příloha medicína Lidových novin na téma křečové žíly.

1. Pravidelná Příloha medicína14 Středa 2. září 2015 LIDOVÉ NOVINY
K
řečové žíly mohou
u žen vzniknout i v ob-
lasti malé pánve. Proje-
vy mohou být velice bolestivé
a příčinu se ani odborníkům ne-
musí podařit odhalit hned na prv-
ní pokus.
Příčinou jsou genetické predis-
pozice, dále nadváha, sedavý styl
života a hormonální vlivy, přede-
vším v těhotenství. Hormon pro-
gesteron, který umožňuje ženám
donosit plod, jim současně zhor-
šuje projevy žilní nedostatečnos-
ti. Progesteron tlumí napětí hlad-
ké svaloviny, což také způsobuje
snížení pevnosti žilní stěny.
Zpomalení odtoku krve z břiš-
ní dutiny se zevně projeví varixy
na rodidlech a v oblasti mezi ro-
didly a konečníkem (na hrázi).
Městnání krve v pánvi má pak ty-
picky varikozity v tříslech, na
stehnech a na hrázi. V pánvi mo-
hou varixy způsobit chronickou
pánevní bolest tlakem na vaječ-
níky, dělohu a vulvu. Potíže mo-
hou být rozmanité od bolestí zad
či křečí v podbřišku až po boles-
tivé křeče a tlak v malé pánvi.
Typickým impulzem pro bolest
je pohlavní styk, ale také dlouhé
stání či sezení, těhotenství, hor-
monální výkyvy, stres a sport
jako cyklistika či lyžování.
Při diagnostice je třeba vylou-
čit infekci chlamydiemi, endo-
metriózu a bolesti vycházející
z nestability páteře či poruch sta-
tiky pánevního dna a kostrče.
Pokud nemají varixy v malé pán-
vi projevy i zevně, často jsou
jako příčina bolesti opomenuty.
Lze je zachytit ultrazvukovým
vyšetřením, ale za přesnější je
považováno kontrastní rentgeno-
vé vyšetření žil – flebografie
nebo magnetická rezonance. Za-
tímco u varixů dolních končetin
a hemoroidů, zejména pokroči-
lých, je vhodné chirurgické ošet-
ření, v malé pánvi není operační
řešení tak jednoduché. Snažíme
se proto být maximálně konzer-
vativní.
Úspěšně, s nulovými vedlejší-
mi účinky, lze léčit počínající
křečové žíly a hemoroidy, zpo-
malit rozvoj a omezit příznaky
těch rozvinutějších pomocí ně-
kterých venoaktivních látek.
Stejně lze zasáhnout i v oblasti
pánevních varixů. Podle všech
dostupných studií a doporučení
mezinárodních společností by
lékem měly být mikronizované
flavonoidy diosmin a hesperi-
din. Můžeme je použít nejen
u léčby již ověřených pánevních
varixů, ale i tam, kde jsme
všechny ostatní příčiny bolestí
v malé pánvi vyloučili.
Autor je docentem na
Gynekologicko-porodnické klinice
1. LF Univerzity Karlovy
Nedostatek specializovaných
center a odborných
ambulancí, ale především
nezájem pacientů o vlastní
zdraví. To jsou důvody, proč
lidé nechávají onemocnění
žil dojít do pokročilého
stadia. K lékaři pak
přicházejí, když už je pozdě.
ZDENA LACKOVÁ
A
čkoliv pětašedesáti-
letého pana Bedři-
cha často bolí
nohy, k lékaři se ne-
chystá. „Mám už
právo na to, aby mě nohy bolely.
Mám i pár kilo nadváhu, tak se ne-
můžu divit. Moje máma taky
k stáru trpěla takovými bolestmi,
dokonce měla bércové vředy. Mě
jen občas vleže chytnou křeče do
nohou. Někdo mi radil, že bych si
měl nohy pravidelně stahovat pun-
čochami. Nedělám to, ale myslím
si, že mi pomáhá, když vypiju tři
litry tekutin denně,“ vypráví pan
Bedřich.
Stejně je na tom řada dalších pa-
cientů, snad jen s rozdílem věku.
„Není pravda, že problémy se žila-
mi jsou výhradně následkem přiro-
zeného stárnutí. Jde o nemoc
v 95 procentech danou geneticky,
nelze ji tedy úplně vyléčit. Jakmi-
le se objeví první příznaky, musí
započít léčba – a ta je celoživot-
ní,“ zdůrazňuje Robert Vlachov-
ský z Centra žilní chirurgie Vascu-
med a II. chirurgické kliniky Fa-
kultní nemocnice u sv. Anny
v Brně. Jeho nejmladší pacient-
kou je 17letá atletka, která k němu
přišla s poměrně velkými křečový-
mi žilami.
Nebezpečné smíření
Chronické žilní onemocnění je
jednou z nejčastějších nemocí do-
spělé populace u nás a podle od-
borníků pacientů dál přibývá. Od-
hady hovoří o tom, že v České re-
publice má se žilami problémy
každý druhý až třetí člověk. „Vel-
ké množství pacientů se s tímto
problémem k lékaři nedostaví vů-
bec, tudíž nezahájí léčbu včas.
Většinou totiž mají lidé tendenci
považovat bolesti nohou, otoky
a další popsané potíže za projev
únavy po práci nebo za příznak
stárnutí, nadměrné fyzické náma-
hy či důsledek obezity,“ říká dok-
tor Vlachovský.
Mnoho pacientů příznaky baga-
telizuje a považuje za normální se
s nimi smířit. To by mohlo vysvět-
lit fakt, že je v naší republice více
závažnějších stadií tohoto one-
mocnění než v zahraničí. Přitom
i lehčí stadia onemocnění žil ne-
příznivě ovlivňují kvalitu života,
o těžších ani nemluvě.
Příčiny nemocí žil jsou různé.
K nejčastějším patří dědičné fak-
tory, věk, hormonální vlivy, při
určité dispozici i dlouhodobé uží-
vání antikoncepce, nadváha, nedo-
statek pohybu, dlouhodobé stání
a sezení, nevhodný životní styl.
Jedná se o zánětlivé onemocně-
ní, při kterém se poškozuje žilní
stěna, následně i žilní chlopně
a vzniká tím žilní hypertenze ne-
boli městnání žilní krve v končeti-
nách. Tím se výrazně zhoršuje od-
tok žilní krve z končetiny.
„Otoky, křeče a pocit těžkých
nohou jsou prvotní fází chronické-
ho žilního onemocnění a ze začát-
ku ustupují po zvednutí nohou.
Typicky uleháme s pocitem těž-
kých nohou a ten v průběhu noci
odezní,“ vysvětluje Júlia Černo-
horská z Dermal Centre Mělník.
Po čase se objevují fialové
nebo červené žilky na stehnech,
v oblasti kolen nebo na bércích.
Ty většina lidí považuje chybně
spíše za estetický problém, namís-
to aby je vnímala jako varovný
příznak žilního onemocnění.
„Takzvané metličky mohou být
prvním signálem postupně se roz-
víjejících křečových žil a trva-
lých otoků. V tomto stadiu se již
rozvinulo žilní onemocnění, které
při neléčení může skončit vzni-
kem bércového vředu,“ varuje
doktorka Černohorská.
Nejčastější jsou křečové žíly
O chronickém onemocnění žil se
nejčastěji mluví v souvislosti s vý-
skytem křečových žil neboli vari-
xů. Podle posledních průzkumů
se v české populaci toto onemoc-
nění vyskytuje dokonce až u polo-
viny osob starších 40 let.
Varixy jsou rozšířené, uzlovitě
probíhající žíly na dolních konče-
tinách, které vznikají kvůli naru-
šení zpětného odtoku krve k srd-
ci. Zpomalená krev zvyšuje tlak
na žilní stěnu, což časem způsobí
nedomykavost žilních chlopní,
ochabuje napětí žilní stěny a vzni-
kají otoky. Vlivem zánětu je poru-
šena také mikrocirkulace krve
v okolních tkáních, a tedy omeze-
na jejich výživa, proto se postup-
ně rozvíjejí další nepříjemné pří-
znaky onemocnění.
Základem léčby je správné lé-
kařské a přístrojové vyšetření ul-
trazvukem. Jen poté je možné na-
vrhnout vhodný léčebný postup –
buď konzervativní, nebo chirur-
gický, podle toho, v jaké fázi one-
mocnění je. Některou léčbu lze
hradit ze zdravotního pojištění, ji-
nou si musí zaplatit pacient sám.
V případě lehčích nebo počá-
tečních stadií varixů se volí meto-
da konzervativní. Nutnou součás-
tí léčby jsou režimová opatření,
tedy redukce váhy, zvedání dol-
ních končetin a omezení pohybu
v horku. Nezbytná je kompresiv-
ní léčba, kdy pacienti musí pravi-
delně každý den nosit kompresiv-
ní punčochy, kombinovaná s léč-
bou venofarmaky, dostupnými
pouze na lékařský předpis.
„Jedno z nejúčinnějších veno-
farmak, která obsahují účinnou
látku diosmin spolu s rostlinnými
flavonoidy, dokáže mírnit zánětli-
vé změny na žilních stěnách
a chlopních, proto pacienti rychle
cítí úlevu od bolesti. Navíc zvyšu-
je napětí žilní stěny, což je důleži-
té pro zpětný návrat krve
z dolních končetin k srdci. Díky
tomu nedochází ke zhoršování
choroby a k posunu do těžších sta-
dií, jakými jsou například bérco-
vé vředy,“ vysvětluje doktor Vla-
chovský.
Konzervativní postup je zákla-
dem léčby chronického žilního se-
lhání. Měl by předcházet operační-
mu zákroku a následně také poope-
rační léčbu doplňovat. V indikova-
ných případech přispívá na léčbu
venofarmakem zdravotní pojišťov-
na a doplatek pacienta se pak mě-
síčně pohybuje kolem 250 korun.
Když je nutná operace
V pokročilejších fázích onemoc-
nění již musí lékař přistoupit k chi-
rurgické léčbě, která spočívá v od-
stranění vzniklých křečových žil.
„Operace však neřeší příčinu toho-
to onemocnění, ale až jeho důsle-
dek,“ vysvětluje doktor Vlachov-
ský a připomíná: „Chronické žilní
onemocnění dolních končetin je
bohužel celoživotní problém a vy-
značuje se postupným zhoršová-
ním a tendencí k opětovnému ob-
jevování varixů, proto je u něj do-
poručována dlouhodobá konzerva-
tivní léčba venofarmaky.“
Júlia Černohorská dodává:
„Užívání potravinových doplňků,
které jsou v podstatě jen potravi-
nami bez důkazů potvrzujících lé-
čebný efekt, chorobu neléčí
a vede pouze k prodlužování pro-
blémů. Jsou určeny zejména pro
zdravé lidi, kteří chtějí jen podpo-
řit funkci žilního systému, ale one-
mocněním ještě netrpí.“
Objevuje-li se pocit těžkých no-
hou, otoky v oblasti kotníků nebo
křeče, které vymizí po zvednutí
nohou, jedná se o první stadium
žilního onemocnění. V těchto pří-
padech již doplňky stravy vhodné
nejsou. Důležité je již v této fázi
navštívit lékaře, zahájit léčbu ve-
nofarmaky, začít nosit kompresiv-
ní punčochy a dodržovat doporu-
čená režimová opatření.
Pokud lidé se žilními problémy
včas nevyhledají lékaře a spoleh-
nou se na samoléčbu, mohou se
dopracovat až do nejtěžšího sta-
dia chronického žilního selhání
a tím jsou bércové vředy. V této
fázi se již špatně vyživovaná kož-
ní tkáň v okolí křečových žil roz-
padá. Jedná se v podstatě o ránu,
kde hrozí reálné riziko infekce.
Léčba bércového vředu je dlouho-
dobá, bolestivá a značně kompli-
kuje pacientům život. Proto je lep-
ší tomuto problému předcházet
včasnou léčbou. Více na www.zil-
niporadna.cz.
Autorka je spolupracovnice redakce
TOMÁŠ
FAIT
gynekolog
Nemoci žil lidé dlouho podceňují
IlustraceShutterstock/šk
Křečové žíly
jsou až z 90%
zděděnou chorobou
vázanou na genetický kód.
IlustraceShutterstock/šk
Křečové žíly
jsou až z 90%
zděděnou chorobou
vázanou na genetický kód.
Podle průzkumu, který
probíhal v ČR v r. 2012, trpí
bolestí nohou, otoky, pocity
těžkých nohou nebo má noční
křeče 8 z 10 pacientů.
Až 78% osob trpících
žilními symptomy zůstává
neléčeno.
zděděnou chorobou
vázanou na genetický kód.
Až třetina světové
populace má
křečové žíly
dolních končetin,
v evropských
zemích se
vyskytují varixy
u 20–30% mužů
a 40–50% žen.
až
30 %
až
50 %
ZDROJ ČTK, EVUdálosti týdne ve vědě a zdravotnictví
Obama
varoval
před
oteplováním
Mezinárodní
společenství ohledně
globálního oteplování
a změny klimatu
nepostupuje dost rychle,
prohlásil americký
prezident Barack
Obama na konferenci v Arktidě. Bez
silné a koordinované reakce všech
zemí budou mít podle jeho slov změny
klimatu ničivé dopady.
Pozor na mléko
v Bulharsku
Veterináři varují
před brucelózou u ovcí
a koz v Bulharsku.
U lidí způsobuje
horečky, zimnici,
svalovou slabost
a nechutenství,
ojediněle i zánět srdce
a smrt. K přenosu
dochází kontaktem se
zvířaty či konzumací
nepasterizovaného
mléka a výrobků z něj.
V ČR se nemoc nikdy
nevyskytla.
Studie školního
stravování
Státní zdravotní ústav odstartoval ce-
loroční studii kvality škol-
ního stravování. Bude
sledovat především
nutriční složení jídel
900 000 žáků zá-
kladních škol. O sběr
vzorků jídel se po-
starají pracovníci
krajských hygie-
nických stanic,
výsledky bu-
dou kon-
cem příští-
ho roku.
Vědecká stezka
v Brně
Novou vědeckou stezku za 7,3 milionu
korun otevře počátkem září ve svém
sousedství Hvězdárna a planetárium
Brno. Nabídne například model
planetárního roveru,
zvukovod,
3D skener,
kaleidoskop,
astrono-
mický
a polární
dalekohled
nebo
meteorolo-
gickou stanici.
2 3 4 5Simulovaný
let na Mars
Šest vědců – tři muži a tři ženy –
se na Havaji nechalo na rok uzavřít
do hermeticky izolovaného prostoru.
Zahájili tak simulaci podmínek výpravy
na Mars a pobytu na rudé planetě. Vědci
chtějí při dosud nejdelším experimentu
svého druhu v USA zjistit, zda je život při
tak dlouhé izolaci možný.
1
Křečové žíly
v malé pánvi
OČIMA LÉKAŘE