1. Argumentace:
Zvolila jsem si téma žonglování, které se v dnešní době stává stále oblíbenější aktivitou. Svoji
práci jsem nazvala Žonglování a jeho pozitivní vlivy. Žonglování se sama již dlouhodobě
věnuji a v této problematice se dobře orientuji.
Při vypracování své práce jsem čerpala především z odborné literatury (Zimmerová, Trávníková,
Homola, Hendl, Borová,..) a ověřených internetových zdrojů. Využívala jsem také vědomosti z
nejrůznějších workshopů, kterých jsem se účastnila (např. Jiráskův Hronov – seminář žonglování
pod vedením Adély Kratochvílové). Cenným zdrojem informací mi byla Mgr. Dagmar Trávníková,
Ph.D. Z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.
Anotace: Práce se zabývá základní definicí žonglování jako aktivity, vymezuje klíčové pojmy, jako
jsou jednotlivé druhy žonglování. Věnuje se také historii této aktivity a naznačuje její pozitivní
účinky nejen na spolupráci mozkových hemisfér
Klíčová slova: žonglování, pomůcky, historie, pozitivní vlivy, spolupráce hemisfér
Žonglování a jeho pozitivní vlivy
„Jedná se o kreativní pohybovou aktivitu, která spadá do oboru psychomotoriky. Žonglování však
nespočívá jen v nácviku a učení se techniky, ale zároveň umožňuje rozvoj nových pohybových
zkušeností. Je definováno nejen jako opětovné vyhazování a chytání předmětů, ale především jako
obratná manipulace s předměty.“[1]
Žonglovat - udržet dva (nebo více) předmětů ve vzduchu jejich opakovaným vyhazováním a
chytáním[2]
Žonglér – umělec, předvádějící zručnou hru s vyhazováním a chytáním mnoha předmětů (míčků,
talířů apod.)[3]
Historie
První zmínky o žonglování sahají asi do roku
2000 př.n.l., do starého Egypta.

2. Na obrázku vidíme reliéf hrobky Beni Hassan v Egyptě z období asi 1900 př.n.l, na němž jsou
vyobrazeny ženy v nejrůznějších polohách, které žonglují se třemi míčky. To dokazuje, že zejména
ženy byly obratné ve vyhazování a chytání míčků.
Hrobka, v níž se reliéf nachází, leží na břehu Nilu a podle kurátora Brooklynského muzea,
DR.Bianchiho, v ní neznámý princ vzhlíží k věcem, které si přeje mít v příštím životě. A právě mezi
nimi se nachází i reliéf zobrazující žonglování – to dokazuje důležitost a náboženskou hodnotu této
aktivity.
Stejně tak se žonglováním zabývali i Řekové a Římané, kteří si tohoto umění velmi cenili. V
antickém Řecku bylo žonglování chápáno jako forma relaxace, kterou prováděly především ženy. Z
antických Théb pochází socha, která zobrazuje muže balancujícího míčky na různých částech těla.
Ve starém Římě se zase setkáváme s manipulací s meči a štíty. Na svém náhrobním kameni se pak
Tagatus Ursus prohlašuje za prvního žongléra se skleněnými míči.[4]
Dalším centrem žonglování je Čína, kde potvrzené zmínky o žonglování s diabolem sahají do
dynastie Chan, tzn. asi rok 206 př.n.l. Diabolo bylo pojmenováno „kouen-gen", což znamená „dutý
bambus, který hvízdá"[5]. Zde je žonglování spojováno především s meditací.
Po rozpadu Římské říše však žonglování upadá v nemilost a oblíbenou aktivitou se znovu s stává až
ve středověku. O středověkých žonglérech se nám však mnoho informací nedochovalo, protože se
jednalo pouze o kočovné komedianty.
Na konci středověku žonglování znovu získává svůj význam. Objevuje se titul Král žonglérů, který
dostává Pierre Grignarde (1475-1535)
V současné době zažívá žonglování po celém světě (hlavně v USA a západní Evropě) rozmach.
Byla založena Mezinárodní žonglérská federace (International Juggling Asociation), která
organizuje každoročně velké množství akcí. Největší akcí je každoročně pořádaný Evropský
žonglérský konvent, pořádaný každý rok v jiném státě. Největší akcí v Čechách je pak "Festival
pouličního umění a mezinárodní přehlídka žonglování", tradičně pořádaná v Praze. Velkým svátkem
žonglérů po celém světě je také "World Juggling Day" připadající na polovinu června, který se
mimo jiné koná také v Brně.
Formy a techniky

3. Existuje mnoho druhů a způsobů žonglování. Nejzákladnější a nejznámější technika žonglování je
zajisté všem známá – jedná se o opakované vyhazování a chytání míčků. Žonglování chápeme také
jako obratnou manipulaci s předměty. Je jasné, že může být využito různě – forma relaxace,
divadelní realizace, jako sport. Časem se tedy oddělily další samostatné disciplíny v rámci
žonglování, které se od toho základního více či méně odlišují. Z těch nejzákladnějších jsou to :
Kontaktní žonglování – jedná se o rolování jednoho (zkušenější zvládají i více) míčků po těle
žongléra. Může se zdát, že míček místy levituje.
Technické žonglování – disciplína, která bere žonglování jako sport. Žonglér se snaží ve vzduchu
udržet co nejvíce předmětů. Většinou se snaží o překonání rekordů. Světový rekord je 14 míčků a
12 kruhů.[6] Již několik let se v USA každoročně koná soutěž v technickém žonglování, pořádaná
Světovou Žonglérskou Federací.[7]
Skupinové žonglování – passing – žonglování, kde spolu žongluje dva nebo více žonglérů.
Nejrozšířenější formou je passování s kužely, nejčastěji podle vzorce four count ("pass-self-selfself-
pass", tedy "hop-raz-dva-tři-hop"). Složitějšími variacemi je potom three count, two count a one
count, kdy je každý hod směřován partnerovi.
Bouncing – žonglér míčky nevyhazuje do vzduchu, ale odráží je od země – jakoby v zrcadlovém
provedení.
Fotbalové žonglování – žonglování s fotbalovými nebo jinými míčemi určenými pro míčové hry.
Jedná se např. o točení míčku na prstech, jeho odrážení různými částmi těla a jeho rolování po těle.
Pozitivní vlivy žonglování a spolupráce mozkových hemisfér
Jestliže se učitel nebo instruktor nesoustřeďuje pouze na ovládnutí žonglovacích technik, umožní
dětem a mladistvým nové různorodé pohybové zkušenosti. V žonglování neexistuje vítěz ani
poražený, žádná konkurence a výkonnostní tlak, žádné body, mistrovství a hodnocení, zde je pohyb
proveden podle norem nebo ne.[8]
Žonglování je aerobní pohybovou aktivitou, zvyšující srdeční frekvenci a respiraci. Podporuje
rozvoj nervosvalové koordinace, dále vztah ruka-oko, fyzickou zdatnost a rozvíjí rovněž reflexy a

4. rychlé reakce.[9]
Žonglováním zlepšujeme svůj smysl pro rytmus, prostorovou orientaci, koordinaci, rovnováhu,
obratnost, pozornost a soustředění. Je také jednou z aktivit, které podporují rozvoj spolupráce
mozkových hemisfér.
Představa, že máme „dva mozky“, jeden chladně logický a druhý pracující s intuicí, fantazií nebo
emocemi, je sice zjednodušená, upozornila však na to, že běžné vzdělávání rozvíjí jen část
schopností naší mysli. Stimulace mozkových center nejen zpomaluje přirozený úbytek mentálních
schopností, nýbrž také zlepšuje činnost mozkových buněk.[10]
V běžných situacích využíváme pouze levou polovinu mozku, která řeší naše každodenní problémy
a naše tvůrčí schopnosti, paměť a intuici přitom výrazně nezapojujeme. Přitom je velmi důležité
využívat hemisféry obě.
Seznam citací
[1] Távníková, D. (2008), str.5
[2] http://www.thefreedictionary.com/juggling, 6.3.2012
[3] Universum všeobecná encyklopedie (2001)
[4] Távníková, D. (2008), str.7
[5] http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDonglov%C3%A1n%C3%AD, 6.3.2012
[6] Beever B. (2000), str. 34
[7] Trávníková, D. (2008), str.22
[8] Zimmerová, R. (2001), str.74
[9] Távníková, D. (2008), str.22
[10] Bragdon, Fellows, (2000), str.43
Seznam použité literatury
Bakalář, E. (1976). I dospělí si mohou hrát. Praha: ČTK. 194 s.
Borová, B. (2001). Míče, míčky a hry s nimi. Praha: Portál. 160 s. ISBN 80-7178-538-5
Bragdon, A., Fellows, L. (2000). Trénink obou polovin mozku. Praha: Portál. 128 s. ISBN 80-7178-
375-7
Trávníková, D. (2008). Žonglování. Brno: FspS, MU. 42 s. ISBN 978- 80-210-4587-3
http://www.thefreedictionary.com/juggling, 6.3.2012

5. http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDonglov%C3%A1n%C3%AD, 6.3.2012
http://www.juggle.org/, 6.3.2012
Trávníková D. (2008) Vliv žonglování a dalších psychomotorických aktivit na rozvoj
motorických dovedností a pozornosti u adolescentů se symptomy ADHD, poruch chování a učení.
Disertační práce