a jeho následnou realizaci. Je v zájmu celého světa prosazovat
otázky bezpečnosti, rozvoje a lidských práv najednou, protože jinak
neuspěje ani v jedné z nich. Lidstvo nemůže dosáhnout bezpečnosti bez
rozvoje, ani rozvoje bez bezpečnosti, a nebude se těšit ani jednomu bez
respektování lidských práv.
Svět potřebuje silné a schopné státy, efektivní spolupráci s občanskou
společností a soukromým sektorem i efektivní regionální a celosvětové
mezivládní instituce schopné mobilizovat a koordinovat kolektivní akce.
OSN je nutné radikálně zreformovat s velkou odvahou a rychlostí.
Celá zpráva „ve větší svobodě“ je k dispozici v angličtině v Informačním
centru OSN v Praze nebo na internetu na adrese http://www.un.org/
largerfreedom/
Související informace též na českém webu OSN
www.osn.cz
United Nations
vydalo Informační centrum OSN v Praze, červenec 2005