1. Masarykova univerzita v Brně
Filozofická fakulta
Ústav české literatury a knihovnictví
Kabinet informačních studií a knihovnictví
POJEM INFORMACE V PRACÍCH FRANTIŠKA KOUKOLÍKA
Seminární práce k předmětu Kurz práce s informacemi
Autor: Václav Kůs
UČO: 347742
Typ studia: kombinované
Ročník: 2.
Počet znaků: 5 231
Brno
2013

2. Argumentace
Ke zpracování odborného textu jsem si vybral téma Pojem informace v pracích Františka
Koukolíka. Informace, jejich správné uchopení a interpretace jsou v dnešní společnosti klíčové.
Právě pojem Informace je důležitý ve vztahu ke studiu oboru Informační studia a knihovnictví.
MUDR. František Koukolík, DrSc., FCMA je český neuropatolog a publicista věnující se zejména
popularizaci svého oboru a kritického myšlení. S pojmem Informace se můžeme setkat v mnoha
pracích doktora Koukolíka, kde je pojem interpretován nejrůznějšími způsoby.
Anotace
Text Pojem informace v pracích Františka Koukolíka se soustředí na pojem informace v pracích
MUDr. Františka Koukolíka, DrSc., FCMA a vychází především z posledních monografických
publikací, přednášek ale také z některých vědeckých článků. Práce pojednává o pojmu informace
jako o míře uspořádanosti fyzikálního systému a smyslu života. Pozornost je věnována také
informaci v dalších významných pojmech jako jsou stupidita a kultura. V příloze práce je
k nahlédnutí emailová komunikace s doktorem Koukolníkem ze dne 2. 5. 2012.
Klíčová slova
Informace, míra uspořádanosti systému, smysl života, pohlavní výběr, stupidita, kultura

3. OBSAH
1 Informace jako míra uspořádanosti systému ...................................................................... 4
2 Informace jako smysl života .............................................................................................. 4
3 Informace v pohlavním výběru .......................................................................................... 5
4 Stupidita ............................................................................................................................. 6
5 Kultura ............................................................................................................................... 6
Použité zdroje ............................................................................................................................. 7
Příloha ........................................................................................................................................ 9

4. 1 Informace jako míra uspořádanosti systému
V lidské komunikaci znamená informace sdělení významu nebo smyslu. Autor v řadě svých
publikací upozorňuje na důležitost pojmu. V eseji It from bit neboli velké I uvádí: „Velkým I by
dnes mělo začínat slovo informace, kdekoli se vyskytne. Nejen z důvodů filozofických, fyzikálních
nebo těch, které mají rádi teoretici kognitivní vědy. ”1
Fyzika užívá pojem informace v různých souvislostech. Asi nejznámější je interpretace pojmu
informace užívané termodynamikou a to jako opak pojmu entropie. Informace je mírou
uspořádanosti fyzikálního systému. Čím více informace, tím vyšší je míra uspořádanosti, tzn.
s růstem informace klesá entropie. Teoretické omezení informace vychází z teorie relativity. Jedná
se o rychlost světla, která je nejvyšší možnou rychlostí šíření signálu nebo informace. Pokud by se
informace mohla šířit rychleji než světlo v jedné vztažné soustavě, byla by porušena kauzalita: v
jiných vztažných soustavách by informace byla doručena dříve než by byla vyslána, takže příčina
by byla pozorována až po následku. Tento jen nebyl doposud zaznamenán. Vědci z Evropské
organizace pro jaderný výzkum (CERN) v září 2011 oznámili, že částice neutrina jsou rychlejší než
fotony. Počátkem roku 2012 byla ovšem tato zpráva zpochybněna. Podle časopisu Science a podle
oficiálního vyjádření se patrně jednalo o omyl a neutrina nejsou rychlejší než světlo.2 Einsteinova
teorie relativity tak není v ohrožení a omezení pro informaci jsou platná.
2 Informace jako smysl života
V publikaci Kniha o Evě a Adamovi popisuje autor vývoj života a uvádí: „Jestliže má život a jeho
vývoj nějaký smysl, pak jde o uchovávání, předávání, růst a košatění informace. Svým způsobem
všemi možnými směry najednou. Což se týká i druhu člověk. Včetně jeho kultury.“3
Na zdánlivě jednoduchou otázku, jak vznikl život neexistuje jednoznačná a uspokojivá odpověď.
Podle většinově uznávaných teorií vznikl život někdy před 3,5 až 3,8 miliardami let. Předpokládá
se, že vzniku života předcházely jednoduché molekuly chemické povahy, které měly tu vlastnost, že
dokázaly okopírovat samy sebe. Tomu co se dokáže okopírovat, se říká obecně replikátor.
Replikátorem mohou být molekuly, geny, které se označují jako biologické replikátory, ale také
složité informace v kulturním resp. sociálním prostředí; tzv. memy.
1
KOUKOLÍK, František. Machiaveliánská inteligence: Eseje ze třetí kultury v roce 2000. 1.vyd. Praha: Makropulos,
1999. ISBN 80-86003-26-4. s. 192.
2
OPERA experiment reports anomaly in flight time of neutrinos from CERN to Gran Sasso. CERN [online]. [cit. 2013-
01-02]. Dostupné z: http://press.web.cern.ch/press-releases/2011/09/opera-experiment-reports-anomaly-flight-time-
neutrinos-cern-gran-sasso

5. V publikaci Machiaveliánská inteligence autor uvádí další názor na vývoj života ve vztahu k
informaci: „Má-li fyzik Roy B. Frieden pravdu, pak je celá příroda způsob, jímž se vyvíjí
Informace. Za tím účelem si Informace, nikdo neví proč, snad se smyslu pro humor, vytvořila
vesmír, možná vesmíry – a život. Proč se Informace vyvíjí, také není známo. Třeba to chce
dotáhnout k sebeuvědomování. K tomu však Informace potřebuje živá těla, od bakterií k lidem.”4
3 Informace v pohlavním výběru
Vtipně a poučně autor vyjádřil principy pohlavního výběru v eseji Jinak to nejde, praví Informace,
aneb oddanost a zdroje, uvádí informaci převlečenou do ženského těla.
„Za účelem další tvorby podhoubí se tudíž informace musí i nadále, jako v minulosti, oblékat do
roucha lásky. Učiní aby mužové láskou zcela bez sebe, k radosti kousku informace, která si oblékla
jejich tělíčko, položili otázku:
„Co ode mne žádáš, milá má?“
„Nic, vůbec nic, jen tebe, milý můj,“ odpoví de facto sama sobě stejná Informace, pro tuto chvíli
převlečená do těla ženského. Ve skutečnosti však od věků do věků, vždy a všude, neboť se za tímto
účelem převlékla za primátí samičku, chce od svého mužského kousku dvě věci: oddanost
3
KOUKOLÍK, František. Kniha o Evě a Adamovi. 1. vyd. Praha: Makropulos, 1997, 309 s. ISBN 80-86003-14-0. s. 40.
4
KOUKOLÍK, František. Machiaveliánská inteligence: Eseje ze třetí kultury v roce 2000. 1.vyd. Praha: Makropulos,
1999, 224 s. ISBN 8086003264. s. 153 -154.

6. a zdroje.”5
Pohlavní výběr sehrál klíčovou roli v evoluci člověka. František Koukolík ve svých pracích uvádí
názor evolučního psychologa Goeffreye Millera, který je přesvědčen, že právě pohlavní výběr byl
hlavní hnací silou, která v průběhu evoluce vytvořila lidské vědomí.
4 Stupidita
Autor v celé řadě svých publikací ale také přednášek upozorňuje na problém stupidity. Stupidita je
přirozená lidská vlastnost a normální psychologický jev. Stupidita není nadávka ani posměšné
označení. Jedná se o naučené poškozování procesu učení. Podle autora je stupidita přirozená a
nejrozšířenější lidská vlastnost, je „evolučním darem člověka“ a nelze ji eliminovat. Zdrojů
stupidity je velké množství, nejčastějším sociálněpsychologickým zdrojem je způsob výběru a
reakce na informace. Nejúčinnější je stupidita, jejímž nositeli jsou mocní lidé s nadprůměrným
inteligenčním kvocientem. Jediný nástroj a prostředek omezující stupiditu je kritické myšlení,
kterému se musíme celý život učit.
V eseji Stupidita z publikace Jádro – Televizní eseje autor upozorňuje: „Stupidita není nevědomost,
kdy informace v prostředí buď nejsou, nebo sice jsou, ale jedinec nebo skupina je nejsou s to
zpracovat. Stupidita není omyl, ten je důsledkem mylného zpracování informací, ani ignorance, kdy
relevantní informace v prostředí jsou, ale jedinec nebo skupina jim nevěnují pozornost.“6
5 Kultura
Kultura je výsledkem účelové aktivity biologického druhu, netýká se tedy výlučně lidí. „Pojem
informace je v této souvislosti chápán velmi široce, u lidí zahrnuje: ideje, znalosti, různé druhy víry
a přesvědčení, dovednosti, postoje.“7 Kultura je informace schopná ovlivňovat jedincovo chování
získané od jiných jedinců a to sociálním učením.
5
KOUKOLÍK, František. Machiaveliánská inteligence: Eseje ze třetí kultury v roce 2000. 1.vyd. Praha: Makropulos,
1999, 224 s. ISBN 8086003264. s. 154.
6
KOUKOLÍK, František. Jádro: televizní eseje. 1. vyd. Praha: Galén, 2010. ISBN 978-80-7262-663-2. s 214.
7
KOUKOLÍK, František. Základy kognitivní, afektivní a sociální neurovědy. XII. Geny a kultura. General Practitioner /
Prakticky Lekar. 2011, roč. 91, č. 12, s. 695-699. ISSN 00326739.

7. Použité zdroje
KOUKOLÍK, František. Základy kognitivní, afektivní a sociální neurovědy. XII. Geny a kultura.
General Practitioner / Prakticky Lekar. 2011, roč. 91, č. 12, s. 695-699. ISSN 00326739.
- odborný časopis
- aktuální a kvalitní informace
- recenzované neimpaktované periodikum
- článek odborníka v oboru
- všechny rukopisy procházejí hodnocením redakce a recenzním řízením
OPERA experiment reports anomaly in flight time of neutrinos from CERN to Gran Sasso. CERN -
the European Organization for Nuclear Research [online]. [cit. 2013-01-02]. Dostupné z:
http://press.web.cern.ch/press-releases/2011/09/opera-experiment-reports-anomaly-flight-time-
neutrinos-cern-gran-sasso
- známá mezinárodní organizace
- oficiální tisková zpráva Evropského střediska jaderného výzkumu CERN
- nejrozsáhlejší výzkumné centrum částicové fyziky na světě
- pro CERN pracuje okolo 9500 vědců, což je polovina všech částicových fyziků na světě
- vědci reprezentují 500 univerzit či jiných odborných pracovišť a více než 80 národností
KOUKOLÍK, František. Jádro: televizní eseje. 1. vyd. Praha: Galén, 2010. ISBN 978-80-7262-663-
2.
- jedna z posledních publikací autora
- podkladem jsou současné vědecké práce
- kvalitní publikace českého autora
- eseje ze stejnojmenného pořadu České televize
- publikace obsahuje špičkové prameny
KOUKOLÍK, František. Machiaveliánská inteligence: Eseje ze třetí kultury v roce 2000. 1.vyd.
Praha: Makropulos, 1999, 224 s. ISBN 80-86003-26-4.

8. KOUKOLÍK, František. Kniha o Evě a Adamovi. 1. vyd. Praha: Makropulos, 1997, 309 p. ISBN
80-86003-14-0.

9. Příloha
Pan doktor Koukolík byl ochoten odpovědět na několik otázek, které se přímo i nepřímo týkají
pojmu informace. Otázky byly položeny prostřednictvím emailové pošty 2. 5. 2012.
1) Co se Vám vybaví jako první s pojmem Informace?
Jde o to, máte-li na mysli klasickou nebo kvantovou informaci.
V obou případech pojem chaos.
2) V pořadu Hyde park na ČT24 jste na diváckou otázku: Jaký je smysl a podstata života
odpověděl, že smysl života je v něm samotném. Souhlasíte s názorem, že smyslem života je vznik a
růst Informace?
Nejsem filosof: těžko odpovědět.
Mám pocit, že "smysl něčeho" je lidská myšlenková/pocitová...případně sémantická
kategorie.
Život takovou kategorií není, existuje nezávisle na lidech, byl před naším druhem,
s vysokou pravděpodobností bude po něm.
Podobná potíž je s pojmem "podstata".
Když to zjednoduším:
Jaký je "smysl" fotonu?, případně jiné kvantové události.
Jaká je jeho "podstata"?
3) Kritické myšlení je bezesporu způsob práce s informací. Má rozvoj schopnosti kriticky myslet
dopad na mozek a chování?
U podstatného podílu lidí nemá.
4) V rozhovoru pro Český rozhlas 2 jste na otázku týkající se druhého pilíře propagandy uvedl:
"Propaganda musí oslovovat emoce... Citově prostoupené informace, stejně jako informace, které si
je možné snadno, pokud možno barvitě představit, se snáze pamatují a vybavují než informace
citově neutrální…"
Jak si vysvětlujete existenci "emoce", která může sloužit mozku a paměti při zpracování informace,

10. stejně jako škodit, například jako příčina debilizace nebo stupidity?
Emoce jsou evolučně fundamentální informace složící přežití a rozmnožování.
5) Hodnota informace ve společnosti neustále roste, jaké hlavní hrozby podle Vás představuje
rozvoj informační vědy a ICT pro společnost?
Je těžké říci, jakou má informace hodnotu: informace je buď informací, nebo o informaci
nejde,. V případě, že jde o informaci, záleží na mnoha proměnných počínaje kontextem.
Tedy - podobnou jako, objev a užití kterékoli jiné technologie.