Prezentace k přednášce v předmětu Jinonické informační pondělky ze dne 9. 12. 2019. Více informací o cyklu přednášek nalezenete na: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/pro-verejnost/jinonicke-informacni-pondelky

1. Konceptualizace barev
v narativní fikci
na pozadí kvantitativních modelů
A tak mým úmyslem není učit zde metodě, jíž musí každý následovat,
aby správně vedl svůj rozum, nýbrž toliko ukázat, jakým způsobem
jsem se snažil vést svůj rozum.
René Descartes: Rozprava o metodě, (1637)

2. Výchozí otázky a témata:
1.Lingvistika v otázce jazykové sémantiky barev usiluje o systematický model výkladu, který danou
problematiku představí na úrovni obecných principiálních mechanismů.
2.Sémantiku barev v jazyce je tak možno vykládat jako výsledek obecných jazykových či jiných (kognitivních)
principů.
3.V případě fikční sémantiky (sémantiky textové) zaujímájí k jejímu výkladu lingvisté takové stanovisko, které
vyplývá z jejich obecných lingvistických modelů pro sémantiku barev, popřípadě tvrdí, že tuto sémantiku nelze
analyzovat s cílem dospět k určitým obecným konfiguračním principům.
4.Otázkou je, zda jsme tedy nutně odkázání do oblasti badatelské introspekce, jak se domnívají lingvisté, anebo
můžeme také pro interpretaci fikční sémantiky barev využít nějakých obecných strukturních a kritérií
konfigurujcích tuto sémantiku.
5.Pokud na předchozí otázku odpovíme kladně, stojíme před metodologickým úkolem, pro jehož vysvětlení
bude zprvu nezbytné obecnější teoretické zarámování.
6. Cílem každé metody je dopomoci k novému uchopení předmětu/jevu, který sledujeme.
7. Každá metoda se stává účinnou tehdy, je-li funkčně inkorporována do konkrétní disciplíny, což znamená její
funkční přízpůsobení potřebám dané disciplíny.

3. Základové barvy v náhledu dvou lingvistických konceptů
Jazykové pojmy pro základové barvy jsou lexikálně nederivované: černý, bílý X olivový, kaštanový
Brent Berlin – Paul Kay: Basic Color Terms: Their Universality and Evolution (1969)
1. All languages contain terms for white and black.
2. If a language contain three terms, then it conatins term for red.
3. If a language contain four terms, then it conatins term for either green or yellow (but noth both).
4. If a language contain five terms, then it conatins term for both green and yellow.
5. If a language contain six terms, then it conatins term for blue.
6. If a language contain seven terms, then it conatins term for brown.
7. If a language contain eight or more terms, then it conatins term for purple, pink, orange, grey, or some combination of
these.

4. A I II IV V VI
B I II IIIa IIIb IV V VI VII
1 bílá bílá bílá bílá bílá bílá bílá bílá
2 černá černá černá černá černá černá černá černá
3 červená červená červená červená červená červená červená
4 zelená zelená zelená zelená zelená
5 žlutá žlutá žlutá žlutá žlutá
6 modrá modrá modrá
7 hnědá hnědá
8 fialová
9 růžová
10 oranžová
11 šedá
III
Autoři konstatují, že jazykové pojmy pro základové barvy jsou tzv. jazykové univerzálie.

5. Paul Kaye a Chad McDaniel: Lingusitic Significance of the Meaning of Basic Color Terms (1978)
• Snaha podložit evoluční model teoretickou platformou, jejímž základem by bylo spojení
percepce barev s jejich empirickou povahou.
• Autoři konstatují, že přirozeností lidské percepce je vnímat základní barvy, které lze
empiricky definovat pomocí vlnové délky světla
• Princip této teorie vychází z tohoto základního modelu:

7. A
NEURAL RESPONSE CATEGORIES
fblack fblack = black
fwhite fwhite = white
fred fred = red
fyellow fyellow = yellow
fgreen fgreen = green
fblue fblue = blue
fblack OR green OR blue fblack OR green OR blue = dark-cool
fwhite OR red OR yellow fwhite OR red OR yellow = light-warm
fred OR yellow fred OR yellow = warm
fgreen OR blue fgreen OR blue = cool; grue
fblack +yellow fblack +yellow = brown
fred +blue fred +blue = purple
fred +white fred +white = pink
fred +yellow fred +yellow = orange
fwhite +black fwhite +black = grey
B
I
II
III
SEMANTIC CATEGORIES BASED ON
IDENTITY
SEMANTIC CATEGORIES BASED ON
FUZZY UNION
SEMANTIC CATEGORIES BASED ON
FUZZY INTERSECTION

8. • Na Berlina a McDaniela reaguje Anna Wierzbicka:
Podle mého názoru má otázka po mechanismu percepce barev s otázkou po způsobu
konceptualizace barev jen velmi málo společného. Percepce barev je v podstatě stejná ve všech
lidských kulturách (…) jejich konceptualizace je však v různých kultzurách různá, ačkoli i zde
existují nápadné podobnosti. (…) Nic z toho, co se odehraje na sítnici a v mozku, se v jazyce
neodráží bezprostředně. Jazyk odráží to, co se děje v mysli, nikoliv to, co se děje v mozku; a naše
mysl je částečně formována naší konkrétní kulturou. (…) Naší společnou lidskou biologií je
formováno to, co je v mozku, a nikoliv to, co je v mysli. Procesy v mysli to mohou nepřímo odrážet,
ale konceptualizace v lidských myslích musí být spojena s něčím, co může tvořit obsah našich
myšlenek.
• Pojem percepce je vystřídán pojmem konceptualizace, což mění i způsob, jakým se o jazykovém
pojmenování barev uvažuje.

9. Co znamená pojem KONCEPTUALIZACE pro kognitivní lingvisty a co to znamená pro sémantiku pojmů základových barev
Wierzbicka:
Představa o nutnosti volby mezi jazykovou arbitrárností a neurofyziologickým
determinismem je falešná. Lidská konceptualizace barev zachycená v jazyce může být
sice neurofyziologií vidění determinována, nelze ji však na tomto základě popsat ani
vysvětlit. K tomu je třeba obrátit pozornost k lidským pojmovým univerzáliím (jako jsou
jednotky VIDĚT, ČAS, MÍSTO a JAK/O). Abychom konceptualizaci barev vysvětlili – a to v
její proměnlivosti, tak v univerzálních nebo téměř univerzálních aspektech – je třeba si
všímat toho, jak lidé mluví o tom, co vidí, neomezovat uměle data a „nepromítat
neurofyziologické do fenomenologického“.
(…)
Vztah mezi nervovou a jazykovou reprezentací barev může být jedině nepřímý. Cesta
vede přes pojmy. Smyslové vjemy jsou „individuální, soukromé“ (i když mají kořeny v
obecně lidských nervových reakcích), zatímco pojmy mohou být sdílené. Abychom mohli
s ostatními lidmi mluvit o svých vlastních smyslových vjemech, musíme je nejdřív umět
přeložit do komunikovatelných pojmů.

10. X je black. (částečná explikace)
jestliže lidé vidí některé věci, říkají o nich: je to BLACK
X je takové
v nějakou dobu (někdy) lidé nemohou hodně (věcí) vidět
protože na nebi není slunce
jestliže někdo vidí věci, jako je X, může si myslet
X je green.=
na některých místech vyrůstá ze země hodně věcí
jestliže někdo vidí věci, jako je X, může si myslet
Explikace A. Wierzbické:
X je blue.=
a)jestliže někdo vidí věci jako je X, může myslet na nebe
b)V určitých místech je hodně vody
jestliže jsou lidé od těchto míst daleko
mohou tu vodu vidět
jestliže někdo vidí věci, jako je X, může si myslet

11. Přirozený svět
Kognitivní procesy

12. B A R V A Wierzbicka Waszakowa
I II III IV V VI angličtina čeština angličtina polština
1
ZÁKLADOVÁ
ACHROMATICKÁ
světlá
–
liturgická
bílá
lidé vidí hodně věcí, mají
možnost vidět různé věcí
sníh, den (?) den
den (kvant.),
sníh (kvalit.)
2
temná
–
liturgická
černá
lidé vidí málo věcí, nemají
možnost vidět různé věci
noc, uhlí, vlasy, oči noc
noc (kvant.),
noc (kvalit.)
3
CHROMATICKÁ
světlá
teplá
liturgická
červená oheň krev krev, oheň
krev (svěží, světlá), oheň
(žhavé uhlíky)
4
teplá
– žlutá slunce slunce (?) slunce
slunce, podzimní,
skomírající příroda
5
studená
liturgická
zelená rostliny, vegetace živé rostliny (jejich části)
živé rostliny
(jejich části)
živé rostliny
(jejich části)
6
studená
– modrá nebe, velká vodní plocha čisté, bezmračné nebe
nebe, voda
(moří, jezer, řek)
nebe
7
ZÁKLADOVÁSMÍŠENÁ
teplá
– hnědá země, půda – země –
8
teplá
– oranžová
je to něco jako žlutého a
současně něco jako
červeného
– – –
9
studená
liturgická
fialová
je to něco jako modrého a
současně něco jako
červeného
– – –
10
?
liturgická
růžová
je to něco jako červeného
a současně něco jako
bílého
– – –
ACHROMATICKÁ
světlá/temná
– – šedá
je to něco jako černého a
současně něco jako bílého
myš – –
11
TYP LEXIKÁLNÍHO VÝZNAMU → konceptuální
Prototypy zákaldních barev

13. Umělecké texty a pojmy pro barvy z lingvistické perspektivy:
• Anna Ginter: Kolory w opowiadaniach Vladimira Nabokova: barwa zielona (2014)
„W tekście literackim barwy stanowią element konstruowania obrazów za pomocą środków językowych.
Tworzony obraz jest wyrazem wyobrażeń, które powstają w umyśle pisarza w miarę zbierania
indywidualnych doświdczeń. Doświadczenia te z kolei w decydującej mierze zależą od jego wryżliwości na
bodżce zmysłowe, do których zaliczają się barwy.”
• Z literárněvědného hlediska je takové tvrzení přece jen poněkud problematické, neboť nerozlišuje
mezi literárněvědnými kategoriemi tzv. psychofyzickým autorem, jenž běžně disponuje vlastním
idiolektem a minimálně vypravěčem.
• Rozlišování mezi komunikačními vrstvami literárního díla má důležitý význam pro jeho sémantiku.
Jinými slovy, to, co komunikuje psychofyzický autor není totožné se situací, která nastává mezi tzv.
modelovým autorem a modelovým čtenářem apod. A ovšem ani významy zde nejou totožné.

14. • Sémantická struktura bílé a černé jako antonymních pojmů. Tokarski upozorňuje nejen na protikladnost konotovaných
významů, jež se pojí s okruhem obou lexik, ale též na asocitivní význam bílé a smrti: „Konotacje śniegu (zimy)
uzasadniją […] możliwe asocjacje barwy ze śmiercią.“ Asociace černé barvy s významy milostná noc, pokoj, klid nebo
štěstí náleží do kategorie textový konotací.
Ryszard Tokarski: Semantyka barw we współczesnej polszczyźnie (1995)

15. Tím, že umělecká literatura zachází s lexikem zcela specificky, tj. podle zvláštních zákonů umělecké výstavby, stává
se pro lingvisty vhodným zdrojem pro poznání sémantiky příslušných lexémů. Tento cíl je primárně lingvistický. Je
proto pochopitelné, že fikční sémantika lingvistiku nezajímá ani tak pro ni samu, ale vztahuje ji primárně k otázkám,
jež se týkají jazykového systému jako takového. Pro literárněvědný přístup naopak platí, že v centru pozornosti se
ocitá naopak fikční sémantika jako výsledek celé řady strukturních vrstev a procesů uměleckého díla.
• Rozdíl mezi lingvistickým a literárněvědným přístupem k sémantice barev:

16. • Ruth Ronenová: Možné světy v teorii literatury
„[F]ikční světy nejsou možné: nepředstavují alternativní způsoby, jimiž by mohl svět být. Pozice fikčních
světů vzhledem k světu, jenž je aktualizován, vyžaduje odlišné vysvětlení, než jaké je to, které
poskytuje logika za účelem vyrovnání se s možností světů. […] Fikční svět tvoří nezávislý modální
systém a v tomto ohledu je s aktuálním světem spojen méně přímo než světy možné.“ (Ronenová
2006: 64, 65)
• Thomas Pavel: Fikční světy
„Diskurzivně zaměřená analýza fikce tvrdí, že fikční pojmy pouze znamenají, ale nemají v aktuálním světě
denotát, a že, řečeno se Searlem ,v Červené Karkulce […] červená značí červenou, a přesto […]
pravidla spojující červenou s červenou nejsou v účinnosti‘. To, k čemu ve skutečnsoti dochází, je, že
pravidla, která spojují červenou v sekundární ontologii s červenou v ontologii primární, jsou složitější
než pravidla, která spojují červenou a červenou v primární ontologii, a jelikož primární ontologie
slouží jako ontický základ fikční ontologie, je červená fikce přiřazena červené reálného světa pouze
nepřímo, prostřednictvím vztahů korespondence. Ze způsobu, jakým tyto vztahy definujeme, je
zřejmé, že nás nic nenutí usouvztažňovat tyto dva druhy červené.“ (Pavel 2012: 88)

17. • Lubomír Doležel: Mimesis a možné světy
„Fikční světy jsou přístupné ze světa skutečného […] pouze skrze sémiotické kanály pomocí
zpracování inforamcí.“ (Doležel 1997: 610, 611)
• Wolf Schmidt: Narativní transformace
„Jedinou rovinou přístupnou našemu pozorování je text narativního díla. Všechny ostatní roviny
jsou abstrakce a konstrukty.“ (Schmid 2004: 47)

18. Konceptualizace 2. stupně

19. • Platí také v prostředí fikčních světů nějaká obecná konceptualizační pravidla zakládající fikční sémantiku barev?
• Pokud ano, je třeba je primárně hledat ve strukturním nastavení fikčního světa.
• Pokud budeme chtítí tato pravidla objektivizovat a eliminovat introspekci, je potřeba aplikovat takové metody,
které jsou založeny na objektivní bázi, respektive na bázi empirické.
• Tyto metody potom vztaháhnout k textové materii díla, jakožto jediné empiricky vrtsvě literárního díla na straně
jedné.
• Současně je potřeba si uvědomovat funkční korelaci mezi textovou manifestací a fikčním světem a nemozevota
se v závěrečném konstatování pouze interpretací textové roviny, ale její meřitelné symptomy chápat spíše ve
smyslu indexů odkazujících do oblasti fikce.

20. AF RF AF RF
1 bílý 30697 254,22 černý 23609 236,09
2 černý 29197 241,80 bílý 23111 231,11
3 červený 17302 143,29 červený 14374 143,74
4 zelený 15881 131,52 zelený 14059 140,59
5 modrý 12871 106,59 modrý 9941 99,41
6 žlutý 8217 68,05 hnědý 8279 82,79
7 hnědý 6363 52,70 šedý 5406 54,06
8 šedý 6090 50,44 žlutý 4317 43,17
9 růžový 5880 48,70 růžový 3103 31,03
10 oranžový 2461 20,38 oranžový 2582 25,82
11 fialový 2033 16,84 fialový 528 5,28
ČNK BNC
lemma#

21. SYN 2015 SYN FIC
SYN FIC
NOV
SYN FIC
VER
ČEP HRABAL ČAPEK MÁCHA
RF RF RF RF RF RF RF RF
1 WHITE 261,66 367,44 356,33 831,28 882,49 776,58 384,67 1196,59
2 BLACK 251,40 378,08 366,48 730,76 527,92 449,51 413,43 1255,68
3 RED 154,13 190,40 192,15 249,92 286,28 407,46 146,21 457,97
4 GREEN 132,78 143,88 135,63 318,74 220,63 299,87 74,29 310,23
5 BLUE 116,09 188,14 184,78 353,16 604,08 306,06 194,14 325,01
6 GOLD 113,60 119,57 109,00 339,58 73,54 340,69 162,98 384,09
7 GREY 73,62 122,64 119,82 204,65 231,13 51,94 57,52 531,82
8 YELLOW 72,27 86,21 85,36 164,80 123,44 129,22 101,86 88,63
9 BROWN 54,59 78,59 79,76 57,96 94,55 50,08 34,75 0,00
10 PINK 50,83 73,70 74,20 172,05 49,91 100,79 61,12 339,77
11 VIOLET 18,20 25,54 25,35 48,00 42,03 78,53 19,18 0,00
BARVA#
Kategorie WHITE subsumuje tvary adjektiva, substantiva, verba a adverbia (bílý, bělost, bělat, bíle) atd.

25. Graf frekvenční průběhy jednotlivých barev.

27. JMÉNO ČLOVĚK ČÁST TĚLA VLASTNOST JMÉNO ZVÍŘE ČÁST TĚLA JMÉNO STAVENÍ ZEMĚ ŠATY VĚC PROSTŘEDEK
LEMMA LEMMA LEMMA LEMMA LEMMA LEMMA LEMMA LEMMA LEMMA LEMMA LEMMA LEMMA LEMMA
Rudolf matka oko kráva okno pole šaty kříž vůz
Ludvík otec hlava dveře země lůžko
Jeník žena ruka zeď tráva peněženka
Jakub člověk tvář střecha hlína věc
Cilka švec noha kamení prach stůl
Eliáš sedlák tělo chalupa kolo
František dítě vlas hospoda stín 30
Vojtěch maminka krev práh
Roubalka děvče koleno kout
Frantík syn slza vrata
Lidka muž záda dvůr
Julka chlapec ústa zahrada
frantík život ret domek
Anička dlaň zídka
Růženka krk podlaha
stín 30
Sémantická segmentace prvních sto substantivních lemmat

30. Řízená literárněvědná interpretace
• Empirické modely a jejich kombinace literárněvědná interpretace
• Empirické modely, kvantifikace a statistika neruší standardní literárněvědný výklad
• Empirické modely nám v absolutních hodnotách ukazují strukturní zákonitosti sledovaných jevů (zde
barev) v objektivním náhledu. Nelze je zaměňovat s vlastní literárněvědnou interpretací, ačkoli samy
jsou interpretací jevu v matematickém smyslu.
• Smyslem návazné interpretace není popisovat empirické modely, ale na jejich základě se zaměřit na
symptomatické strukturní jevy a tyto vysvětlit „tradičním“ literárněvědným interpretačním aparátem.
• Je třeba se ptát, co tyto symptomy motivuje v rámci textu/díla, co motivuje změny a modifikace jevů a
jak se tyto změny odráží v sémantice jevu.
• Na co nás modely upozorňují:
o Na vývoj barev v díle, na jejich kulminace a na pozice s nejvyšším a nejnižším akcentem.
o Na kompozice barev v jednotlivých (sub)korpusech, kde je možné pozorovat vnitřní
strukturovanost barevného spektra, jeho stratifikaci.
o Na proměnu v kompozicích barevného spektra napříč celým dílem (chronologie).
o Na srovnání se situací u jiných autorů a děl.
• Takto zaměřený výzkum lze modifikovat: např. sledovat situaci na větším vzorku textů (literatura 19.
stol., změna dobové poetiky – romantismus, realismu, literární směry, skupiny, žánry apod.)