Literární výchova u interaktivní tabule

1. Doplňování textu vhodným obrázkem

2. Autor a ilustrátor:
ALENA LADOVÁ - VĚRA PROVAZNÍKOVÁ
Zdroj:
Seminář „Tvořivá škola“
Připravila:
Hanzalová Lenka

3. Zas už bude posvícení,
a v chaloupce mouka není.
„I dědoušku, to by bylo!
Na koblížek ještě zbylo,“
usmála se babička –
tváře jako jablíčka.
Třískou v peci zatopila,
mlíčko vzala kočičce,
hrstku mouky, co jí zbyla –
koblížek má v chviličce.

4. „ Ty, kočičko, chyť si myšku
a nekoukej po koblížku!
To si, dědo, pochutnáme!“
„ A co zbude – ptáčkům dáme.“
Na pánvi se koblih smaží,
voní to až na zápraží.
Slaďoučký je, buclatý -
jak sluníčko kulatý.

5. Do zlata se upekl-
vychlad – oknem utekl.
„Bábo, to je nadělení!
Koblížek na okně není!“
Koblížek se smíchy třese,
kutálí se – a je v lese.
Hned si s ptáčkem zazpívá,
do světa se podívá.

6. Pod břízou tu vidí sedět
zajíce, co měsíc nejed:
„ Měsíc tu na tebe čekám!“
„ A já se tě nepolekám!
Chytře jsem se upekl.
Starouškům jsem utekl!“
Koblížek se odkulil –
mastný flíček po něm zbyl.

7. Vlk, co nejed devět let,
koblížka by snědl hned.
„ Devět let na tebe čekám!“
„ A já se tě nepolekám!
Zajíc na mě měsíc čekal,
taky se mě nenajed.
Taky jsem se nepolekal.
A tobě uteču teď!“
Jak zazpíval – tak i bylo.
Jen pár drobků po něm zbylo.

8. Vidí dědu medvěda,
chlupatého Medjeda:
„ Já jsem medvěd Medjed,
co pět let med nejed.
Pět let tu na tebe čekám!“
„ A já se tě nepolekám!
Chytře jsem se upekl,
každému jsem utekl.“
Jak zazpíval, tak i bylo.
Jen se za ním zaprášilo.

9. Hluchá kmotra liška sní
o tom, jak koblížka sní.
Ve spaní se olizuje.
A koblížek – kde je? Tu je!
Na celý les zpívá hned:
„ Zajíc se mě nenajed,
vlk, co nejed devět let,
medvěd Medjed mě nesněd…“
…Liška udělala HAM –
a koblížek byl tentam.